Profil uživatele

Ivo Železný

Místo emajlové adresy jen jméno Ivo Železný.
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Helena Grégrová: 17 % (86)
Jan Pařízek: 18 % (68)
Michal Novák: 18 % (44)
Jiří Koula: 19 % (67)
Lukáš Dubský: 19 % (56)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 19.6.2021)
Silný text. Jevištní provedení... Koupil jsem husu. Chápu proč. Nesedí mi jak. Většinou. Určitě lepší než dva (tři) herci sedící dvě hodiny na židli vedle sebe a odříkávající text. A o to tu šlo. Aby se to nějak hýbalo a udrželo pozornost. Větší kumšt bych v tom nehledal. Ani nenašel.
(zadáno: 19.6.2021)
Fantasy čili pohádky pro dospělé fakt nemusím. Především mladí herci hráli jako o život, ale mně příliš vadí nelogičnosti, se kterými se v pohádkách počítá, ale reálný svět, kam je fantasy zasazena, bourají k totální nedůvěryhodnosti.
Navíc pan režisér nechá negramotně jednu z postav opakovaně vyslovovat běžné švédské jméno H?kan, českou výslovností /hókan/, jako /hakan/. To hází inscenaci do hlubokého sociku bez internetu. Dnes je to otázka vteřin: https://forvo.com/word/h%C3%A5kan/ Prostě šlendrián. A ten fakt nemám rád. Kouř byl. Hódně kouře.
(zadáno: 5.6.2021)
Československý prezident pro dobrotu na žebrotu. Když se obětoval, všichni v čele s Benešem ho velebili, a později všichni v čele s Benešem proti němu šířili nenávist. V rámci možností dobře zpracované, ale možností moc nebylo.
(zadáno: 5.6.2021)
První výjimečné představení této sezóny. Šílená hra o šílenství. Šíleně dobře napsaná, přeložená, režírovaná, zahraná. Ondřej Rychlý a Pavel Kikinčuk špička. Taková dívadla pro připomenutí hodnotím sedmi body z pěti. Menšina tradicionalistů tleskala vestoje. Většina novodobě do potlesku halekala.
(zadáno: 5.6.2021)
Dva herci, každý v pěti rolích. Závratně rychlé střídání kostýmů přímo inženýrsky zorganizované. Tuším, že to bývala cirkusová disciplína mistr převleků. Klobouk dolů před výkony Lucie Štěpánkové a Ladislava Hampla.
Mě osobně velmi rušil silný ruský přízvuk postavy kameramana. Teprve z oslovení Gunnare vyplynulo, že to má být Švéd. Ale třeba to bude vadit jen mně. Nebo si režisér všimne.
Bude to sukces.
(zadáno: 11.10.2020)
Smutek. Amatérsky naivní škobrtavá hra s nesmyslně přidanými zpěvy, kterou svému stařičkému principálu pro radost secvičili zbývající ochotníci. A náhodní kolemjdoucí, kteří se nechali přemluvit.
(zadáno: 8.10.2020)
Komedie. No komedie. Humorné pojednání vážných témat, při kterém se diváci hodně smějí. Hra o přátelství tří mužů středního věku.
Opět kompletní sbírka pé. Od výborného textu, přes samozřejmě výborný překlad Pavla Dominika, režii, herce, prostě všechno.
Potlesk vestoje. A během děkovačky, žel, v dnešní trudné době už tradiční smutnoveselé poděkování Martina Písaříka divákům, že jsme přišli. A naděje, že se budeme v dívadle potkávat zas, i když to možná bude až na letní scéně.
(zadáno: 7.10.2020)
Příjemné překvapení. Absurdní dívadlo okořeněné velkou dávkou humoru. Moc dobrý text. Funguje to. Kouř byl.
(zadáno: 29.9.2020)
Velmi solidní, prostě zatraceně dobrá americká dramatika s vyváženým humorem i sentimentem. Povýšená herectvím především Vandy Hybnerové i Davida Novotného. Kus, který neleze z hlavy ani v noci po návratu z dívadla. A helemese, Covid Necovid, mé letošní jubilejní 50. dívadlo. No, snad aspoň tu stovku, Covid dá-li, letos doplním.
Poděkování Vandy Hybnerové při děkovačce, že jsme přišli. Inu doba je taková.
(zadáno: 27.9.2020)
Po dvanácti letech potřetí na Aqualungu. Poprvé 25/8/2008 na představení Vzducholoď LS1 na lodi TČ 1000 na Lodi tajemství bratří Fiormanů. Spolu se mnou tam byl Pavel Bém, který seznamoval venkovana Petra Gazdíka s velkoměstskou kulturou v rámci akce, kdy si prohodili starostování svých obcí.
Od té doby Aqualung dospěl do dobrého originálního dívadla, které rozhodně stojí za zhlédnutí.
(zadáno: 27.9.2020)
Nějak se s kusy Tomáše Dianišky míjím. Kromě Bezrukého Frantíka. Ptákoviny rád, ale zjevně ne tento typ. Toto je druhý případ. Kouř byl.
(zadáno: 24.9.2020)
Inzerce Kalichu zdůrazňuje Ivu Janžurovou. Po prvních minutách představení bylo jasné, že hlavní hvězdou, na kterou diváci přišli, je Jana Paulová. Jako pro mě.
V podání jen o trochu méně dobrých komiček by to byla klasická zájezdová řachanda. Jana Paulová ovšem zvládá svou roli blbé blondýny jako úžasně sympatická bb.
Časté oblíbené odbourávání bude nejspíš režijní fígl Antonína Procházky stejně jako ladění slovníku do stand-upu.
Prostě dobrá komedie. Potlesk vestoje.
(zadáno: 17.9.2020)
A další čiročiré potěšení. Důkaz, že co Čech. A dobrý. Vím, jsem neobjektivní. Je to moje muzika, i když jsem ročník 1950. Inu jsem zpozdilý o dvě generace nejmíň. Tím myslím jazz. Hity, co tam neuvěřitelně autenticky zazněly, jsou u mě na absolutní špičce.
Ale moc dobré dívadlo z hodně mizerné doby. Gratulací všem zúčastněným, najmě dámám, které si nezadají s Andrews Sisters.
(zadáno: 17.9.2020)
Americká dramatika se vším všudy. Profesionální, se všemi ingrediencemi v očekávaném poměru, sentiment na můj vkus nanášený špachtlí, ale občas proč ne. V tomto případě provedená česky nadneseně podle ryze české zásady sranda musí bejt, i kdyby... A navíc od výsostných profesionálů, Petra Kostky a Carmen Mayerové. (Petra Kostku jsem zažil s Františkem Němcem v představení Pan Halpern a pan Johnson na jevišti Ungeltu na jeho 80. narozeniny - na den - 11/6/2018.) Potlesk vestoje.
(zadáno: 17.9.2020)
Radost z dívadla. Jak v hledišti, tak na jevišti. Vyberte si superlativ, každý se bude hodit. Děj a lidské příběhy o dost delší než tvrdí hodinky. Ne že by se na ně někdo během představení díval. Text chytrý, hutný, sentiment francouzský, jako parfém, nikoli americký nanášený tlustou špachtlí. Herci jeden lepší než druhý. Připomnělo mi to Mandragoru v Činoheráku z let 60.-70. Klobouk dolů před všemi herečkami i herci, samozřejmě i panem režisérem. Tu radost si nenechte ujít. https://www.divadlokalich.cz/komorni-kalich/repertoar/tik-tik/
(zadáno: 17.9.2020)
Na Zábradlí chodí zcela jiné diváctvo než do ostatních pražských i mimopražských divadel. Už vím, a nedivím se skoro ničemu. Ale docela by mě zajímalo, zda chodí i do jiných divadel. Netušíte?
Tak šmahem. Text dobový. Autor, který vlezl do partaje zkraje 60. let jako nejspíš všichni od filmu, se podivuje, že v roce 69 byl jediný, kdo v konformismu nepokračoval, a má to ostatním režisérům za zlé.
Text dobově zajímavý. Ale spíš jako rozhlasová četba. Ale na jevišti se něco dít musí, co naplat, je to zadřený zvyk.
(zadáno: 13.9.2020)
Koukatelné to bylo. Ale proč, proboha? To stačí jako důvod zajít do dívadla?" Porovnávám s Podivuhodným případem pana Holmese tamtéž, který nebyl koukatelný ani náhodou. Kolem tohoto představení jsem Bez Hranic, ve Stavovském, na
Vinohradech, v Celetné viděl hafo představení mnohem lepších.
(zadáno: 11.9.2020)
Bezbřehá nuda, zpomalený film. Myslím, že jsem boj se spánkem místy prohrával. Proč? Protože si nedám pokoj, a pořád doufám? Protože nemám rozum? Protože jsem se nechal zmást vynikajícím Kyjem po kebuli?
Diváctvo na Zábradlí je specifické. Totálně jiné než ve všech ostatních pražských i jiných divadlech. Neustálé pubertální pochechtávání v hledišti završil dlouhotrvající potlesk.
(zadáno: 11.9.2020)
Dobré dívadlo, jsem moc rád, že jsem ho viděl. Dočetl jsem se, že je to "vyprávěné divadlo". Ten termín nesedí. Je to divadlo monologů. V tomto případě chytrých, zajímavých, překvapivých atd. Prostě stojících za vyslechnutí i vidění.
Dívadlo dobré po všech stránkách, od textu, scény, režie, herců, cokoli chcete, včetně normálního multikulturního pohledu na svět v naší nenormální hurvínkovské době.
Hraje se na scéně v úzkém kruhu diváků. Kouř byl.
(zadáno: 9.9.2020)
Výborná detektivka s kýženým překvapivým koncem. Soubor je čím dál lepší.
(zadáno: 9.9.2020)
Šel jsem na hru z české historie. Jak an sich, tak literární, divadelní, kulturní. To vše v kusu bylo. Ale je to šílené, byla to i hra o naší současnosti a připravované budoucnosti. S tím rozdílem, že my nemáme žádného Čapka, Peroutku, Pátečníky a už vůbec ne prezidenta Masaryka, to je až groteskně absurdní srovnání. Jedno máme společné. Ke slovu se čím dál hlasitěji hlásí jako tenkrát mloci.
Po přestávce se pomalý rozjezd zúročil. Hlavně výkony hereček i herců. Výsledný dojem výborný. Pravda, pro člověka, který ví, o co šlo. Ale jiní diváci se určitě obtěžovat nebudou. A zvláště mloci.
(zadáno: 9.9.2020)
Je to radost vidět uplatnění Cimrmanova režijního doporučení v praxi. Dvě hodiny dvacet bez přestávky. Vlastně dvě hodiny čtyřicet, protože Robert Mikluš a Petr Vančura před počátkem rozpohybovali i do tance ctihodné divačky a diváky ctihodného dívadla, klobouček!
To byla nejlepší část inscenace. Prejt mám rád, jelítkový i jaternicový. Slovní ne. Kouř byl. Hódně kouře a často. Příznačné bylo, že levým portálem při stěně po celé představení procházeli tam a zpátky evidentně místní zaměstnanci, kteří s kusem neměli nic společného. Zřejmě nebylo jiné cesty. A představení je nerušilo.
(zadáno: 9.9.2020)
Moc dobré dívadlo pro čtyři golfistky. Spousta děje v dialozích, trialozích i ?quadrulozích. Čtyři charaktery, dost překvapení, smích i vážno, prostě život. Prostě byste si to neměli nechat ujít. Velmi osvěživé na repertoáru Kašparu. Nedostižného Terminu to nedostihuje, ale je to na polou cesty chvályhodným směrem od standardní nepřekvapivé rozvleklé americké dramatiky. Gratulací všem zúčastněným, zvláště dámám. A samozřejmě dramaturgyni, Lence Bočkové.
PS Cokoli chcete kromě "půvabné komedie o ženách".
(zadáno: 5.9.2020)
Co nejlepšího dát synovi k pětadvacátým narozeninám? Prostitutku.
Záruka trapnosti nebo nuceného humoru. Houbeles. Něco, co nejde. Vynikající, perfektně vybalancovaný hutný text více než adekvátně profesionálně odvedený. Velké dívadlo.
5 (34.)
(zadáno: 5.9.2020)
Jak to kulantně zakulatit. Raději vůbec. Takže mohlo to být lepší i horší, ale dopadlo to takto. Snad jediná konkrétní drobnost. Z četby Hrabala jsem si odnesl dojem tichého vychutnávání češtiny. Ne vyřvávání.