Profil uživatele

Henry

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Helena Grégrová: 10 % (30)
Jan Pařízek: 10 % (27)
Lukáš Dubský: 11 % (9)
Michal Novák: 11 % (19)
Pavla Haflantová: 11 % (9)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

 <  1 2
(zadáno: 23.5.2015)
To je tak, když se neobyčejně vulgární text dokáže podat zcela samozřejmě a nenásilně, když přesně zapadá do kontextu. Tragikomedie, která baví, ale i "nemilosrdně nastavuje zrcadlo"... Výborný Jan Hrušínský úspornými, ale trefnými poznámkami a minimem výrazových prostředků dal tak trochu vzpomenout na umění svého fenomenálního otce Rudolfa. Trio Sitta, Holub a Liška velice dobře sekundovalo.
(zadáno: 9.4.2015)
I těžké téma se dá uchopit lehce, stravitelně a dokonce i hravě. Malé jeviště, úsporná a přesto sugestivní scéna, dobrá hudba. Muzikál krásně plyne také díky výkonům mladíků Písaříka, Strenáčika a Vaňka, moc dobře se dívá na ostříleného hereckého barda Petra Kostku, protože prostě umí!
(zadáno: 15.3.2015)
Televizní Silvestr se přenesl na jeviště. A své publikum si jistě najde. Podbízivost a laciné fórky ocení diváci odkojení estrádní zábavou ála TV Nova. První část je nuda s minimem písní, druhá svižnější, s důrazem na muziku. Problémem je značná nevyrovnanost hudebních vstupů. Kdo potěšil? Civilním výkonem Sagvan Tofi, pěvecky průměr, ale herecky slušné. Dále Pavlína Ďuriačová, Petr Kutheil a malá Natálie Grossová, která strčila do kapsy i některé profíky na jevišti. Nejslabším článkem je Tereza Kostková. Její umělohmotné herectví a zoufalý zpěv méně otrlé jedince spolehlivě vyžene z hlediště.
(zadáno: 26.2.2015)
Výborné. Jeden muž a pět různých ženských naturelů. Všichni hledají štěstí. Nebo jen únik od reality? Co si vlastně představují pod pojmem štěstí? Představení krásně plyne, má hlavu a patu, dialogy jsou vybroušené, charaktery přesně vykreslené. Věrohodné jsou všechny dámy, jen Jaroslav Šmíd vypadal zpočátku nejistě. Až se zvedajícími se emocemi konečně našel pevnou půdu pod nohama.
(zadáno: 6.2.2015)
Hutná, těžká, specifická podívaná a není pochyb o tom, že pro mnohé těžko stravitelná. S odstupem zůstává v mysli závan zlověstně působícího představení, přičemž hudba dojem umocňovala. Taneční složka dominovala, za povšimnutí stála disproporce mezi tančící a zpívající Lucrezií, nicméně Bára Basiková pěvecky na úrovni.
(zadáno: 5.2.2015)
Výborná zábava, dobíječ energie, zlepšovač nálady. Co taky od Pomády čekat? Na jedné straně příliš jednoduchý děj a notoricky známé melodie (s českými texty), na druhé straně skvělá choreografie a enormní nasazení. Vedle Jana Kříže excelovala např. Markéta Procházková, chuť a snaha ze sebe na pódiu vyždímat maximum však nechyběla nikomu.
(zadáno: 3.2.2015)
Vtipný mix mayovek a žhavé současnosti. Parodie, groteska, šmrncnuté nostalgií i moralitkou. Zaujme nápaditá a pestrá scéna, řada originálních nápadů a vychytávek. Znamenitý Vinnetou v podání Vojtěcha Kotka, kouzelná Marie Štípková v roli glosujícího a citacemi hýřícího Klekí Petry. Radost pobýt v takové společnosti.
(zadáno: 3.2.2015)
Fenomenální Jan Kříž, který dominuje tanečně, pěvecky i herecky. V závěsu jsou výteční Jan Tenkrát, Alžbeta Bartošová, Marie Blahynková a spol. A další charakteristika v heslech? Propracovaná choreografie, chytlavé české texty, laserová show, strhující podívaná, příval energie. V daném žánru špičkové představení. Kdo hledá silný příběh a hluboké myšlenky, musí jinam.
(zadáno: 3.2.2015)
Řeklo by se: klasika, která prostě musí být zábavná. Jenže když dva (až tři) dělají totéž... Radek Holub se svou snahou a stylizací pokulhává za předchůdci Lubomírem Lipským a Janem Hrušínským. Chybí tomu lehkost a přirozený šarm. Zapadá však do konceptu představení, které neurazí, ani nenadchne.
(zadáno: 3.2.2015)
Jiřina Bohdalová ve všech emocionálních polohách a ve všech pro vnímavé a nepovrchní publikum i uvěřitelná. Euforická i zádumčivá, smutná i veselá, hledající únik ze sterility a jednotvárnosti života v domově důchodců, kam byla uklizena, a nacházející světlé body života, kvůli kterým není radno to na tomto světě balit. Obdivuhodná Věra Kubánková, které se v době představení blížila devadesátka.
(zadáno: 3.2.2015)
Překotem o závod, přes překážky trapnosti, absurdity až k dobré zábavě. Pro každého něco a nic pro všechny. Trio průvodců Souborným dílem dobré, Jan Vondráček ještě o chlup výš.
(zadáno: 3.2.2015)
Představení je v podstatě o jednom jediném jméně: Jaroslavě Kretschmerové. Roli první dámy klouzavé stupnice zvládla bravurně. Žít v bludu? Stejně zábavné jako varující.
(zadáno: 3.2.2015)
Hravé, zábavné. Jednoduchý děj, dobrá hudba, chytlavé texty písní a trpaslíci přetransformovaní v závodníky na koloběžkách. Milá a příjemná jednohubka na víkendové dopoledne.
(zadáno: 3.2.2015)
I po letech je jediné, co si vybavím, mdlé představení unavených herců. Chyběla jiskra, šmrnc. Mhouřím oko nad kouzelným Jiřím Bartoškou i jeho cigaretami na jevišti... Ale o třicet let dřív to asi o třicet procent mohlo být lepší.
(zadáno: 2.2.2015)
Není to ono. Holubovi role Napoleona, ať už ve vážné, nebo lehčí tónině, nesedí. Bohdalová předvádí dobrý standard, ale sehrála Na Jezerce lepší party, než je Generálka.
(zadáno: 2.2.2015)
Klobouk dolů před Jiřinou Bohdalovou, že i z jednoduchého příběhu svým entuziasmem a nesporným hereckým umem dokáže vytřískat maximum a strhnout nejen kolegy na jevišti, ale i diváky v hledišti. Zábava v jejím podání v tomto představení zaručena.
(zadáno: 2.2.2015)
Elán není můj šálek kávy, ale tohle je jedním slovem zážitek... S citem namíchané ingredience emocí: láska, radost, dojetí i smutek. To vše zarámované do zajímavého příběhu, zahraného, vyzpívaného a vytančeného do špičkové podoby. Skvělé, charismatické ústřední trio Doubravová, Löbl, Kříž.
(zadáno: 24.1.2015)
Tragikomedie, pohádka či groteska? Především vtipem nabitá inscenace, která v chronologické řadě nabízí obrazy ze života sportovní superstar s jemnou dávkou fikce. David Matásek si to jako hokejová ikona docela užil. "Ty jsi príma kluk, vysokej jak buk, je, či není puk, není to snad fuk?"
(zadáno: 24.1.2015)
Obří, málo využité pódium, skromné kulisy, známé písně s českými texty. Nevyrovnané výkony herců a zpěváků. Málo výrazná A. Antalová, zato velmi solidní H. Vondráčková, pěvecky slabý T. Smička, což kompenzuje v tanečních kreacích, suverénní R. Fišarová, I. Korolová a H. Křížková, zoufale nevyužitý P. Kolář, jemuž činohra nejde, P. Kotvald ve stejné roli o třídu lepší než T. Trapl.
Škoda mizerného ozvučení sálu. O očekávaný přenos pozitivní energie z jeviště do hlediště se postarala až závěrečná taneční smršť. Což je ale na tak ambiciózní projekt málo.
(zadáno: 24.1.2015)
Ocení a prožije především generace čtyřicátníků, která dobře ví, o čem inscenace je. Reálný socialismus. Politika, rodina, škola. Živě interpretovaná dobová hudba. Pocitově různorodé, úsměvy střídá mrazení v zátylku. Jenže tohle jsme žili, tímhle jsme žili. Trefné, věrohodné, zábavné.
(zadáno: 24.1.2015)
Tolik věhlasných hereček... Na člověka dýchne nostalgie už z fermanu. Jenže škoda nevyužitého potenciálu. Z toho textového a režijního nic dokázaly vyzvednout inscenaci k výšinám snesitelnosti hvězdy Marta Vančurová, Jana Štěpánková, Daniela Kolářová, Gabriela Vránová, Libuše Švormová, Carmen Mayerová a Jana Hlaváčová. Takže procenta jdou především za skvělý počin dát tyhle velké dámy českého divadlo dohromady.
(zadáno: 24.1.2015)
Návrat Reginy Rázlové na divadelní prkna po dvacetileté pauze je velice důstojný a z jejího projevu čiší chuť a energie, s jakou se role zhostila. Stojí za to ji zase na jevišti vidět, příběh samotný však za víc než jedno zhlédnutí nestojí. K tomu mizerná čeština Chantal Poullain, která občas připraví horkou chvilku i kolegům na jevišti a nechtěné komično při nevhodně zvoleném termínu ve vypjatých situacích ubírá na věrohodnosti. Jinak ovšem tady její francouzský přízvuk sedí dobře a prožitek jí nelze upřít. Slušný part Igora Orozoviče.
(zadáno: 24.1.2015)
Tohle bylo pohlazení. Nenápadná, ale zato pozitivní energií nabitá drobnost o dvou obyčejných ženách, které touží po zásadní změně a vydávají se vstříc svobodě. Představení téměř bez kulis, zato s plnou náručí hereckého mistrovství Jany Štěpánkové, která skvěle ovládá vážnou i komediální polohu. Zdatně jí sekunduje Zlata Adamovská.
(zadáno: 24.1.2015)
Největší překvapení? Míša Doubravová v roli Mimi. Pěvecky i herecky jistá, suverénní. Ale uznání patří všem! Nesmírně zdařilé představení zahrané a zazpívané s ohromným entuziasmem a nadšením. Všichni jedou na maximum, na doraz. A přitom si to náramně užívají.
(zadáno: 24.1.2015)
Lahůdka. Emocemi napěchované představení. Inscenace šlape jako dobře promazaný stroj, přesně načasované dialogy jsou ostré jako břitva a herci je zvládají s bravurou. Výteční Veronika Gajerová, Viktor Dvořák i Veronika Kubařová. Problém mi zpočátku dělalo ztotožnit se s Alešem Procházkou... Jeho reklamami profláknutý hlas je handicapem pro ty, kteří mají dobré a vycvičené uši. Takže spíše než postavu George jsem na jevišti drahnou chvíli registroval spíš televizní werbung... Nic to nemění na tom, že představení to bylo skvělé. Silný a nevšední zážitek.
 <  1 2