Guildenstern

Wow, tohle by rozhodně nemělo skončit květnovou derniérou. V rámci absolventských muzikálových inscenací velký nadstandard. Výborná skupinová souhra, energie a čirá hudební radost proudící z jeviště. Nebyl bych hnidopichem ohledně některých detailů, naopak mě potěšily četné drobné režijní vychytávky a nápady. Krácení, posun v kostýmech a scéně byl myslím dobrý nápad a studentům to sedí. Nejvíce asi zaujal Jáchym Šíma v macho (ale vkusné!) kreaci Lancelota svým silným znělým hlasem a D. Demecsová výrazově a pohybově. Přeju všem úspěšný start kariéry a díky do Brna za tento bonbónek.

Poprvé viděno 2016, znovu 2023, již několikátý vývar z Janečkovy investice do kulis a kostýmů. No, jen ta megalomanie a pozlátko nestačí. Třetině mluvených replik i textů písní není rozumět, takže společně s dosti zmatenou režií s nedopointovanými situacemi a pobíháním ze strany na stranu si divák spíše domýšlí, co se právě děje. Ústřední duet má úplně jiný zvuk, než zbytek muzikálu, což opravdu zavdává podezření na playback. V kombinaci s Vojtkovou hereckou křečí jde o muzikálový podprůměr. Je vidět, že soubor není sehraný, jsou to zkrátka najatí jednotlivci. Snad to příště (třeba v Brně, Plzni nebo v Ostravě) dopadne lépe.

Poctivě udělané muzikálové řemeslo po všech stránkách. Hudebně je to prostě pecka, kostýmy se povedly a technické možnosti jeviště Nové scény jsou obdivuhodné. M. Gemrotová příjemně překvapila výrazovou plasticitou, ale S. Hanzlíčková za mě přece jen svým projevem vítězí, ačkoli ve výškách je to občas napínavé :-), oba skvělí pánové M. Holec a J. Kříž ovládají jeviště a netlačí tolik na pilu jako L. Ondruš a P. Režný. R. Podlipská i V. Dvořáková jsou skvěle obsazené. T. Prokop - klobouček! Ve druhé půli potěší výstupy P. Klimendy, jinak už by to byla trochu nuda. Celkově myslím jeden z inscenačních vrcholů české muzikálové scény.

No, zajímavý způsob, jak úspěch alba ještě jednou zúročit a zajistit mu druhý život. Děj, charaktery postav a vztahy postav jsou spíše naznačené, spíše se jedná o inscenovaný koncert. Já nejsem fanouškem Green Day, přestavení jsem navštívil spíše pro zkompletování repertoáru plzeňského muzikálu a musím konstatovat, že i přes nasazení účinkujících a dobrou režijní práci a využití prostoru kolem mě spíše tak "proběhlo" a nechalo mě úplně chladným. Nicméně jako přehlídka talentu mladší generace zdejšího muzikálového ansámblu (nejen ve spodním prádle) to může lecjaké divácké oko potěšit.

Na derniéru této inscenace jsem se dostal víceméně náhodou, a to nedlouho po zhlédnutí Yermy v MDP. Tyto dvě hry o zničující touze po dítěti a o překonávání bolesti z jeho ztráty se mi propojily v docela zajímavý a skličující oblouk. Králičí nora je zručně napsaná (ačkoli plyne tak trochu odnikud nikam), chytře a úsporně zrežírovaná a civilně zahraná. Zaujal mě zejména M. Stránský a J. Kubátová. Jinak musím říci, že malá scéna není pro činohru úplně nejšťastnější prostor, hodně zvuku a energie se nějak podivně ztrácí a musel jsem hodně napínat uši.

Efektně vystavěný, i když poněkud přímočarý a do extrému dovedený příběh jsem sledoval se zájmem hlavně díky civilnímu a uvěřitelnému projevu všech zúčastněných. Výborné výkony V. Dvořáka a A. Bílika... a Nina Horáková? To je zkrátka bohyně!

Chytře vystavěná oddychovka. Kdyby repertoár HDK nabízel i něco náročnějšího, neřeknu nic... I když se L. Bílá opravdu neobtežuje postavě Deloris vtisknout něco dalšího, než jsou běžně viděné šarže vyplývající z jejího naturelu, nutno přiznat, že její nasazení je obdivuhodné a zpěv stále perfektní. Vděčný prostor pak muzikál nabízí i V. Vyoralové a P. Břínkové, slabiny v intonaci zamrzí u S. Nálepkové a B. Šampalíkové. Trio zločinců trpí špatným režijním vedením, Roman Tomeš se nám, podle mě, začíná trochu "kazit". Standardně slabý překlad A. Nováka a místy překvapivě hlučná přestavba scény.

Mám pocit, že z Big fish se velká ryba brněnské muzikálové scény nestane, tady si soubor vybral trochu slabší chvilku. Aleš Slanina opět táhne celé představení a jeho závěrečné číslo je opravdu emotivní, T. Navrátilová zaujme hlavně po výrazové stránce, zpěv je krapet nadoraz. Ve vedlejších a dětských rolích jsme z Brna zvyklí na lépe vedené herce a kvalitnější výkony. Myslím, že by to celkově chtělo zdařilejší překlad do češtiny a dramaturga, který by z toho smetl ty nánosy sladkobolného "amerického" sentimentálního balastu. Bohužel toto je za mě na hraně kýče a hlavně zoufale bez atmosféry.

Ale jo, tento autorský muzikál dopadl mnohem lépe, než jsem čekal. Humor funguje, odsýpá to celkem slušně (viděl jsem už zkrácenou verzi), texty jsou hravé, muzika holt trochu popík a mohlo by jí být i více. Rozhodně by se pro případné další uvedení dalo ještě více škrtat v dialozích, připsat árie a nějak logicky zakomponovat ten zvrat u chování Harpagona do zbytku děje, aby byl více uvěřitelný, a také rozvinout postavu Froziny - zde je Dasha trestuhodně nevyužitá. Musím se oproti ostatním hodnotícím zastat L. Olmy, který si myslím vytěžil ze své postavy maximum a podává vynikající komplexní výkon.

Asi málokdo by ještě před pár lety čekal, že Jihlava se stane jednou z neprogresivnějších českých regionálních scén. Spojení s režiséry D. Gombárem a J. Čermákem se zdá být obzvláště šťastné. Skvělé moderní divadlo s názorem a vynikajícím
a neodolatelně rozervaným Michalem Krausem v hlavní roli. Jihlavští, vytrvejte v téhle lince, zatlačte trochu na PR a začnou se k vám vracet diváci z Prahy a Brna... mě už máte jistého!

Velice poctivě vystavěná inscenace s hutnou atmosférou, nicméně na takovém intimním prostoru přece jen malý krůček k hereckému mistrovství chybí. Na můj vkus dramatizace "silného" příběhu trochu moc tlačí na pilu a jde si poměrně přímočaře pro divákovo uznání. Každopádně, vypravte se na to a posuďte sami!

I v malém regionálním divadle se dají dělat velké věci.
Dobře postavená inscenace, perfektní souhra dámské části souboru.
Bravo!

Ale tak proč ne... asi se tento styl vyprávění hodí k písním D. Bowieho než nějaký splácaný náhodný příběh plný oslích můstků, jak je zvykem v českých hitmuzikálech. Pohromadě to moc nedrží, to je pravda, mám pocit, že režisér tomu mohl pomoct o dost více... Nezbývá než užívat si krásného zpěvu všech zúčastněných, moc se mi líbil Pavol Smolárik, samozřejmě E. Stárková a N. Horáková tradičně skvělé. M. Vykus, J. Bechyňová a M. Bednář jsou pasováni do role skoro až statistů, větší prostor mají dobře ztvárněné Stíny. Kapele to šlape slušně, jen by na sebe nemusela strhávat tolik pozornosti při domlouvání se...

Díky, pane (Frič), za ty dary!!

Tohle je za mě Gesamtkunstwerk, synergie všech složek představení a čirá divadelní radost.

Zručně vystavěný příběh, ale text mi přijde poněkud předvídatelný a nepříliš vrstevnatý, nemohu říci, že by mě přikoval (k dosti nepohodlnému dřevěnému) sedadlu. Pánové Stránský a Maléř jsou za ta léta opravdu sehraní, své projevy barví ostošest, akorát už to příliš nepřipomíná přirozený dialog dvou lidí, kteří se vidí poprvé v životě. Od M. Stránského trochu přepálená intenzita hlasitosti projevu, byl jsem upřímně rád, že sleduji ze zadních řad.

Otázka zní - proč!? S takto slaboučkým textem lze úspěch "Zlomatky" ve stejném složení těžko zopakovat.

Rozhodně nejsem cílová skupina tohoto představení a jsem si toho vědom, lístky jsem koupil k vánocům babičce a ta se bavila, splnilo to svůj účel. Že bude A. Rusevová výborná komediální herečka bylo vidět už tehdy v Disku, pořád mě její naturel baví. Naopak rejstřík Z. Adamovské mi nikdy nepřišel příliš široký a poloha, kterou jí předepisuje tato předloha, je spíše na jeho okraji... U I. Svobodové nevím, zda se dá o rejstříku vůbec mluvit. Každopádně jako nenáročná retro komedie spíše pro dámské publikum zralejšího věku to myslím funguje slušně.

Tak jako se tluče atmosféra jihočeské vesnice a vůně kravína s pozlacenými portály karlínského divadla, stejně tak se tluče Brzobohatého pokus o muzikál broadwayského střihu s poetikou Troškovy košilaté letní komedie. Těžko říct, proč se po podařeném Holmesovi uchýlil k této (nedotažené) parodii. Slušná výprava a chorografie, nicméně masivní přehrávání většiny aktérů a hodně přibližná intonace spolu s nedůslednou režií dělají z tohoto díla snadno zapomenutelný počin bez jakéhokoli přesahu a přidané hodnoty. Je mi líto, co se s karlínským divadlem děje, a srovnání s kvalitou scén v Brně, Plzni nebo Ostravě je opravdu tristní.

Ta hra je mnohem lepší než poněkud bulvární Edith a Marlene a s jejím provedením si na Kladně opravdu dali záležet. Líbí se mi, že režisérka ani hlavní interpretka nejdou nějakou pohodlnou prošlapanou cestičkou, má to svébytnou poetiku a interpretaci. O kvalitách J. Zenáhlíkové vím již delší dobu, proto mě její suverénní výkon nemohl překvapit, líbil se mi i projev V. Svojtkové, T. Alferi je pak velmi hravým milým klavíristou. Na někoho může být možná těch smyslových vjemů na tak malém prostoru až přespříliš, místy to má trochu "těžký zadek", nicméně stále myslím, že jde o pozoruhodnou a výjimečnou inscenaci.

Chebskou adaptaci Catch me zdobí vkusná variabilní scéna, bohatá výprava a pěkné kostýmy, stejně jako dobře našlápnutý swingující orchestr. Hlavní ozdobou je ovšem výkon D. Mišáka, který vysloveně ční (to je ale i věcí předlohy) nad zbytkem, dobrou pěveckou technikou mu sekunduje M. Blažková, bohužel další rovnocenné spoluhráče a protihráče nemá, zejména u starších herců sledujeme rezervy nejen ve zpěvu, ale i v jevištní mluvě. Jako ozvláštnění repertoáru divadla dobré, nicméně nevím, jestli je cesta muzikálu pro Cheb zrovna ta pravá (i když díky hlavnímu představiteli tímto kusem možná i trumfnul blízkou Plzeň).

Pěkná hudba R. Schenka a zajímavá úprava klasického díla ruku v ruce s dynamickou režií jsou hlavní devízou této úspěšné inscenace KČD. Přesto se ale po zhlédnutí nemohu zbavit pocitu, že je to trochu kočkopes, muzikálové pojetí často rozmělňuje vyznění jednotlivých scén a doteď vlastně úplně nevím, jaká je hlavní myšlenka a poselství inscenace. Postavy jsou spíše hrubě načrtnuté, vztahy a kontexty letmo naznačené, jednotliví herci nedostávají velký prostor, spíše slouží celku. Hudební provedení zůstává na úrovni hereckého zpívání (a hraní), přesto má potenciál zaujmout.

Na tomto muzikálu je úžasná jeho civilnost a neokázalost, nepotřebuje udivovat početnou company, náročnými choreografiemi a hitovými áriemi, jde o prostý, ale dobře odvyprávěný a semknutý příběh s pěknou hudbou, která dobře podbarvuje emoce, o které opravdu není nouze. Přesto mám pocit, že mu z hlediska výpravy a kostýmů zůstali v Ostravě něco dlužni. Odzbrojující výkon Hany Fialové a opět skvělý T. Hoza, celkově ale výborná celosouborová souhra. Tradičně vysoká kvalita překladu H. Novákové. Jedna z nejlepších věcí, která je v Ostravě k vidění, a dramaturgická trefa do černého.

Plzeňské nastudování je přece jen kompaktnější a vyznačuje se jedinečnou atmosférou. To ostravské, ačkoliv má i hlušší místa, se nicméně může pochlubit zajímavou scénou, kostýmy a hlavně skvělými výkony sólistů, sboru i orchestru. L. Vlček je chodící charisma, M. Horká postavu skvěle propracovala herecky a komickým talentem dává Sweeneymu šťávu, její styl zpívání ale už hraničí s manýrou. Intonační přesnost T. Hozy je odzbrojující, potěší i L. Adam v přesvědčivé kreaci. Je to dlouhé a náročné dílo, rozhodně ne pro každého, ovšem když se na něj naladíte, dostanete opravu hodně krásné muziky v profi balení!

Opravdu výborná, mrazivá dramatizace románu mého oblíbeného autora. Já si i myslím, že ta (mnohými kritizovaná) délka je potřeba, aby bylo možné vykreslit všechny odstíny jednotlivých charakterů a nuance bezútěšného světa, ve kterém jsou uvězněny. Komplexnost, se kterou se to autorům daří, je opravdu dechberoucí a postavy neobyčejně plastické, bavilo mě to až do konce. Výborný soustředěný výkon P. Konáše, herectví P. Tenorové asi nikdy nedocením, přijde mi, že těch použitých výrazových prostředků je až příliš. Škoda zřídkavého uvádění, kvůli kterému si herci skáčou do replik a souhra není dokonalá. Jinak tleskám!

Jsem si jistý, že J. Slánský po režijní a R. Říčař po hudební stránce vytáhli z této předlohy opravdu maximum, povedená je i vkusná scéna a krásné kostýmy, nicméně, omlouvám se, opravdu nemohu dát víc. Kvůli libretu, které ostentativně rezignuje na jakýkoli dramatický potenciál legendy a stává se bezbřehým tlacháním a přetahováním nebe a pekla, zbojníků a pandurů o Jánošíka a o způsob jeho narození a umírání, jsem po chvíli propadl bezbřehé nudě a apatii. Herecky a pěvecky slušné, vyniká zejména R. Říčař a J. Zenáhlíková. Jen zvukař a osvětlovač by mohli být opravdu pohotovější.