Heda

Obrovské množství postav na pět herců, které se liší jen hereckým projevem. Pokud člověk nedostane předem "pavouka" vzájemných vztahů, je téměř nemožné se v množství postav a příběhů zorientovat.
A identifikovat o čem to mělo být se mi opravdu nepodařilo. (A to i přesto, že jsem četla program).
Ta procenta jsou za herecké výkony (měli sakra těžkou práci a mnohdy se jim dařila).

Spousta efektů ve scénografii (a snad i kostýmech), ale jinak nuda, nuda, šeď, šeď. Pár dobrých hereckých výkonů. Ale ta režie!

Spousta pokusů o efekt, minimum pokusů o výklad.

Pokus o zahrání několika historek. Ty historky mohly být původně dobré. Alespoň některé z nich. Divadlo není. Úplně zbytečný počin.

85%.
Inscenace byla skvělá, atmosféra mrazivá.
Někdy bylo těžší se v inscenaci zorientovat (ale to beru v zásadě jako plus, protože inscenací, kde se předpokládá, že je divák úplně pitomý, je až až).
Vytkla bych snad jen, že se nám představuje čistý hrdina a čistý antihrdina (přitom u obou se vysloveně nabízelo, jak je "polidštit"). A pak ještě, že kontrast mezi věkem herců a postav byl v prví části příliš rušivý.

Mrazivé.
Poutavé.
Stále aktuální téma.
Chvílemi snad trošku táhlé, ale i to patří k atmosféře.

Skvělé - stále poetické, stále humorné, stále skvělé písně. Atmosféra divadla Semafor je jedinečná a tato inscenace divadlu vysloveně sluší.

Naprosto skvělý Vasil Fridrich, kterému člověk věřil každé slovo, každé gesto. Opravdu zdařilé režijní a scénické nápady. Sedět v hledišti bylo opravdu potěšením. Inscenace nikam nechvátala, člověk si mohl dosyta užít.

Profesionálně odvedená práce.
Skvělé zpracování nového pojetí "kolektivního zla".
Ale tak nějak mi tam chybělo takové to divadelní kouzlo, ta energie, kdy je člověk vtažen do naprosto nového vesmíru. Někde tam bohužel selhala komunikace mezi jevištěm a hledištěm (ale to mohlo být dané konkrétním představením).

První půlka se spíše vleče, inscenace nemá spád, energii a vlastně ani moc nápadů. Při druhé chvílemi tuhne krev v žilách. Škoda toho pomalého rozjezdu (a té mladičké herečky - ta byla katastrofální). Nicméně Simona Stašová je skvělá! Jak osvěžující je vidět na scéně herečku, která "divadelně" hraje, místo všech těch "realistických nudných postav". Je skvělá!

Docela dobře zvládlá konverzačka. Neurazí, ale asi ani nenadchne. Nicméně taneček "šéf/manžel/matka pryč" by se dal převzít a používat na EZO akcích.

Kdybych byla puberťák nebo alespoň zhulená, tak se umlátím smíchy. Ale na vtipy typu "tak ho vytáhněte a ukažte nám ho" nebo "pán si tu hraje s Ježíškem"... do divadla opravdu nechodím. Režie tlačí na pilu, herečky přehrávají, humor je pubertální. Nuda k uzoufání.

Kdyby to všichni kolem nepsali, tak by mě vůbec nenapadlo, že je to drama o soucitu. A mělo-li to být o soucitu, tak bych dala tak 20%.
Já viděla drama o slabosti. A hlavní "hrdina" byl nejslabší ze všech. Perfektně zahraný. Herecké výkony byly opravdu úžasné (a fyzicky náročné).
Škoda, že se zbytečně hrálo tak daleko od diváků.

Vcelku zdařilá současná konverzačka. Humorná, trefná. Herecky zvládlá skvěle. Ale z tématu se dalo vytěžit určitě více (trošku to klouzalo po povrchu).

I přes veškerou snahu herců, kteří byli opravdu dobří (a Pavla Tomicová úplně dokonalá), se nepodařilo zachránit mizernou režii, která byla bez myšlenky, některé scény byly vysloveně laciné a vedlejší postavy měly jednu pózu, ve které zůstavaly po celou dobu. Druhá půlka byla ještě nudnější než první. Škoda. Text je skvělý a herci také. Možná měl někdo (ideálně alespoň dramaturg) režisérovi říct, že jde o komedii.

Neuvěřitelná inscenace. Skvělé herecké výkony, úžasná režie, scénografie, rytmus, scéna... Všechno klapalo.
Vytkla bych pouze
a) dvě přestávky (bylo to "psychologické drama" a po každé pauze se trošku těžko navazuje; a i přesto, že to herci zvládli skvěle nasadit, kdyby bylo alespoň jedno provedení bez přestávek, šla bych právě na něj)
b) hlášení scény a místa děje (myslím, že není třeba diváky podceňovat, případně si usnadňovat práci zrovna tímto prvkem; nemluvě o tom, že scénu často hlásila postava, která vzápětí měla dramatický výstup a to dost ubíralo na atmosféře).

Těch deset procent je za to, že mám experimenty v zásadě ráda. A herci se fakt snažili ;-). Ale toto dílo vypadá spíše jako příprava atmosféry pro herce, jako nějaké hraní a hledání, ale bez prezentace nalezeného. Jakoby zkoušky teprve začaly, všichni hledali, ale nenašli a režisér to tak nechal a nedotáhl.

Parodie seriálu je trošku "laciné" téma, nicméně i tak je to ta nejzábavnější část večera. Když se postavy dostanou do Čech, představení začne váznout (viděno na velké scéně). Jakoby tato druhá část byla jen sledem gagů (a dílčích parodií) bez nějaké tmelící myšlenky.

Divadlo se vším všudy. Fascinující kabaret. Všechno je divadlo, všechno je fejk. Na začátku se řekne, že nic není interaktivní a stejně lidé chtějí věřit tomu, že je! Geniální. Chtěla jsem dát 10% dolů, protže v představení bylo opravdu dost technických chyb (chybějící židle, celou jednu scénu nešel mikrofon...), ale pak jsem 10% přidala za to, že je inscenace bez přestávky. Miluju nepřerušované divadlo ;-).

Hodnotím představení z 21. 2. 2019. Píšu to sem proto, že se můj dojem výrazně liší od předchozích hodnocení a je možné, že se to ten večer jen nevyvedlo. Ale já tam prožila tři táhnoucí se hodiny, kdy jsem mnohdy ani nerozuměla hercům a musela si text překládat z titulků v angličtině. Nebýt naprosto silného tématu a relativně dobré dramatizaci, bylo by to divadelní utrpení.

Naprosto výjimečná inscenace, kde naprosto funguje energie mezi jevištěm a hledištěm. Celá inscenace je úplně hmatatelně prosycena strachem a nadějí. A i když většina diváků závěr zná, stejně doufá... Silná a fungující inscenace.

Opravdu zábavné představení a přitom "s přesahem". Každá postava je "společensky jiná" a přitom nachází své štěstí. Na každou je společností ukazováno, a každá to unese. Ukazuje se na stereotypy a přitom je to zábavné, odlehčené a ironizující, aniž by to bylo prvoplánové a trapné. Skvěle vybalancováno. Když mělo přijít finále, tempo bohužel zpomalilo.

Přiznám se, že jsem dlouho nevěděla, jestli dát inscenaci nulu, protože bylo tak trapné, nebo 100, protože bylo geniální (rozhodně by se nehodilo 50, protože průměrné rozhodně nebylo). Rozhodla jsem se pro plný počet, právě proto, že je trapné. Protože muži vytvořené představení o tom, jak jsou dnes muži trapní, je trapné. Soumrak samců. Message received.

Geniální inscenace, která se snad vrátí na repertoár v obnovené premiéře. Texty jsou humorné, příběh poutavý. Každá role je psaná na tělo konkrétnímu člověku, takže vše sedí a šlape. Jedna z mála inscenací Semaforu, kde by dvojice Suchý+Molavcová mohla být nahrazena někým jiným a stejně by to lidi bavilo a chodili na to.

Humor Jiřího Suchého je sice v inscenaci přítomen, ale občas by už potřeboval trošku "dotáhnout". Hlavní hrdinka této téměř one woman show se sice snaží, ale marně. Pěvěcky zvládá, ale herecky pokulhává (a to se snažím být milá). Na závěr zazněla písnička, která se kvůli změně syžetu do hry nedostala, ale mnohé objasňuje (třeba, že její milý byl násilník) a je výborná. Škoda, že se více nešlo tímto směrem. Ono se divadlu Semafor mnohé odpouští zkrátka proto, že ústřední dvojice je milovaná (a samozřejmě výborná). Ale bez ní, by to potřebovala opravdu hodně přidat. Těch 40% dávám jen z lásky.