Honza_v_botach

Herecké výkony obou Polívků byly skvělé, ale hra samotná až takový trhák není. Je milá, ponurá i veselá, místy zdlouhavá a nudná, ale vlastně zanechala milý dojem.

(M) toto není nic pro mě.

(H) Od umělců pro umělce, od Pražáků pro Pražáky, ...
Charakteristický způsob až záměrně přehnaného herectví se naučíte vlastně mít docela rádi. Místy i inteligentní humor. Příjemné představení.
Proti Brňákům, proti kritikům, ... takže hodnotit tuto inscenaci je trošku riskantní. :-)

(M) Velmi dlouho mi trvalo, než jsem se vžila do sci-fi pojetí hry. V divadle jsem si hru až tolik neužila, ale zpětně na ni velmi často vzpomínám, hra spojuje spousty všedních okamžiků a zážitků s prvky sci-fi.

Vtipná oddechová, milá hra.

Všechny herecké výkony byly opravdu velmi obdivuhodné. M. Tallerová v roli Violet hrála umírající ženu opravdu neuvěřitelně přesvědčivě. V. Kolářová v roli silné a racionální Barbary tak tvořila naprostý protipól. A K. Baranová v roli Ivy snažící se nenápadně proplout hustou rodinnou atmosférou.
Na druhou stranu mi ale nebylo moc jasné, co si ze hry mám odnést, byla dost hrubá, nějak mi unikla jakákoliv myšlenka. Je mi to líto.

Příběh handicapovaného chlapce s normálními problémy dospívajících, které ale přináší nečekaná řešení kvůli jeho postižení. Vážné téma ztvárněné s hořkým humorem, chce se vám brečet i smát zároveň a určitě na toto představení jen tak nezapomenete.

Kdyby Milan Ligač při závěrečném potlesku nevstal z vozíku, nikdo by ani na chvíli nepochyboval, že opravdu může být ochrnutý, tak dokonale zvládnul svoji roli. Vše dokresluje působivá hudba, která vám zůstane v hlavě ještě dlouho.

Závěrečný několikaminutový potlesk ve stoje, kdy brečela minimálně polovina publika, vše podtrhuje.

(M) Hra plná emocí, lásky a nenávisti, pojednávající o zničujícím zapáleném vztahu Paula Verlaina (Petr Mikeska) a Arthura Rimbaulda (Matouše Rumla), kteří pro mě vytvořili velmi uvěřitelné a představitelné situace.

Toto představení by mělo být součástí školní výuky místo vyprávění ve třídě, :-) Jistě by to žákům otevřelo oči.

Žádná vtipná oddechovka to však není.

(M) 95 %

Adaptace stejnojmenného bestselleru. Tragikomedie, v níž si autor brilantně pohrává s představou, co by se odehrálo, kdyby se v naší současnosti v berlínském parku na trávníku probudil Adolf Hitler.

Hra velmi silně rezonuje s dnešní dobou.

Potlesk ve stoje.

(M) Simona Stašová mluví velmi nepřirozeně, huhlá, vyštěkává, celá hra je zbytečně hysterická.

(M) Přátelství dvou vyjímečných žen Edith Piaf a Marlene Dietrich. Skvělá příležitost pro vyniknutí dvou velmi nadaných hereček, která nám dává šanci "pocítit" jejich život.

(M) Titul odkazuje na ?divadlo na divadle?, kde se promítají pocity herců. Prolínají se zde dvě dějové křivky ? Shakespearův Hamlet a vražda bývalého agenta KGB (a velkého kritika Vladimira Putina) Alexandra Litviněnka.

Před hrou je dobré mít o obou těchto věcech alespoň malé povědomí, aby se divák neztratil v ději.

Herecké výkony byly dokonalé, hra divákovi dovoluje hledat paralely i s aktuálním děním kolem.

Zoufale hloupý příběh, herci z Ordinace v Růžové zahradě předváděli představení pro diváky tohoto serálu. Nesmyslný konec.

(M) Příjemná oddechovka od Allena.

(M) Příběh se odehrává v ulicích Madridu koncem 80. let, kdy město pulsovalo životem, překotným rozvojem, uměním i vášněmi. Život jedné z hrdinek příběhu se ale nečekaně zkomplikuje ve chvíli, kdy zjistí, že je těhotná a zároveň ji náhle opouští její milenec. Děj muzikálu kombinuje prvky feydeauovské frašky s hispánskou citovostí i temperamentema strhující hudbou inspirovanou španělskými žánry a rytmy.

Představení bylo spíše oddechové, ztřeštěné. Bylo milé, ale zvláštně nenadchne, rozhodně neurazí.

Milá, oddechová hra o světě trampingu plná úsměvných situací.