Guildenstern

první polovina vypadala velmi nadějně a byl jsem vážně zvědavý, co se z toho vyklube. výrazné stylizace, spousta nápadů, zajímavá hudba, přesvědčiví herci s nádherně sarkastickou a ironickou Danielou Kolářovou v hlavní roli - co víc si přát! bohužel druhá polovina dojem dosti pokazila, a to hlavně nezvládnutou klíčovou scénou s odhalením pravé totožnosti Eliny Makropulos (alias Emilie Marty, alias...) bohužel se v těchto chvílích stávaly z herců nesmyslné karikatury a nepochopil jsem smysl jejich přehrávání (v představení byla vůbec spousta věcí a symbolů, jež jsem nepochopil! - režisér byl bohužel možná až moc invenční)... prostě závěr představení to trochu kazí a člověk by byl radši, kdyby hra končila dříve, než skutečně končí, aspoň by se do té doby zajímavé a tajemné postavy nedopouštěly takových vejšplechtů, které jim předepisuje až moc humanistický Čapek (odmítání Věci Makropulos)...

asi bych to nehodnotil tak "špatně", kdybych o den dříve neviděl Soudné sestry, to pak člověk samozřejmě srovnává a musím říct, že Maškaráda je tak o třídu, o dvě horší. podle mě hlavně kvůli celkově slabšímu textu a velkému množství trapných vtípků a humoru, který občas spadne do nějaké 4. cenové skupiny (tedy do průměru pražské komediální produkce, jejíž skvělým oživením byly právě Sestry) - navíc představení je opravdu dost dlouhé (200 min.) a oproti Soudným sestrám jsou zde místa, která opravdu nudí a celé se to jaksi vleče, až na pováženou! silně mi vadil M. Matejka (parodie na homsexuála?!). vyzdvihnout musím naopak bezchybnou H. Dvořákovou, také standardně dobrý byl J. Vondráček, jehož umírání na pokračování patřilo k nejvtipnějším okamžikům. tato komedie je sice pořád ještě dobrá, ale nikterak extra výjimečná a řekl bych trošku přeceňovaná.

zajímavé představení, o kterém ale člověk pak moc neví, co si myslet (jak už se stalo v Kolowratu tak nějak tradicí v mém případě:-)) představení připomíná spíše rozhlasovou hru, minimum pohybu, nenápadná scéna, sporá gesta. přesto jsem se rozhodně nenudil. čekal jsem celou dobu, co přijde, a herci umí tak skvěle pracovat s hlasem, že mě udržovali v napětí a očekávání (i když hra samotná nijak napínavá není), bohužel ale na konci nepřišlo jaksi nic, hra plyne tak trochu odnikud nikam, asi zde jde spíše o vystihnutí psychologie postav.
mám možná trochu pochyby ohledně K. Buriánkové v druhé půli, měla být hloupá a naivní, to mi zas tak nepřišlo, naopak, působila velmi inteligentně, chladně, spíš žijící v jiném světě než oba muži. trochu rozpor s předchozím dialogem mužů, ale je to asi těžké. rozhodně to ale stojí za vidění! aspoň je o čem si pak popřemýšlet

určitě to byl moc pěkný zážitek. jedná se (stejně jako u Angl. milenky v ND) o rozhlasovou hru převedenou na jeviště. také minimum pohybu, spíše úsporná gesta, málo rekvizit. šlo opět spíše o obsah, který byl rozhodně zajímavý: výslech informátora (práskače) v podání V. Preisse novým hodnostářem (J. Lábus). je s podivem, že tuhle hru nenapsal nějaký Čech, na naše podmínky vyloženě sedí a jistě má smysl ji hrát! herecké výkony byly výtečné, krásná práce s hlasem, nakonec se mi možná překvapivě líbil i víc Lábus než Preiss, kterého mám jinak velmi rád! trochu na škodu bylo, že představení trvalo pouze 60 min., takže velmi rychle uteklo a také to, že herci své role četli z papíru. určitě by pomohlo, kdyby se je naučili, umocnilo by to ještě celkový dojem. opravdu by se to celé možná spíš hodilo jako ta rozhlasová hra na ČRO2, za celkem vysoké vstupné (230/155) je to přeci jen možná trochu málo

13.11.07 jsem tomu dal 80%, nyní (17.9.13) update po druhém zhlédnutí. Trochu jsem vystřízlivěl, to, co přidává této hře body, je její závěr, který je opravdu hutný a dobře vystavěný. Nicméně předchozích 80 minut je stále o tomtéž, často patetických, místy hysterických a dost uřvaných. Kreace obou Diegů se nebojím označit za špatné, role je podle mě špatně režijně vystavěná a koneckonců i napsaná (víceméně pořád v jedné dikci a poloze opakuje "mami, proboha"), navíc jsou oba už dost staří. Velice zajímavý je pro mě Ivan Koreček(!) a samozřejmě J. Smutná(!!), která ovládá jeviště.

divák, který Bratry Karamazovy nečetl, příliš neporozumí. Špinar si Bratry přepsal po svém, což je sice skvělé a záslužné, ale spíše pro znalce Dostojevského, protože takhle tam dost věcí nedává smysl, nevěděl jsem moc, proč tohle bylo zrovna tak a tak a musel jsem si to po představení najít na netu. režisér má vážně dost invence, možná až moc, bylo tam tolik nápadů, že to jedno představení nemohlo unést, celek působil až dost přeplácaně a nesourodě, myslím, že si Špinar měl vybrat spíš nějaký spojující motiv nebo tematizaci, takhle to působilo jako změť až do extrému dovedených (svléknutí Chlestakova) výstupů. taky to bylo dost uřvané, trochu ztišit volume by neškodilo, uznávám ale, že to bylo zároveň působivé a přes delší stopáž jsem se vážně nenudil, herecké výkony skvělé, letošní činohra se vážně povedla! 3ice bratrů v hlavních rolích výborná. celkově lepší průměr DISKu

někdo na ČSFD u hodnocení snímku Mamma mia! napsal, že měl pocit, že ho ten film chce zabít. něco podobného by se dalo říci i tady u této hry. začátek je vážně dost rozpačitý a rozpaky nezmizí až do přestávky, pak už to ale člověk začne brát s nadhledem a celkem se i bavit, rozhodně se vyplatí počkat si na druhou půlku! na konci jsme si říkali, že více smrtí toho fakana, bychom nepřežili, ale nebylo to vůbec marné na druhou stranu. vyřádili se tu herci, režisérka, hudebníci, kostyméři a asi celkem všichni, před tou dávkou fantazie je nutno smeknout, na druhou stranu by možná neškodil nějaký sjednocující prvek, pospolitější stylizace apod. takhle to byla zběsilá jízda a myslím, že studenti museli být během zkoušení permanentně sjetí, rozhodně to ale dopadlo nakonec lépe, než podobně laděný Čardym. nejvtipnější je, že tohle hrála činoherní katedra a ne alterna! potěš koště :-)

rozporuplné představení, osobně si myslím, že opravdu žádné hluboké myšlenky a umění v této hře netkví, navíc úpravy J. Suchého pro další zinscenování zřejmě nebyly nejšťastnější. vyskytuje se tam strašně moc zbytečných vulgarismů, které dokáží akorát tak zkazit náladu. asi tím chtěl autor pobavit dnešního diváka. to je vůbec velký nešvar celé hry - ač prezentována jako hud. komedie, není skoro vůbec vtipná, hlavně proto, že všichni většina herců není s to udělat jediný kloudný vtip a jsou strašně prkenní. když ovšem přijde nějaká písnička, nestačí se divák divit! ony prkenné herečky jsou totiž velmi dobrými zpěvačkami a Suchý velmi dobrým textařem a skladatelem hudby. vážně, písničky se mi v tom představení moc líbily, jejich podání bylo opravdu bravurní včetně živé hudby! škoda promarněné šance, pro mě by bylo osobně nejlepší, kdyby se tam od začátku do konce jen zpívalo.

titulní I. Řezáč mě vskutku nezklamal, na něm to celé stálo a celé to utáhl, klobouk dolů za jeho paměť, takových rýmovaných replik si zapamatovat! ano, celá hra je ve verších, jako pěkně se to poslouchalo, ale něco mi na tom trochu nehrálo, nevím jestli je to věc překladu nebo už Moliérova textu, ale ty rýmy jsou takové dost říkankové, sice opravdu přesné (most-kost, růže-může), ale o žádnou velkou rafinovanou poezii nejde. ale určitě to muselo být strašně těžké poskládat z nich příběh, navíc v takovém rozsahu. děj je dost jednoduchý a prostinký (nezkušená žena a žárlivec a majetník, který ji chce pro sebe), asi se na tom už taky podepsal ten zub času. režie by mohla být mnohem víc invenční, takhle tam ti herci jen tak postávají a recitují, scéna taky nic moc. rozhodně ale nejde o představení, které by člověka nějak pohoršovalo (jako třeba Žebrácká opera(!?!)) a celkově celkem pěkně uplyne

no, zvláštní hra plná vulgarismů a vůbec dost drsná, proměna z nány na uvědomělou matku, která chce rázem změnit svůj život (a zase zpět) v podání výborné Martiny Válkové, stejně dobrý i Richard Krajčo a všichni ostatní herci; první půlka by tam vůbec nemusela být, resp. dala by se zredukovat tak na čtvrt hodiny. jinak spousta vypjatých scén střídajících se s melancholickými pasážemi. možná trochu těžko uvěřitelné, nereálné, konec o pár scén dřív by neuškodil. téma a poselství hry možná rádoby hlubší než text doopravdy je.

hra sama o sobě nijak zvlášť oslnivá, pěkné lyrické pasáže, inscenace měla ale zajímavou atmosféru, tvořenou hlavně pěknou hudbou (Matija), rytmikou replik, kostýmy... herecky celkem vyrovnané, dobré hlavně baby...

typická komedie del'arte se všemi typickými postavami; možná by neuškodilo trošku ji proškrtat, protože místy se opravdu dost vleče a ani není příliš vtipná, scény se opakují pořád dokola a spějí k očekávanému konci. k nejlepším okamžikům patřily určitě scény s J. Vondráčkem jako Leliem a jeho sluhou Arlecchinem (P. Tesařem), oba herci hráli opravdu výtečně, nabízí se srovnání se Sluhou dvou pánů v Národním, podobné hry, podobné role, musím říci, že Vondráček za Donutilem nikterak nezaostává, především jeho závěrěčné výstupy jsou brilantní a roli si viditelně užívá; režijní koncepce se mi líbila (scény s turisty), pěkná scénografie (gondola), příjemná hudba a hezké písničky (P. Skoumal), trochu slabší byly výkony některých herců ve vedlejších rolích (Wohanka, Doležalová, Koliáš). celkově se toto představení povedlo, ovšem v Dlouhé patří spíše mezi průměr, mají tam lepší věci

no jo no, typický Landa: výborné melodie, hloupoučké texty a katastrofa ve chvíli, kdy se snaží divákovi sdělovat nějaká svá poselství :-( kdyby to režíroval někdo jiný než jeho neschopná žena, asi by vybalancoval a zlehčil některé patetické výstupy, které u mě vyvolávaly spíš smích. musím smeknout před docela promyšleným příběhem, který až na pár detailů dává smysl a je napínavý, překvapivý. představení celou dobu balancuje mezi skvělým muzikálem a kýčem, výborná je také funkční scéna, chtělo by to taky nějakého dramaturga (více v článku na blogu)

těšil jsem se na klasickou klasiku od Pitínského a zas tak klasická bohužel nebyla - oproti třeba Babičce nebo Našim furiantům se zde vyskytuje dost "vtípků" a trochu křečovitých scén, hlavně co se týče rozjuchaného teenagerského vztahu mezi Radúzem a Mahulenou - tato postava (v podání Pavly Beretové) a její výklad vůbec patří k těm nejslabším článkům inscenace. její problém vůbec je, že obsahuje možná až příiš režijních nápadů a "vychytávek". kde je ovšem každá trochu z jiného soudku a výsledný miš-maš je na pohádku trochu zběsilý (více v článku na blogu)

Zjistil jsem, že se koná derniéra této inscenace, tak jsem na ni ještě na poslední chvíli vyrazil. Nelituju, dostalo se mi klasické české komedie z počátku století - takové "příjemné retro" s dobrými herci ND, hra sama asi příliš nikoho nenadchne (te zub času už je přeci jen dost znát), ale taky neurazí. Akorát by to šlo možná trochu zkrátit. Pavlu Beretovou na scéně ND zatím nějak nemusím, v DISKu se mi líbila víc, tady i to přišla chvílemi křeč, na takovou velkou roli zatím podle mě moc nemá (dříve tuto roli hrála P. Špalková).

Skvělá inscenace a průměrná hra, která nevím proč získala Pullizerovu cenu. Nemám rád hry, kde se sjede celá rodina a začne řešit svoje problémy a otevírat staré rány. Na mě to působí málo uvěřitelně, schematicky, myslím, že text je dost přeceňovaný, konec slabý. S odstupem času v hlavě zůstane jen spletenec vztahů. Režisér ovšem vytěžil ze hry maximum a vytvořil čistou inscenaci s dobrými hereckými výkony, zajímavou scénou..

Tohle představení není moc pro intelektuály. Michal Dlouhý je podle mě jeden z nejhorších herců v Praze, který ovšem hraje na lidovou notu, a proto má úspěch. divím se, že ho Troška ještě neobsadil do nějakého svého filmu. Ten by dokázel udělat komedii i z Maryši. Je otázkou, do jaké míry je předsavení právě jeho exhibice a do jaké míry vize režiséra... Když ovšem zkousnete jeho projev, není to zas tak špatné. ocenit se musí dramaturgický přepis filmu (i když jsem jej neviděl, ale asi bude trochu jiný šálek čaje). Lepší než chudák Havel!

viz blog (více v článku na blogu)

viděno stejný den jako antioch, přijde mi, že racek v DISKu dopadl lépe, se souborem ND mám problém, že není tak sehraný (jako např. v Dlouhé nebo Dejvické) a jednotlivé herecké výkony, byť dobré (Medvecká, Němec) z něj dost ční.. naopak Prachařovi jsem Trigorina nějak nevěřil... jako nejlepší nápad shledávám obecenstvo na jevišti a využití hlediště a technického zázemí, i když jistě by se dalo kouzlit i víc
myslím, že národní hlavně nutně potřebuje dobré režiséry s nějakou vizí, která není samoúčelná, ale slouží hře

stručně: je to hrozně dlouhé / hudba výborná / skřeti jsou na zabití / scéna geniální / je tam dost hluchých míst / výtečná Blahynková a Gröger / toho Asiata bych zabil / písnička skřetů a mnicha jsou fakt muka ... celkově myslím, že se tvůrci tak trochu snaží ubít diváky kvantitou, aby měli pocit, že za ty investované prachy toho dostali dost :-)

moc nerozumím těmto obnoveným premiérám (viz i dracula), copak existuje jen jediný režisérský výklad, který je nutný po letech s pietou vzkřísit? představení je z 80% stejné, žádné překvapení žádný důvod pro nové uvádění, přitom by bylo co zlepšovat (hlavně projekce - úplatky, déšť při "ty jsi ten déšť") jinak muzikál je dobře napsaný, nejsou tam naštěstí "dvě komické figurky", slabší je snad jen začátek druhé půle, pěvecké výkony nadstandartní (obs. Basiková, Střihavka, Kříž, Čok, Opava, Dopita), jejich snažení sráží režie

první třetina se mi velmi líbila, tam se člověk může opravdu i zasmát, i když humor je to černočerný, koncept je nový a nečekaný... pochvíli už je ale jasné, o co půjde a inscenace se začne vlést, 100 minut bez přestávky a možnosti úniku je opravdu na hraně snesitelnosti, ale i to je jistě součástí performance, která jde až na dřeň (někdy ovšem poněkud plytce). vysvobozením je pak pěkně udělaný závěr. pozor, rozhodně to není komedie a hra pro každého!! celkem 55%

není důležité, jestli se to povedlo úplně dokonale, jestli je to dotažené nebo na půl cesty, konečně je tu inscenace s nějakým názorem, o které se bude diskutovat, která bude zatracována a milována... ano, není to jednoduchá věc, ale zase při každé další návštěvě uvidíte nové a nové věci a motivy, které budou ze hry vystupovat. těch slupek je tam spousta a minimálně jako exkurz do Nebeského vidění klasiky je to hodně zajímavé. jako velký problém vidím nazvučení, kdy hercům není rozumět, co zpívají (1. gal.).

V zásadě souhlasím s P. Širmerem, herecky dost ční A. Losová, V. Čelebić a P. Děrgel, na začátku poměrně těžké se zorientovat kdo je kdo a o co tam jde (moc rychlé), na začátku druhé půlky tomu trochu padá řetěz a i z konce by se dalo vytěžit víc, jinak příjemná oddychovka v DISKu, která asi bude jednou z letošních nejpopulárnějších inscenací. 65%