Guildenstern

Ač se nejedná o nějaké extra hluboké dílo, ale spíše přímočarou satiru, která občas využívá i lidovější zábavy, většina vtipů je velmi nápaditých, místy až rafinovaných:) Drábek stejně jako v Richardovi III i zde využívá postavu, která děj komentuje a moralizuje mimo něj. Ve správně fetišistických kostýmech ožívají některá zvířátka i díky aktérům přece jen živěji (myšák, motýl, zajíc, tchořice), jiná jsou vyloženě do počtu (sova, krtek, kudlanka) a nemají prostor. Ve výsledku je to ovšem opravdu "prdel" a musím říct, že jsem se dobře bavil. Autorské divadlo, které má smysl!

22/4/13 U Hasičů. Jako představení ochotníků by to možná nebylo tak zlé, ale jako regulérní inscenace za 380/200 Kč je to myslím dost průšvih. Klobouk dolů před energií a odvahou B. Poláka, který dokáže představení jakž takž utáhnout, i když se dost zadrhává a přeříkává (není zdaleka sám!), jeho vtípky mimo scénář jsou většinou zdařilé. Co ovšem předvádí režisér, to je naprostý diletantismus, na výstupy company v Suezu nebo u indiánů myslím do smrti nezapomenu! Nevím, kdy jsem si naposledy v divadle tolikrát schovával hlavu do dlaní. Za pochvalu stojí hudba, grafika projekcí a zpěv G. Ciatti.

Zajímavé, neotřelé, viděníhodné!

Nesouhlasím s předchozími komentáři a osobně považuji poslední třetinu (Sagher, Skálová) za nejzdařileji napsanou, zahranou a zrežírovanou. M. Salvadori je vyloženě sympaťák, podává dobrý výkon, ale charisma hereckého génia mu trochu schází. Osobně bych klidně muzikál oželel, ale radši bych viděl lépe napsanou činohru. Texty (resp. přebásnění) mě vyloženě iritovaly, hudbu bych označil jako nevzrušivou, libreto obsahuje několik silných a šikovně vymyšlených scén, ale také dost klišé a černobílých figurek. Celkově mírný brněnský nadprůměr, nejsem si ale jist, zda stojí za cestu z Prahy.

80% a úplně s klidným srdcem, neviděl jsem film, ani brněnskou nebo pardubickou verzi, ale srovnávám s ostatními muzikálovými produkcemi v Praze... toto je kompaktní zábavný celek, měl jsem M. Sikorovou, která podala velmi dobrý výkon, přidávám se k názoru, že P. Jungmannová nemá na roli dostatečné charisma, zaujali ale R. Zima a H. Seidlová... výborný překlad!! nevím, jak moc je režie S. Moši oproti Brnu inovativní, ale mě soubor DpP a předlohu velmi dobře ukočíroval..

Chebskou adaptaci Catch me zdobí vkusná variabilní scéna, bohatá výprava a pěkné kostýmy, stejně jako dobře našlápnutý swingující orchestr. Hlavní ozdobou je ovšem výkon D. Mišáka, který vysloveně ční (to je ale i věcí předlohy) nad zbytkem, dobrou pěveckou technikou mu sekunduje M. Blažková, bohužel další rovnocenné spoluhráče a protihráče nemá, zejména u starších herců sledujeme rezervy nejen ve zpěvu, ale i v jevištní mluvě. Jako ozvláštnění repertoáru divadla dobré, nicméně nevím, jestli je cesta muzikálu pro Cheb zrovna ta pravá (i když díky hlavnímu představiteli tímto kusem možná i trumfnul blízkou Plzeň).

Milá jednohubka pro děti a dospělé fandy plzeňského muzikálového souboru. Mám pocit, že si šlo tímto kultovním dílkem vyhrát poněkud více, oproti filmové předloze toho příliš navíc nepřináší, zejména plochost proměny charakteru prince Davida zamrzí. Mně osobně se barevné kostýmy v jednotném výtvarném stylu líbily. Překvapilo mě, jak moc se dětští diváci i přes krátkou stopáž (1:10) ošívali, či dokonce odcházeli během představení. Možná by stálo za to původní květnaté dialogy zjednodušit a zcivilnit, aby byly dětem postavy bližší. Myslím, že původní aranže působily pohádkovějším dojmem, tyto zase můžou více potěšit hudební nadšence.

Předně je potřeba vzdát poklonu DJKT, že toto tříhodinové náročné představení, kde je využit celý muzikálový soubor, dokáže zahrát pro 120 diváků na komorní scéně s živým orchestrem. To je obrovská deviza. Bohužel samotné provedení je poněkud "ukecané" a zdá se mi, že i přes dobrou práci dvojice Bár-Olšovský se převodu do češtiny a našim reáliím poněkud vzpouzí. Skvělé songy, kterou jsou bohužel střídány rozjímáním o ničem. Milý L. Ondruš, který ale závěrečnému Being Alive zůstal dost dlužen, potěší Režná, Staškovičová, Pragerová, Hanzlíčková, Vostřejžová. Holišová je výrazná, i když na tak komorní prostor už mi přišla "trochu moc".

Moc nemusím Dodo Gombára jako režiséra a jako autor mě také příliš neoslnil. Text funguje a baví spíše v rovině komické, zejména postava matky v podání P. Hřebíčkové, méně pak trochu přehrávaný strýc T. Pavelky. Přibývající konflikty a krize postav jsou ovšem mělké a tvoří je schematické dialogy, čímž se druhá půlka stává dost nudnou a závěr vyzní do prázdna. Na rozdíl od ostatních mě to ani herecky moc nezaujalo, přijde mi, že soubor Švanďáku je pořád tak trochu Bčkový, díky snaze o civilnost hercům občas nebylo rozumět a i věkové obsazení rolí je podivné. Dobrá hudba a světla, cením i snahu.

nádherná čeština J. Vrchlického (překlad), ač stará 200 let, je pořád krásně libozvučná, krásně se poslouchá. Davidu Prachařovi není možná Cyranem, kterého si člověk hned sám představí, je ovšem Cyranem civilním, ale o to více přesvědčivým! na inscenaci mě trochu mrzel začátek, kdy jsem se ztrácel v množství postav (nechytil jsem se zcela až do konce - jasný mi byl jen ústřední trojúhelník;-)), scéna byla občas dost nepřehledná a některé výjevy nepříliš důležité. to všechno z výšky druhé galerie, mno, popravdě jsem tak trochu usínal. na druhou půlku jsme si ovšem šli sednout dolů a už to bylo mnohem lepší, škoda jen některých zjednodušených situací či nezodpovězených otázek (proč třeba Cyrano pomáhá Kristianovi, postava Roxany a její psychologie, neoblíbenost Cyrana a jeho vražda). možná je to ale právě na divákovi, aby si o těchto věcech po shlédnutí pěkného představení pohloubal.

Protože jsem už viděl film a byl obeznámen s příběhem, patřím ke skupině diváků, které pomalé tempo zejména druhé půlky spíše iritovalo. Chápu režijní záměr, ale celku by slušel menší prostor - co se týče délky i sálu. Jiří Korn mě dokázal vytrhnout z letargie, Dan Krejčík jistě takové role zahrát umí (myslím, že text byl vybrán kvůli němu), ovšem už mě novými polohami nepřekvapil.

Zjistil jsem, že se koná derniéra této inscenace, tak jsem na ni ještě na poslední chvíli vyrazil. Nelituju, dostalo se mi klasické české komedie z počátku století - takové "příjemné retro" s dobrými herci ND, hra sama asi příliš nikoho nenadchne (te zub času už je přeci jen dost znát), ale taky neurazí. Akorát by to šlo možná trochu zkrátit. Pavlu Beretovou na scéně ND zatím nějak nemusím, v DISKu se mi líbila víc, tady i to přišla chvílemi křeč, na takovou velkou roli zatím podle mě moc nemá (dříve tuto roli hrála P. Špalková).

Originální a pozoruhodný projekt, škoda, že vrchol přijde hned v první části. Od těch dalších jsem očekával více děje a představení i jiných pohledů na věc, bohužel tvůrci nahlíželi jednou optikou od začátku do konce. Za vidění kus ale rozhodně stojí a popularita je zasloužená.

Nejsem žádný znalec Divadla S+H, toto byla moje první inscenace, obávám se však, že i poslední. Pokud je toto součást "Zlatého fondu divadla", jak je toto představení prezentováno, tak je něco hodně, hodně špatně. Nuda na druhou. Bohužel. S+H jsou možná fenomén, možná už spíš legenda, která přežila sama sebe (podobně jako např. Semafor nebo Čtyřlístek). Nevím. Samozřejmě lze obdivovat hlasové mistrovství M. Kláska a H. Štáchové, ale to je bohužel asi tak všechno. Jen na okraj: anotace hry zde na webu je mimo jak máloco a výstupy H. Štáchové jsou všechno, jen ne činoherní.

Bohužel jsem si toto představení nedokázal i přes nadlidskou snahu Karla Dobrého užít. Jeho výkon je sice dechberoucí, ale kdyby přeříkával telefonní seznam, vyšlo by to u mě prakticky nastejno. Jeho herecký rejstřík obsahuje obrovské množství poloh a emocí, ale k čemu to, když jsem vůbec nechápal jejich smysl a nevěděl jsem, z čeho vycházejí. Ve své podstatě tak trochu snobárna a příliš cílené na efekt.

Ano, s rozdělením textu mezi tři mužské postavy by šlo opravdu pracovat účelněji, hlavně P. Šmíd byl trestuhodně nevyužitý (a promítaná data dost zbytečná), což zčásti vynahradily velmi dobré výkony J. Böhma a T. Havlínka! Inscenaci jistě prospěly dobře vystavěné a pointované situace. Ačkoliv ten zajímavý životní oblouk jednoho člověka v kontextu dějin našeho státu v tom celém vlastně tak trochu zanikal, tak tvůrce chválím, minimálně to ve mě vzbudilo zájem vážně si ten Deník přečíst :)

Přiznám se, že jsem v Devíti křížích čekal o trochu více hudby. Ta, když zazní, je moc krásná. Neobsahuje tolik exponovaných árií a sól, často zní vícehlasy, sborové písně a rytmizované recitativy. Písňové texty jsou možná nejlepší od dob Borovcova Draculy, Libor Matouš hraje a zpívá jako o život. Přesto mě to nějak více emocionálně nezasáhlo. Možná bude na vině kolísavý temporytmus inscenace, nefungující chemie mezi hlavními postavami a poněkud subtilní, pietní nazvučení. Skoro bych ani nepoznal, že to hraje živý orchestr, klidně bych trochu přidal na hlasitosti. Na nový původní muzikál je to ovšem sukces sezóny a MDB je opět na vrcholu!

Taková divadelně muzikálová jednohubka. Téma mě také trochu míjí, postrádal jsem nějakou pointu, zajímavý obsah a opodstatnění, proč to vlastně inscenovat. Herecky zajímaví P. Jeništa a M. König, výkon J. Štrébla nebyl příliš soustředěný. Jistě mi spoustu souvislostí uniklo, ale obecně právě nemám příliš v lásce záměrně minimalizující věci, kde si divák musí spoustu věcí načíst a zjistit, aby pak smekal před tím, jaké promyšlené a chytré dílo prošpikované symbolikou tvůrci vymysleli. Tím spíš v žánru muzikálu.

moc se mi to líbilo... režie mi přišla originální, invenční, ale poměrně citlivá a držela s e v jedné stylizované linii, nemyslím, že by tu hru kazila... asi se tahle inscenace nemusí líbit každému, ale já myslím, že by se Ibsen neurazil... jenom konec se mi moc nepozdával, myslím, že vyznění hry je trochu jiné a i já bych ho radši viděl trochu jinak

Toto představení je jedna obrovská nádherně vymalovaná a přezdobená kraslice, vevnitř však úplně prázdná - a dodal bych, že ještě v trochu zaprášené muzejní vitríně. Naprostá rezignace na princip přiměřenosti, absence tempa, gradace, nevhodný prostor s nedostatečnou akustikou... Přesto výsledek jistý půvab ve své opulentnosti a extravaganci má, ale moderní experimentální divadlo to není ani náhodou. Myslím, že Špinar by měl v ND zavést novou funkci - dohled nad režiséry. Doporučuji spíše pro zkušené a otrlé diváky.

Nevím, kdy přesně duo Batysta-Adamčík začalo na tomto projektu pracovat, snad je duplicita s Mefistem v Hybernii jen náhoda a nikoli inspirace. Jako tam, i zde je to spíše plochá lovestory, jen méně nápaditě zrežírovaná. Člověk by čekal, že duo mladých autorů bude razit trochu jinou, modernější cestu a ne jen duplikovat neduhy pražských muzikálů. Limity začínající produkce a neútulného divadla chápu, ale to chrastění reproduktorů bylo vážně otřesné. Palec nahoru za ďábelsky dobré duo Korbel-Ochmanová. Spolehlivý výkon T. Trapla, který si z company dobře vybral své nové "tělo" - J. Mauer je zejména pohybově a herecky suverénní.

divadelní orgie, skvělá režie, stylizace, scéna, choreografie a hudba a velmi zajímavé herecké výkony, organické propojení všech složek slibují velký zážitek (možná až na ten závěrečný monolog, kde trošku chyběla gradace a náboj - že by tou délkou? hrálo se dnes skoro 2 hodiny bez přestávky). ale super!

Tohle jsem vskutku protrpěl. Inscenace je úplně vyčpělá a rozbořená. Kdy tohle viděl naposledy režisér? Mnohé herecké výkony jak ze srazu ochotníků, ani I. Dejmal to bohužel neutáhne. Díky alespoň V. Polákovi a J. Čiernikovi za občasný závan svěžího humoru a V. Forejtové za snahu o herecký výkon. Jinak bohužel naprosto neadekvátní stopáž, nulové pointování gagů, písně, které se tloukly se zvolenou stylizací a dále retardovaly už tak retardovaný děj. Převedení do ostrav(ak)štiny sice zajímavý nápad, ale kvůli špatnému zvuku mnohé repliky zapadly. Pardon, ale pokud to nebyla jen nepovedená repríza, tak za mě opravdu zralé na derniéru.

Otázka zní - proč!? S takto slaboučkým textem lze úspěch "Zlomatky" ve stejném složení těžko zopakovat.