Profil uživatele

Eviik

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Iva Bryndová: 9 % (45)
Jan Pařízek: 9 % (143)
Veronika Boušová: 10 % (51)
Lukáš Dubský: 11 % (131)
Pavla Haflantová: 11 % (51)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 13.3.2018)
Docela náročné představení na udržení koncentrace. Chvíli mi trvalo, než jsem se do příběhu dostala a začala ho plně vnímat. Střídavé komentáře vedlejších postav zpočátku, když jsem se v nich ještě úplně neorientovala, působily trochu rušivě. Postupem času mě však hra vtáhla do děje a závěr na mě silně zapůsobil. Velkou zásluhu na tom má výborný výkon Evy Elsnerové. Chválím i dobře vymyšlenou scénu.
(zadáno: 8.3.2018)
55 % Pro mě jedno ze slabších inscenací. Vtipné momenty někdy působí trochu křečovitě. Někdy mě naopak až trochu zaskočilo, jak hra přešla z vtipných pasáží do vážnějších. Přesto je tam ale celkem dost míst, kde se člověk zasměje. 5 % navíc za výkon Z. Kaliny.
(zadáno: 3.3.2018)
Asi jsem dle anotace čekala trochu něco jiného, přesto zklamaná nejsem. Vzhledem ke statičnosti hry je někdy poněkud těžké udržet pozornost, což je docela škoda, protože text a hlavně jeho interpretace jsou velmi zajímavé. Souhlasím s názory, že hra by se více hodila na komorní scénu, kde by jistě měla intenzivnější vyznění.
(zadáno: 1.3.2018)
Knižní předlohu neznám, takže nemohu srovnávat (každopádně představení Divadla v Dlouhé mě nalákalo si knihu přečíst). Kdo zná režijní tvorbu Miroslava Hanuše, ten asi nebude překvapen. Opět spojuje činohru s písňovými pasážemi, v nichž pobaví vtipné české texty. Právě hravost a humor jsou hlavními klady inscenace. Z herců nemůžu nevyzdvihnout Martina Matejku v hlavní roli, kterému dobře sekundují Pavel Tesař a Eva Hacurová v roli rodičů. Určitě ráda zajdu znovu.
(zadáno: 14.2.2018)
Trochu mě překvapil ten otevřený konec, ale chápu, že o zodpovězení hlavní otázky ve hře ani tolik nešlo. Hlavním tématem bylo zobrazení chování lidí v mezních situacích. Hercům se toto podařilo velmi dobře ztvárnit. Velmi dobrý výběr hry pro studiovou scénu.
(zadáno: 13.2.2018)
Den po zhlédnutí převládají mírně rozporuplné pocity. Na jedné straně musím vyzdvihnout nádhernou výtvarnou práci co se týče scény a kostýmů, či hudební složku. Na druhou stranu se ale nemohu zbavit dojmu, že místy forma zastínila obsah (zejména v druhé polovině). Pro mě tak vrcholem celé hry zůstal závěr první části. Ondřej Kraus v titulní roli příjemně překvapil. V závěrečných pasážích sice místy působil nejistě, ale věřím, že s postupem času svůj výkon ještě vylepší. Dobře mu sekunduje Luboš Veselý. Naopak Tomáš Petřík mi v roli Basila poněkud nesedl.
(zadáno: 31.1.2018)
V divadle obvykle nebrečím, ale tady jsem měla opravdu slzy na krajíčku. Velmi dobře vymyšlený text se podařilo skvěle ztvárnit na jevišti. Není jednoduché se ve hře orientovat, ale o to více divák soucítí s hlavním hrdinou. Líbila se mi hudba i scénografie. Vyzdvihnout ale samozřejmě musím zejména herecké výkony v čele s vynikajícím Janem Vlasákem. Děkuji divadlu za dodatečný dárek k narozeninám!
(zadáno: 16.1.2018)
Kdo čeká klasiku se vším všudy, bude asi zklamán. Mně se ale nová Maryša velmi líbila. Hra je podstatně zkrácena, z postav zůstaly jen ty nejdůležitější. Děj se tak plně soustředí na postavu Maryši a její okolí, které jí neustále manipuluje. Divák taky není rozptylován kvantem rekvizit a kulis. Scéna je poměrně jednoduchá, ale přesto velmi chytře vymyšlená (Marek Cpin opět nezklamal). Pavla Beretová zvládla nelehkou úlohu velmi dobře.
(zadáno: 16.1.2018)
Tato země potřebuje hrdiny. Platilo to během 2. světové války i nyní. Co na tom, že se jedná o fiktivního hrdinu. Uskupení Vosto5 si s touto inscenací opravdu vyhrálo - od scénáře, kde se jim podařilo šikovně skloubit skutečné události s těmi vymyšlenými, přes akční scény až po humor - slovních a jiných hříček je tam opravdu mnoho. Bavila jsem se a určitě ráda zajdu znovu!
(zadáno: 30.12.2017)
Trochu pomalejší rozjezd plně nahradí druhá polovina, kde by se napětí již dalo krájet. Stísněnost umocňuje i zmenšení scény (nevím, zda šlo o záměr). Vše dobře doplňuje také hudba. Zdá se, že detektivní žánr (tolik v současné době oblíbený v televizi) může dobře fungovat i na jevišti.
(zadáno: 21.12.2017)
Hra se skládá z několika pohádek či příběhů na vánoční téma prokládanými vánočními písněmi a koledami (zaujalo mě hlavně neobvyklé provedení koledy Nesem vám noviny). Z příběhů mě nejvíc potěšily Děti z Bullerbynu. Na hercích bylo znát, jak si užívají návrat do dětských let. Celkově jde o milé představení, které dokáže naladit na vánoční atmosféru.
(zadáno: 19.12.2017)
75 %. Zajímavý divadelní experiment, který se dle mého názoru velmi povedl. Divák se stává porodcem v soudním případu, který nemá jasnou odpověď. Soudní proces mne natolik vtáhl, až jsem chvílemi zapomněla, že sedím v divadle. Učinit rozhodnutí v závěru nebylo vůbec jednoduché. Hlava mi říkala vinen, srdce naopak nevinen. Ať je konečný verdikt jakýkoliv, o správnosti rozhodnutí, potažmo celé inscenaci, budu přemýšlet ještě hodně dlouho a za to si tvůrci zaslouží pochvalu.
(zadáno: 9.12.2017)
Nápad přenést námět z antické tragédie do současnosti se velmi povedl. Celý děj je dost zkrácen (ale vše podstatné se dozvídáme z vyprávění), hra se soustředí pouze na manželskou krizi Médei a Iásona, který si našel novou partnerku. Střet obou žen je středobodem celého představení. Iáson dostavá jen malý prostor na konci hry. Proto musím vyzdvihnout právě obě ženské představitelky. Škoda derniéry, klidně bych zašla zas.
(zadáno: 9.12.2017)
65 % Variace na Hrabalovu tvorbu funguje zejména díky svému humoru. Některé vážnější části (např. scéna s dvěma starci na začátku druhé poloviny) mi do hry úplně nezapadaly. Naopak nadchnuly mne některé monology - např. J. Pokorné nebo V. Lazorčákové. Líbila se mi i scéna včetně lávky přes celé hlediště (diváci v prvních řadách si trochu protáhnou krční páteř).
(zadáno: 30.11.2017)
75 % Také se nevyhnu srovnání s verzí uváděnou v ČK. Kašparská inscenace je určitě komornější co se scény týče, což ale není nijak na škodu. Naopak se divákova pozornost více soustředí na herecké výkony, které jsou vesměs na velmi dobré úrovni. Snad jen u postavy faráře jsem měla občas problém uvěřit mu ty tzv. krize víry.
(zadáno: 28.11.2017)
Představení nelze upřít hravost a rovněž nadšení všech herců. Na druhou stranu bych některé pasáže trochu zkrátila. Hra by pak měla trochu větší tempo. Rovněž příliš časté střídání jednotlivých výstupů působí trochu rušivě. Jako nenáročnou oddechovku ale můžu hru vřele doporučit. Některé hlášky mě upřímně pobavily. :-)
(zadáno: 22.11.2017)
Inscenace bohužel místy působí dost rozvlekle. Určitě by neškodilo text ještě více seškrtat. Ondřej Brousek v hlavní roli doslova potí krev a jeho výkon zaslouží vyzdvihnout. Z vedlejších rolí mne zaujaly představitelky ženských rolí. Líbila se mi i nakloněná scéna, díky které je vše dobře viditelné i ze zadních řad.
(zadáno: 6.11.2017)
85 % Poněkud odlišný pohled na události druhé světové války, který donutí k zamyšlení (a překvapivě i pobaví svým černým humorem). Textu hry nelze nic vytknout. Převedení na jeviště je sice poněkud statické, možná by neškodilo více využít projekce skutečných záběrů, přesto jsem neměla problém udržet pozornost. Zásluhu na tom má především vynikající Marek Cisovský v hlavní roli.
(zadáno: 26.10.2017)
Váhala jsem, jestli dát 70 nebo 80, ale nakonec se kloním spíše k vyššímu hodnocení. Za tu milou nenucenost a hravost si to tato inscenace zaslouží. Opravdu nečekejte žádné náročné drama. Jde ?pouze? o sled básniček a písní (živý hudební doprovod už je v Dlouhé samozřejmostí), prokládanými vybranou ?poezií? z českých toalet a sem tam i nějakou improvizací. Celé představení pak vtipně moderuje Miroslav Hanuš. Doporučuji zejména jako odreagování se po náročném pracovním dni.
(zadáno: 22.10.2017)
Spíš než o klasické divadelní představení jde o diskusní kroužek, do kterého jsou často zapojováni i diváci. Není se ale čeho bát, vše probíhá zcela nenuceně. Oba herci vše zvládají naprosto přirozeně, až divák zapomene, že je v divadle a ne na posezení mezi kamarády.
(zadáno: 25.9.2017)
Oddechová komedie na již tolikrát zpracované téma milostného trojúhelníku, nic víc ani nic míň. Hru obvzláštňují stand-up výstupy herců a jejich přímá komunikace s publikem. Zápletka je trochu předvídatelná, ale i tak jsem se bavila.
(zadáno: 20.9.2017)
Z legračních pasáží v úvodu jsem byla lehce v rozpacích (i když živá hudba byla výborná!). Vážnější scény však vyzdvihly celou inscenaci na vyšší úroveň. Zkrácení hry mi vůbec nevadilo. Naopak díky proškrtání textu děj ubíhal mnohem rychleji až k silnému závěru. Manželé Rumlovi v titulních rolích nezklamali. Drobnou výtku bych měla i k balkonové scéně, při které může diváky v prvních řadách trochu bolet krční páteř.
(zadáno: 15.9.2017)
Až nečekaně aktuální text Bertolta Brechta v podání multitalentovaného souboru Divadla v Dlouhé. Text je prokládán velmi expresivními kabaretními výstupy. Nemůžu říct, že bych byla ze všech nadšená, ale určitě nelze hercům vytknout jejich zápal. Miloš Kopečný a Miroslav Hanuš zvládli své role diskutérů taky velmi dobře.
(zadáno: 5.8.2017)
Zajímavé zpracování předlohy nejen co se pohybové choreografie týče, ale líbila se mi i minimalistická scéna, projekce na zadní stěně či hudba. Obdivuhodný počin, který stojí za vidění. (Viděno v Divadle v Celetné)
(zadáno: 22.6.2017)
Rozhodně originální pojetí Čechova. Ačkoliv předlohu znám z nezapomenutelné inscenace ve Stavovském divadle, stejně mi mnohé symboly unikly. Forma trochu předčila obsah, ačkoliv jsem na základě zdejších recenzí čekala, že se v textu škrtalo více. Každopádně výtvarná stránka je nádherná - za zmínku stojí zejména práce se světlem či kostýmy. Velmi se mi líbila také hudba. Kdyby první polovina byla o trochu kratší (hlavně její závěr byl trochu rozvleklý), dala bych i vyšší hodnocení.