Gimli35

Velkolepé Faustovo putování ve Stavovském divadle si zaslouží osmdesátku, i když to samozřejmě bylo dlouhé a divácky náročné. U mne každopádně kombinace gejzíru režijních nápadů, přitažlivě a zároveň děsivě dekadentního zpracování, výborných hereckých výkonů bez slabého článku, pompézní výpravy a povedeného moderního překladu zafungovala.

Trojanův Prebinger jako "smolař s dobrým srdcem"? Spíš bezskrupulózní postarší obšourník, sebestředně manipulující všemi kolem sebe. A hlavně pozor na zlou, vyčůranou mládež!

Nepopírám, že I. Trojan umí hrát a ostatní s ním celkem zdatně drží krok, marně však přemýšlím, za co právě Fifty posbírala všechny ty ceny. Ze Zelenkových inscenací v DD pro mě jednoznačně nejslabší.

Jan Nebeský nabízí překvapivý pohled na Fredyho Hirsche - zejména v první polovině inscenace je hlavní hrdina vykreslen jako namyšlený, lehce otravný exhibicionista a moralista s prvky základkového tělocvikářství. Zpod této nepříliš vábné slupky se však postupně vynořuje Fredyho lepší já, ukazující se zejména během jeho působení v Terezíně a Osvětimi. Zdařilá paralela mezi Fredym (Hirschem) a Freddiem (Mercurym). Všestranný, pohybově, činoherně i pěvecky nadmíru kvalitní výkon podává M. König. S. Pöthe by měl ještě zapracovat na artikulaci.

(živý přenos na ČT art)

Uživatel Jirkan to napsal přesně - i mně více vyhovuje, když se Jan Mikulášek pustí do něčeho, co už je hotové. Zaujali P. Čtvrtníček a J. Plodková.

Nic moc...

Spojení nového cirkusu a činohry se na Jatkách podařilo. Efektní akrobatická čísla, během nichž dejvičtí překvapili svou mrštností, zajímavá (a z větší části dokonce živá) hudba, pečlivá a nápaditá režie i několik zapamatováníhodných scén (bomba, pekárenské sólo P. Šimčíka, závěrečný skok apod.) - to vše přispělo k solidnímu diváckému zážitku. A že to bylo občas až příliš divoké a obskurní? Ano, ale ve svérázné Krobotově inscenaci to vlastně nepůsobilo zas tak nepatřičně. Celkově milé překvapení!
(A vidět herce na děkovačce ve šťastné euforii, že se jim to povedlo, to je prostě krásné. :) )

Totální průšvih nevznikl, ale naprosto nevzrušivá těžkotonážní činohra ano. Nechce se mi věřit, že Michal Vajdička je podepsán pod režijně zcela šedou inscenací téměř bez jakýchkoli zásadnějších hereckých akcí a řadou scén ve formátu "jeden mluví, všichni ostatní čekají". Značným omylem je pak zcela zbytná postava Tulačky (M. Znamenáčková). Alespoň trochu oživení přináší skvělé výkony V. Beneše, J. Tesařové, Z. Stavné a I. Orozoviče.

Dvě zdánlivě nespojitelné roviny - zatímco vpředu na forbíně vedou dva muži (Miloš Kopečný, Miroslav Hanuš) poutavý dialog, jenž je ve své aktuálnosti až zarážející, v pozadí jsou ukryti strašidelně nalíčení kabaretní umělci a jimi hrané a zpívané písně od skupiny Tiger Lillies slouží jako předěl mezi jednotlivými tématy diskutujících. Zjevují se v nich komické figurky i bytosti odkudsi z hlubin společenského záhrobí a nad celým panoptikem problikává nápis "SMÍCH!", aby během zdánlivě groteskně pojatých tragických situací připomněl publiku jeho cyničnost.
Velice povedené představení! (více v článku na blogu)

75 %. Asi před měsícem jsem v NoDu viděl inscenaci Jak se dělá divadlo, takže trochu podobně zaměřenou Insomnii chápu jako takový její temnější a introvertnější protipól. Po obtížně uchopitelném snovém začátku se dostává k divácky vděčnějšímu popisu generálkového týdne z režisérského pohledu a zazní spousta skvělých hořkosměšných postřehů. Závěrem je pak zpětně objasněn úvod a spolu se scénografickým řešením dotváří zčásti možná až děsivý náhled do života divadelníka, který už mezi životem a divadlem neumí rozlišovat. I když - tak to přece vždycky chtěl! Nebo...?

Sympatickému nápadu s potřebným a aktuálním tématem podráží nohy slabá režie. Alžběta Vrzgula nedokázala přivést ke hladké souhře profesionální herce a ostatní účinkující, většina vystupujících zápasí s jevištní mluvou i pohybem či působí toporně. Anebo v nejhorším případě všechno najednou - výkon Z. Humpolce je opravdu odstrašujícím příkladem. Naopak zaujmou především P. Jeništa a K. Vladyka, obzvlášť jeho angažování přináší do místy poněkud unylé inscenace osvěžující element. O totální propadák se nejedná, ale kvalitnější zpracování by si tento počin rozhodně zasloužil.

Memohu dát nižší než plné hodnocení ! Už jsem tuto hru viděl asi sedmkrát, ale pořád na ni rád chodím.

Úchvatná sebeironická divadelní únikovka, neboli všechno, co jste kdy chtěli vědět o českém divadelním provozu, ale radši jste se nezeptali, protože možná lepší nevědět... Geniální forma občas trochu přebíjí obsah, mluvím zejména o brilantním loutkovém divadle s varletem D. Kranicha, ovšem to už hnidopichuji. Prostě mě to bavilo, jako už dlouho nic, a pánům (i dámě) rád uděluji tu devadesátku na i-divadle, po které tak toužili. :)

Ano, byla i slabší místa, dalo se škrtat. Tak proč 80 %?
1) ten nápad!
2) vynikající herecké výkony (T. Matonoha, T. Měcháček)
3) několik nezapomenutelných scén (úvod na forbíně, variace na českou hymnu, karafiáty, párky)
4) párky a pivo o přestávce
5) povodil jsem si Husáka :)

Vím, že je to hrozné klišé, přesto si neodpustím poznamenat: tohle jsem si fakt užil! ;)