Guildenstern

Viděna již krácená verze na hostování v Praze. Zajímavá a přínosná adaptace známého díla, která zaujme především hutnou atmosférou a dobrými hereckými výkony (zejména až strojově přesná K. Krejčí a charismatický J. Vlas). Bez projekcí bych se myslím zcela obešel a anketa ohledně toho, jestli se žilo hůř nebo líp, byla vyloženě navíc, stejně jako další narážky na komunismus v ČSR. Myslím, že text je dostatečně silný i bez podsouvání jakýchkoli paralel.

65% Podivně schizofrenní inscenace, kdy po výrazně stylizovaném úvodu přichází lyrické statické pasáže podbarvené tesknou monotónní hudbou. Pro tuto dvojkolejnost jsem neshledal v textu přílišné opodstatnění. Větší důraz mohl být kladen na vykreslení psychologie a motivace postav (= delší stopáž?). Herecky velice dobré, i když souhlasím, že naléhavost výkonů např. oproti záznamu z roku 2009 už trochu pobledla. Mým hlavním problémem je ale zřejmě fakt, že se jedná o romantické veršované dílo, někdo méně cynický má jistě větší potenciál jej docenit. Atmosféru a jisté kouzlo představení neupírám!

55%. Asi nemám úplně v lásce tato monologická dramata. Herci spolu vůbec neinteragují, výsledek má blíže k rozhlasové hře než k divadlu. Herecké výkony nebyly vůbec špatné (zaujal zejména R. Fiala), nicméně zřídkavým uváděním možná nebyly tak 100% soustředěné jako dříve. Příběh je zajímavý, stejně jako forma veršů, ovšem v těch andělech a démonech jsem se trochu ztrácel (slova, slova, slova), konec mi asi trochu unikl, ztratil jsem se někde u převtělení. Projekce nepovažuji za příliš šťastný záměr, spíše odváděly moji už tak těžce zkoušenou pozornost, raději bych víc pracoval se světly.

Tři krátké hříčky volně inspirované církví, které se střídají po třetinách. Typická rubínovská jednohubka, ovšem zábavná a mající šmrnc. Nevadilo mi absence nějakého hlubšího závěrečného prolnutí nebo ukázání paralel, podle mě to nebyl ani autorův záměr, příběhy obstojí i bez něj. Velmi dobrá Hana Vagnerová a Petr Vančura, který se vypracoval na jednoho z nejvýraznějších komiků své generace. Jiří Laštovka oproti ostatním trochu zaostával.

Kladno má v následujících letech našlápnuto k tomu, aby se sem "jezdilo na divadlo". Dobře čitelná a zdařilá inscenace zaujme vyrovnanými hereckými výkony, kromě typově dobře obsazeného Königa bych zmínil charismatickou A. Štréblovou, roztomilou L. Zahradnickou a glosujícího fotografa O. Nováka. Dobrý výběr hudby a celkově promyšlená a funkční režijní koncepce. Vinou předlohy je už druhá půlka trochu předvídatelná a "stále dokola", konec pak vyzní trochu do ztracena.

Povedený a originální muzikál. Trochu doplácí na jistou roztříštěnost, jde vlastně o sled scének z džungle. Některé jsou lepší (šakal, slon, supi), jiné horší (opice, Balú, had), ale to asi závisí na indiv. vkusu. Důsledkem ovšem je, že interpreti nemají příliš prostor (hodnocení alternací viz blog). Hudba se myslím povedla, na dva tři poslechy se dostane do uší, je barevná a zajímavá. S texty je to horší, neurážely mě ale tak jako redakci (až na pitomý duet Mauglího se Šerchánem). Režie Skutrů jsou sice působivé, na můj vkus už se ale začínají trochu nápadně podobat (Krabat, Svěcení jara). (více v článku na blogu)

Je vidět, že na Kolečka se chodí zasmát a odreagovat, publikum bylo na začátku laškovně naladěno, ovšem ona to zas taková legrace nebyla. Vyjma povedeného konce to byla tedy spíše nuda, neboli nějak to se mnou nerezonovalo. Asi to mělo dost stavět na charizmatu a sexappealu O. Pavelky, kteréžto dlouhodobě nedoceňuji. Líbila se mi D. Batulková a kontrast její křehkosti se zemitostí O. Pavelky. I přes trochu povrchnější charakterizaci malířské "problematiky" dramatikovu i režisérovu (např. výběr písní) se podařilo vytvořit celkem zajímavou atmosféru (zejména v závěru).

13.11.07 jsem tomu dal 80%, nyní (17.9.13) update po druhém zhlédnutí. Trochu jsem vystřízlivěl, to, co přidává této hře body, je její závěr, který je opravdu hutný a dobře vystavěný. Nicméně předchozích 80 minut je stále o tomtéž, často patetických, místy hysterických a dost uřvaných. Kreace obou Diegů se nebojím označit za špatné, role je podle mě špatně režijně vystavěná a koneckonců i napsaná (víceméně pořád v jedné dikci a poloze opakuje "mami, proboha"), navíc jsou oba už dost staří. Velice zajímavý je pro mě Ivan Koreček(!) a samozřejmě J. Smutná(!!), která ovládá jeviště.

Slušná zábava. Čekal jsem nějakou lepší pointu, ale stojí za vidění.

6.9. veř. gen. (Bedn., Bošj., Trapl, Ruml, Klouček, Podl., Kotek) Hlavní výtka asi je, že při aranžích a interpretacích se z toho dost vytratil samotný odkaz Evy Olmerové. Podle mě se v osobě M. Bednářové nepodařilo najít dostatečně talentovanou a charismatickou interpretku. Je asi špatně, když Malé kotě a Sokolov válcují její písně. Nicméně po rozpačitém úvodu se děj rozjíždí a přijdou i silné okamžiky (Smíš, Den začíná krásně). Místy by chtělo vychytat hluchá místa, ale většinou má pomalejší tempo své opodstatnění. Dobré choreografie! Slušné libreto, které je srozumitelné a netrpí patosem.

Derniéra 31.8. Inscenace s podobným tématem jako Plantáž, která se taky hrála na Prádle. Asi se sešel super tým, nadšení zúčastněných se musí ocenit, nicméně moc dobře se mi na to nekoukalo. Na můj vkus trochu agresivní a uřvané, do uší příliš nelezoucí, v druhé polovině zase značně klišoidní. Je třeba vyzdvihnout R. Tomeše, který dozrál v opravdového profesionála. Taky mě zaujaly M. Nosková, B. Chybová a komediální talent L. Chu. O. Izdný mi přišel málo charismatický na "hlavní" roli. Trochu přepálené kostýmy. Na Prádle by měli zvážit nákup klimatizace (a to nebyl nikterak horký letní den).

Příjemně strávený večer. Začnu plusy: Velmi dobrý pěvecký výkon Anety i Marty (nastudovat takovou roli v 70 je obdivuhodné) a vynikající dvojhlasy, kde k sobě obě barevně skvěle ladí. Krásná hudba v šansonové poloze a zdařilé texty. Bohužel libreto mi přijde dost nepřehledné a téma ne úplně vhodné pro muzikál. Místy jsem se dost ztrácel, určitě se vyplatí něco si dopředu načíst. Režie orientaci divákovi příliš neusnadňuje. Projekce v první polovině bohužel nejsou vidět, v druhé půlce jsem na nich oceňoval práci Marty s dramatickým výrazem. Bohužel, body představení dost sráží "výkon" M. Heina!

Po velmi slušném "Zamilovat se", které jsem v Kalichu viděl nedávno, bohužel dost zklamání. Na to, že na hře pracovali 4 autoři, přijde mi jako 2hodinový blábol bez přesahu a bez obsahu. Prostě jen tlachání na motelu o mužích a ženách (jak originální), o nevěře a spol., které představení nemilosrdně katapultují z kategorie "činohra" do kategorie "agenturní konverzačky". Režie a herci dělají co se dá, ale tuhle bramboračku všeho a ničeho prostě nezachrání. Možná to bylo kvůli velkému vedru nebo nenaladění se na správnou notu, ale prostě jsem se nebavil.

Výborná zábava, hlavně druhá půlka večera (fraška Borůvčí) je neutuchajícím přívalem vtípků a hříček se slovy. Pro mě osobně o třídu lepší a vtipnější než "Plejtvák". Vřele doporučuji!

Tohle je těžké hodnotit, plnohodnotně provedený muzikál to prostě není (pokulhává hlavně orchestrace, překlad a pěvec. výkony většiny herců), ono ale na druhou stranu písničky jsou už v originále naroubovány na děj dosti křečovitě a asi by mi vůbec nevadilo, kdyby se to hrálo jen jako komedie (i díky přepálené stopáži, kdy přestávka přišla až po 1:45), těžko si budete pamatovat jedinou melodii. Myslím, že R. Balaš vykřesal v rámci možností ze souboru ještě maximum, potěší neodfláknuté choreografie a dobře vypointované situace. Nejlepší je první třetina představení.

Stejný model divadla na divadle jako u "Bedřicha Smetany" téhož tvůrčího tandemu (i Pavel Juřica v podobné úloze režiséra). Samozřejmě je to dost věcí předlohy, ale přijde mi, že představení bylo opravdu hodně rozpolcené, snahu o nějakou poetiku nebo atmosféru v lese spolehlivě přebil rozjuchaný závěr. Asi nebylo chybou akcentovat více tuto linii, protože příběh 4 mladých milenců je dost předvídatelný a tak trochu nudný. Osobně mě trochu překvapuje, že je hra tak často uváděna, nu, počkejme si na provedení SKUTRů na LSS. Je ale vidět, že poloha přehrávaného herectví jde souboru MDP znamenitě

Asi jsem moc velký cynik, ale přijde mi, že toho dobra, laskavosti a sentimentu tam bylo až moc, což je samozřejmě dáno předlohou - papír asi unese trochu víc - já bych volil méně slov a více využil scénických prostředků. Dramatizace je problematická v tom, že neustále někdo něco vypravuje, vzpomíná, poučuje nebo o tom hraje divadlo, což mi nepřijde moc šťastné řešení. Nesouhlasím s tím, že by druhá půlka byla lepší, režie už nepředvede nic nového a až na vydařený závěr nudí. Postavy pánaboha a smrti opravdu navíc. Výborná práce s malými dětmi, dobrá hudba, scéna a využití stínohry.

Dávám 60%, aby vaše očekávání nebyla tak vysoká jako moje, třeba si to pak lépe užijete. Text má určitě potenciál, nemůžu se ovšem zbavit dojmu, že ho herci nedokázali plně využít, samozřejmě s výjimkou I. Luptáka, který má naštěstí nejvíce prostoru. Kadence slovních hříček ze začátku opravdu úctyhodná, naopak konec vyznívá trochu do prázdna. Pěkná scéna.

Nabušený vizuál zde převládá nad obsahem. Oku lahodící kostýmy a choreografie, uchu lahodící hudba... Bohužel o samotný příběh tu vůbec nejde, mám pocit, že koncepce by se dala velice snadno naroubovat úplně na kteroukoli hru. Neříkám, že dnes Čapkův text není spíše úsměvný, ale takto se příběh stává dosti nepřehledným, nelogickým a všechny myšlenky jsou pouze naťukávány. Je zajímavé (nebo to byl záměr?), že režijnímu vedení a stylizaci se dobře podvolili pouze mladší herci, starší zůstávají víceméně civilní a sami sebou. Lze doporučit k vidění spíše jako audiovizuální umělecké dílo.

Formálně dokonalé a poměrně strhující. Fedotovova verze v Divadle P. Bezruče mě zasáhla přeci jen ještě o něco víc, hlavně herecká převaha je cítit, zde byly znát rezervy zejména u T. Sýkory a M. Daleckého. Jako celkové umělecké dílo hlavně díky promyšlené režijní koncepci, která funguje i 9 let od premiéry, ovšem rozhodně brněnské "must see".

Nechci se dotknout brněnského fanclubu Martina Havelky, ale podle mě na hlavní roli prostě nestačí. Možná je to chyba režijního vedení, ale Höfgen je vykreslen spíš jako klaun, temné aspekty jsou potlačeny, scénu, kdy smete snídani ze stolu, jsem mu absolutně nevěřil. Dramatizaci celkově nepokládám za zrovna šťastnou, klouže po povrchu, je dost popisná, upovídaná a některé dialogy jsou spíše úsměvné. Povážlivě nevyužitá scéna! Jako plus bych vyzdvihl většinu herců ve vedlejších rolích, kteří tvoří velmi slušné zázemí, nemají povětšinou bohužel příliš prostoru. Čekal jsem mrazivější zážitek.

Tohle je těžké hodnotit, ono kdyby se to inscenovalo civilně a doslovně, bylo by to asi k nepřečkání nudné a patetické, nějaká stylizace je nutná. Na druhou stranu mi vadilo, že režisér moc často u výkladu postav přepínal od hysterie, přes ironii až sarkasmus zase zpět k přehrávaným emocím až ke konci skoro ab absurdum. Možná byl záměr ukázat dvojí možnost pochopení této hry, vlastně ale nakonec nevím, co si z toho odnést. Takže se pro mě spíše jednalo o vizuální zážitek (scéna, kostýmy) se slušnými hereckými výkony ovšem na poli trochu neuvěřitelných postav.

22/4/13 U Hasičů. Jako představení ochotníků by to možná nebylo tak zlé, ale jako regulérní inscenace za 380/200 Kč je to myslím dost průšvih. Klobouk dolů před energií a odvahou B. Poláka, který dokáže představení jakž takž utáhnout, i když se dost zadrhává a přeříkává (není zdaleka sám!), jeho vtípky mimo scénář jsou většinou zdařilé. Co ovšem předvádí režisér, to je naprostý diletantismus, na výstupy company v Suezu nebo u indiánů myslím do smrti nezapomenu! Nevím, kdy jsem si naposledy v divadle tolikrát schovával hlavu do dlaní. Za pochvalu stojí hudba, grafika projekcí a zpěv G. Ciatti.

Vrchol nevkusu a ultrakýč. HUDBA 20% - neoriginální, David kopíruje legálně (All for love) i nepřiznaně (Hlava mazaná, Les rois du monde) a často recykluje i sám sebe; TEXTY 20% - o "talentu" L. F. Hagena se netřeba více rozepisovat; "REŽIE" 10% - víceméně neexistuje; SCÉNA 10% - otřesné projekce!; KOSTÝMY 20% - působí dost lacině; VÝKONY 30% - slušní Fišarová, Kolář, Fric, Procházková, B. Josef by se měl naučit rozeznávat samohlásky Á a É, dost mečí. Postavy Aramise, Porthose, Rocheforta a Plancheta prakticky bez prostoru a zbytečné. Ovace ve stoje mě upřímně zděsily. I zadarmo je to drahé!

Herecká dvojice k sobě dobře ladí a doplňuje se (expresivnější komika Paulové a civilní projev Zedníčka), text hry je velmi dobrý (až na nevýrazný konec), kdo čeká nějakou vyloženě řachandu, možná bude překvapen celkem slušnou hořkosladkou atmosférou, kterou se tvůrcům podařilo vytvořit. Komedie, která nikoho rozhodně neurazí