Diogenes

Vlastně citace z dopisů doplněná o jevištní akci. Říkal jsem si o přestávce, jestli mě to v této formě dokáže zaujmout až do konce.A dokázalo, víc než jsem čekal. Silný zážitek.

Znal jsem rozhlasovou hru, která mi připadala sevřenější. Na jevišti se David Drábek rozjede až moc a je z toho estráda. V každém případě výborné herecké výkony, hodně skvělých nápadů a vtipů.

Můj oblíbený film, takže jsem se nevyhnul srovnávání, a i proto asi trochu nižší hodnocení. Lehce cynický Mirek Jana Slováka mi přišel zajímavější, než naivní a snaživá Mirka Markéty Matulové. Film reflektoval šedivou totalitní atmosféru socialistického Československa a převod do současného korporátního prostředí mnohde nesedí. Báječný Arnoštek stejně potěšil nejvíc.

Byl jsem velice mile překvapen. Hodně divoké, hlučné a přitom k zamyšlení. V novobarokní budově Divadla Antonína Dvořáka "Hovnajs!" zvláště vyniklo. Šedé hlavy hleděly nevěřícně.

Představení gradovalo, druhá půle byla strhující a při mnohých scénách mrazilo. Jestliže mi však u některých inscenací tragikomických her vadí, že komická složka zabije tu tragickou, tady se až moc tlačilo na tragickou. Takové to děsivé zmrznutí úsměvu na rtech nepřišlo.

Je pravda, že jsem si předem musel přečíst životopisy protagonistů, pak jsem si však představení užil. Výborné herecké výkony, spousta inscenačních nápadů. Nebylo to nějak výrazně hluboké, ale sedlo mi to.

Představení, které mi dlouho zůstalo v hlavě. Těžce polapitelný Klíma Ivanem Krejčím pevně chycen a posazen na jeviště. Herci skvěle zvládli zahrát 3 generace. A do toho všeho ještě Odjinud v podání Štěpána Kozuba - postava směšná, šílená i strašná.

Ještě dlouho se mi z tohoto představení vybavovaly dvě věci. Brutální scény vztahu matky a syna Červových a pak: "Čič, čič, Kovačič!"

Nemám srovnání s jiným uvedením Macbetha (hru jsem pouze četl), ale Shakespeare a Aréna se sešli velmi povedeně.

Téma stále aktuální, ale i proto ne zas moc originální: Za peníze a sex jsme ochotni připustit, že naše zásady zase nejsou tak zásadní. Vysoko hodnotím energetické toky, které proudily mezi herci navzájem i do hlediště (a navíc bezemisní). A naučil jsem se spousty nových druhů přípravy kávy, které se však v ostravských kavárnách zatím marně snažím objednat.

Bezruči ukázali, co všechno se v té hře skrývá. Skvěle vymyšlená scéna, symbol hrachu jako těžkého údělu žen (a Maryška vyfasovala největší hrnec). O parádních hereckých výkonech nemluvě. A k tomu ještě výborná hudba Ivana Achera.

Bylo toho až moc najednou: divadlo, výtvarný ateliér, koncert. Nejdříve jsem se to snažil pojmout všechno naráz, zhruba od poloviny jsem se už uvolnil, nechal to plynout a vychutnával si celek na pozadí a jednotlivé silné okamžiky.

Nějak nebylo úplně jasné, čím Vojtěch Říha v titulní roli všechny ty ženy poblouznil. Počáteční nezkušenost málo roztomilá, pozdější světáckost příliš přehrávaná. Za zhlédnutí však představení stojí, takový bezručovský solidní průměr.

Netradiční uspořádání hlediště a jeviště, které umožňuje rozehrávat jednotlivé epizody na dlouhé, pohyblivé scéně. Režisér toho zdárně využívá. A ďábel není zase tak hrozný. Hrozní jsou lidé. Někteří. Ostatní jenom trochu.

Hra o tom, jak jeden zdánlivě neškodný výstřední fanatik dokáže ovlivnit lidi kolem sebe. Krizové situace nezvládají, hroutí se vztahy, na povrch se dostává to horší v nich. Robert Finta v titulní roli velmi uvěřitelný. Být jeho divadelním kolegou, kontroluji si pravidelně brzdovou kapalinu.

Scéna, herecké výkony, myšlenky obsažené ve hře, vše vynikající. Nejlepší výkon Vladimíra Poláka, jaký jsem viděl.

Na zmenšeném prostoru jsou si k sobě účastníci "umělecké večeře" tak blízko, že je těžké něco skrývat. Až se nakonec vše odhalí ve své nahotě. Velmi povedené zpracování mého oblíbeného Bernharda, k tomu výborné herecké výkony.

Slavná hra (i slavné filmové zpracování - neviděl jsem), ale nějak mě to minulo. Další konverzačka na téma vztahů, lásky a sexu. Po pár dnech jsem vzpomínal, o čem to vlastně bylo.

Na délku představení jsem byl připraven, takže mi tolik nevadila. Historie Ostravy na pozadí historie fotbalového klubu myslím funguje. Robert Finta v titulní roli velmi dobrý. Takže: před představením si dobře odpočinout, dát si dvojité espresso a mohu doporučit.

Shakespeare stále aktuální, alespoň v tomto výborném provedení.

Nákup jednoho obrazu spustí obnažování vztahů mezi třemi kamarády. Herecký koncert tří protagonistů, z nichž bych ještě vyzdvihl Josefa Kalužu. Autorka se prý překvapivě dobře dokázala vcítit do mužského světa. No..nebo vnesla kus ženského způsobu myšlení do mužského světa.

Se zpožděním od zhlédnutí přidávám hodnocení. Silný zážitek. Inscenace, na kterou bych zašel i podruhé. Kvůli úmrtí vynikajícího protagonisty už nezajdu...

Neklamala, už jenom ten účes stál za to.