Profil uživatele

Furciferka

Oblíbená divadla: Divadlo Petra Bezruče, Divadlo Na zábradlí, Dejvické divadlo, Komorní scéna Aréna, Divadlo Husa na provázku, A studio Rubín, Buchty a loutky

Oblíbení režiséři: Jan Mikulášek, Jiří Havelka, Daniel Špinar, Ondřej Sokol, Martin Františák, Vladimír Morávek

Oblíbení herci a herečky: Tomáš Dastlík, Sylvie Krupanská, Tereza Vilišová, Norbert Lichý, Jan Hájek, Jiří Vyorálek, Jaroslav Plesl, Miroslav Krobot, Marek Němec

A taky mě hodně baví site-specific představení, hostovačky mimopražských divadel a scény Marka Cpina.

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 8 % (70)
Jan Pařízek: 9 % (133)
Kateřina Jírová: 9 % (38)
Veronika Boušová: 10 % (73)
Anežka Kotoučová: 12 % (50)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 22.11.2011)
Názorná ukázka toho, co znamená anglický výraz "have the blues".

(22.11.2011, Praha, Divadlo v Celetné)
(zadáno: 29.1.2015)
Tak trochu novácká silvestrovská estráda, ne? Připouštím, že byly momenty, u kterých jsem se docela dobře bavila. Na druhou stranu některé vtípky byly až moc laciné a prvoplánové.
(zadáno: 12.3.2011)
Člověka, které nepatří do generace, pro kterou je hra nejspíš určená, to nenadchne, ale ani neurazí. Být o 10-15 let starší, asi bych se bavila víc.
(zadáno: 15.11.2010)
(zadáno: 1.10.2010)
(zadáno: 4.4.2012)
(zadáno: 1.2.2017)
(zadáno: 11.11.2014)
Myslím, že se tvůrci poměrně těžké literární předlohy chopili se ctí. Místy ale inscenace srší režijními nápady přespříliš, až je to trochu na škodu, protože to odvádí pozornost od textu samotného.
(zadáno: 28.5.2013)
Trochu mi tam chyběl ten Kája Saudek.
(zadáno: 9.12.2010)
(zadáno: 21.10.2013)
(zadáno: 26.5.2014)
Představení, které asi nenadchne, ale rozhodně ani neurazí a místy možná i zaujme. Palec nahoru za písničky na přání. Módní přehlídka v závěru představení byla ale přece jen trochu mimo mísu. 55 %
(zadáno: 29.10.2014)
Ve chvílích, kdy jsem se nepokoušela chápat, o čem to vlastně celé je (ano, já vím, že se v popisu představení píše, že jsou to dva různé přístupy k fenoménu sebevraždy), tak mě to docela dost bavilo. Kdyby druhá část byla o něco málo kratší, myslím, že by to nebylo ku škodě.