Profil uživatele

Eva123

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jiří Landa: 10 % (43)
Lukáš Dubský: 11 % (40)
Michal Novák: 11 % (25)
Iva Bryndová: 12 % (28)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7  >  >>
(zadáno: 29.4.2013)
Představení nebylo špatné. Každý herec představoval určitý typ a snažil se ho nějak propracovat, starší herci realisticky, mladší spíše nadsázkou (včetně opakování vět). Diváci před přestávkou spontánně zatleskali (první repríza), což jsem už dlouho nezažila. Přestože šlo o divadelní detektivku, zařadila bych hru spíše mezi komedie. Scéna se mi líbila.
(zadáno: 18.11.2014)
Inscenace se mi líbila, mladí herci byli velmi šikovní a artisticky zdatní.
(zadáno: 9.2.2015)
Představení bylo něco mezi melodramem, baletem a hrou se zpěvy. Protože jsem seděla v první řadě, mohla jsem se nejvíc obdivovat pěti šikovným hudebníkům, kteří plynule střídali hru až na 6 nástrojů. Až o přestávce jsem přišla na to, že v rozmnoženém papíru s obsazením, které rozdávaly uvaděčky, je na druhé straně obsah hry (což bylo nutné, jinak by člověk nepochopil o co jde). Líbilo se mi, jak všichni neustále vyjmenovávali jména všech statků, které patří rodu Smiřických. Marie Durnová recitovala moc pěkně. Zuzana Lapčíková stihla nejen hrát na dva klavíry, ale občas přitom i zpívala.
(zadáno: 19.12.2021)
10% za Pavla Čeňka Vaculíka v roli sluhy Sosieho. Začátek inscenace mi připomínal Sen noci svatojánské, inscenace se hrála bez přestávky, přesto byla první polovina lepší, protože ta druhá byla méně propracovaná. Dole pod jevištěm seděl perkusionista v černé kapuci s dlouhými zlatými rukavicemi a z téhož prostoru přihlíželi sluhové Sosie a Kleanta jednání panstva (Kleanta jedla popcorn, ale Sosiemu nedala). Před příchodem Jupitera začal na scénu padat zlatý déšť. - Nepochopila jsem význam mladíků, čas od času pobíhajících po jevišti a zpívajících anglické písně (Moliere byl přece Francouz).
(zadáno: 4.3.2019)
Režisér Petr Gazdík zdůraznil ve 3 a čtvrt-hodinové inscenaci filozofování o smyslu života a sám zde velmi dobře ztvárnil autorovo alter ego, Konstantina Levina.
(zadáno: 5.10.2020)
Představení Antonius a Kleopatra bylo zřejmě nacvičováno od jara s přestávkami, což na něm bylo znát, více povedená byla druhá polovina. Hrálo se v moderním jazyce, některé role byly stylizované a některé vůbec ne. Kostýmy byly víceméně moderní (včetně jedněch děravých džínsů) a scéna s osvětlenými sloupy, byla též velmi moderní. - Z herců mě zaujal Josef Jurásek v roli Věštce.
(zadáno: 25.2.2013)
Význam představení jsem zcela nepochopila, ale fascinovala me změna která se udála s Ditou Kaplanovou.
(zadáno: 28.4.2014)
Benátský kupec nebyla komedie, nýbrž historicko-eticko-sociální drama, ve kterém zvítězí silnější, respektive kde se prosadí morálka vládnoucí vrstvy. Vedlejším motivem byly tři mladé páry, které se vzaly, kupodivu ne na konci hry. - Myslím si, že činoherci by neměli hrát s nalepenými mikroporty, i když Hudební scénu Městského divadla Brno by asi nevykřičeli.
(zadáno: 25.2.2013)
(zadáno: 5.11.2018)
Muzikál Big mě neoslovil. První polovina mi připadala taková "umělá",
nevyhovovala mi "rázová" hudba (nevím jak se jí správně říká), přestože nemám hudební sluch a taky mi dost vadily šedivé kostýmy úředníků za stoly (i když to tam asi bylo kvůli kontrastu). Před přestávkou jsem si nějak zvykla, asi díky dobře hrajícím hercům, z nichž mě nejvíce zaujali Jonáš Florián, Viktória Matušovová a Zdeněk Junák.
(zadáno: 13.3.2017)
Hlavní role v této revuální hudební komedii s fantazijními prvky pěkně zahráli mladí externisté Dominik Brychta, Miloš Fiala a Jan Dvořák. I když si myslím, že chlapci na jihomoravské vesnici by v roce 1967 neměli elektrickou kytaru ani jednu, natož tři. - Z ostatních herců mě nejvíce zaujal Jiří Mach coby Ringo Starr (herec má komediální talent a je čím dál tím lepší). - Zajímavý byl též Dušan Vitázek coby Rockový pánbůh hovořící slovensky (i když v černé čepici dopadl spíš jako fakír). - Snové tance plyšových zvířat a Marry Poppins šly trochu mimo.
(zadáno: 5.3.2014)
Muzikál Bohéma 1914 - zima, jaro se odehrával na malém prostoru na kouzelné scéně Davida Bensona. Komediální nadsázku vycházející spíš z dnešního pohledu mladých na svět střídaly sladkobolné písně. Nejvíce mě zaujala Natálie Tichánková coby Mimi.
(zadáno: 19.4.2014)
Inscenace Buchty a bohyně se mi velice líbila, i proto, že hra byla opravdu chytře vymyšlená. Všichni mladí herci hráli dobře (včetně hostů), nejvíce se mi líbili Pavel Režný coby Pavel - seriálový herec (konečně jsem ho pořádně viděla, v předchozích hrách byl hodně namaskovaný) a Barbora Chrenková coby cvičitelka fitness Marie. V roli Paparazziho se mihl i režisér inscenace Stanislav Slovák.
(zadáno: 2.4.2014)
Hra Yasminy Rezy Bůh masakru mi tématicky nebyla blízká (i když byla pochopitelnější než hra Obraz téže autorky), ale herci hráli pěkně a nepřeháněli to (připomnělo mi to, nejen díky stejným pánským představitelům, hru Martina McDonagha Osiřelý západ, i když ta byla ještě drsnější).
(zadáno: 11.1.2016)
Zřejmě mělo jít o crazy komedii, ale na to byla inscenace příliš těžkopádná. Taky si myslím, že kulturní reálie v ní hrály větší roli než se inscenátorům zdálo a že inscenace zasloužila větší úpravy, takhle nešla hercům do úst. V první polovině mlátil Viktor Skála hlavou do dveří Shopping centra (které možná mělo být 120 kilometrů pod Brnem, ale tím se nám to nepřiblížilo) a padal na zem, v druhé polovině po sobě herci házeli plyšovým zrzavým kocourem (můj živý zrzavý kocour by jim dal co proto) a závěr přišel zničehonic bez vysvětlení proč hlavní hrdinka potřebovala být těhotná, ...
(zadáno: 30.1.2017)
Jednalo se o zdařile inscenovaný muzikál, který musel obsáhnout delší časové období, takže se tu hromadné scény střídaly s komorními. Líbil se mi Marco Salvadori v roli Chaplina, i Eliška Skálová v roli jeho pozdější mladé ženy. Zajímavý byl komický výstup Stanislava Slováka coby Chaplinova prvního filmového producenta Macka Senneta.
(zadáno: 11.6.2022)
Chytání Vídně je zajímavá a vážná hra o tom, jak se lidé potkávají a přitom se míjejí. Hlavní hrdinku Almu hrála velmi dobře Tereza Richtrová, v pěkném kostýmu od Kataríny Hollé. - Možná že by hra snesla o něco více vedlejších postav, aby veškeré "anti-myšlenky" nevyjadřovali jenom dva číšníci a dvě velmi zkarikované sousedky.
(zadáno: 12.11.2021)
Jednalo se o Cyrana v moderní adaptaci britského dramatika Martina Crimpa (verše zůstaly zachovány), z cukráře Ragueneaua se stala majitelka literární kavárny Lejla Ragueneau a zřejmě kvůli zapojení dívek z ročníku, hrály ženy též Le Breta a Montefleuryho. Inscenace byla velmi krásná, i když ke konci hry mluvili už herci velmi rychle, aby to za ohlášené 2 a 3/4 hodiny stihli. Martin Mihál byl úplně senzační Cyrano.
(zadáno: 25.2.2015)
Inscenace se mi líbila, nechtělo se mi věřit, že je z roku 1914, působila celkem současně. Z herců mě nevíce zaujal Zdeněk Julina, ale i Zbyšek Humpolec.
(zadáno: 30.10.2017)
Děsnej pátek je chytře napsaný a dobře zahraný muzikál, v kterém si matka s dcerou vymění svá těla. Matku s dcerou hrály výborně Alena Antalová a Kateřina Marie Fialová. Velmi dobrý byl též Jonáš Florián v roli Adama (škoda že tam vzadu nahoře nebyl tak dobře vidět). Potěšilo mě, že jsem po delší době mohla opět vidět Hanu Horkou v roli babičky.
(zadáno: 26.2.2013)
(zadáno: 2.3.2020)
Bylo to zajímavé, ale v programu ke hře jsem se nedočetla, kde všude se už Dobové tance dávaly. Myslela jsem, že je dávali v 80. letech v Brně u Mrštíků, ale vypadá to, že ne (asi se o tom jenom hodně psalo a mluvilo?). - Inscenátoři v programu píšou, že Dobové tance nejsou ani dnes zastaralé, protože jsou stále platné. To možná ano, ale hra sama je poplatná době, v 80. letech se dávalo více satirických her (a nejen českých). I když jsou v ní i souvislosti směrem ke starší české klasice.
(zadáno: 26.5.2014)
Inscenace muzikálu Don Juan byla vlastně tragédií, které se nepodařilo vzklenout nad sebou dramatický oblouk, takže Don Juan dopadl spíš jako obyčejný darebák. Autoru scény Petru Hlouškovi se podařilo řadou pohyblivých oblouků vytvořit na jevišti zajímavý prostor. Z herců mě nejvíce zaujali Tomáš Sagher v roli sluhy Sganarela a Silvia Holečková v roli nevěsty Féliciany.
(zadáno: 21.6.2016)
Činohra Don Juan byla prokládána pantomimou se skřípavou hudbou; bylo zdůrazňováno, že jde o starou hru od Moli?ra, téměř s antickým přesahem. Kulisy v první části zdůrazňvaly, že jde o divadlo (v druhé části někam zmizely). Jevištní výtvarníci si sice mohou dovolit téměř vše, ale pokud oblečou věřitele Dona Juana do saka a kravaty, nemohou mu nabízet zbrojnoše s pochodněmi (což by jeho oblek jistě ušpinilo). - Respektuji pojetí inscenace a jsem ráda, že se hra nesnažila být poplatná současnosti.
(zadáno: 27.5.2013)
Inscenace se mi nejvíc líbila na začátku (byla hodně dlouhá), škoda že nemám hudební sluch, na začátku jsem si myslela, že je to asi jazz-rock, ale o přestávce jsem se v programu dočetla, že hudba směřuje až k blues-rythme, asi to byla pravda, protože hudba byla hodně proměnlivá a ke konci nutila mužské představitele zpívat ve falzetu, což dopadlo divně, obzvlášť u Petra Štěpána. Jinak se mi líbil Jakub Uličník (i když zpíval úplně jiným hlasem než mluvil) nebo Lukáš Janota (který má od premiéry Zorra hnědý přeliv, v kterém působí divně).
1 2 3 4 5 6 7  >  >>