Henry

Zajímavá atmosféra, dialogy ve verších. Příjemná a přes tragickou tečku vtipná záležitost. Věrohodný Ernesto Čekan (Cyrano), se schopností nadhledu i sebeironie, noblesní Eva Burešová (Roxana), i s naprostou lehkostí a samozřejmostí hrající a zpívající David Gránský (kadet Kristián). Trochu křečovitě působí postava v podání Petra Vágnera (hrabě De Guiche), s lacinou komikou založenou na vadě řeči a falešném zpěvu. Celkově však má představení šmrnc. Škoda horšího ozvučení, v zadních řadách v některých lyričtějších pasážích bylo složité hercům porozumět.

Byl požitek sledovat herectví Hany Maciuchové a Zuzany Bydžovské, mezi které nenásilně a přirozeně zapadla i Sabina Rojková. Nemohu se zbavit dojmu, že oproti jiným představením tentokrát scéna volala po trochu nápaditějším řešení. Závěr představení se dostaví náhle, je sice emotivní, ale chybí mu vyznění. Celkově však velmi dobré.

Kladné body rozhodně za zdařilou hudbu a stejně povedené texty, za výpravu, za kostýmy. Za záplavu znamenitých hlasů a špičkových pěveckých výkonů: Marešová, Savka (oba radost poslouchat), Slanina (hlas jak zvon, v roli naprosto uvěřitelný), Šemík, Tenkrát (oba profíci každým coulem). Za výborné tanečníky (Lhotský, Benešová). Z pódia čišelo maximální nasazení, zaujetí a prožitek. A přece nebylo všechno dokonalé. Je paradox, že se to týká ústřední dvojice (Ryšavý, Navrátilová), která z mého pohledu byla nevýrazná a chybělo jí to klíčové pro titulní roli - charizma.

Zdařilý, příjemný, nápaditý muzikál. Krásná scéna, kostýmy, kulisy, originální prvky, projekce. Hodně záleží na alternacích. Josef Vojtek je trefa do černého, je výtečný pěvecky, trochu překvapivě i herecky. A pokud vytvoří dvojici s charismatickým Janem Křížem, je o zážitek postaráno. Do mozaiky výborně zapadají Ivana Korolová, Dita Hořínková/Iva Marešová, Hana Křížková. Povedené jsou "baletní" postavy Hospodina a Lucifera (Jiří Minařík, Michal Máša). Škoda velice otravné role Maria Bosettiho, zejména Michal Novotný hodně tlačí na pilu nevtipnými opileckými kreacemi.

Živelný muzikál (plus) v ratejně zvané Kongresové centrum (minus). Skvělý Jan Kříž k roli Rockyho přistoupil neobyčejně poctivě, hodně ji dal, hodně pro ni udělal a na jevišti to bylo znát (viděno 2. 12. 2017). Známý příběh, zajímavá atmosféra, strhující tečka.

Tahle historická látka není úplně můj šálek kávy, ale po letech odkládání jsem konečně zhlédl. Vyloženě unesený nejsem, ale popravdě - je to působivé představení. Nápaditá scéna, zajímavá choreografie, vkusné projekce, pěkná hudba i texty, výtečné pěvecké výkony (Marešová, Zonyga, Kříž), znamenité taneční kreace (Štípa, J. Hájková). Takže za vidění Johanka rozhodně stála.

Klobouk dolů před Jiřinou Bohdalovou, že i z jednoduchého příběhu svým entuziasmem a nesporným hereckým umem dokáže vytřískat maximum a strhnout nejen kolegy na jevišti, ale i diváky v hledišti. Zábava v jejím podání v tomto představení zaručena.

Hravé, zábavné. Jednoduchý děj, dobrá hudba, chytlavé texty písní a trpaslíci přetransformovaní v závodníky na koloběžkách. Milá a příjemná jednohubka na víkendové dopoledne.

Překotem o závod, přes překážky trapnosti, absurdity až k dobré zábavě. Pro každého něco a nic pro všechny. Trio průvodců Souborným dílem dobré, Jan Vondráček ještě o chlup výš.

Jiřina Bohdalová ve všech emocionálních polohách a ve všech pro vnímavé a nepovrchní publikum i uvěřitelná. Euforická i zádumčivá, smutná i veselá, hledající únik ze sterility a jednotvárnosti života v domově důchodců, kam byla uklizena, a nacházející světlé body života, kvůli kterým není radno to na tomto světě balit. Obdivuhodná Věra Kubánková, které se v době představení blížila devadesátka.

Pohled do jedné kabiny fotbalových rozhodčích. Utkání se pod jejich vedením rozjíždí nadějně, přináší do komiky zabalenou porci nevraživosti a pokrytectví, sehranost tria baví. Škoda že dobře rozeběhnutému utkání ve druhém poločase opadá tempo, pěkných akcí už je pomálu, duel se uchýlí k celé řadě osobních soubojů a Máslo (R. Štolpa) se snaží strhnout pozornost na sebe zbytečným sólováním. Celkově však jde o dobrý mač, kde Vocas (M. Hrabě) a Básník (P. Semerád) prokazují velice solidní formu...

Solidní záležitost. Oceňuji scénu a kostýmy, úvodní hromadný song "Šup tam s ním" muzikál dobře nastartuje, pak se příběh rozdrobí do minisérií jednotlivých postav, více či méně záživných. Atmosféra je slušně vykreslená, ovšem při odhalení vraha mi přece jen chyběl moment překvapení. Z individuálních výkonů stojí za vyzdvihnutí výborní Martina Šnytová a Lukáš Adam.

Návrat Reginy Rázlové na divadelní prkna po dvacetileté pauze je velice důstojný a z jejího projevu čiší chuť a energie, s jakou se role zhostila. Stojí za to ji zase na jevišti vidět, příběh samotný však za víc než jedno zhlédnutí nestojí. K tomu mizerná čeština Chantal Poullain, která občas připraví horkou chvilku i kolegům na jevišti a nechtěné komično při nevhodně zvoleném termínu ve vypjatých situacích ubírá na věrohodnosti. Jinak ovšem tady její francouzský přízvuk sedí dobře a prožitek jí nelze upřít. Slušný part Igora Orozoviče.

Tolik věhlasných hereček... Na člověka dýchne nostalgie už z fermanu. Jenže škoda nevyužitého potenciálu. Z toho textového a režijního nic dokázaly vyzvednout inscenaci k výšinám snesitelnosti hvězdy Marta Vančurová, Jana Štěpánková, Daniela Kolářová, Gabriela Vránová, Libuše Švormová, Carmen Mayerová a Jana Hlaváčová. Takže procenta jdou především za skvělý počin dát tyhle velké dámy českého divadlo dohromady.

Obří, málo využité pódium, skromné kulisy, známé písně s českými texty. Nevyrovnané výkony herců a zpěváků. Málo výrazná A. Antalová, zato velmi solidní H. Vondráčková, pěvecky slabý T. Smička, což kompenzuje v tanečních kreacích, suverénní R. Fišarová, I. Korolová a H. Křížková, zoufale nevyužitý P. Kolář, jemuž činohra nejde, P. Kotvald ve stejné roli o třídu lepší než T. Trapl.
Škoda mizerného ozvučení sálu. O očekávaný přenos pozitivní energie z jeviště do hlediště se postarala až závěrečná taneční smršť. Což je ale na tak ambiciózní projekt málo.

(viděno 9. a 12. 9. 2015) Klady? Choreografie a vizualizace. "More spí" v podání skvělé M. Blahynkové a její dlouhý duet s M. Procházkovou, "Strom" od stejně výborné A. Bartošové, či T. Löbl, jemuž role Martina padne. Zápory? Slabé libreto. P. Novotný, neboť na hlavní roli mu chybí charisma, hlas, dikce, kvalitní zpěv. Místo lyričtějších kousků místy přeřvané verze Žbirkových písní. Viz např. závěrečná Atlantida, s jejíž přepjatou gradací bojuje i jinak výtečný J. Kříž... Ačkoliv pěvecká a taneční špička dělá maximum, Atlantida nedosahuje kvalit dalších tří aktuálních Ďurovčíkových muzikálů.

Dal by se očekávat klasický detektivní kousek, kdy případ jako vždy bravurně vyřeší Hercule Poirot, tady však není úplně zřejmé, kterým směrem se chce představení vydat. Zda to má být detektivka s jemně namíchanou ironií, nebo parodie s prvky až groteskními. Každopádně povedená je výprava i kostýmy věrně odrážející dobu, zaujaly hudební motivy, radost bylo sledovat výraznou Marii Štípkovou (jako Jacqueline de Severacová), nestárnoucí Zdenu Hadrbolcovou (Slečna ffoliot-ffoulkesová), či Petra Buchtu (William Smith).

Není to ono. Holubovi role Napoleona, ať už ve vážné, nebo lehčí tónině, nesedí. Bohdalová předvádí dobrý standard, ale sehrála Na Jezerce lepší party, než je Generálka.

I po letech je jediné, co si vybavím, mdlé představení unavených herců. Chyběla jiskra, šmrnc. Mhouřím oko nad kouzelným Jiřím Bartoškou i jeho cigaretami na jevišti... Ale o třicet let dřív to asi o třicet procent mohlo být lepší.

Řeklo by se: klasika, která prostě musí být zábavná. Jenže když dva (až tři) dělají totéž... Radek Holub se svou snahou a stylizací pokulhává za předchůdci Lubomírem Lipským a Janem Hrušínským. Chybí tomu lehkost a přirozený šarm. Zapadá však do konceptu představení, které neurazí, ani nenadchne.

Hutná, těžká, specifická podívaná a není pochyb o tom, že pro mnohé těžko stravitelná. S odstupem zůstává v mysli závan zlověstně působícího představení, přičemž hudba dojem umocňovala. Taneční složka dominovala, za povšimnutí stála disproporce mezi tančící a zpívající Lucrezií, nicméně Bára Basiková pěvecky na úrovni.

Dva opravdu skvělé výkony - výteční Alžbeta Bartošová (Angelika) a Martin Šemík (král). V jejich případě byl výběr do těchto rolí trefa. Jednotlivé scény, nebo spíše klipy, jsou za sebou nasekány v tak zběsilém tempu, že téměř není prostor pro vyznění. Variabilní scénu charakterizují chrastící kolečka, jejichž zvuk ruší. Laciný humor a trapnost čiší ze vstupů dua Geno a Stelien (křečovití Kotiš a Vyskočil), které se snaží dát představení jakýsi současný rozměr.

Televizní Silvestr se přenesl na jeviště. A své publikum si jistě najde. Podbízivost a laciné fórky ocení diváci odkojení estrádní zábavou ála TV Nova. První část je nuda s minimem písní, druhá svižnější, s důrazem na muziku. Problémem je značná nevyrovnanost hudebních vstupů. Kdo potěšil? Civilním výkonem Sagvan Tofi, pěvecky průměr, ale herecky slušné. Dále Pavlína Ďuriačová, Petr Kutheil a malá Natálie Grossová, která strčila do kapsy i některé profíky na jevišti. Nejslabším článkem je Tereza Kostková. Její umělohmotné herectví a zoufalý zpěv méně otrlé jedince spolehlivě vyžene z hlediště.

Zaděláno zřejmě bylo na velký muzikál, ale ve skutečnosti je to bezbřehá nuda. Nezáživný děj, zejména druhá část je chaos. Navíc Sibyla je jen krycí název představení, ve skutečnosti to je Mělká sonda do duše krále Šalamouna. Některé postavy jsou nadbytečné a nemají co hrát (chůva), potenciál jiných je naprosto nevyužitý (písař Baltor). Těžko se ztotožnit s některou z postav, protože jejich charaktery a pohnutky stěží odhadujeme. Místy zaujme hudba, nadbytek je teatrálních gest. Za vidění a slyšení stojí výborní Eva Burešová a Peter Strenáčik, zdařilá je výprava a videoprojekce.

Dětský divák reagoval jen sporadicky, dospělý se nudil. A přitom bylo zaděláno na pěkné dílko. Vždyť krásné kostýmy i masky zaslouží velké plus. Jenže k vidění byl rozvleklý děj bez příběhu, pouhý sled hudebních čísel. A přemíra postav. Dále otřesná Patrasová, nepřítomná myšlenkami i pohledem. Či Slezáček, jemuž při "zpěvu" nebylo rozumět. V ostrém kontrastu byl vynikající výkon Zenáhlíkové v roli Černé královny, či Kloboučník v podání Gránského, jenž zpíval i hrál s nesmírnou chutí. Pobavil Bublifuk a Bublifík dua Fanta, Pekárek. A nefalšované nadšení dětských herců. Toť vše. A to je málo.