Profil uživatele

Eviik

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Iva Bryndová: 9 % (45)
Jan Pařízek: 9 % (143)
Veronika Boušová: 10 % (51)
Lukáš Dubský: 11 % (131)
Pavla Haflantová: 11 % (51)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 30.12.2016)
Hravé představení plné opravdu skvělých hudebních čísel. Výborný Pavel Tesař v hlavní roli Pavlíka (jeho Václav Neckář je dokonalý :)). Jen jsem tam trošku postrádala tu vánoční atmosféru, ale to je pouze drobná výtka.
(zadáno: 18.12.2016)
Dala bych 70 %, ale díky výkonu Zbigniewa Kaliny musím zvýšit hodnocení o jednu příčku výš. Jeho August je tak úžasně naivní snílek, že si ho divák musí oblíbit už po 5 minutách představení. Spolu s Veronikou Svojtkovou vytvořili dokonalý klaunovský pár, který baví a zároveň dojímá.
(zadáno: 11.12.2016)
Hra je založená především na dialogu dvou herců. Na malé jeviště Divadla v Řeznické se výborně hodí. Církevní tématika sama o sobě asi příliš neosloví. Pod její slupkou se však skrývá mnohem zajímavější téma osobní víry a ideálů a do jaké míry si za nimi má každý z nás stát. Miroslav Táborský předvedl nejen výborný herecký výkon, ale i dobrou režijní práci. Scéna je minimalistická, k dotvoření obrazu kostela pomáhá samotný prostor divadla se svými klenbami a barevnými okny. Příjemně překvapil i Filip Cíl.
(zadáno: 1.12.2016)
Velmi originální zpracování známého příběhu. Z důvodu velkého množství symbolů a občasného překrývání jednotlivých dialogů je mnohdy obtížné se orientovat v tom, co se momentálně děje na jevišti. Zejména postava Špíny pro mě byla záhadná. Nádherná byla zejména výtvarná stránka v čele s kostýmy.
(zadáno: 23.11.2016)
Vážné téma vyhazovu z práce je ve hře trochu odlehčeno vtipnými scénkami nácviku správného chování a vystupování. Vtipné pasáže mě zaujaly méně než ty vážnější, ačkoliv společná píseň či "modlitba" ke globálním korporacím mě opravdu pobavily. Z velmi kvalitních hereckých výkonů bych vyzdvihla hlavně Lenku Zbrankovou a Radima Kalvodu. Líbila se mi také jednoduchá, ale dobře fungující scéna, i choreografie skupinových výstupů.
(zadáno: 11.11.2016)
Po vzpamatování se z prvotního šoku jsem si představení začala užívat. Velkou zásluhu na tom mají bezchybné herecké výkony v čele s místy až děsivým Janem Medunou i některé režijní nápady (vystupování postav z děje, výběr hudby). Líbily se mi také pestrobarevné kostýmy v kontrastu s bílou scénou (tradičně výborná práce Marka Cpina). Některé pasáže bych zkrátila, hra je místy trochu rozvleklá. Celkově ale mohu určitě doporučit. Jde opravdu o velmi neobvyklý divadelní zážitek.
(zadáno: 18.10.2016)
75 %
Myslím, že obě hry se dobře doplňují. Tématem Havlovy hry Protest je konfrontace mezi pohledem disidentu a těmi, kteří se režimu přizpůsobili. Diváky jako já, kteří v době normalizace ještě nebyli na světě, to donutí se zamyslet, jak by se v té době a situaci zachovali sami. Hra Rest se odehrává po revoluci, je méně "ukecaná" a asi mne bavila o něco více. Závěrečná scéna a poselství celé hry je až děsivě reálné. Oba hlavní protagonisté se se svými úlohami popasovali dobře.
(zadáno: 18.10.2016)
Vskutku nenáročná černá komedie. První polovina skvěle graduje a kulky opravdu létají všemi směry. Druhá půlka je oproti té první trochu rozvleklá, ale vzhledem k zvolenému směru vyprávění příběhu se to dá celkem čekat. Já se každopádně skvěle pobavila a určitě doporučuji všem, kterým nevadí trochu (hodně) krve a střelby na jevišti.
(zadáno: 1.10.2016)
Krátká hříčka sestávající ze tří scének. Ač jde o utopické scénky, tak všechny tři dobře odrazují dobu, ve které se odehrávají. Herci se se všemi rolemi poprali velmi dobře. Líbila se mi i výtvarná stránka.
(zadáno: 28.9.2016)
Zajímavý text hry, který klade mnoho otázek a nutí k zamyšlení. Škoda, že po režijní stránce nebyla hra dotažena. Je to znát hlavně u vedlejších postav, kde herci nemají občas moc co hrát a jenom různě pobíhají po jevišti. Oproti nim vyčnívá výborný a přesvědčivý herecký výkon Aleše Procházky v hlavní roli. Bohužel celkový potenciál inscenace nebyl využit, ale i tak jsem mne představení bavilo.
(zadáno: 27.9.2016)
Statická hra odehrávající se na malém prostoru, přesto ale dokáže diváka udržet v koncentraci po celou dobu. Je to zejména díky výborným dialogům a ještě lepším hereckým výkonům. Dejvické opět nezklamalo.
(zadáno: 23.9.2016)
Nenáročné úsměvné představení, ideální na páteční večer po náročném pracovním týdnu. Celkově mě představení bavilo, občas jsem se opradu upřímně zasmála, ale žádný hlubší dojem si z něj však neodnáším. Více mne bavily pozemské scény, bez těch nebeských bych se klidně obešla. Z herců nejvíce zaujali Jiří Hána, Lukáš Jurek a Hana Doulová.
(zadáno: 14.9.2016)
Typická commedie dell'arte, jejíž děj je celkem předvídatelný. Inscenaci zvedá především vynikající Jan Vondráček v titulní roli. Skvěle mu sekunduje Pavel Tesař. Některé z vedlejších výkonů jsou ale bohužel trochu slabší. Zasazení do současných Benátek určitě hru nekazí. Jen bych se asi obešla bez rolí turistů, kteří se na jevišti objevují až příliš často.
(zadáno: 26.7.2016)
85 % - podstatně skromnější verze než v Dejvické divadle co se kulis a rekvizit týče, ale možná o to kreativnější. Výborného Michala Isteníka v hlavní roli skvěle doplňuje zbytek ansámblu v mnoha vedlejších úlohách (několikrát zvládli i dialogy sami se sebou).
(zadáno: 20.6.2016)
Veselý a zároveň dojemný příběh o dvou osamělých mužích a jejich náhodném setkání s výtečnými Stanislavem Zindulkou i Matějem Hádkem. Velmi příjemný divadelní zážitek, který si ráda zopakuji.
(zadáno: 19.6.2016)
Po vizuální stránce naprosto nádherné představení. Scéna, hra s barvami a osvětlením i kostýmy opravdu braly dech. K tomu moc chválím i hudbu (zejména potěšila akustická verze mé oblíbené písně Demons od Imagine Dragons). V té vnější kráse se naštěstí neztratil obsah ani herecké výkony, přičemž vyzdvihnout musím hlavně ústřední duo Jiří Hána a Petra Tenorová. MDP si svou nejlepší novou inscenaci sezóny nechala až na samotný závěr.
(zadáno: 17.6.2016)
Expres na západ je konverzační hra o střetu víry v Boha a víry v Nicotu. Celou hru tvoří rozhovor mezi bývalým trestancem (který se ve vězení obrátil na víru) a profesorem (zarytým nihilistou). Oba hlavní hrdinové postupně odkrývají svůj pohled na život a jeho smysl a zůstává na divákovi, se kterým z nich bude sympatizovat. Určitě to není snadná hra na udržení pozornosti zejména pak v první půlce, která je více upovídaná a statická. Druhá polovina je vška svižnější a závěr hry je opravdu silný. Oba herci podali excelentní výkony. Určitě někdy ráda zajdu znovu.
(zadáno: 7.6.2016)
85 %
Možná lehce depresivní hra o "podzimu života" (který evokuje i nádherná scéna), která se tématem nijak nevymyká z autorovy tvorby.
Již na druhé premiéře byli herci se svými postavami výborně sžití a představení utíkalo naprosto plynule. Hereckým výkonům vévodí zejména Vasil Fridrich a Aleš Procházka, ale celkově bych asi těžko hledala slabší článek. Kromě scény se mi velmi líbily kostýmy a jejich černobílá symbolika a hudební předěly mezi jednotlivými dějstvími. Strýček Váňa se zařadil mezi hry, na které ráda zajdu zas.
(zadáno: 3.6.2016)
Klasika se vším všudy, kterou se tvůrci nepokoušeli jakkoliv modernizovat, a to je velmi dobře. Derniéru si herci očividně chtěli dosyta užít a tak si přidávali asi více improvizace než v minulých reprízách, aniž by ovšem zklouzávali k parodii. Dojemná dlouhá dělovačka vestoje byla opravdu zasloužená.
(zadáno: 31.5.2016)
Komorní inscenace sestavená z monologů tří postav. Není jednoduché udržet pozornost celou dobu, protože hra je poněkud statická, ale nicméně velmi dojemná a působivá. Pro silnější dojem by asi bylo třeba převést hru na menší scénu. Všichni tři herci zvládli své role výborně, ale samozřejmě vyzdvihnout musím zejména Danu Batulkovou v titulní roli.
(zadáno: 28.5.2016)
Barvité hudební představení, sonda do života čtyř českých spisovatelů. Orientaci v textu určitě usnadní nastudování alespoň základních faktů, ale není to nutnost. Pěvecky ne vždy perfektní, dojem to však nekazí. Bavily mě zejména různé slovní hříčky. Škoda, že zpívaným textům bylo občas hůře rozumět. Z herců nejvíc zaujali M. König a P. Jeništa.
(zadáno: 16.5.2016)
Krátká komorní tragikomedie o neveselém tématu (ačkoliv i tak se divák párkrát zasměje) je vyšperkována vynikajícími hereckými výkony Stanislava a Jakuba Zindulky.
(zadáno: 10.5.2016)
Výborné herecké výkony v čele s Karlem Dobrým, který byl opravdu famózní. Scéna i kostýmy pomáhali utvořit patřičnou stísněnou atmosféru. Věřím, že v prostorách Divadla Kolowrat to musel být velmi silný zážitek, ale i na Nové scéně se hra neztratila. Derniéra se nadmíru povedla a byla po právu odměněna potleskem vestoje.
(zadáno: 30.4.2016)
Hru už jsem viděla v kině jako přímý přenos z londýnského divadla v rámci cyklu NT live, takže děj jsem znala dopředu. Divadlo NaHraně zinscenovalu hru jako scénické čtení. Tvůrci si vyhráli s využitím jeviště i s rekvizitami. Z herců asi nejvíc zaujali Barbora Vyskočilová a Zdeněk Velen.
(zadáno: 29.4.2016)
Zprvu poněkud banální příběh, ale nenechte se oklamat, po přestávce atmosféra rapidně zhoustne. Škoda, že některé dějové linky nebyly zcela vysvětleny. Přesto to byl pro mě velmi příjemný divadelní zážitek. Z herců musím vyzdvihnout P. Štěpánka, J. Hánu (který byl chvilkami opravdu děsivý) a M. Málkovou.