Gimli35

Příjemně strašidelné představení se spoustou efektů a úžasnými kostýmy. První půlka byla dost průměrná, v té druhé se to však pořádně rozjelo.
(viděna derniéra)

Super písničky, vtipné dialogy, ale... Vlastně celé představení jsem čekal, až přijde nějaký děj. Nepřišel.
Ale i tak 80% právě za ty úžasné písničky.

Musím říct, že nic podobného jsem v divadle ještě neviděl. To však neznamená, že se mi představení nelíbilo - oceňuji originální Havelkovu režii (časté zatmívání mi vůbec nevadilo, ba naopak, podle mne spíše pomohlo spádu inscenace), stejně tak musím pochválit výkon S. Babčákové i všech ostatních. A hlavně: Kakadu je hra, která vás donutí přemýšlet nad složitým tématem autismu.

Eva Hacurová byla (oprávněně!) pochválena mnohokrát, kromě ní však musím vyzdvihnout i Jana Vondráčka, z jehož monologu popisujícího Orestovu smrt naskakuje husí kůže. Jinak se samozřejmě přidávám ke všeobecné chvále inscenace.

Už jen téma "lidé se zaseknou ve výtahu a nevědí, co s tím" je samo o sobě zajímavé, kolektiv DD se pak zasloužil o to, že inscenace má co říct, je vtipná a rozumně dlouhá, tudíž nenudí. Mně se to líbilo! :)

Překvapilo mne, že ačkoli ústřední duo (P. Neškudla a M. Poulová) dělá, co může, je v mých dojmech stejně přehlušeno výkonem M. Hanuše (kolaborant a opilec Rejsek), T. + M. Turkovými (rodiče) a vlastně i celkovou - velmi promyšlenou a působivou - koncepcí inscenace.
(Tedy: jako celek velice povedené, doporučuji!)

Svěží a především humorný pohled na moderní slovenské dějiny. Četné historické i kulturní narážky (žasnu, jak dokázali propojit poklad Matice Slovenskej, Buda Spencera, Terence Hilla a Kotlebu). V poslední části, kde exceluje M. Zimová coby Vladimír Mečiar, pak inscenace přechází do vážnějších tónů, zachovává si však svůj švih a hlavně z dialogu Mečiara (M. Zimová) a Tisa (P. Varga) až mrazí. V Dlouhé to zkrátka umějí, a to v češtině i slovenštině. :)

Líbí se mi, jak jdou J. Borna s M. Hanušem divákovi co nejvíce "naproti" - totiž že se jim podařilo inscenaci oživit především důmyslnou scénou (díky které herci hrají snad po celém divadle), ale i hudbou či kostýmy. Při pohledu do komentářů se mi zdá, že monolog J. Pokorné rozděluje diváky na ty, které totálně znudil, a na ty, kteří z něho byli nadšeni - já se počítám do druhé skupiny. Celkově velmi příjemná hra, která si stažení z repertoáru nezaslouží.

75 %
Líbilo se mi, jak vynalézavě Havelka k režii Medkova dramatu přistoupil (cvičení, projekce, dobové kritiky apod.), rád mu tedy prominu i drobné kiksy, například úvodní výstup O. Bauera. Herecky zaujali především I. Orozovič, F. Kaňkovský a ve slizké roli i J. Bidlas.
Dobré to bylo!

Ano, byla i slabší místa, dalo se škrtat. Tak proč 80 %?
1) ten nápad!
2) vynikající herecké výkony (T. Matonoha, T. Měcháček)
3) několik nezapomenutelných scén (úvod na forbíně, variace na českou hymnu, karafiáty, párky)
4) párky a pivo o přestávce
5) povodil jsem si Husáka :)

Vím, že je to hrozné klišé, přesto si neodpustím poznamenat: tohle jsem si fakt užil! ;)

Všeobecně působivá podívaná, jíž v mých očích vévodí Zlatý kolovrat, Vodník, Svatební košile a samotný závěr představení. Perfektní výkon F. Němce a R. Máchy.

Dojemná i veselá (a přitom ne infantilní) hra pro děti, která zaujme i dospělého. Zdobí ji všeobecně povedený a neotřelý vizuál (scéna, světla, kostýmy) a herecké výkony - v hlavní roli září E. Hacurová, ve vedlejších hlavně M. Matejka a L. Veliká; naopak M. Zavičár se pro svou roli typově příliš nehodí (raději bych viděl R. Nováka) a Lucifer O. Rychlého je až příliš ukřičený, vyvažuje to alespoň různými vtipnými kreacemi.
A ještě skvěle vypointovaný závěr a rozumná délka, na to bych málem zapomněl.

Spojení nového cirkusu a činohry se na Jatkách podařilo. Efektní akrobatická čísla, během nichž dejvičtí překvapili svou mrštností, zajímavá (a z větší části dokonce živá) hudba, pečlivá a nápaditá režie i několik zapamatováníhodných scén (bomba, pekárenské sólo P. Šimčíka, závěrečný skok apod.) - to vše přispělo k solidnímu diváckému zážitku. A že to bylo občas až příliš divoké a obskurní? Ano, ale ve svérázné Krobotově inscenaci to vlastně nepůsobilo zas tak nepatřičně. Celkově milé překvapení!
(A vidět herce na děkovačce ve šťastné euforii, že se jim to povedlo, to je prostě krásné. :) )

A mně se to líbilo! Příjemně svižná komedie plná jiskřivých dialogů, tradičně kvalitní herecké výkony s drobnými výkyvy na obě strany - září M. Němec, naopak H. Dvořáková mne příliš nepřesvědčila a M. Poulová se bohužel opět nevyvarovala mírné křečovitosti.

(jen poznámka na okraj: nechápu, proč se V. Zavřel - jinak dobře hrající - během děkovačky tvářil jako kakabus a odešel před jejím koncem)

Dejvičtí činoherci pod vedením M. Krobota operu pojali s osvěžujícím nadhledem a obratně ji zvládli! Zaujali především D. Novotný a J. Plesl, kromě nich též povedený český překlad.
Zhlédnuto téměř čtrnáct let po derniéře díky online přenosu (ze záznamu) na mall.tv.

Vyznění hry je trochu roztříštěné, Marber míchá na můj vkus možna až příliš mnoho karet dohromady; inscenace má však výraznou oporu v účinkujících (u mne nejvíc zabodovali H. Čermák, I. Trojan, M. Hádek a V. Neužil) a pečlivé režii J. Pokorného, jenž mne v Dejvicich po Přízracích zaujal už podruhé. Divácky velmi vděčný titul - vůbec se nedivím, že je na repertoáru již téměř deset let (a stále nezastaral).

75 %
Po všech stránkách milý a vtipný večer věnovaný krásám a záludnostem češtiny, s příjemným hudebním doprovodem a dobře zvládnutým závěrem.

85 %
Po rozvážnějším začátku se inscenace rozjede do svižného tempa a druhá polovina je neuvěřitelnou smrští komických situací, neboť na téhle repríze Sardinek se pokazí, co jen může... Konkrétní herce vyzdvihovat netřeba, všichni jsou skvělí a výborně sehraní. V Dlouhé mají zaděláno na další divácký hit!

Bůhvíproč jsem si teď vzpomněl, že jsem tuto inscenaci viděl před mnoha lety, ještě se základkou, v Divadle Karla Hackera. Byla to nesmírně bizarní repríza, neboť publikum tvořené diváky přibližně mého tehdejšího věku rušilo a vrzalo židlemi do té míry, až musela I. Dušková představení přerušit a důrazně vyzvat obecenstvo ke klidu; později pak prostě jen zařvala "TICHO!" a během děkovačky vystoupila s krátkou řečí na téma (ne)nutnosti vše komentovat. Přes to všechno se však oběma herečkám na konci povedené a dojemné inscenace dostalo zaslouženého bouřlivého potlesku. Zkrátka silný zážitek!

Inscenace je Háchovi po zásluze nakloněna, nenápadná velikost jeho osobnosti výborně vynikne v závěrečné konfrontaci s bezvýznamným pletichářem MZ. Skvělý nápad s průvodci V+W v provedení I. Machalové a H. Mathauserové, které se dobře zhostily i zpěvu jejich písní. P. Reif v náročné roli Emila Háchy (ad.) obstál, jen občas neuhlídal mimiku. Hudba charismatického D. Čámského dobře pasující, s mnoha rafinovanými narážkami (např. Bugatti step).

Myslím, že definice představení jako zlého horečnatého snu hlavního hrdiny, jak píše H. Grégrová, je naprosto přesná. Po možná až příliš expresivním začátku jsem skoro celou dobu jsem přemýšlel, jestli se mi ta inscenace pozdává, a čím víc se blížil konec, tím jsem si byl jistější, že ano. Tono Brtko ve výborném podání M. Nechvátala vyznívá o něco málo negativněji a emocionálně rozháraněji než ve filmu, ale to nevadí. Krásný kontrast mezi uřvanými, nepříjemnými scénami s manželkou (L. Roznětínská) a klidnými až láskyplnými s paní Lautmannovou (G. Pyšná). Velmi silný závěr.

75%. V první řadě je potřeba ocenit originalitu díla i skutečnost, že se do zpracování tohoto nesmírně zajímavého příběhu tvůrčí tým pustil. Herecké výkony výborné, kromě hlavních protagonistů (příjemné překvapení - T. Klus) zaujal zejména Z. Piškula. Text se nevyhýbá dojetí, ale umí ho také vtipně a nápaditě shodit - i když je to někdy pořádná černota. Neurazila hudba ani texty, ale nic vysloveně zapamatovatelného. Celkově dobrý počin pro mnoho věkových kategorií (s výjimkou konzervativních příslušníků kterékoli z nich), který do repertoáru MDP dobře pasuje.