Profil uživatele

Eva123

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jiří Landa: 10 % (41)
Lukáš Dubský: 11 % (33)
Michal Novák: 11 % (24)
Iva Bryndová: 12 % (25)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 > >>

(zadáno: 1.11.2016)
Inscenace Limonádového Joea se mi líbila. Viděla jsem reprízu s Lukášem Janotou, Ivanou Odehnalovou, Janem Apolenářem a Jakubem Zedníčkem.
(zadáno: 19.9.2016)
Friedrich Dürrenmatt patří k mým oblíbeným autorům a inscenace se mi líbila; škoda že inscenátoři nevyužili podobnosti jednoho z účinkujících s autorem a neuvedli na jeviště Friedricha Dürrenmatta osobně, ...
(zadáno: 21.6.2016)
Činohra Don Juan byla prokládána pantomimou se skřípavou hudbou; bylo zdůrazňováno, že jde o starou hru od Moli?ra, téměř s antickým přesahem. Kulisy v první části zdůrazňvaly, že jde o divadlo (v druhé části někam zmizely). Jevištní výtvarníci si sice mohou dovolit téměř vše, ale pokud oblečou věřitele Dona Juana do saka a kravaty, nemohou mu nabízet zbrojnoše s pochodněmi (což by jeho oblek jistě ušpinilo). - Respektuji pojetí inscenace a jsem ráda, že se hra nesnažila být poplatná současnosti.
(zadáno: 30.5.2016)
Žandáři a zbojníci aneb Na skle malované se mi nejvíce líbili v roce 1972, od té doby to stále upravují a já nevím proč, protože si myslím, že původní verze byla zcela geniální. Písně mívaly vždy takový dozvuk na poslední slabice, jakože to ještě pokračuje, ale tady už to nebylo znát. Inscenace byla opatřena novým textem Jaromíra Nohavici, který udělal z Juraja Jánošíka Valacha Janíka a k Levoči a císařské Vídni přidal ještě Vsetín a Valašské Meziříčí (je třeba podotknout, že zmínky o císařské Vídni byly v roce 1972 vnímány zcela jinak než dnes, kdy se tam běžně můžeme podívat).
(zadáno: 25.5.2016)
Malý rodinný podnik je chytře napsaná a pěkně zahraná komedie.
(zadáno: 4.5.2016)
Scénář inscenace byl nesouměrný, takže první dvě třetiny před přestávkou byly takové rozlítané z jednoho do druhého (a z jedné doby do druhé), až poslední třetina před přestávkou byla hutnější. Velmi dobrý byl Dušan Hřebíček v roli Alfréda Radoka, i když proč se v závěru celý namazal hlínou (či čím) jsem nepochopila. - Po přestávce přišlo na řadu pravé Otvírání studánek s dívkami z Kantilény, které byly oblečeny všechny stejně (včetně Královny) v průsvitných róbách a místo věnečků měli zřejmě červené vodní minipistolky. Zpěv provázel taneční pár předvádějící soulož (s velikou vodní pistolí).
(zadáno: 27.4.2016)
Jednalo se o pěknou inscenaci 3. ročníku muzikálového herectví JAMU. Z herců mě nejvíce zaujala Marianna Polyáková v roli Cherubína a Dagmar Křížová v roli Hraběnky.
(zadáno: 21.3.2016)
Inscenace maďarského muzikálu se mi líbila, protože byla postavena na sugestivní hudbě (měla to být rocková opera, ale naštěstí to nebylo nadměrně nahlas). Přestože nemám hudební sluch (nebo možná proto?), hudba mi připomínala jiné hudební hry jako Žandáry a zbojníky nebo v závěru píseň Mississipi z Lodi komediantů. Z herců mě nejvíce zaujal Petr Štěpán v roli vypravěče - svatého Jana a Andrea Zelová coby mladá Marie (myslím, že by v muzikálu bylo klidně možné zůstat u tvaru Maria). Také se mi líbila komická scéna se třemi pastýři (Rymeš, Veselý, Przebinda). - Problémem byl "nástup na značky".
(zadáno: 29.2.2016)
Šlo o pěknou inscenaci, snad až s příliš častým využíváním točny (pravda je, že mnohé dnešní inscenace nevyužívají točnu vůbec), herci hráli velmi dobře, nejvíce mě zaujala Hana Tomáš Briešťanská v roli Štěpky Kiliánové.
Trochu mě vyvedl z míry Zdeněk Dvořák v roli mrtvého tchána, který se vztyčil v rakvi na ramenou nosičů a měl promluvu ke svému zeti, ...; inscenace bohužel nevyřešila otázku, zda byl zeť pochován do stejné hrobky jako tchán nebo ne?
(zadáno: 22.2.2016)
Inscenace z díla Zdeňka Rotrekla a o něm se velice vydařila (včetně scénáře), sice nebyla příjemná, ale byla působivá nejen díky hereckým výkonům, ale i co se týká sevřené hudby a světelných proměn (jsem zvědavá jak dlouho se udrží na repertoáru). - Z herců nejvíce zaujali (ostříhaný a oholený) Michal Bumbálek a nestárnoucí Gabriela Ježková-Štefanová, ale velmi přesný (nemyslím hudebně, spíš pohybově) byl i výkon obou kytaristů, Michala Daleckého a Dušana Hřebíčka. - Jde o velmi záslužné dílo, které by se mělo co nejvíce propagovat.
(zadáno: 19.2.2016)
Inscenace se měla odehrávat na Oktoberfestu v Mnichově, i když nevím jestli Ödön von Horváth (+1938) znal nafukovací skákací hrady. Mladí herci se snažili co mohli zahrát tuto spíš sociální, než lidovou hru co nejodpovídajícněji pro dnešní diváky (anglická hudba s českými titulky, na které bylo přes skákací hrad vidět jen částečně byla zřejmě kompromisem mládí); mladá herečka byla jistě hrdá na rychlou výslovnost názvu obce Oberammergau, proslulé svými pašijovými hrami, ale přitom jakoby část názvu polykala, ...; bylo to opravdu zajímavé a jsem ráda že to v Brně dávali.
(zadáno: 25.1.2016)
Muzikál Titanic na mě působil jako polodokumentární opereta bez happy endu, oživená pěveckými výstupy jednotlivců a dvojic. Scéna místy připomínala inscenaci Skleněný pokoj. Líbil se mi ledovec, ale i Jan Brožek, Barbora Remišová, Jonáš Florián, Radek Novotný a další.
(zadáno: 20.1.2016)
Jednalo se o poetickou romantickou komedii, i když se zřejmě mělo jednat o tragikomedii. Začátek hry se odvíjel v nadsázce a potom jsem měla ten pocit, že režisér nechal mladé herce aby ukázali co nejlépe umí, Adam Mašura coby Alchonon ukazoval jak je pohyblivý, Kristýna Hulcová v roli Tajbele ukazovala neustále svůj úsměv (myslím, že i smutek se dá vyjádřit úsměvem, ale jednotlivé polohy je třeba více rozlišovat), Tereza Slámová se našla v roli komické naivky s dvěma copy a červenými tvářemi, ...; ale jestli začátek byl vlastně konec, tak to skončilo tím že byli všichni mrtví? I Tajbele?
(zadáno: 11.1.2016)
Zřejmě mělo jít o crazy komedii, ale na to byla inscenace příliš těžkopádná. Taky si myslím, že kulturní reálie v ní hrály větší roli než se inscenátorům zdálo a že inscenace zasloužila větší úpravy, takhle nešla hercům do úst. V první polovině mlátil Viktor Skála hlavou do dveří Shopping centra (které možná mělo být 120 kilometrů pod Brnem, ale tím se nám to nepřiblížilo) a padal na zem, v druhé polovině po sobě herci házeli plyšovým zrzavým kocourem (můj živý zrzavý kocour by jim dal co proto) a závěr přišel zničehonic bez vysvětlení proč hlavní hrdinka potřebovala být těhotná, ...
(zadáno: 21.12.2015)
Šlo o pěkný muzikál s pěknými výkony Elišky Skálové a Petra Gazdíka v hlavních rolích. Lépe vyšly komorní scény, protože u hromadných scén člověk někdy nevěděl kam si je má dějově začlenit. Šlo o příběh z nám vzdáleného kulturního prostředí, nepochopila jsem roli mladíka s hadem, zřejmě měl v ději něco propojovat, ale nebylo to úplně jasné.
(zadáno: 9.12.2015)
Scénický koncert studentů 3. ročníku muzikálového herectví z díla Jiřího Bulise trval něco přes hodinu a nebyl omezen jenom na písně o Vánocích. Studenti vystupovali sympaticky, zpěv posoudit nedovedu. Škoda že to nebylo pojato jako hudebně literární pásmo o životě a tvorbě Jiřího Bulise nebo třeba jenom se čtením o něm a o tom při jaké příležitosti (do jakého představení) jednotlivé písně vznikaly.
(zadáno: 30.11.2015)
Král Lear v úpravě režiséra Moši byl inscenován s nadsázkou coby tří a půl hodinová tragifraška na Hudební scéně Městského divadla v Brně. Jde o plnokrevnou inscenaci, která má blízko k Shakespearovým komediím, jako je Sen noci svatojánské nebo Večer tříkrálový. Výprava byla nejednotná, orchestřiště bylo zakryté, král Lear byl oblečen v džínách, ale inscenace se mi líbila, herci udrželi tempo celou hru.
(zadáno: 16.11.2015)
Jednalo se o zdařilý literárně-dramatický večer s hudbou a myšlenkami, od kterých diváky rozptylovala degustace nerybích jídel brněnské restaurace Sushi. Nejvíce se mi líbila Eva Novotná v roli Kuchařky. Jídlo a pití k degustaci servírovali studenti druhého ročníku činoherního herectví JAMU.
Působivá byla červeno-bílá úprava Mozartova sálu Reduty.
(zadáno: 14.10.2015)
Inscenace byla provedena pěkně a vtipně (využití předsálí, herečka v roli Otce Lorenza, ...), z mladých herců mě nejvíce zaujal Martin Hudec v roli Romea.
(zadáno: 29.9.2015)
V koláži Ó, Brno se nám představili studenti 4. ročníku činoherního herectví a ukázali, že jsou nejen "mladí a krásní", ale i šikovní a nadaní (což dokázali už před 2 lety v Hamletovi).
(zadáno: 21.9.2015)
Detektivní komedie Splašené nůžky s účastí publika byla velice povedená,
nejvíc mě zaujala Radka Coufalová v roli Barbary Markové (které jsem tu kadeřnici vnitřně věřila) a Michal Isteník ve dvou polohách kriminalisty Rosického, nejdřív vstřícně komunikujícího s publikem a poté vážného kriminalisty, objasňujícího vraždu pianistky Černé, která ve hře vůbec nevystupuje, což je v divadelních detektivkách neobvyklé. Všichni herci vystupovali komunikativně a byli schopni improvizace.
(zadáno: 29.6.2015)
Jednalo se o komedii ze současného bankovnictví se zpěvy na motivy Figarovy svatby. Nejpozoruhodnější tah inscenátorů byl ten, že v programu (i denním ve foyer) byli vyjmenováni herci hrající členy správní rady banky, s kterou se banka měla spojit pomocí videokonference, ale podle scénáře video nefungovalo, takže tam vyjmenovaní herci (Durnová, Kuneš, Halberstadt) vůbec neúčinkovali. Z účinkujících herců mě nejvíce zaujali Eva Novotná, Martin Veselý a také Pavel Doucek coby dirigent neexistujícího orchestru.
(zadáno: 6.5.2015)
Představení Pa-Papapa-Pa-Pa [- Papageno] pojednávalo o divadelníku a libretistovi Kouzelné flétny Emanuelu Schickanedrovi a o jeho pobytu v Brně. Život herecké skupiny byl propojen s brněnským nastudováním Kouzelné flétny, čas od času herci mluvili i v brněnském argotu. - Scénáristé se pokoušeli převést to, co by se bylo odehrávalo v němčině, do češtiny, což se jim dařilo tu lépe, tu hůře. Členové herecké skupiny filozofovali o tom, je-li lepší diváky pobavit a mít co jíst nebo být o hladu a pokusit se diváky duchovně povznést. Šlo o zajímavé představení.
(zadáno: 4.5.2015)
Inscenace Rozbitého džbánu byla jednoaktová rozpačitá fraška bez přestávky.
Jeviště bylo plné pudru a dýmu. Nejvýraznější herecký výkon (na způsob italské komedie) podal Petr Bláha v roli obžalovaného Ruprechta, ale líbil se mi též Martin Sláma coby Soudní rada Walter.
(zadáno: 20.4.2015)
Šlo o podařenou chytrou současnou francouzskou komedii. Z herců mě nejvíce zaujala Alena Antalová v roli Elisabeth Garaud-Larchetové.



Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 > >>