Profil uživatele

Furciferka

Oblíbená divadla: Divadlo Petra Bezruče, Divadlo Na zábradlí, Dejvické divadlo, Komorní scéna Aréna, Divadlo Husa na provázku, A studio Rubín, Buchty a loutky

Oblíbení režiséři: Jan Mikulášek, Jiří Havelka, Daniel Špinar, Ondřej Sokol, Martin Františák, Vladimír Morávek

Oblíbení herci a herečky: Tomáš Dastlík, Sylvie Krupanská, Tereza Vilišová, Norbert Lichý, Jan Hájek, Jiří Vyorálek, Jaroslav Plesl, Miroslav Krobot, Marek Němec

A taky mě hodně baví site-specific představení, hostovačky mimopražských divadel a scény Marka Cpina.

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 8 % (70)
Jan Pařízek: 9 % (133)
Kateřina Jírová: 9 % (38)
Veronika Boušová: 10 % (73)
Anežka Kotoučová: 12 % (50)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 10.2.2016)
Havel 80 %, Hejduk 70 %, režie 55 %, herecké provedení 40 %. Celkový dojem 55 %.
(zadáno: 11.3.2024)
(zadáno: 5.2.2011)
Téměř až estrádní křepčení na téma dospívání v socialismu, tedy nic nového pod sluncem a nuda k tomu.
(zadáno: 1.4.2011)
Originální britský humor na českém jevišti prostě nefunguje.
(zadáno: 27.4.2011)
"Napínavá detektivní komedie s překvapivým rozuzlením", která vlastně ani není komedií, není moc napínavá a rozuzlení má do překvapení také docela daleko.
(zadáno: 26.5.2011)
Nad průměrností představení vyčnívá pouze herecký výkon Radka Valenty, naopak ještě hlouběji pod průměr se propadá výkon Terezy Kostkové, které je nepřirozená, místy až afektovaná.
(zadáno: 23.10.2011)
Zatímco na Taboriho Mein Kampf, který jsem viděla tak před 6 lety na scéně ostravského NDM, vzpomínám dodnes, obávám se, že Jubileum příliš dlouho v paměti neuvázne. Z části za to může hra samotná, z části až příliš expresivní zpracování.

(23.10.2011, Praha, Divadlo v Celetné)
(zadáno: 6.11.2011)
(zadáno: 20.1.2013)
Pro dětského diváka jistě příjemná podívaná (byť trošku zbytečně dlouhá, zejména v druhé polovině). Pro dospělého diváka celkem příjemně snesitelné, vyrůstal-li před nějakými 25 lety na poslechu gramofónové desky "Krůpěj medu pro Verunku", ze které tento muzikál vychází.
(zadáno: 11.9.2014)
Kvalita v průběhu představení měla naštěstí vzestupnou tendenci, takže poslaední půlhodina mě i bavila. Začátek byl na můj vkus ale asi až moc křečovitý.
(zadáno: 29.1.2015)
Tak trochu novácká silvestrovská estráda, ne? Připouštím, že byly momenty, u kterých jsem se docela dobře bavila. Na druhou stranu některé vtípky byly až moc laciné a prvoplánové.
(zadáno: 2.3.2015)
Hezky jednoduše řešená scéna, pěkné kostýmy i hudební doprovod, ale ty herecké výkony působily až ochotnicky nepřesvědčivě. 55 %
(zadáno: 6.6.2015)
Byla by to asi celkem příjemná oddechovka, kdyby děj měl trochu větší spád. Vzhledem k délce ale už zhruba od půlky představení (i přes pár povedených vtipů) dost nudilo. 55 %
(zadáno: 21.6.2015)
Ač se považuji za příznivce i těch odvážnějších kousků, tohle jsem moc nepobrala. I přes to ale pár scén zůstane v paměti vrytých nejspíš dlouho.
(zadáno: 23.2.2016)
Jako velký fanoušek režiséra a dramaturgie DNZ musím s těžkým srdce konstatovat, že představení, bohužel, zůstalo daleko za očekáváními. Další Divadlo Gočár se tentokrát nekonalo. Představení má spoustu zajímavých nápadů, nápaditých scén a skvělých slovních hříček, které mě určitě zaujaly, ale na druhou stranu tentokrát ten slepenec scének a výstupů nedrží tak dobře pohromadě, jak je tomu v DNZ dobrým zvykem.
(zadáno: 18.1.2023)
(zadáno: 27.2.2024)
K nízkému hodnocení je nutné podotknout, že jsem viděla pouze první půlku představení, na tu druhou už jsem nevydržela. Příliš velká dávka goldoniovské klasiky. Asi mi vadí spíš hra sama o sobě než její provedení.