Guildenstern

mírné zklamání, "bláznivá hudební komedie" je trochu zavádějící označení. humor obstarává hlavně postava macechy a to občas na hraně přehrávání a karikatury transvestity (po většinu času ovšem pěvecky i herecky suverénní M. Němec), největším mínusem pro mě je opravdu to, že je to až moc pro děti, takže je-li vám 6-12, dejte si 100%, pokud jste rodičem výše zmíněných, tak 80% a jinak holt jako já si užijete pěkné hudby, pár dobrých nápadů a narážek pro dospělé a výborných pěveckých výkonů. ke genialitě fous chybí. 65%

Vřele doporučuji, příjemný večer a pohlazení po duši. samozřejmě by se dalo srovnávat s legendou a zpochybňovat oprávněnost znovuuvedení, ale jako dárek k 50.(!) narozeninám je to myslím dobrý nápad a rozhodně je Kytici lépe na jevišti než na mp3 nahrávce. Většina výstupů je zpívaných, což mladému osazenstvu na rozdíl od mluvených pasáží svědčí (výborný např. David Šír a Tereza Hálová). U textu samotného je vidět, že vznikal na vrcholu Suchého tvůrčích sil a hudba je zkrátka skvělá!

Vypadá, to jako by se J. Adámkovi vyjevila paralela konce světa a last minute zájezdu, ta myšlenka se mu zalíbila rozhodl se z toho udělat inscenaci letošního ročníku KALDu, bohužel se ale jaksi vytratily nápady další. Aneb tato samotná myšlenka okořeněná směsí atmosféry z Melancholie a Vlčí boudy mi opravdu nestačila a vlastně jsem spolu s digitálními hodinami netrpělivě odpočítával minuty do konce světa a tedy i inscenace. Myslím, že to není moc hodno DAMU, toto by secvičil dramatický kroužek na každé druhé lidušce. Navíc podobné My funny games.

Tohle je čistě udělané, s maximální pokorou, režisér i herci jdou po textu, jak jen to jde. Výborně udržované tempo po celých 3,5 hodiny. Je osvěžující vidět takto poctivě vybudovanou kantilénu pro tři velké postavy, ten pietní přístup k dramatikovi je vlastně nesmírně strhující.

Mám pocit, že spojení Kafky s Pařízkem je pro mě tak šílená kombinace, kterou mohu sice vnímat, ale ne zcela pochopit a natožpak hodnotit. Produkce divadla Komedie asi není úplně můj šálek čaje, ale vzhledem k tomu, že bude brzo končit, snažím se zhlédnout ještě pár inscenací. Dostává se mi většinou hutné atmosféry, dobrých hereckých výkonů, ovšem v adaptacích, které většinou připomínají abstraktní umění v nějaké vyhlášené galerii. Toto rozhodně stojí za vidění minimálně kvůli Fingerovi.

Jak obrovský je rozdíl mezi první a druhou půlkou (což je zejména věcí kvality předlohy), tak propastný je rozdíl mezi mistrovstvím Vetchého a Dulavy a hrůzovýkonem M. Hudečkové, který je opravdu za hranicí vkusu. K. Hrachovcová příjemně překvapila, zejména v první půli, tu pointu už jsem jí moc nevěřil, herectví Dany Černé mě asi bohužel příliš nebaví obecně. Stále ale asi to lepší z konverzačních komedií, kdyby režisér lépe vedl herečky a  poradil si s druhou půlkou, mohlo to být super.

Myslím, že spojení Špinar + Švandovo divadlo + Ibsen pro mě není úplně šťastné, největší slabinou ovšem pro mě bude samotná hra plus děsivý výkon A. Veldové a nevýrazný Punčochář a Pechlát (výběr dle výšky? kdo má nad kým navíc?), jinak co se týče koncepce (scéna, ústřední píseň, charakteristika Hedy pomocí bot), tam nemám problém a to si budu z představení pamatovat. Taky je vidět, že Špinar umí vést herce, někde ale není co vést. J. Stryková mi přišla občas trochu moc afektovaná, příliš mi psychologii postavy nepřiblížila.

poměrně šikovně zdramatizovaná a upravená látka povinné četby tak, aby postavy měly přibližně stejný prostor, dobré herecké výkony, podařilo se vytvořit zajímavou atmosféru, jen děj a vzájemné vztahy jsou tak přeexponované, že motivace a psychologie postav je pro mě až moc nepochopitelná, papír asi snese trochu víc, divadlo už je na můj vkus příliš expresivní. také přestavby scény zabírají relat. dlouhý čas. inscenace funguje spíše jako představení pro školy, ale můžu doporučit s klidným srdcem všem

text ani režijní pojetí nepřináší nic překvapujícího, co by mě vyloženě zasáhlo, takže mi to přijde spíš jako slohové cvičení na téma HIV tak, jak jej vidí asi většina z nás. Ivan Lupták je bezesporu obrovský talent, v kontrastu s textem podává na můj vkus až příliš civilní výkon, neměl jsem pocit, že se ho to příliš týká, uvítal bych místy více emocí. výborná hudba!

koncepce a stylizace je sice pěkná, ale příliš mi nesouzněla s tématem hry. inscenace měla více částí, které mi moc nešly k sobě a celek nepůsobil moc kompaktně a srozumitelně. na místě ovšem pěkný estetický zážitek, takový koncert, o kterém moc nevím, co si myslet - vztahy mezi postavami nebyly pro mě čitelné. výborné civilní herecké výkony

velmi dobré přebásnění, výborné pěvecké výkony všech zúčastněných, na druhou stranou jedinými, kdo umí hrát, jsou Jolana Smyčková a Jitka Molavcová, takže to místy vypadá jako představení amatérského souboru, chtělo by to nějakého dramaturga, prostě druhé oči po Jiřím Suchém (který dělal mimo choreografie snad úplně všechno, včetně programu:-)), i když se tam dá najít 10500 chyb, je vidět, že to ti lidi dělají srdcem a baví je to, což se ve výsledku přenese i na diváka

tohle podle mě má smysl dělat, režijně precizní a herecky silné! škoda, že v závěru trochu dochází dech, jinak jestli touhle cestou DnZ půjde, tak já ho budu následovat velmi rád...

Největším přínosem jsou zřejmě nové aranže starších písní a jejich interpretace, CD se poslouchá dobře. Bohužel na jevišti to moc nefunguje už z podstaty věci, chybí dramatické situace a potažmo i příběh, recitovaná poezie působí plytce, výprava je zvláštní. Neříkám, že Horáčkovy texty jsou vyloženě špatné, ale jsou dost nezpěvné a těžké, nejvíc ale dráždí jeho zahleděnost do sebe a neschopnost odhadnout míru (uvádění v opeře, lpění na názvu lyrikál, výpis alternací s jeho vlastním komentářem, CD s jednou písní v x různých podáních). Bohužel jsem byl na derniéře, což bylo o to horší.

muzikálu vévodí Lucie Bílá, dává do svého výkonu opravdu hodně síly, možná až moc, a občas prostě příliš tlačí na pilu, hlas má ale vynikající, krásným příjemným hlasem překvapí Athina Langoská. naopak ostatní protagonisté by pro změnu mohli přidat, M. Poulíčková není kdovíjaká zpěvačka, zajímalo by mě, na čem buduje svou kariéru, ale některé samohlásky zní od ní opravdu příšerně, Tomáš Trapl zde nemá příliš velký pěvecký prostor a myslím, že nebyl úplně vhodně obsazen, M. Pošta zpívá pouze nepříjemným chraplákem

hra nepřijde nijak dobrá nebo hodna inscenování. zvláště konec, kdy se všichni popíchají kudličkou je úsměvný až trapný. herecky nic moc, škoda je, že Dana Marková, u níž je vidět, že bude vážně dobrá herečka, nedostává nějaké větší role :-/ představení je velmi krátké a vše probíhá jaksi zrychleně, divák se nedostane ani pořádně do problematiky a do děje a už je konec. vůbec jsem si nestihl k postavám vybudovat nějaký vztah nebo názor a ony už umírají. psychologie nulová. škoda toho dřeva, co se spotřebovalo na stavbu jeviště!

takové neurazí-nenadchne, inscenace podle mě trpí trochu tím, že je za a) opět zbytečně hodně alternativní, b) nesoustředí se jen na Valerii a týden divů, ale využívá i dalších motivů, které jsou krapet zbytečné, matoucí a rozbředlé. naopak část kolem Valerie je celkem zdařilá, daří se myslím vystihnout atmosféru knihy, i když kdo nečetl, ten podle mě nebude chápat vůbec nic. fakt se mi nelíbí, jak hrají M. Tichý a O. Černý, doufám, že je nebudu nikde moc vídat hrát. myslím si, že Krajina paměti se M. Samcovi povedla rozhodně mnohem více

inscenace má v podtitulu sice: "Zapomeňte na Rudolfa", ale ono to bohužel moc nejde. autoři se sice snažili vyhranit se proti filmu kde to šlo (divadlo vrcholí oběšením Nebeské, soustředí se víc na detaily, je barevné a pestré narozdíl od černobílého filmu...), ale srovnání se přesto celou dobu nabízí. je vidět, že je to inscenace alterny, je tady dost propracovaná forma, kostýmy, rekvizity, scéna, hudba - to vše stojí jistě za pochvalu - trošku víc jsem čekal od herců - nebyl tu nikdo, kdo by mě vysloveně zaujal

ta letošní představení v DISKu mi přijdou až nějak moc alternativní a tohle se blíží až k míře únosnosti - hlavně tedy svou délkou (cca 4 hod.), pak taky dost radikálním přepracováním třech známých děl světové dramatiky (Večer tříkrálový, Tři sestry a Čekání na Godota), kdy divák jich neznalý toho nemusí moc probírat. možná by ale bylo lepší udělat jednu věc z těch tří pořádně a celistvěji, nejen jako průlet světovou dramatikou zaobalenou pro potřeby KALDu

V zásadě souhlasím s P. Širmerem, herecky dost ční A. Losová, V. Čelebić a P. Děrgel, na začátku poměrně těžké se zorientovat kdo je kdo a o co tam jde (moc rychlé), na začátku druhé půlky tomu trochu padá řetěz a i z konce by se dalo vytěžit víc, jinak příjemná oddychovka v DISKu, která asi bude jednou z letošních nejpopulárnějších inscenací. 65%

Viděno 20/1/12 v Kolíně (s mikroporty) a byly standing ovations, musím říct že zasloužené. Klobouk dolů před takto dobře vybalancovanou komedií a šikovným sehraným souborem! Vřele doporučuji, je to zážitek

není důležité, jestli se to povedlo úplně dokonale, jestli je to dotažené nebo na půl cesty, konečně je tu inscenace s nějakým názorem, o které se bude diskutovat, která bude zatracována a milována... ano, není to jednoduchá věc, ale zase při každé další návštěvě uvidíte nové a nové věci a motivy, které budou ze hry vystupovat. těch slupek je tam spousta a minimálně jako exkurz do Nebeského vidění klasiky je to hodně zajímavé. jako velký problém vidím nazvučení, kdy hercům není rozumět, co zpívají (1. gal.).

tohle se prostě musí vidět! krásný zážitek a všechny složky inscenace v obdivuhodném souladu. nejlepší muzikál, který jsem zatím viděl!

myslím, že jde svým způsobem o nedorozumění, režiséři se příliš nepotkali s herci, ani s dramaturgem a ten zas s autorem. ač inscenace srší nápady, přijde mi, že jsou nedotažené a nedávají dohromady příliš smysl, není mi příliš jasné, co byl původní záměr, jakoby se při zkoušení párkrát změnila celá koncepce. první půlka dost nudí, druhá je o poznání lepší. co se týče herců, bohužel o žádném nemohu říci, že by byl vyloženě dobrý, naopak se dá pochválit výtvarné řešení: scéna a kostýmy. s odstupem ale lepší než na místě

první třetina se mi velmi líbila, tam se člověk může opravdu i zasmát, i když humor je to černočerný, koncept je nový a nečekaný... pochvíli už je ale jasné, o co půjde a inscenace se začne vlést, 100 minut bez přestávky a možnosti úniku je opravdu na hraně snesitelnosti, ale i to je jistě součástí performance, která jde až na dřeň (někdy ovšem poněkud plytce). vysvobozením je pak pěkně udělaný závěr. pozor, rozhodně to není komedie a hra pro každého!! celkem 55%

bohužel jsem měl přehnaná očekávání, rozhodně nejde o tak inovativní pojetí, na jaké by možná autorský a inscenační tým mohl navnazovat. literární předloha trochu láme libretu vaz, texty formou rýmů AABB občas zatáhnou za uši banalitou, dost často ale (naštěstí?) není účinkujícím rozumět, jejich výkony rozhodně nejsou vyrovnané, za pochvalu rozhodně stojí hudba (na prvotinu skvělé) a množství pohybu na jevišti, z nějakého důvodu to ale moc nešlape, další postřehy a hodnocení zpěváků v blogu (více v článku na blogu)