Eliduc

Velmi silná inscenace, sevřený tvar, něco přes hodinu a obsáhne několik lidských životů a kus 20.století. Skvělé výkony jak obou hereček i (sekundujícího) herce, tak smyčcového ansámblu. Snad jen scéna trumfování s Fredy Hirschem trochu dlouhá a oproti zbytkun nepravděpodobná.

Inscenace, kterou musí ocenit každý - od návstěvnictva alternativy (jako oddech) po diváctvo pokleslých produkcí. Kvalitně napsaný a provedený bulvár/konverzační horor s jistým přesahem. Vynikající herecké výkony zejména obou pánů, s pokračujícím večerem i dam. Stopáž 2:22 je nicméně maličko moc.

Šel jsem na předposlední predstavení (Moc se mi nechtělo, protože ABC, protože délka, seriál neznám), neb mne zlomilo celkem vysoké hodnocení zde. A dá se říct, že nelituji. Výborné herecké výkony (tyhle Salzmannové kreace zbožňuji), je za nimi i vidět precizní Dočekalovo vedení. Funkční scénografie, dobrá hudba. První třetina je za 100 %, dál už tempo zpomaluje, třetí už jsem čekal na konec. Na vině je jak text, který zestárnul, příliš explicitní/polopatická kritika společnosti a ne úplně povedené snové scény, které slábnoucí děj dále retardují. Jako bonus komická intermezza o přestávkách v podání znechucené části publika (hodně odešlo).

Jednoznačně nejhorší zážitek sezóny, která pomalu končí. Ano, publikum řičelo smíchy (ostatně i zde vysoké hodnocení odpovídá), já se od začátku styděl za něj i herce, pak už se jen nudil a čekal přestávky, která nepřicházela. Mlácení prázdné slámy v desítkách variací a již na asi třetí repríze unavené herecké výkony mne utvrdily v jediném - že potřebuji chlast, za kterým jsem se o přestávce vypravil. Co se (ne)dělo v druhé části tedy nevím. Ale předpokládám, že nic.

Tak otravné, že se mi ani nechce nic psát. Křečovité, vtip dolující za každou cenu (moc smíchu se ovšem nedostavilo), rádoby aktuální- jenže svět lidí, o kterých se hraje, je jinde.

Nechápu to nadšení. Kýčovitá (a tedy naprosto průměrná) hudba, slovům (naštěstí) v zásadě není rozumět. Merrickův příběh (narozdíl např.od filmu nebo Petitgirardovy opery) rozmělněn, epizodky s Gándhím už jsou za hranicí trapnosti. Myslel jsem, že T.Klus umí zpívat, když je tak populární (nikdy jsem ho neslyšel) - a teď jsem zjistil, že to je zpěvák jednoho tónu. Ostatní nebyli o mnoho lepší, snad jen Marečková + sestra. Něco málo za kostýmy a scénu.

Bohužel z derniéry, protože bych zašel klidně ještě jednou - už kvůli (opět) skvělé Anitě Krausové. Pomalu dávkované napětí, ponoření do sebe i vztahů a lehce naznačené téma ekologické krize (jaký rozdíl oproti některým současným prvoplánovým hrám).

10 % za Gábinu Míčovou. Další z nyní tak častých představení, kde se vrší prvoplánovitá sdělení za druhým a nebere to konce. Dokonce jsem vydržel jen díky společnosti s sebou.

Vyborná interpretace antického mýtu. Soustředěné výkony herců a hereček, originální kostýmy, scéna i hudební doprovod zapadající do prostředí DUP39.
Samotnému ději předchází variace na vědeckou konferenci, kde se případní neinformovaní diváci*čky seznámí s pozadím příbéhu.

Oněch 10 % je za krásnou scénografii Petra Vítka.
Hra je jakýmsi pásmem lechtajícím bránice diváků Novy. My o přestávce odešli.

Takto otevřený rasismus na scéně jsem ještě nezažil, odešli jsme asi po 50 minutách (takže pozdě).

Feministická interpretace meetu o ehm...Oidipovi... Iokasté s mnoha.narážkami na dnešní (ne)realitu. Znalce mýtu potěší nejrůznější odkazy a hunorné parafráze, shrnutí dějů a prvoplánovitější humor i ty neznalé. Nicméně to celé trochu byl jeden vtip protažený na hodinu - díky této stopáži ale nenudil. Podařená scéna i hudba, výborný P.Konáš, J.Oĺhová hlavně mimicky a herecky, občas však nezřetelná artukulace.

Nuda, nuda, nuda, v závěru nesnesitelný aktivismus, chabá choreografie, zoufalá drag, ochotnické výkony - z nichž ční výkon P.Jeništy, který tak představení vytáhl na 10 %.

Zpočáku vtipné, pak vtipné, pak méně vtipné a nakonec nudné.

Zdařile aktualizováno, výborně obsazeno (až na jednu výjimku, vizte dále) a zahráno, leč po cca 40 - 50 minutách nic nového nepřijde - i ten pocit neustálého opakování a bezvýchodnosti se stačí dostavit. A Jan Burian hraje stejně špatně, jako řídí Národní divadlo.

Děsivý zážitek. Nadšené komentáře i recenze mi jsou záhadou. Pro mne nejhorší představení za cca 3 roky. Po celkem slibném začátku začnou herci pronášet čím dál větší a prvoplánové banality, až si soudný člověk začne klást otázku, zda si z něj nedělají legraci, zda to skutečně myslí vážně, zda nejde o parodii... A nebere to konce. Když se do toho opřela hudba (píseň o rohlících bohužel asi nikdy nevytěsním), bylo dokonáno. Už to několikrát vypadalo, že se konec blíží, ale vždycky se ještě našel prostor, jak zatlačit na pilu. 10 % za scénografii a 10 % pro herce za to, že zachovali vážnou tvář.

Repríza v únoru 2022 trvala jen 40 minut, což byla škoda, protože ještě pár minut skvělé trapně-vtipné show bych si rád užil. Skvělé výkony všech tří účinkujících.

K 5.9., protože "představení" se bude asi poměrně hodně měnit.
Bylo by fér, kdyby paní u vstupu divačkám a divákům sdělila, že je nic jako divadlo nečeká, ať se připraví na cca 45 minut (trvalo to déle, ale po asi této době část obecenstva zjistila, že už ji nic nečeká, a odešla) rozpačité produkce, ze které nebude zřejmé, co, kdo a proč dělá, a jestli tedy nechtějí poslat oněch 350 korun vstupného na účet velvyslanectví Ukrajiny, což bude smysluplnější. Hrátky K.Olivové v bazénku, kterými vše poněkud šokantně začíná, se z perspektivy konce jeví jako to nejlepší.

Takřka dokonalá inscenace. Předlohu jsem neznal (už objednána), bylo tak asi ještě zajímavější skládat si jednotlivé roviny příběhu, odkrývat, co je "realita", co představa hlavního hrdiny, co film, který sleduje, kdy koho Tereza Hofová (po Zdi další brilantní výkon) představuje. Trochu navíc působí jen závérečný filmový příběh Chlapce, který nikdy nebyl. Jan Cina mne (velmi pozitivně) překvapil. Na co Kamila Polívková sáhne, to se povede.

Koncentrovaná sonda do života a mysli (nejen) Jana Zábrany.

Scény s babičkou vyškrtat, druhou půlku zkrátit na 15 až 20 minut a hrát bez pauzy a bude z toho celkem zabavná jízda s lehkým přesahem (toho se snaží dosáhnout nekonečná druhá polovina, která představení totálně umrtví). Pokud Jakub Burýšek není gay, nabízí se i otázka, zda to vůbec hrát a takhle (těch několik buzních klišé zase vytváří karikaturu).

Snižující se úroveň jednotlivých částí se s třetí hodinou stává nesnesitelná. Po debaklu z minulého roku je rozhodnutí pevné: Již nikdy žádná Antická Štvanice!

Takové pokračování Burn Out, co by mohlo přijít, až s tím herci/herečky seknou.
Nic hlubokomyslného, ale místy velmi vtipné a osvobozující (nese*e se to jen mně). Byť jen hodinové, v závěru už trochu dlouhé.

Kdyby tuto inscenaci vyprodukoval Ochotnický divadelní spolek ve Vlachově Březí, člověk by si snad mohl říci: Snažili se. Vzácně nevtipná úprava frašky na chudobné scéně s naprosto otřesnými songy a infantilní choreografií (pusťte si Ne, pětku ne a sledujte kumpačku v pozadí). Zejména dámská část souboru ani nehraje, jen kvičí a není ji rozumět. DnV našlo nové dno.

Vubec nechápu, proč jsem musel být svědkem něčeho takového. 10 % za vizuální stránku.