Eviik

85 % Petr Mikeska s Matoušem Rumlem vévodí této inscenaci, která není žádnou oddychovkou, ale rozhodně stojí za vidění (přinejmenším si člověk zopakuje školní učivo). Zejména druhá polovina, ač byla mnohem depresivnější než ta první, mne opravdu dostala. Líbila se mi také zrcadlová scéna a postupně se objevující text básně. (viděno na hostování v Divadle v Celetné)

Hra, u které se člověk baví, ale zároveň ho tak nějak dost mrazí z toho, jak je to celé blízko realitě nejen v naší české kotlině (i pokud si divák důkladně přečte citát Karla Čapka v programu hry). Na Ondřeje Kavana se tu pěje chvála a o to víc jsem na jeho výkon byla zvědavá. Je opravdu naprosto dokonalý. Jediné, co mu ubírá na 100% autenticitě, je skutečnost, že mluví česky ;-). Ani herci ve vedlejších rolích však odvádí překvapivě dobré výkony.

65 %. Hudební pasáže se povedly velmi. U těch činoherních to občas drhlo, některé působily až příliš školně, někdy i humor byl trochu slabší. Celkově ale hodnotím spíše jako mírný nadprůměr. Inscenaci určitě nechybí hravost, která mě bavila. Bavily mě improvizované vstupy na forbíně (otázkou je, do jaké míry byly improvizované, každopádně hokejová vsuvka určitě předem připravená nebyla) či diskuse nad mapou Evropy. Z herců mě asi nejvíc bavil Z. Kalina a V. Fridrich.

(Viděno v Divadle v Celetné) Název hry možná trochu klame. Hra je sice o válce, ale její stěžejní myšlenkou je, jak se válka promítá do životy běžných lidí, jak je mění, jaký vliv má na rodinné a sousedské vztahy. Jde tedy spíše o psychologické drama než o akční představení, což je ale pro mě zajímavější pohled. Herecky se mi nejvíce líbila Michaela Foitová a Martin Stránský. Naopak mi tam trochu vadil Jan Jedlinský, který mě nepřesvědčil a ani věkově mi do role nesedl.

Nenáročná komedie s několika opravdu povedenými vtipy. Zkrácení celéu představení velmi pomohlo. Ubyly nudnější pasáže a celá hra má tak větší švih. Z herců určitě musím vyzdvihnout zejména Marka Taclíka, který je pro mě největší hvězdou celého představení, a dále pak Davida Matáska a Igora Chmelu.

Nenáročné úsměvné představení, ideální na páteční večer po náročném pracovním týdnu. Celkově mě představení bavilo, občas jsem se opradu upřímně zasmála, ale žádný hlubší dojem si z něj však neodnáším. Více mne bavily pozemské scény, bez těch nebeských bych se klidně obešla. Z herců nejvíce zaujali Jiří Hána, Lukáš Jurek a Hana Doulová.

Hru táhne především Tomáš Novotný v titulní roli, který perfektně zvládá i fyzickou stránku představení. Jemu výborně sekundují Máša Málková, Evellyn Pacoláková a Jan Vlasák. Chválím i zajímavě vyřešenou scénu. Jen mi občas vadily rychlé přechody mezi jednotlivými scénami, které hře trochu ubíraly na tempu.

Po vzpamatování se z prvotního šoku jsem si představení začala užívat. Velkou zásluhu na tom mají bezchybné herecké výkony v čele s místy až děsivým Janem Medunou i některé režijní nápady (vystupování postav z děje, výběr hudby). Líbily se mi také pestrobarevné kostýmy v kontrastu s bílou scénou (tradičně výborná práce Marka Cpina). Některé pasáže bych zkrátila, hra je místy trochu rozvleklá. Celkově ale mohu určitě doporučit. Jde opravdu o velmi neobvyklý divadelní zážitek.

Pro mě bohužel zklamání. Ač mám Michala Dlouhého i Simonu Stašovou ráda, tak zde mi přišlo, že příliš tlačí na pilu. Hra samotná se mi zdála místy příliš dlouhá a rozvleklá. Některé scény by se podle mého názoru daly vyškrtnout úplně... Ale abych jenom nekritizovala, pár opravdu vtipných momentů se tam najde. Povedly se i filmové dotáčky.

Zajímavá autorská inscenace, která se snaží postupně představit různé typy vladařů na základě příkladů z dob dávných i nedávných. Určitě pomůže znalost historie, ale i bez ní si lze představení užít, zejména díky velkému zapálení všech herců. Chválím snahu o určitý přesah. Některé scény mi utkvějí v paměti asi poměrně dlouho. Líbila se mi i hudební složka.

Krátká komorní tragikomedie o neveselém tématu (ačkoliv i tak se divák párkrát zasměje) je vyšperkována vynikajícími hereckými výkony Stanislava a Jakuba Zindulky.

Hravé zpracování rozhlasové hry. Pobavilo i dojalo. Všichni herci předvedli velmi dobré výkony, ale nejvíc si hru asi užili Klára Sedláčková-Oltová a Jiří Wohanka v roli ruchařů a mluvících předmětů.

75 % - černočerná komedie, která ale ukrývá velmi smutný lidský příběh. Divák se sice směje, ale přitom tuší, že tohle nemůže dobře dopadnout... Tvůrci odvedli velmi dobrou práci. Na scéně ani rekvizitách se určitě nešetřilo. I.Chmela v titulní roli nakonec překvapivě nedostal tolik prostoru, jak jsem čekala, každopádně ale odvedl solidní výkon. Vyzdvihnout však z herců musím zejména A.Fialovou v roli Vicki.

Vskutku nenáročná černá komedie. První polovina skvěle graduje a kulky opravdu létají všemi směry. Druhá půlka je oproti té první trochu rozvleklá, ale vzhledem k zvolenému směru vyprávění příběhu se to dá celkem čekat. Já se každopádně skvěle pobavila a určitě doporučuji všem, kterým nevadí trochu (hodně) krve a střelby na jevišti.

Představení nelze upřít hravost a rovněž nadšení všech herců. Na druhou stranu bych některé pasáže trochu zkrátila. Hra by pak měla trochu větší tempo. Rovněž příliš časté střídání jednotlivých výstupů působí trochu rušivě. Jako nenáročnou oddechovku ale můžu hru vřele doporučit. Některé hlášky mě upřímně pobavily. :-)

Bez znalosti původního scénáře jsem se ve hře trochu ztrácela. Pár momentů pobavilo - zejména Vladimír Javorský a jeho interakce s diváky.

Statická hra odehrávající se na malém prostoru, přesto ale dokáže diváka udržet v koncentraci po celou dobu. Je to zejména díky výborným dialogům a ještě lepším hereckým výkonům. Dejvické opět nezklamalo.