Profil uživatele

Denisa H.

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 10 % (52)
Jan Pařízek: 11 % (164)
Lukáš Dubský: 11 % (142)
Veronika Boušová: 11 % (55)
Helena Grégrová: 12 % (169)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 12.2.2018)
75 % (hodnoceno téměř bezprostředně po zhlédnutí): Co mě asi nejvíc zaujalo, byl motiv zimní zahrady, především v kostýmech a zejm. na Dorianu Grayovi. Vzpomněla jsem si díky tomu na Pěnu dní... I samotný Dorian si mě získal, tedy přesněji O. Kraus. Z jeho kolegů pak už asi jen L. Veselý.
Velkou část představení jsem měla pocit převahy formy nad obsahem, ovšem když se síly vyrovnaly, byla hra velmi působivá - pro mě nejvíce v závěru 1. půlky a začátkem 2.
Velmi pěkný nápad a provedení deformace obrazu!
Modernější, ale zajímavé pojetí.
Akt.: S odstupem času musím zvednout hodnocení...
(zadáno: 21.11.2021)
Už je to dávno, co jsem inscenaci zhlédla - možná 5 let? Podle zdejších hodnocení se jedná o velmi silnou hru, já si ji po té době ale pamatuji jen málo. Vybavuji si ale s jistotou, že jsem musela s návštěvou váhat, neboť F. Cíl nepatří k mým oblíbencům, nicméně v představení mě bavil a zaujal. Bála jsem se náboženské tématiky, ale ta byla vlastně jen okrajová, o to nešlo. A překvapily mě vtipné momenty, nečekala jsem je tam (nebo ne tolik).
(zadáno: 19.4.2018)
Emočně vypjaté představení s naprosto strhujícím K. Dobrým jako Van Goghem. Hodina a půl bez dechu, jak byl jeho výkon přesvědčivý. I herci v menších, ne však méně významných rolích byli výborní, zejména Fr. Němec. Z krasavce R. Máchy a P. Motlocha v úlohách zřízenců mi bylo skoro až na zvracení, z doktora Vernona zas téměř doslova odkapával sliz. Jen D. Matásek tentokrát maličko za ostatními zaostával. Velmi náročné, ale vynikající představení. Komedie jsou sice oblíbeným žánrem, ale dobře zpracované drama může někdy být více obohacujícím zážitkem - Ohlušující pach bílé toho byl důkazem.
(zadáno: 23.11.2018)
55 %. Tohle byl spíše film než divadlo. Možná mi tenhle dojem na celém představení nesedl za všeho nejvíc.
Svižné momenty (a zas tolik jich nebylo...) se střídaly s těmi "ukecanými", kdy tvůrci chtěli diváky zahltit až přespříliš informacemi. Hra přetékala spoustou narážek, ve kterých se dle mého ani nešlo zorientovat. Nehledě na to, že inscenace tak byla dlouhá. Naštěstí se mohla opřít o kvalitní herce jako J. Štěpničku, J. Dolanského, I. Bareše či M. Šplechtovou.
Rozhodně si nemyslím, že měla hra špatný scénář, byl v něm obrovský potenciál. Jen divadlo nebylo dle mého vhodné médium...
(zadáno: 17.6.2016)
Oblomovem dosud nepolíbená, ale možná dobře že tak. Našla bych spoustu mínusů a důvodů, proč bych mohla říct, že se to nepovedlo (určitě překombinovanost a souboj divadelních profesí na úkor diváka v hledišti), ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že se mi to vlastně líbilo... Určitě to zanechalo dojem a občas na hru musím myslet...
(zadáno: 8.5.2017)
Hudební čísla jsou geniální!!! Za všechny - V stínu kapradiny, Zkratky, Pražákům těm je tu hej a Dejvice. Jan Vondráček válí. A Martinové Veliký a Matejka taky. Dala bych možná i víc %, ale ústřední Helena Součková s Jůlií Molovou, respektive jejich představitelky mě moc nebavily a herecky nepřesvědčily (ačkoliv komediální talent druhé jmenované upřít nelze). Nenudila jsem se, naopak jsem se smála, tleskala ostošest. A vzpomněla si přitom na Lidskou tragikomedii nebo Malou vánoční povídku. :-) 85 %
(zadáno: 7.9.2022)
Nečekala jsem nic, spíš jsem měla obavy. Ty vzrostly, když jsem viděla a posléze i otevřela program. Vážně jsem uvažovala, že odejdu, že J. Nebeský ode mě druhou šanci nedostane (neodpustím mu projekt Sweet, sweet, sweet)... Přemohla jsem se a usedla do hlediště a musím konstatovat, že nakonec to bylo moc dobré! Extravagance byla ještě přiměřená a kostýmy sice výstřední, ale měly svůj význam rozluštitelný i pro nenadšence tohoto stylu pojímání divadla. Vyprávění bylo srozumitelné, živá hudba netradiční a zajímavá. Činoherní herectví skvělé (L. Trmíková, I. Chmela), zpěvu kralovala samozřejmě E. Hartová. Akorát to někdy bylo zdlouhavé...
(zadáno: 1.6.2017)
65 %. Obvykle mám takový styl ráda, hlavně ve filmu, zde mě ovšem postupné propojování osudů jednotlivých postav moc nebavilo a nezaujalo. Možná proto, že partičky byly nevyvážené (mládenci loučící se se svobodou skvělí X manželské páry poněkud nuda), možná mě odradila hned první scéna. A možná vlastně skutečnost, že na opilých lidech neshledávám obecně nic moc vtipného a kolikrát ani zajímavého. Možná to na mě bylo až moc odlehčené a některá témata preferuji ve vážnějším ladění... Přesto se mi s odstupem času líbili Opilí víc než Závislosti navzdory, ač po zhlédnutí tomu bylo úplně naopak.
(zadáno: 6.11.2019)
Velmi specifické představení. Některé pasáže zaujmou více, jiné méně. Jedny připadají zdlouhavé, na další byste mohli koukat mnohem déle. Jednou vám sprosté slovo rve uši, podruhé nemohlo být zvoleno údernější. A nejhorší a nejlepší zároveň je, kolik se v těch nakecanejch sračkách skrývá pravdy...
(zadáno: 24.4.2017)
(zadáno: 6.12.2018)
Výborná sourozenecká terapie, kdy si uvědomíte, že ať jste se sourozencem bůhví jak na kordy, vlastně se milujete :-D Výborný mix humoru a toho, z čeho pořádně mrazí... Plus skvělé duo Taclík-Dulava.
(zadáno: 7.5.2018)
Nelze se ubránit srovnání s verzí ČK a z toho, a zřejmě nejen pro mě, plyne, že Kašparovská inscenace jejích kvalit nedosahuje. Překvapil mě pozitivně P. Lněnička a po čase jemu i M. Rumlovi šlo poměrně snadno sourozenecký vztah uvěřit.
(zadáno: 5.2.2019)
85 %. Představení, které se může opřít o velmi silnou myšlenku paralely mezi životem a smrtelnou nemocí. Jedná se o velmi jemně a citlivě vystavěný příběh o neuvěřitelně silném přátelském vztahu 10letého klučiny s rakovinou a jeho ošetřovatelky babi Růženky. Přitom nechybí ani humor, ten dětsky prostý a o to víc odzbrojující. Bůh a víra v něj jsou prezentovány většinou neagresivně a "zkousnutelnou" formou i pro nevěřící. Snad každý jsme v dětství měli neviditelného kamaráda, tím Oskarovým byl akorát Bůh. Na konci se slzám neubránili ani muži (minimálně jeden)...
Velmi dobré herecké výkony!
(zadáno: 2.11.2022)
Víceméně souhlasím s hodnocením redaktora Jana Pařízka.
První zhruba třetina pro mě byla taková nemastná neslaná, kdy jsem i pochybovala o správnosti volby navštívit tohle představení. Pak mě to ovšem začalo bavit, abych se ale v závěru trochu ztrácela v postavách (i když, o tom to vlastně celé i je...) :-D
V. Kotka jsem na divadle viděla hrát poprvé a: "Dobrý!" Moc dobře se svých rolí ujali i jeho kolegové a kolegyně, třeba V. Šanda mě nadto i dost bavil.
(zadáno: 19.9.2018)
Emocionálně nejnáročnější bývají představení,která můžete vztáhnout k sebe sama."Otec" je skvěle napsaná hra,která na Alzheimerovu chorobu dává nahlédnout nejen z pohledu blízkých nemocných,ale i přímo prostřednictvím samotného pacienta. Velmi silně a znepokojivě tak působí vše,s čím si tvůrci při inscenaci pohrávají-různí herci jako tatáž postava,nenápadně přestavovaná scéna,časové smyčky...Simulace zmatení,které denně musí pacient zažívat,je tak dost působivá a děsivá.Společně s excelentním výkonem J.Vlasáka v hl.roli se tak jedná o velmi silné představení,kdy se slzám ubráníte jen stěží.
(zadáno: 24.11.2018)
Jedna z nejlepších inscenací vůbec!!!
(zadáno: 15.6.2018)
Bála jsem se délky, ale nakonec mi vůbec nevadila. Nenudila jsem se. Akorát mě mrzelo, že jsem občas nerozuměla (horší akustika, příliš ruchů). Trolí výstup jsem zhlédla se zdviženým obočím, ale vlastně mi vůbec nevadilo takové vybočení. Nejsilnější scénou pro mě bylo umírání Perovy matky.
Vtipné hříčky ("...ty opice Moja", melodie z Titanicu...), úchvatná scéna, dobře zvolená hudba.
Naprosto skvělý a soustředěný výkon On. Brouska! Představení na něm stojí (stálo) a obsadit ho do hl. role byla perfektní volba! Výborný i J. Maryško jako Huhu nebo Hubený a A. Černá, D. Ratajský či Ot. Brousek.
(zadáno: 24.11.2018)
D. Prachař a L. Trmíková, velice lákavé obsazení, ovšem k návštěvě "Pekla" mě spíše přitáhla skupina 420PEOPLE. A po zhlédnutí inscenace bylo rozložení mého nadšení stejné - tanečníci byli opravdu skvělí! Až tak, že většinu pozornosti, kterou jsem měla vyhrazenou pro herce, jim ukradli. Zas o tolik ztížené to neměli - přednášenému textu bych hůř rozuměla, i kdybych si jej četla sama v klidu.
Byl to zajímavý zážitek, v netradičním prostoru NoD, ale komplexnost experimentu mi bohužel zůstala částečně skryta. Jakési "alternativní" divadlo opravdu nebude můj šálek čaje, ale holt občas neodolám...
(zadáno: 1.6.2017)
75 %, protože 70 je málo, ale 80 hodně. Když se řekne Pěna dní, vybaví se mi úchvatná scéna. A jelikož neznám předlohu, tak i myšlenka, že tak fatální onemocnění je vyobrazeno jako rozkvétající leknín... Ze závěrečné scény s Chickem mi dodnes tuhne krev v žilách (viděno v lednu 2017 v Dlouhé). Klicperák je divadlo, které se může chlubit velmi kvalitním hereckým souborem - v této inscenaci to opět potvrdil. Díky své surreálnosti nejde o hru, která by byla vhodná pro každého diváka, ale i ten, který takový styl nevyhledává, může odcházet velmi spokojen - jsem toho důkazem.
(zadáno: 26.5.2017)
Místy mírně zdlouhavé, ovšem to je jediná výtka. Jinak je to totiž luxusní zábava, kdy si představení užívají nejen diváci, ale i samotní herci. Tedy byla a užívali... Ústřední trojice ukázala jedinečný komediální talent a nemálo i místy až gymnastických dovedností. A taky těch improvizačních. To, že hra byla na repertoáru KSA tak dlouho, dodalo hercům jistotu a souhru, takže si mohli dovolovat takto blbnout - navíc taková hra jako je Pension to unese. Škoda, že byla stažena z repertoáru :-(
(zadáno: 2.2.2019)
Mám obdobné pocity a dojmy jako z verze v Komorní scéně Aréna, tedy velmi dobré. Na základě zdejšího hodnocení jsem měla z návštěvy skoro až trochu strach, co za hrůzu mě čeká, ale opak je pravdou! Nasmála jsem se dosyta, P. Děrgel hru utáhne a L. Příkazký a L. Zahradnická mu byli výbornými sekundanty. Iritovaly mě vedlejší postavy, dost i po herecké stránce, a tak za ně putují procenta z mého hodnocení dolů. V závěru také hra ztratí šťávu a je taková "pomalým tempem uspěchaná" a "otrocká". Ale za to asi může i scénář... Kdo se chce zasmát, myslím, že touto hrou neudělá krok vedle :-)
(zadáno: 15.1.2018)
95 %. Toto představení mě hodně bavilo! Děj, hudba, zvuk, dramaturgie, dialogy (hlášky), choreografie, humor, vizuál... Všechno. Především kolik skvělých nápadů se ve hře objevilo!
Co na tom, že historickými fakty se docela šetří a spíš jde o velkou fikci na základě několika historických událostí. Od toho tu jsou jiné počiny, Vosto5 si hraje. Popis, že jde vlastně o komiks se superhrdinou, je více než trefný.
Kdo váhá, neváhejte a jděte! A vy ostatní taky! :-)
(zadáno: 14.5.2020)
Zhlédnuto ze záznamu.
Zajímavé, absurdní, silné. Ale taky trochu nudné a zdlouhavé. Podle mě je v představení příliš postav, být hra komorněji pojatá (včetně menší scény), vyzněla by možná lépe. Ústřední dvojice představitelů velmi dobrá, především J. Kotrbatá. Jejich společné tance byly třešničkou na dortu! Pak už mě více zaujal snad jen I. Bareš.
(zadáno: 22.10.2022)
85 %. Sem tam navštívit převážně dětské představení je úžasná očista duše! A Petr Pan je na to dvojnásobně vhodnou inscenací. Moc jsem si to vše užila. V druhé části jsem se v jeden moment nechala zcela vtáhnout do děje, až mě to po "procitnutí" zpětně vlastně překvapilo. Byla jsem na chvíli jako jedno z těch dětí okolo mě, naprosto bezstarostná... Nádherný a v mém hodnocení zlomový moment!
Přesto bych právě druhou půlku trochu po souboji s piráty zkrátila a v celé inscenaci osekala rozmluvy Nany. Souhlasím, že některé písně a melodie připomínaly Elefantázii.
K. M. Tichá byla naprosto úžasná! Ve své postavě se suprově vyřádil i F. Březina.
(zadáno: 14.2.2018)
Zapomněla jsem anotaci, takže jsem patřila k těm, co přišli na legraci, a ona válka! Ale neodcházím zklamaná, nicméně ani ne výrazněji nadšená. Zkrátka dobré představení s dobrými hereckými výkony, úspornou, ale zcela výstižnou scénou, s dobře budovaným napětím a atmosférou. Závěr překvapil, ale nejsem si jistá, zda v dobrém. No, spíš jako by to byl takový konec nekonec...