Profil uživatele

Furciferka

Oblíbená divadla: Divadlo Petra Bezruče, Divadlo Na zábradlí, Dejvické divadlo, Komorní scéna Aréna, Divadlo Husa na provázku, A studio Rubín, Buchty a loutky

Oblíbení režiséři: Jan Mikulášek, Jiří Havelka, Daniel Špinar, Ondřej Sokol, Martin Františák, Vladimír Morávek

Oblíbení herci a herečky: Tomáš Dastlík, Sylvie Krupanská, Tereza Vilišová, Norbert Lichý, Jan Hájek, Jiří Vyorálek, Jaroslav Plesl, Miroslav Krobot, Marek Němec

A taky mě hodně baví site-specific představení, hostovačky mimopražských divadel a scény Marka Cpina.

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 8 % (67)
Jan Pařízek: 9 % (128)
Kateřina Jírová: 9 % (37)
Veronika Boušová: 10 % (73)
Anežka Hrebiková: 12 % (50)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

Někdo někde napsal, že tohle představení je citové vydírání diváka. Co na to říct? Snad jen: miluju Mikuláškovo citové vydírání.
(zadáno: 21.3.2011)
Co nejnápaditější režie, to je to, o co se nejspíš Mikulášek snaží ve svých posledních inscenacích. Co jinde fungovalo jen částečně (Macbeth v Dlouhé), tady, vzhledem k charakteru hry (scénář se skládá pouze z dopisů V a W), funguje takřka dokonale.
(zadáno: 8.4.2011)
Originální pojetí scény, Tom Waits, skvělé herecké výkony ve znamenité Mikuláškově režii. Filosofické pojednání o úzkosti ze života a groteska zároveň. Že by největší divadelní zážitek sezony 2010/2011?
(zadáno: 20.1.2013)
Absolutní divadlo.
(zadáno: 9.11.2019)
95 %
(zadáno: 9.12.2010)
(zadáno: 5.3.2011)
(zadáno: 5.4.2011)
Tyhle Havelkovy časoprostorové hrátky mě rozhodně ještě neomrzely.
(zadáno: 21.10.2011)
Hra hned s několika hlavními postavami, velkými rolemi, kde se představí nejlepší herci souboru, a že jich u Bezručů není málo. Strhující Lichý a Melník, podpořený vynikající Vališovou a Krupskou (o Dastlíkovi ani nemluvě). Na téhle oslavě se servíruje plnotučná dávka emocí. Rozhodně jedno z nejlepších představení roku 2011.

(21.10.2011, Praha, Divadlo v Celetné)
(zadáno: 4.11.2011)
(zadáno: 18.4.2013)
(18.4.2013, Praha, Divadlo v Celetné)
(zadáno: 24.4.2013)
(24.4.2013, Praha, Švandovo divadlo)
(zadáno: 8.6.2013)
(8.6.2013, Ostrava, Divadlo Petra Bezruče)
(zadáno: 21.10.2013)
(zadáno: 3.2.2014)
Je jen málo divadel, kam se nebojím jít na ruskou klasiku. Divadlo Petra Bezruče je, spolu s Dejvickým divadlem a Komorní scénou Arénou, jedním z nich, rozhodně i díky až neuvěřitelně kvalitnímu souboru. Je radost dívat se na přestavení s poměrně velkým počtem postav, kde hrajou jen ti dobří a ještě lepší. Kapela složená ze samotných herců, hudba Norberta Lichého s ruskými lidovými motivy a fantastické kostýmy Marka Cpina jsou už jen třešničkami na dortu. A Martin Františák má velmi dobře našlápnuto k tomu, aby se přiřadil mezi mé oblíbené režiséry.
(3.2.2014, Praha, Divadlo v Celetné)
(zadáno: 4.2.2014)
I tentokrát, jak je tomu u Bezručů dobrým zvykem, perfektně zahrané. Jednotlivé postavy jako kdyby byly hercům šité na míru. Zdánlivě jednoduchá, avšak do detailu promyšlená scéna spolu s v průběhu dne se měnícím osvětlením vytváří poetické prostředí.
Myslím, že se nový umělecký šéf DPB touto režií uvedl více než dobře. 85 %
(4.2.2014, Praha, Divadlo v Celetné)
(zadáno: 12.2.2014)
Po letech napodruhé - přidávám dalších deset procent k původnímu hodnocení.
(zadáno: 23.2.2014)
(23.2.2013, Praha, Divadlo Archa)

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>