Holga

Zběsilé a neotřelé. Jak je to u Jana Mikuláška typické. Navíc chválím použití kamery; tento prvek chápu jako možnost diváka stát se ještě větším voyeurem. Herecké výkony skvělé, nápaditost maximální. Na představení jsem vzala svoje rodiče, kteří nic takového nikdy předtím neviděli a byli na jednu stranu dost překvapení, na druhou unešení.

Při scéně "pevnost Boyard" mi tekly slzy smíchu.

Pamatuji si na Tichého i na atmosféru, kterou kolem sebe šířil. Zobrazen byl skvěle. Ovšem to, jak byly ostatní postavy hozeny do karikatury, může vést k tomu, že divák nabude dojmu, že i postava Tichého je vlastně sama částečně karikatura, což si ale nemyslím.

Scéna byla v první i druhé části nápaditě vyřešena, minimalisticky s překvapivými detaily. Všichni herci své postavy zvládli moc dobře. Úloha DJ byla zábavná. Mně se celá hra se vším všudy velmi líbila. Neotřelé zpracování klasické hry oceňuji. Obzvláště vyzdvihuji scénu diskotéky místo plesu; to bylo skvělé. Ještě několik dní po návštěvě představení ve mně přetrvávalo zvláštní napětí, hru mohu jen doporučit, zejména příznivcům her v režii Jana Mikuláška.

Já a moje čtyřletá dcera v divadle. Nevím, na kolik to malá pobrala, protože se jednalo o úplně jiný formát, než jaký obvykle mívá představení pro malé děti. V podstatě experiment, až úlet, oproti těm divadýlkům s lineárním příběhem a zápasem dobra a zla. Mně to teda bavilo. Z výrazu dcery jsem to nedokázala vyčíst. Ale ať si zvyká. Všichni herci skvělí, možná se mohlo víc vytěžit z živé hudby. Místy skvělé hlášky (Houstne, houstne. Kakao houstne.), dadaistický náboj, z herců jsem měla pocit, že z toho snad sami mají radost. Doporučuju.

První činoherní část je skvěle zahraná, scéna oplývá dobrými nápady (projekce jako návaznost na samotnou laternu magiku a samotná jednoduchost scény). Některé prvky se mi zdají nadbytečné (slečny v modrých uniformách a veškerá jejich činnost) a karikování některých postav (soudruhů) je zbytečně zveličené. Ovšem celkově se mi první část zdála povedená. Druhá část vůbec nepasuje dohromady, zejména to, jak ke zpěvu děvčat, jež symbolizují archetypální čistotu, tanečníci znázorňují naprosto explicitně milostný akt. A barevné plastové vodní pistolky jsou spíš postmoderní manýra než dobrý vtípek.

Značná část vtípků přímočará a laciná, např. to, že postava řekne nahlas "kurva". Vtípky byly propašovány i do závěrečné scény, kde mi přišlo zcela nepatřičné, že se diváci smáli ve chvíli, kdy se konala mrazivá katarze.