Profil uživatele

Guildenstern

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Michal Novák: 13 % (153)
Pavel Širmer: 13 % (278)
Helena Grégrová: 14 % (206)
Lukáš Dubský: 14 % (160)
Pavla Haflantová: 14 % (70)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 9.1.2023)
55%
Zaokrouhluji nahoru díky skvělému výkonu T. Savky, kterému (na rozdíl od Tonyho ve WSS) postava Maxe Bialystocka sedí "jak prdel na hrnec" a pohrává si s ní opravdu bravurně. Společně s R. Melšou tvoří sympatickou a zábavnou dvojici. Nepřijde mi, že by role M. Horké vyloženě nesedla, zvolenou stylizaci udržela, spíš jako by nevěděla, kterým rejstříkem má vlastně zpívat. Hlavním problémem inscenace je přepálená stopáž (údajně kvůli licenci krátit více nešlo) a slabší vystavění a vypointování scén, zejména ve druhé polovině. Mám pocit, že režisérka se s žánrem zcela nepotkala. A asi jsem se s tímto kusem úplně nepotkal ani já jako divák.
(zadáno: 28.12.2022)
Slušná inscenace, ale tato dramatizace prvního dílu Prašiny není bohužel příliš zdařilá. Co unese papír, jeví se na jevišti dosti překotně a zmateně, takže zejména druhá polovina sklouzává v samoúčelné objevování se postav na náhodných místech, spousta scén vyznívá nějak do ztracena a dialogy jsou mnohdy banální. Pochválit musím režijní nápady, scénu, hudbu, choreografii a hutnou, temnou atmosféru. (Nejsem prudérní, ale zajímalo by mě, jak to vnímaly ty desetileté holčičky vedle mě, osobně bych doporučil dětem 14+, na jevišti se kouří a explicitně násilných scén není málo).
(zadáno: 22.12.2022)
Přijde mi, že shakespearovský fastfood se v Chebu úplně nepotkal s prostorem (v komornějším sále by to vyznělo daleko lépe) ani s režií (inscenovat první půlku jako taškařici a druhou navážno opravdu není dobrý nápad), řešení scény mi také nepřišlo nejšťastnější. Naopak výprava a kostýmy myslím dobře ladí s duchem předlohy. Celé představení navíc táhle sympatická trojice průvodců, z nichž nejvíce vychází komické situace P. Némethovi. Celkově se pánové zvládli za dobu hraní dobře sladit a je vidět, že na sebe slyší. Pokud ale měli být typově více odlišeni, pak se s jejich charakteristikou nepracovalo důsledně. Příjemný nenáročný večer.
(zadáno: 11.12.2022)
U. Donátová umí napsat slušné a nosné libreto, bohužel se nevyvarovala většího množství sentimentu, přesladké představení příznačně lemované růžovými LED portály jen místy zpestří vítaný závan humoru nebo nadsázky. Plusem je výborná interpretace písní (Horáková, Bohatová(!), Nesvačilová, Tenkrát), bohužel R. Tomeš to opravdu přehání s patosem. Hodně diskutabilní je míra zapojení taneční company. Celkově myslím, že jde o povedené a v rámci mantinelů divadla Kalich (pořád to bude holt trochu karaoke s tanečky ve vratkých kulisách) poctivé představení, které má potenciál diváky potěšit a připomenout krásné písničky HZ.
(zadáno: 5.12.2022)
Na jednu stranu vlastně - proč ne - kvantitativně všechno v pořádku - stopáž, počet lidí na jevišti, chumel roztomilých dětiček, rozličné kostýmy, barevná světýlka, spousta témat, o kterých se hraje, a mix hudebních žánrů.
Na druhou stranu - proč ano?! Chtělo by to cca o hodinu zkrátit a angažovat opravdového dramaturga, který by autorům pomohl z tohoto námětu vytvořit funkční jevištní tvar. Pro koho a o čem že se to vlastně hraje? Na nostalgickou hru se zpěvy v nějakém oblastním divadle by to asi stačilo, na jedinou premiéru muzikálového souboru DJKT v této sezóně je to tedy žalostně málo, demarkační čáro...
(zadáno: 23.11.2022)
Ten kus samotný je opravdu slušný kočkopes a nemusí sednout každému, v Liberci ho ale pojali poctivě, zábavně a hlavně s chutí a nasazením. Bohatá výprava, pěkná scéna, přesná režie a timing, vynikající zvuk a samozřejmě živý orchestr jsou hlavními klady inscenace, společně s výborným překladem do češtiny. Bohužel mu občas není rozumět v ansámblech a ve scénách se záměrným přízvukem. Vhodnou stylizací zaujali hlavně T. Tóbisz a N. Ďuricová, J. Kříž podává standardně spolehlivý výkon, rezervy se najdou ve zpěvu M. Polácha a L. Sass. Celkově hodnotím jako povedený přírůstek do žánru muzikálové komedie.
(zadáno: 21.11.2022)
Tohle je za mě ukázka divadelní poctivosti. Počet účinkujících, jejich nasazení, výprava, kostýmy, živý klavírní doprovod... Inscenační tým se opravdu vyřádil a nezůstal dětskému divákovi nic dlužen, pobaví se i rodiče. Inscenace nemá nějakou jednotící linku a čistě pohádkovou poetiku, spíše je to opravu takový originální gejzír nápadů a pestrý mix nejrůznějších postav v celkem zběsilém tempu. Myslím, že si děti a rodiče mají cestou z divadla ještě hodně o čem povídat a dlouho vstřebávat dojmy...
(zadáno: 21.11.2022)
WSS bezesporu představuje jistý inscenační oříšek. V Brně a v Plzni se jej podařilo rozlousknout, v Ostravě bohužel nikoli. Statická nevyužitá scéna, podivné kostýmy a paruky, typově nevhodný T. Savka (ačkoli zpívá úžasně!), málo chlapská company. Zvláštně utopené "Somewhere" zpívané bůhvíkým a poté nelogicky a rušivě zařazená "Gee, Officer Krupke". Celkově unylé, neautentické a málo uvěřitelné. Musím ale zmínit výbornou K. Levkovou a V. Gidovou. Jejich společná scéna byla opravdu vrcholem večera! Dovolím si možná trochu kacířsky zmínit, že překlad jinak skvělého J. Joska se mi nezdá zrovna povedený.
(zadáno: 14.11.2022)
Přiznám se, že jsem v Devíti křížích čekal o trochu více hudby. Ta, když zazní, je moc krásná. Neobsahuje tolik exponovaných árií a sól, často zní vícehlasy, sborové písně a rytmizované recitativy. Písňové texty jsou možná nejlepší od dob Borovcova Draculy, Libor Matouš hraje a zpívá jako o život. Přesto mě to nějak více emocionálně nezasáhlo. Možná bude na vině kolísavý temporytmus inscenace, nefungující chemie mezi hlavními postavami a poněkud subtilní, pietní nazvučení. Skoro bych ani nepoznal, že to hraje živý orchestr, klidně bych trochu přidal na hlasitosti. Na nový původní muzikál je to ovšem sukces sezóny a MDB je opět na vrcholu!
(zadáno: 12.11.2022)
Ján Ďurovčík je podle mého názoru velmi zručný režisér a choreograf, dokáže rozpohybovat dění na jevišti, má cit pro komiku, timing situací, dokáže vytáhnout z interpretů to nejlepší. Co ale naplat, momenty "WOW" střídají momenty "WTF" kvůli libretu, pod kterým je spolupodepsán. Doslovné, užvaněné, oslími můstky poslepované scény; zejména "činoherní" závěr přímo zoufale volá po předělání a některé zbytečné písně po vyškrtnutí. Charaktery postav se mění mávnutím kouzelného proutku, jak je zrovna potřeba. Obsazení Fric, Löbl, Polyáková, Procházková, Pekárek se jeví jako ideální a všichni potí krev, co ale naplat, když základ je na vodě...
(zadáno: 7.11.2022)
Zdá se, že se zrodil nový divadelní hit (nejen) pro pražskou gay komunitu, k čemuž tvůrcům upřímně gratuluji a jsem rád, že jejich snažení bylo na první repríze korunováno bouřlivým aplausem. Za sebe musím říci, že hru shledávám spíše problematickou, než výjimečnou. Závažné téma a ždímání emocí ve velkém ještě neznamená, že se jedná o kvalitní kus. Myslím si, že aby dění na jevišti bylo uvěřitelné a drsný závěr diváka opravdu zasáhl, bylo by třeba nekompromisního dramaturga, kvalitního režiséra a sehraný herecký soubor. 3Dcompany patří dík za odvahu, ale já jsem tomu bohužel nedokázal uvěřit a představení jsem spíše protrpěl.
(zadáno: 13.10.2022)
Viděli jsme reprízu po delší pauze, takže výkon početného sboru a company byl hodně rozpačitý, dirigent nevěřícně zíral na obrazovku, zda ho vůbec vidí (viděli). Stejně tak orchestr si na začátek nevybral zrovna nejsilnější okamžik, naštěstí se postupně souhra zlepšovala a závěrečný přídavek byl tím nejlepším z celého večera. Lukáš Adam podává objektivně velmi dobrý výkon, bohužel ta podobnost s jeho ostravským Jidášem je značná. M. Nosková rozhodně své hlasivky nešetří a zaslouží uznání. Režie ve snaze zalidnit dění na jevišti občas staví sólistům do cesty značné překážky a místy mi přijde toho hemžení zbytečně moc (proti atmosféře písní).
(zadáno: 7.10.2022)
Skvěle sehrané představení se sugestivní atmosférou a zajímavou formou na jedné straně; těžko stravitelný odtažitý text, který diváka tak trochu týrá (nejen délkou), na straně druhé. Je to otázka divácké chuti. Já osobně byl více fascinován, než unuděn, proto se přikláním k vyššímu hodnocení. Oceňuji, jak se režijnímu záměru dokázali herci přizpůsobit.
(zadáno: 7.10.2022)
Bravurní ztvárnění Věry M. Matulovou je neoddiskutovatelné a zasloužila by si za něj víc, než jen širší nominaci na Thálii. Bavilo mě to sledovat a 3 hodiny utekly jak voda... Kapele to dobře šlapalo, až mě trochu mrzelo, že tam nezaznělo více písní namísto už trochu ohraných a mnohokrát viděných "obrázků z dob socialismu". Ve chvíli, kdy kapela odešla z jeviště, jakoby představení spadl řetěz a konec byl za mě osobně opravdu už moc. Mám pocit, že je text napsán příliš na jistotu, cenu za nejlepší hru bych tentokrát T. Dianiškovi nedal...
(zadáno: 24.9.2022)
Když pejsek s kočičkou pekli dort, byli oproti D. Drábkovi ještě amatéři... Představení skládající se z mnoha dobrých ingrediencí jako celek divákově chuti opravdu nelahodí. Škoda zmařené energie mnoha zúčastněných...
(zadáno: 18.9.2022)
Tohle hodně bolelo. Ochotničina, nevkusná laciná scéna s LED světélky, nevyrovnaný zpěv, který místy nedozněl ani do druhé řady, zašumlaná slova, pokažený závěr. Opravdu mi bylo za účinkující trapně. Nutno zmínit, že orchestr hrál slušně a M. Bragagnolo svým přirozeným komickým talentem zachraňoval, co se dalo, potěšil i T. Brázda. Největší výkon večera ovšem podala nápověda. Bohužel těžká šmíra a s karlínským uvedením nesrovnatelná inscenace.
(zadáno: 7.7.2022)
Zajímavé a zneklidňující představení, které, pokud vás nenadchne, rozhodně vás nenechá lhostejnými. Režisérka opravdu nejde divákovi na ruku, není tedy vždy jasné, o čem se hraje, nicméně hraje se moc dobře, z jeviště proudí kvanta energie a když se povznesete nad "děj" a "obsah" a ideálně přestanete čekat na titulky (které pokrývají zhruba polovinu výstupů), myslím, že máte možnost si inscenaci užít stejně jako já. Vynikající Kryštof Krhovják, Nina Horáková a Carmela Delgado hrající na bandoneon. Pěkná scéna a kostýmy. Rozhodně chci vidět ještě jednou!
(zadáno: 16.6.2022)
Chtěl jsem ještě tuto ceněnou inscenaci vidět, klikal jsem jako o závod, abych sehnal lístky, ale upřímně řečeno raději jsem si ji měl nechat ujít. Za mě je zralá na derniéru. Jako ano, kdysi to jistě musela být úžasná věc, ale já už prostě tu revoltu 47letému Pleslovi nevěřím a 35leté Kubařové, že je Racek, už vůbec ne. Nemluvě o Kláře Melíškové, která mě svým projevem vyloženě iritovala. Nechte, dejvičtí, už racka rackem a jděte zase dál, tohle je už jen vyčpělá inscenace v hezkých kulisách viděná v extrémně nepohodlném divadle v přepálené stopáži.
(zadáno: 27.5.2022)
Papírově má tento muzikál vše potřebné - propracovanou choreografii, atraktivní scénu a kostýmy, dobrý light design, živý orchestr, mnou viděnému obsazení (Gránský, Korolová, Vojtek, Hořínková, Šemík, Trapl, Kubík, Smička) také není co vytknout. Přesto to bohužel kolem mě tak nějak prošumělo a silnější dojem nezanechalo. Domnívám se, že na vině bude slabé libreto, kostrbaté přebásnění do češtiny a nevzrušivá hudba, které zkrátka nedokáží vyvolat ty správné emoce a atmosféru divoké džungle, milostné vzplanutí dvou odlišných bytostí zde vyznívá jako unylá poučná selanka, určená spíše pro děti.
(zadáno: 23.5.2022)
Klus:Svěrák 30:0. Pestrá a zajímavá hudba, dobré aranže a živá kapela, texty povedené s neotřelými obraty, příjemné civilní herectví a i toho afektovaného hýkání ve zpěvu je tu méně než v rádiu. Bylo by to slušné album. Co ale naplat, když představení "technicky" sráží dementní libreto s "technicky" šílenými dialogy, neživotnými postavami, "technicky" amatérská režie naprosto nehodná držitele oscara, "technicky" chudá výprava a produkce neschopná "technicky" ani zveřejnit obsazení. Než dáte za lístek litra, posuďte, jakou zde má který hodnotící historii a co je jen PR divadla. Jdu si uklidit:)
(zadáno: 20.5.2022)
Velkým kladem inscenace je krásná hudba T. Berana. Představitelé Kapesky a Katese mají prostor předvést sílu a rozsah svého hlasu, pak je zde dost melodií, které se ihned vryjí do paměti ("máme rádi přestávky", "já mám babu, ty máš babu") i díky zapamatovatelným a vkusným textům. Kéž by se více zpívalo a méně mluvilo. Škoda slabého libreta, které by sneslo zkrácení, proškrtání množství postav a lepší pointování situací. Přijde mi, že herci se pak nedostatky textu snaží zakrýt přehráváním a pitvořením. Inscenace může působit výpravně, ale pro mě osobně scéna a kostýmy spíše laciné.
(zadáno: 20.5.2022)
Divadelní magie. I když jsem neměl velká očekávání, nakonec byla pro mě derniéra jedním z nejsilnějších zážitků poslední doby. Nutno poznamenat, že text sám o sobě velkým skvostem není. Velké množství faktografických údajů až trochu wikipedickým stylem popisuje Martinů život a mohlo by se z něj snadno stát směšné figurkaření. Díky režii Dodo Gombára ovšem sledujeme pečlivě vedené herce, skvělý timing, silně vystavěné scény, kontrasty; živá hudba účelně pomáhá vytvářet náladu. Jakub Škrdla se blýskl úžasně soustředěným(!) výkonem, skvěle zahrály i S. Venclovská a T. Dikyová. Bravo do Jihlavy!
(zadáno: 11.5.2022)
Na Sekalovi se zvolna zahnívající soubor DnV i režisér P. Khek slušně vysekali. Inscenace postrádá tempo, je příliš doslovná a přímočaře moralizující, herečtí "bardi" v rolích statkářů jakoby soutěžili o nejrutinnější výkon roku. Míra, se kterou prýští z jeviště hrdelně zabarvená slova "parchant" a "luterán" se stává nesnesitelnou. Výkon(?!) E. Režnarové je na hraně parodie, ani T. Dastlík se s postavou Jury Barana nepotkal. 10% jde zda D. Bambasem a 20% za výborným M. Holým, který zachraňuje, co se dá. Na Vinohradech by to chtělo změnit vedení a trochu tam ten zatuchlý vzduch vyvětrat.
(zadáno: 3.5.2022)
Pokud chcete v oblastním divadle uvést "broadwayský" muzikál a nemáte moc peněz na scénu, kostýmy, kapelu a potažmo ani umělce, zvolte tento titul, protože z toho můžete udělat nakonec přednost a místy trochu ochotnický ráz se snese. Dílo není po hudební stránce žádný klenot, blýsknout se zde může prakticky jen Jezerní dáma, což se Barbaře H. Vovsíkové vskutku podařilo. Ostatní figurky se v trochu nepřehledné změti na jevišti snaží uhrát, co se dá, a vypointovat co nejvíce gagů, což se na mnou viděné repríze dařilo více v druhé polovině, zaujal hlavně P. Strenáčik a V. Zavadil.
(zadáno: 24.4.2022)
Obdivuhodný výkon Petra Cibulky a jeho nasazení je asi hlavní devizou této povedené studentské inscenace letošní Činohry. Režisérce se povedlo vytvořit zajímavou atmosféru a po pozvolném rozjezdu a expozici postupně gradující tempo inscenace. Nepochopil jsem ovšem líčení některých postav. Nelze mluvit o skupinové souhře ročníku, každý ze studentů uchopil svoji postavu po svém a vykreslil ji jinými prostředky, ne vždy ve vzájemném souladu. Projev B. Vagnerové mě nejprve spíše iritoval, ale nakonec i jí se podařilo přesvědčivě vyklenout oblouk své postavy. Rozhodně stojí za vidění.