Ivan Andrejevič Bubnov

Tak, to bychom měli formu. Ale jaksi se nám z toho vytratil ten obsah.

Svého Ferdinanda dvanáctku jsem vypil poměrně rychle. Od té chvíle jsem při pohledu na Sládka (Lukáše Šolce) až do konce představení trpěl nesnesitelnou žízní, kterou dokázal uhasit jedině další Ferdinand dvanáctka na baru.

Od nejlepšího: dechberoucí choreografie - spojení tanečníků laterny a baletu přináší zajímavé obrazy. Zvláště pak výstupy Patrika Čermáka byly ukázkou tanečníka s hereckým talentem. Hudba Ivana Achera je rovněž velkým plusem.
Bohužel, celá inscenace postrádá koncept, či příběh, nebo dokonce i zajímavou scénografii, prostě cokoliv, co by jednotlivé výstupy tanečníků nějak spojovalo. Téma "jídlo" v sobě ukrývá 1 pomeranč, 1 čokoládovou fontánu, 2 francouzské kuchaře a 2 árie hlavní postavy. Čili - o čem to vlastně je?

55 %

D.I.G.E.S.T.O.Ř!

Tohle prostě funguje.

75

Skvěle napsaná a obsazená komediálně-trpká rehabilitace Háchy, co si na sebe upekl, to už si ani sníst nemohl, neb na stará kolena nevěděl, co se kolem něj děje. Petr Reif Háchu v tomto vystihl krásně. V rolích Voskovce a Wericha, forbínových průvodců, exceluje duo Huspeková & Mathauserová, neviděl jsem snad sehranější herečky. Daniel Čámský bravurně halí scénu do směsi melodií 30. let. Tvůrci mu na konec hry napsali projev kritizující české postavy a události. Leckomu se to může zdát mimo mísu, ale podle mě tento text více než úzce koreluje s tím, co se na jevišti do té doby odehrává.

"Náhoda? Nemyslím si."

74,99 %

Mistři akrobacie, tance a pohybu předvádějí to nejlepší z nového cirkusu. To co lehce pokulhává je celé tempo a výstavba inscenace. Téma kómatu a bloudění v nevědomí (které jsou výborně podpořeny světlem a výpravou) střídají artistické prvky. Ty ale ve finále mnohdy celý příběh trochu utlačují a nedávají mu prostor správně vygradovat a proto například samotný závěr působil trochu zbrkle. Dojem také trochu kazí prostory Branického divadla, které omezuje nový cirkus klasickým kukátkovým sálem.

74,99

Viděno v Plzni na Festivalu divadlo.

Příjemná oddechovka s nádechem kabaretního představení.

Hra je stroze členěna, stejně jako rekvizity na scéně ve skříni. Systém ukážu - popíšu - uklidím v podstatě funguje a celkově to inscenaci dodává správný rytmus. Optické klamy, klasické zvukové efekty a 

Jediné, co celé představení trochu brzdilo byla občas lehká nesehranost. Vůbec by mi nevadilo, kdyby to byl záměr - přehnaná úpornost, která se stává komediální - tady to ale spíš vypadalo na souhru pár nešťastných náhod.

I tak ale skvělá věc, která funguje. Moc jsem se bavil.