Profil uživatele

Furciferka

Oblíbená divadla: Divadlo Petra Bezruče, Divadlo Na zábradlí, Dejvické divadlo, Komorní scéna Aréna, Divadlo Husa na provázku, A studio Rubín, Buchty a loutky

Oblíbení režiséři: Jan Mikulášek, Jiří Havelka, Daniel Špinar, Ondřej Sokol, Martin Františák, Vladimír Morávek

Oblíbení herci a herečky: Tomáš Dastlík, Sylvie Krupanská, Tereza Vilišová, Norbert Lichý, Jan Hájek, Jiří Vyorálek, Jaroslav Plesl, Miroslav Krobot, Marek Němec

A taky mě hodně baví site-specific představení, hostovačky mimopražských divadel a scény Marka Cpina.

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 8 % (70)
Jan Pařízek: 9 % (133)
Kateřina Jírová: 9 % (38)
Veronika Boušová: 10 % (73)
Anežka Kotoučová: 12 % (50)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 13.2.2011)
(zadáno: 14.12.2012)
(zadáno: 7.6.2014)
(zadáno: 3.2.2014)
Je jen málo divadel, kam se nebojím jít na ruskou klasiku. Divadlo Petra Bezruče je, spolu s Dejvickým divadlem a Komorní scénou Arénou, jedním z nich, rozhodně i díky až neuvěřitelně kvalitnímu souboru. Je radost dívat se na přestavení s poměrně velkým počtem postav, kde hrajou jen ti dobří a ještě lepší. Kapela složená ze samotných herců, hudba Norberta Lichého s ruskými lidovými motivy a fantastické kostýmy Marka Cpina jsou už jen třešničkami na dortu. A Martin Františák má velmi dobře našlápnuto k tomu, aby se přiřadil mezi mé oblíbené režiséry.
(3.2.2014, Praha, Divadlo v Celetné)
(zadáno: 28.11.2013)
Na začátku ve mně představení vyvolávalo hodně velké rozpaky. Když se mi po nějaké době podařilo odprostit se od místy až laciných, nekorektních a domnívám se, že i zbytečných vtípků (např. když kůň, kterého hraje černoch, "dře jak barevnej"), začala jsem se dobře bavit.
Některé scény jsou nezapomenutelné. Skvěle zakomponovaný hudební doprovod a povedené kostýmy hodně pomáhají.
Richardu, připomínajícímu nějakého komiksového padlého anděla, nešlo nefandit.
Snad jen těch posledních moralizujících pět minut bylo trochu zbytečných.
(28.11.2013, Praha,Divadlo v Dlouhé)
(zadáno: 11.12.2012)
(zadáno: 2.11.2011)
(zadáno: 21.10.2011)
Hra hned s několika hlavními postavami, velkými rolemi, kde se představí nejlepší herci souboru, a že jich u Bezručů není málo. Strhující Lichý a Melník, podpořený vynikající Vališovou a Krupskou (o Dastlíkovi ani nemluvě). Na téhle oslavě se servíruje plnotučná dávka emocí. Rozhodně jedno z nejlepších představení roku 2011.

(21.10.2011, Praha, Divadlo v Celetné)
(zadáno: 23.11.2011)
Se smrtí Merkuzia (Tomáš Dastlík) už tenhle způsob zpracování v druhé polovině trochu ztrácí své kouzlo, ale jinak je to velmi snesitelná verze již téměř nesnesitelné klasiky.

(23.11.2011, Praha, Divadlo v Dlouhé)
(zadáno: 27.2.2015)
Přiznávám, že jsem byla jedním z těch mála rebelů, kteří dokázali v sedě vzdorovat standing ovation většiny publika při pražském vystoupení KDHK. Nicméně to neznamená, že by se mi představení nelíbilo, naopak. Drábkovo moderní provedení této skoro již okoukané klasice velmi slušelo. Po první půlce jsem skoro nevěřila, že se podaří představení přenést z komediální roviny k tragickému závěru, ale bylo to ubalancované skvěle. Dojmy veskrze pozitivní, ale na to, abych si také stoupla, tomu ještě něco chybělo, byť nedokážu přesně popsat, co to bylo.
(zadáno: 17.11.2014)
Že by "Shakespeare v 75 minutách"? Po trochu pomalém rozjezdu následuje celkem zábavná podívaná. Kromě Monteků a Kapuletů dojde i na kralevice dánského, krále Leara a další Shakespearovi texty, ale z velkého barda samotného tam toho zůstalo jen velmi málo. Ale zato je tam taky něco ze Cyrana a něco málo z Oněgina. 75 %
(16.11.2014, Praha, Divadlo Archa)
(zadáno: 12.2.2014)
Po letech napodruhé - přidávám dalších deset procent k původnímu hodnocení.
(zadáno: 1.11.2014)
Ne zcela sdílím nadšení s těmi, kteří označují Ruskou zavařeninu za nejlepší inscenaci loňského roku. Ale protože mám ráda Čechova, nemohla se mi tahle postmoderní variace na čechovská témata nelíbit. Velmi silnou stránkou toho představení jsou herecké výkony celého souboru, z nichž pak nelze nevyzdvihnout naprosto vynikající Danu Fialkovou v roli hospodyně Marjány. (75 %)
(1.11.2014, Praha, Divadlo Komedie)
(zadáno: 27.4.2013)
Text hry samotné je poměrně náročný, nebýt opravdu vynikajících hereckých výkonů Marka Cisovského a Alberta Čuby, bylo by asi dost obtížné udržet pozornost celou dobu představení.
(27.4.2013, Praha, Divadlo Komedie)
(zadáno: 4.11.2014)
Moliere mě už poměrně dlouho dobu nebaví, ale protože je v podání Bezručů, rozhodla jsem se tomu dát šanci. Díky tradičně nadprůměrným hereckým výkonům, výborné režii, grotesknímu až lehce parodickému ladění a zajímavě řešené scéně a dění v ní, se z toho vyklubala celkem zábavná podívaná. Ale pořád je to Moliere a ten mě bavit nezačal. 65 %
(zadáno: 9.6.2015)
Když tak koukám na ta dva roky stará hodnocení, troufám si tvrdit, že za tu dobu představení prošlo jistým vývojem směrem k lepšímu.
Mně osobně text hry samotné docela seděl, naopak jsem měla trochu problém s herci. Dovedu si představit, že v jiném obsazení by se mi hra líbila víc. 65 %
(zadáno: 30.1.2014)
Asi bych měla hned na úvod předeslat, že ABC nepatří k mým oblíbeným scénám, právě naopak. To, že se tam jednou za rok ocitám, je spíše nedobrovolná pracovní povinnost.
Bohužel i letos jsem odcházela z divadla otrávená. Představení se dost pohybuje za hranicí vkusnosti. Jakýkoliv výstup čtveřice povalečů připomíná spíše estrádu TV Nova. Jeden z nich v přestavení říká: "K divadlu patří fantazie." Já mám však pocit, že tohle provedení fantazii ubíjí. Shakespearův snově pohádkový svět má mnohem větší potenciál. Jedině snad Puk v podání Hanuše Bora jakoby se zatoulal z úplně jiného představení.