Profil uživatele

Eviik

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Iva Bryndová: 9 % (45)
Jan Pařízek: 9 % (143)
Veronika Boušová: 10 % (51)
Lukáš Dubský: 11 % (131)
Pavla Haflantová: 11 % (51)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 28.4.2016)
Klasická shakespearovská tragédie bez experimentů. Relativně skromná scéna i kostýmy pomáhají vykreslit bezútěšnou atmosféru příběhu. To vše výborně dokresluje i hudba. Jan Vlasák v hlavní roli podává velmi solidní výkon a zejména závěrečná scéna je opravdu dojemná. Z vedlejších rolí mne zaujali Viktor Dvořák a Aleš Procházka.
(zadáno: 23.4.2016)
75 % - černočerná komedie, která ale ukrývá velmi smutný lidský příběh. Divák se sice směje, ale přitom tuší, že tohle nemůže dobře dopadnout... Tvůrci odvedli velmi dobrou práci. Na scéně ani rekvizitách se určitě nešetřilo. I.Chmela v titulní roli nakonec překvapivě nedostal tolik prostoru, jak jsem čekala, každopádně ale odvedl solidní výkon. Vyzdvihnout však z herců musím zejména A.Fialovou v roli Vicki.
(zadáno: 19.4.2016)
Hra mne příliš neoslovila. Přiznám se, že jsem se občas neorientovala v ději a motivace jednotlivých postav mi rovněž unikaly. Herci (s výjimkou D. Punčocháře v hlavní roli) ztvárňují několik postav a to divákovi neznalému předlohy neusnadňuje pochopení hry. Hercům však asi nelze moc co vytknout. D. Punčochář byl dostatečně démonický a odpudivý. Líbila se mi i práce s prostorem Studia ŠD, které bylo využito na 100 %. Také hudba se povedla a pomohla navodit patřičnou atmosféru.
(zadáno: 14.4.2016)
85 %
Kvalitní oddychová komedie, která ale pod povrchem ukrývá poměrně smutný příběh. Martin Trnavský se s hlavní (a téměř jedinou) rolí popral na výbornou. Před jeho výkonem smekám. Také chválím úpravu originální textu pro české publikum, zasazení hry do českých reálií. Mnohé hlášky opravdu pobavily. Pár hlušších míst by se našlo, ale celková délka je únosná.
(zadáno: 13.4.2016)
Takové malé ohlédnutí se za čtvrtstoletím od Sametové revoluce. Autoři staví jednotlivé momenty do nejrůznějších souvislostí, avšak ponechávají je bez komentáře, takže zhodnocení si každý divák musí udělat sám. A možná právě tímto přístupem si mne inscenace získala. Hluchých míst je poskrovnu, ty necelé dvě hodiny utečou celkem svižně. Za nejlepší momenty považuji ztvárnění Opoziční smlouvy, 11. září, předsednictví ČR v EU a Volejte řediteli (výborný S. Rašilov jako J. Paroubek či V. Železný). Klobouk dolů před P. Vančurou, který dnešní představení odehrál o berlích.
(zadáno: 11.4.2016)
Shakespeare v modernějším pojetí, kterého se ale není třeba obávat. Divákovi to naopak hru může přiblížit (viz např. focení na mobil). Bez scén s policisty, kdy hra sklouzává k jednoduššímu humoru, bych se obešla, ale celkový dojem mi nezkazily. Líbily se mi naopak kostýmy i scéna. Z herců byl pro mě hvězdou večera Marek Němec, který v roli Benedika naplno využil svůj komediální talent. Eva Hacurová zvládla roli suverénní Beatricie taktéž na výbornou.
(zadáno: 9.4.2016)
Hravé zpracování rozhlasové hry. Pobavilo i dojalo. Všichni herci předvedli velmi dobré výkony, ale nejvíc si hru asi užili Klára Sedláčková-Oltová a Jiří Wohanka v roli ruchařů a mluvících předmětů.
(zadáno: 8.4.2016)
Noc bohů 70 %, Pacient doktora Freuda 75 %
Noc bohů měla trochu slabší rozjezd, ale konec mě docela překvapil. Hra Pacient doktora Freuda naplnila očekávání zejména díky Matouši Rumlovi, který v roli Adolfa Hitlera doslova exceloval.
(zadáno: 30.3.2016)
Hodnocení za Revival Evening - původní inscenaci jsem bohužel neměla možnost shlédnout.
(zadáno: 23.3.2016)
Příjemné překvapení. Nenechala jsem se odradit délkou. Nakonec mi to docela uteklo. První polovina je vtipnější, místy až groteskní. Nejvíc mě pobavila scénka ve francouzštině. V druhé části hra potemní a zvážní a možná proto se mi líbila ještě více. Ústřední herecké kvarteto L. Krobotová, M. Issová, J. Plesl a V. Neužil zaslouží pochvalu za výborné zvládnutí náročného textu, písní i choreografií.
(zadáno: 20.3.2016)
Výborný Michal Isteník, který svou textově i fyzicky náročnou roli zvládl opravdu skvěle. Dobře mu sekundují Jan Meduna a Jan Vondráček. Škoda té délky, která může trochu nudit. Hlavně v druhé části první poloviny je toho pobíhání herců po jevišti poněkud moc. Líbila se mi ale živá hudba i zvukové efekty v podání herců.
(zadáno: 18.3.2016)
Logicky skromnější výprava než u filmu. Celá hra se odehrává v podstatě na jedné scéně a divák musí mnohdy zapojit vlastní fantazii. Ale nic to neubralo na poetičnosti příběhu. Evellyn Pacoláková a Vasil Fridrich jakožto ústřední dvojice hrají opravdu výborně. Vyzdvihnout musím také určitě hudbu, která je opravdu nádherná a do hry výborně pasuje. Celkově tedy velmi příjemný divadelní zážitek. P.S.: Diváci v první řadě si odnesou i poněkud adrenalinový zážitek.:-))
(zadáno: 9.3.2016)
Silný příběh o pětici žen, které se setkávají v cele pankrácké věznice, se perfektně hodí do klaustrofobního prostředí Studia ŠD. Po celou dobu jsem ani nedutala. Určitě je to jedna z her, které diváka nutí o příběhu přemýšlet i po odchodu z divadla. Pětice jereček odvedla velmi solidní výkony. Asi bych těžko nějakou z nich vyzdvihovala. Pochválit musím i dobové kostýmy a účesy.
(zadáno: 5.3.2016)
Za výtvarnou stránku, práci s prostorem, akrobatické kousky a hudbu bych dala 100 %. Divák se ocitá doslova uprostřed hemžení všeho hmyzu. Bohužel mě trochu mrzelo upozadění samotného děje a rovněž opakování replik či hudebních výstupů, které tak po čase docela nudily. Hercům ovšem nelze nic vytknout. Šli do toho opravdu naplno.
(zadáno: 28.2.2016)
Jaké pocity zažívá žena, které domu náhodou přijde člověk, jenž jí před x lety mučil a znásilňoval? Je možné mu odpustit a smířit se s minulostí? Nebo má vzít spravedlnost do vlastních rukou? Syrové drama se do prostoru malého divadla skvěle hodí. Všichni tři herci podávají opravdu výborné herecké výkony. Vyzdvihnout však musím zejména Lucii Štěpánkovou v hlavní roli, která se do své úlohy pustila s velkou vervou. Jen škoda té přestávky, která trochu zbytečně kouskuje představení a ubírá mu na dynamice.
(zadáno: 10.2.2016)
Silný divadelní zážitek. Souhlasím s názory ostatních, že tato hra se skvěle hodí na jeviště Divadla na Vinohradech. Pan režisér měl šťastnou ruku při výběru ústřední herecké trojice. Jiří Dvořák, Iavan Uhlířová, ale především Ondřej Brousek podávají opravdu výborné výkony. Ondřej Brousek dostal šanci ukázat svůj herecký i hudební talent a využil ji naplno. Líbila se mi i práce se scénou. Naopak trochu mi vadilo "dabování" trojice postav. Působilo to trochu rušivě.
(zadáno: 4.2.2016)
Skromnější pojetí než v ABC hlavně co se scény týče. V hlavní roli exceluje výborný Vasil Fridrich, velmi mile překvapil také Zdeněk Velen. Bohužel mi poněkud nesedla Miroslava Pleštilová, která svou roli pojala příliš komicky. Hra byla svižnější, více se soustředila na text. Škoda, že se jednalo o derniéru a nemohu zajít znovu. Celkový zážitek mi (a nejen mně) zkazily divačky v první řadě svými hlasitými komentáři.
(zadáno: 22.1.2016)
Bylo to absurdní, místy dost ujeté a asi mi uniklo, co tím chtěl autor vlastně říct. Přesto jsem se bavila.
(zadáno: 19.12.2015)
Jakožto člověka, který v podstatě totalitním režim už nezažil (a doufám, že ani nezažiji), mne hra oslovila především tím, že nutí člověka k zamyšlení, jak by se on sám zachoval. Je správné utéct do jiné země? Nebo zůstat a aktivně bojovat? Měl by člověl k tomu vůbec odvahu? Nebo by se raději přizpůsobil, aby mohl žít jakžtakž důstojný život? A je správné takové lidi odsuzovat?
V hlavních rolích excelují Vasil Fridrich a Jan Vlasák. Velmi zajímavá scénografie a pěkná hudba.
Jedna z nejlepších her, které se v MDP v poslední době urodily.
(zadáno: 12.12.2015)
Nenáročná předvánoční oddychovka.:-) Hra je sledem scének o Josefovi a Marii a narození Ježíška. Některé pobaví více, občas to trochu drhne, ale vzhledem k tomu, že se jedná o improvizované představení, tak to lze prominout. D. Prachař i I. Chmela vystřídají mnoho postav a za pomoci minima rekvizit divákům postupně odvypráví celý příběh. Do hry jsou často zapojováni i diváci. Mezery mezi scénkami vyplňuje M. Prachařová zpěvem vánoční koled ve výborném aranžmá R. Zacha.
(zadáno: 27.11.2015)
Takové milé představení o narození Ježíška a původu vánočních tradic. Nechyběly vánoční písně - originální i známé, ovšem nově otextované. Potěší také narážky z české kultury (orloj, česká hymna,...). Hru si užijí dospělí i děti (ačkoliv některé vtípky děti asi nepochopí). Zkrátka ideální představení pro navození vánoční atmosféry ("A tuto je pravda!"). Jako hezké překvapení mohli diváci před začátkem ochutnat vánočku či nakoupit drobné vánoční dárky a přispět tak neziskovým organizacím.
(zadáno: 21.11.2015)
65 %
Sled scének ze života herců, zejména těch divadelních, o tom že herecká profese je radost i smutek zároveň. Nechybí ani citace ze známých divadelních her. Místy jsem se upřímně bavila, některé scénky mne naopak děsily, občas jsem marně přemýšlela, co tím tvůrci chtěli říci.. Tradičně výborná je práce se scénou. Z herců mne nejvíc zaujali Václav Vašák a Jan Hájek. Vadila mi občas zbytečná vulgarita. Nejvíc mě ale mrzí, že současný "zábradlácký" repertoár se, co se formy týče, neustále opakuje, a člověk má tedy u nových inscenací tak trochu pocit déj? vu (byť téma her se liší).
(zadáno: 20.10.2015)
Knihu Žítkovské bohyně jsem před návštěvou divadla nečetla, takže pro mě byl celý příběh neznámý. Vzhledem k množství postav, ale především časovým skokům není úplně jednoduché se v ději orientovat, ale během bezmála tří a tři čtvrtě hodiny jsem neměla problém udržet pozornost. Jde o velmi silný divadelní zážitek, který vyvrcholí v emotivním závěru. Dojem trochu kazí pouze poněkud statický začátek druhé části.