Guildenstern

Mezi ústřední čtveřicí Kříž-Křížová-Urban-Bohatová funguje velmi sympatická chemie a jejich propracované výkony jsou hlavní ozdobou této inscenace. Bohužel ale Hybernie je vážně šílená ratejna a tak se jejich energie cestou do páté řady záhadně vytrácí. Přispívá k tomu i absence orchestru, chudá výprava, statická company a problematická dynamika inscenace. Možná by bylo zapotřebí ji po létech putování po jevištích českých trochu lépe režijně opečovat. Úplně zbytečná karikatura M. Pošty a klapky. Zbytečně přepálená výše vstupného. Celkově chvályhodný počin, kterému mám velkou chuť fandit, ale scházel tomu drajv a atmosféra.

Tohle je celkem těžké hodnotit. Nejsem si úplně jistý, zda to autor myslel vážně nebo jako komedii a nejsem si kupodivu ani jistý, jak to chtěla inscenovat režisérka. Každopádně bylo bylo by praktické rozdělit hlediště na dvě části plexisklem - aby se ta cyničtější mohla bavit a nerušit tak tu, která to chce sledovat navážno. Já se tedy hrdě hlásím k té první, protože sledovat postupné odkrývání vztahového šestiúhelníku mě tedy opravdu nenechalo chladným (ale držel jsem se!). Nejsympatičtější výkon předvádí J. Valeš. Krásné prostředí Grotty v Gröbovce vyváží lehce ochotnický ráz představení.

100% by kluci zasloužili za to, že to dohráli až do konce v divadelně velmi nepřívětivém prostředí OC Cíl na Zahradním městě. Aktéři spíše než svůj divadelní um předvádí fyzickou zdatnost, vypracovaná těla (a jocksy). Přiznám se, že žádný velký divadelní přínos jsem v takto zkráceném, obsazeném a zrežírovaném Hamletovi nenašel, ale možná jsem jen málo hledal nebo mě příliš rušilo okolí. Zaujal mě výkon Matouše Košaře.

Trochu podezřívám redaktory, že si dali před představením něco ostřejšího na posilněnou nebo že se nechali uchlácholit použitým product placementem :-)) Tak dobře - poslední dějství je opravdu hodně vtipné. Ovšem dokážu si představit diváka, kterého předchozí dění uondá tak, že si ho už neužije. Režijní nápady jsou sice fajn, ale nepracuje se s nimi důsledně (narážka na instragram se objeví dvakrát a pak zmizí), škoda například, že se herci nenazývají svými vlastními jmény, lépe by se orientovalo v tom, kdo s kým spí a kdo na koho žárlí. P. Štěpánek se opravdu do této role nehodí. Celkově na mě inscenace působila trochu uspěchaným dojmem.

75% Welcome! Goodbye. Viděno během vlahého letního večera v krásném prostředí zámku v Moravské Třebové. Zaokrouhluji nahoru díky energii, kterou ze sebe účinkující pro těch 16 přítomných diváků vydali. Já mám výpravami po českých muzikálových scénách vkus asi dostatečně zkažený, takže mě to nijak neuráželo, ba naopak. Pěkná hudba a hravé texty, pěkně vystavená zápletka... Vzkaz K. Jírové: Herci byli sehraní (i sezpívaní) skvěle.

Jak je důležité míti Tomáše Dianišku...

Výborné autorsky, režijně, skvělá skupinová souhra všech aktérů, kde si přece jen o kus více krade pro sebe odzbrojující D. Šafařík.

Bravo!

Jako absolventská inscenace hodně ambiciózní dílo. Drásavá hudba burácí od začátku do konce, je to hodně zahuštěná kompozice se zajímavými vícehlasy i exponovanými áriemi, která klade na mladé interprety opravdu velké nároky. Ty jsou místy trochu na hraně jejich možností (i rozsahem). Vyniká hlavně výtečná D. Demecsová. Pokud by se podařilo dílo trochu odlehčit a zcivilnit, mohl by to být cenný a pro posluchače stravitelnější přírůstek do rodiny českého autorského muzikálu - Aleš Kohout má nepochybně talent!

Díky do Chebu za odvahu k oživení mé oblíbené surrealistické předlohy. Povedla se scéna, kostýmy, hudba, daří se budovat velmi zajímavou atmosféru. Záměr režiséra s odlišením hereckých projevů protagonistů sice dává smysl (civilní Valerie, komicky laděný Orlík oproti exponovanějšímu herectví dalších postav "ve snu" dospívající dívky), nicméně v důsledku se tím inscenace trochu rozpadá. Výborný nápad s proměnou babičky/Hedviky, zatímco navíc byl zbytečně popisný a dovysvětlující závěr. Představitelka Valérie je herecky zatím spíše na začátku cesty, Petr Joo hraje o ligu níže než jeho kolegové, naopak září výtečná Magdaléna Hniličková!

Jde nepochybně o povedenou poctu legendární autorské dvojici a je moc dobře, že jí v Ostravě vdechli život. Interpretace písní perfektní, scénkám však za mě chybí bezprostřednost a jiskra originálu. Možná by byla cestou improvizace pánů v duchu předlohy a ne přesné ztvárnění textu slovo od slova, které působí poněkud inscenovaně. Vstřícné publikum se při pražské repríze bavilo a bylo nadšené, já při několikáté variaci Šla Nanynka do zelí už začal sledovat hodinky. Je možná mojí chybou, že jsem se na představení nedokázal správně naladit, ačkoli mám jinak tvorbu J. Suchého a semaforskou poetiku moc rád.

Velmi slušně postavené a rozpohybované pásmo písní studentek oboru popový zpěv na pražské konzervatoři. Lukáš Pečenka, Petr Ožana i Adéla Hájková odvedli kvalitní práci. Samozřejmě nejde o nějaké hlubokomyslné veledílo a ani o divadelní představení v pravém slova smyslu, spíše o přiznaný scénický koncert. Zpěvačky podávají velmi dobré individuální i kolektivní výkony, mají krásné, silné hlasy bez manýr a dobře ovládají techniku popového zpěvu. Bohužel tomu maličko chybí výraz, zajímavější barva, osobitost, ale je možné, že k většímu prožitku ještě dospějí. Rozhodně mě představení nijak neurazilo, hezky to uplyne..

Kdybych před rokem neviděl ve stejném divadle Rapsodii Bohuslavovu, asi bych byl nadšenější. Přece jen struktura textu je dost podobná a i režijní postupy se opakují, občas to zašustí papírem a představení působí trochu staticky (i díky neměnnosti jinak vkusné scény). Ovšem Lenka Schreiberová využila nabídnutou velkou příležitost se vší parádou, zbytek souboru jí pak poskytuje velmi dobrou oporu. I přes výtky jde o hodnotný a na regionální scénu nadprůměrný počin.

Přiznám se, že jsem spíše příznivcem rovných znělých tónů, než této vokální ekvilibristiky, ale to je čistě věc vkusu. Že se někdo stále chce dívat na H. Čermáka v neustále podobných kreacích bych ještě pochopil (popularitu je třeba náležitě vytěžit, že?). Co opravdu nechápu je, jak si stále někdo může myslet, že A. Novák je kvalitní překladatel (a poptávat u něj nová díla), že D. Suchařípa je herec (a platit mu za jeho pobyt na jevišti) a že A. Procházka je etablovaný muzikálový režisér (a nechat mu v divadle téměř monopol). Aha, už vím, Karlín! Tak stále všechno při starém...

Wow, tohle by rozhodně nemělo skončit květnovou derniérou. V rámci absolventských muzikálových inscenací velký nadstandard. Výborná skupinová souhra, energie a čirá hudební radost proudící z jeviště. Nebyl bych hnidopichem ohledně některých detailů, naopak mě potěšily četné drobné režijní vychytávky a nápady. Krácení, posun v kostýmech a scéně byl myslím dobrý nápad a studentům to sedí. Nejvíce asi zaujal Jáchym Šíma v macho (ale vkusné!) kreaci Lancelota svým silným znělým hlasem a D. Demecsová výrazově a pohybově. Přeju všem úspěšný start kariéry a díky do Brna za tento bonbónek.

Poprvé viděno 2016, znovu 2023, již několikátý vývar z Janečkovy investice do kulis a kostýmů. No, jen ta megalomanie a pozlátko nestačí. Třetině mluvených replik i textů písní není rozumět, takže společně s dosti zmatenou režií s nedopointovanými situacemi a pobíháním ze strany na stranu si divák spíše domýšlí, co se právě děje. Ústřední duet má úplně jiný zvuk, než zbytek muzikálu, což opravdu zavdává podezření na playback. V kombinaci s Vojtkovou hereckou křečí jde o muzikálový podprůměr. Je vidět, že soubor není sehraný, jsou to zkrátka najatí jednotlivci. Snad to příště (třeba v Brně, Plzni nebo v Ostravě) dopadne lépe.

Poctivě udělané muzikálové řemeslo po všech stránkách. Hudebně je to prostě pecka, kostýmy se povedly a technické možnosti jeviště Nové scény jsou obdivuhodné. M. Gemrotová příjemně překvapila výrazovou plasticitou, ale S. Hanzlíčková za mě přece jen svým projevem vítězí, ačkoli ve výškách je to občas napínavé :-), oba skvělí pánové M. Holec a J. Kříž ovládají jeviště a netlačí tolik na pilu jako L. Ondruš a P. Režný. R. Podlipská i V. Dvořáková jsou skvěle obsazené. T. Prokop - klobouček! Ve druhé půli potěší výstupy P. Klimendy, jinak už by to byla trochu nuda. Celkově myslím jeden z inscenačních vrcholů české muzikálové scény.

No, zajímavý způsob, jak úspěch alba ještě jednou zúročit a zajistit mu druhý život. Děj, charaktery postav a vztahy postav jsou hrubě naznačené, spíše se jedná o inscenovaný koncert. Já nejsem fanouškem Green Day, přestavení jsem navštívil spíše pro zkompletování repertoáru plzeňského muzikálu a musím konstatovat, že i přes nasazení účinkujících a dobrou režijní práci a využití prostoru kolem mě spíše tak "proběhlo" a nechalo mě úplně chladným. Nicméně jako přehlídka talentu mladší generace zdejšího muzikálového ansámblu (nejen ve spodním prádle) to může lecjaké divácké oko potěšit.

Na derniéru této inscenace jsem se dostal víceméně náhodou, a to nedlouho po zhlédnutí Yermy v MDP. Tyto dvě hry o zničující touze po dítěti a o překonávání bolesti z jeho ztráty se mi propojily v docela zajímavý a skličující oblouk. Králičí nora je zručně napsaná (ačkoli plyne tak trochu odnikud nikam), chytře a úsporně zrežírovaná a civilně zahraná. Zaujal mě zejména M. Stránský a J. Kubátová. Jinak musím říci, že malá scéna není pro činohru úplně nejšťastnější prostor, hodně zvuku a energie se nějak podivně ztrácí a musel jsem hodně napínat uši.

Efektně vystavěný, i když poněkud přímočarý a do extrému dovedený příběh jsem sledoval se zájmem hlavně díky civilnímu a uvěřitelnému projevu všech zúčastněných. Výborné výkony V. Dvořáka a A. Bílika... a Nina Horáková? To je zkrátka bohyně!

Chytře vystavěná oddychovka. Kdyby repertoár HDK nabízel i něco náročnějšího, neřeknu nic... I když se L. Bílá opravdu neobtežuje postavě Deloris vtisknout něco dalšího, než jsou běžně viděné šarže vyplývající z jejího naturelu, nutno přiznat, že její nasazení je obdivuhodné a zpěv stále perfektní. Vděčný prostor pak muzikál nabízí i V. Vyoralové a P. Břínkové, slabiny v intonaci zamrzí u S. Nálepkové a B. Šampalíkové. Trio zločinců trpí špatným režijním vedením, Roman Tomeš se nám, podle mě, začíná trochu "kazit". Standardně slabý překlad A. Nováka a místy překvapivě hlučná přestavba scény.

Mám pocit, že z Big fish se velká ryba brněnské muzikálové scény nestane, tady si soubor vybral trochu slabší chvilku. Aleš Slanina opět táhne celé představení a jeho závěrečné číslo je opravdu emotivní, T. Navrátilová zaujme hlavně po výrazové stránce, zpěv je krapet nadoraz. Ve vedlejších a dětských rolích jsme z Brna zvyklí na lépe vedené herce a kvalitnější výkony. Myslím, že by to celkově chtělo zdařilejší překlad do češtiny a dramaturga, který by z toho smetl ty nánosy sladkobolného "amerického" sentimentálního balastu. Bohužel toto je za mě na hraně kýče a hlavně zoufale bez atmosféry.

Ale jo, tento autorský muzikál dopadl mnohem lépe, než jsem čekal. Humor funguje, odsýpá to celkem slušně (viděl jsem už zkrácenou verzi), texty jsou hravé, muzika holt trochu popík a mohlo by jí být i více. Rozhodně by se pro případné další uvedení dalo ještě více škrtat v dialozích, připsat árie a nějak logicky zakomponovat ten zvrat u chování Harpagona do zbytku děje, aby byl více uvěřitelný, a také rozvinout postavu Froziny - zde je Dasha trestuhodně nevyužitá. Musím se oproti ostatním hodnotícím zastat L. Olmy, který si myslím vytěžil ze své postavy maximum a podává vynikající komplexní výkon.

Asi málokdo by ještě před pár lety čekal, že Jihlava se stane jednou z neprogresivnějších českých regionálních scén. Spojení s režiséry D. Gombárem a J. Čermákem se zdá být obzvláště šťastné. Skvělé moderní divadlo s názorem a vynikajícím
a neodolatelně rozervaným Michalem Krausem v hlavní roli. Jihlavští, vytrvejte v téhle lince, zatlačte trochu na PR a začnou se k vám vracet diváci z Prahy a Brna... mě už máte jistého!

Velice poctivě vystavěná inscenace s hutnou atmosférou, nicméně na takovém intimním prostoru přece jen malý krůček k hereckému mistrovství chybí. Na můj vkus dramatizace "silného" příběhu trochu moc tlačí na pilu a jde si poměrně přímočaře pro divákovo uznání. Každopádně, vypravte se na to a posuďte sami!

I v malém regionálním divadle se dají dělat velké věci.
Dobře postavená inscenace, perfektní souhra dámské části souboru.
Bravo!

Ale tak proč ne... asi se tento styl vyprávění hodí k písním D. Bowieho než nějaký splácaný náhodný příběh plný oslích můstků, jak je zvykem v českých hitmuzikálech. Pohromadě to moc nedrží, to je pravda, mám pocit, že režisér tomu mohl pomoct o dost více... Nezbývá než užívat si krásného zpěvu všech zúčastněných, moc se mi líbil Pavol Smolárik, samozřejmě E. Stárková a N. Horáková tradičně skvělé. M. Vykus, J. Bechyňová a M. Bednář jsou pasováni do role skoro až statistů, větší prostor mají dobře ztvárněné Stíny. Kapele to šlape slušně, jen by na sebe nemusela strhávat tolik pozornosti při domlouvání se...