Ivo Železný

Tisící devítisté devadesáté deváté zpracování manželské nevěry se zcela předpovídatelnými peripetiemi. Jediný rozdíl je výborný text, výborný překlad, výborná režie a výborní herci. Petra Špalková je vlastně výjimka. Ta je vynikající. Žádné P nechybí.
DÍVADLO!!!

Nádherné dívadlo, čiročirá radost ze všech zúčastněných v divadle i na jevišti.
Úchvatné dámy Marcela Nohýnková a Milena Kleinerová, výborný Jan Bartoška.
Zavítáte-li a jste na sladké, přihlašte se za porotce.

Úžasné! Nebo nahraďte jakýmkoli superlativem ze svého repertoáru, nemůžete se zmýlit. Všechna střeva tohoto divadelního zážitku jsou íá kvality.

Epistolární román považuji za nejzoufalejší literární tvar, patentně, bez výjimek. Je to jen takový nudný uspávací ping-pong. A tady jsem tu výjimku zažil. A nádhernou!
Tady díky všem zúčastněným vznikl neuvěřitelně poutavý divadelní tvar, který si budu pamatovat až do alchajmra. Od textu, přes režii, hudbu, scénu až po herecké výkony. Kompletek.

Hraje se v intimním prostředí, jak herci, tak diváci (cca 60) se sejdou na jevišti.

Další tip top dívadlo. Vynikající černá komedie, zatím zdaleka nejlepší kus od Petra Kolečka ve vynikajícím provedení pánů Ondřeje Pavelky, Jakuba Prachaře a Marka Taclíka. Režie Vojtěch Kotek.

Hraje se v hospodě v předsálí. Pozor, vpouští se jen pár minutek před představením. Je vhodné utábořit se v divadelní kavárně v průjezdu dostatečně včas, je tam jen pár stolků.

Strašně milá komedie, prostřihávaná parodií. Spousta srandy, především díky suchému humoru v podání pana principála, ale samozřejmě i díky autorovi, překladatelce, režisérovi a ostatním hercům. Salvy smíchu. Více než 340 repríz. Všech 55 pé. Velká radost z dívadla. Potlesk zčásti vestoje, novodobě zčásti doprovázený halekáním. Allen bez zábradlí byl hodně dobrý, ale toto bylo o dvě úrovně výš. A Allenovi v podání Městského divadla Kladno se spíš vyhněte.

Výborně napsaná, brilantně zahraná komedie na vážnou notečku. Spousta srandy, ale jak už to u chytrých komedií bývá, v permanenci zdaleka není jen bránice. Ne nadarmo ve hře hraje i originální plakát Prázdnin v Římě.
Nejlepší odpověď Jana Hrušínského bezmozkům a neumětelům vůkol. Tahle pecka má zaručené místo na repertoáru tak dlouho, dokud to principála bude bavit. Diváky to rozhodně nepřestane.
Za ctěnou pozornost stojí obsazení.

Po Demlově Zapomenutém světle včera balšám, zdroj všech superlativů, sbírka pé kam se pozornost vrtne. Především díky všem zúčastněným od divadelního fochu. Herci potili přes tři hodiny krev, režisér udržel fantastický spád, spoluautor zachoval autorův autentický jazyk, který nikdy nerušil.
Divadelní delikatesa po ponižujícím trapasu s Kanibalkami. MDP se díky Martinu Františákovi vracejí mezi dívadla, kam má smysl a je radost chodit.

Situační komedie, výborná. Aleš Háma exceloval v roli, která měla dobře počítáno nejmíň polovinu textu celé hry.

Dámská trojice Martina Hudečková, Petra Špalková a Linda Rybová naprosto k sežrání, pánové Saša Rašilov a David Prachař jim zdatně sekundovali tak, jak jim to autor napsal a režisér dovolil.
Nepochybně výjimečná konstelace. Po pár "normálních" odbouráních se rozjela úžasná soutěž, koho napadne ještě něco lepšího, pod vedením Martiny Hudečkové, která neuvěřitelně perlila. Všichni začali blbnout na kvadrát, ale tak vzácně, že se královsky bavilo i hlediště, a ne jak to obvykle bývá. Druhá půle byl nepřerušovaný brutální útok na bránici.

Totální nářez. Dvouhodinový koncert pro tři virtuosy. Pro Barbaru Lukešovou, Terezu Rumlovou a Ladislava Hampla. Tři monology odehrané v ďábelském tempu. Potlesk vestoje tak na deset opon.

Další dívadlo se všemi pé. Spousta vtipu a srandy na lautr vážná témata. Vynikající byli na jevišti všichni: Tereza Kostková, Máša Málková, Eva Josefíková i Pavel Nečas. Tereza Kostková navíc kominda k sežrání. Zvláště klokan. Kouř byl.

Poprvé nutkání svěřit se bezprostředně. No nářez non plus ultra. Klub rváčů po česky.

Po představení prodloužení zážitku výtečnou slivovicí a tvarůžkovými specialitami v ženerózně nekonečně doplňované nabídce. Úplatek ani náhodou. Radost, že něco secsakramentsky umíme, a chceme se podělit. Absolutní nádhera.

Divadlo žije!

PS Tak jsem se trefil, ne že by to bylo nějak těžké. Právě čtu, že spoluator a režisér Filip Nuckolls je autorem adaptace Klubu rváčů.

Nezapomenutelné představení!

Dvojjediný autor a režisér Daniel Hrbek marnotratně vyšil do diváků tolik špílců jak režijních, tak textových, že by to jinému úspěšnému režisérovi/autorovi, bohatě vystačilo na pětiletku či dvě. A herci, všichni, byli k sežrání.
Pravda je, že obecenstvo bylo v archivní kvalitě, dost často i kabinetní, takže stoprocentně kapírovalo narážky z kulturního světa od nedávného až po Repina. Souznění jeviště - hlediště bylo absolutní. Sranda ukrutná, tohle nikdo v kategorii inteligentní humor nepřekoná hodně dlouho. Připomnělo mi to Činoherák 68-70, kdy na jevišti nebylo přidavačů.
Kouř byl.

Naprosto úžasné představení. Miroslav Sabadin by si za roli Christophera zasloužil Thálii. Tuplovanou. To představení nemá chybu, na místě je kompletní sbírka pé od autora, překladatele nebožtíka Jirky Joska, režiséra, herce, výtvarníka, prostě kompletek. Smích skrz slzy vyvážený na lékárnických vahách. Vzpomínám, jak režisér Jan Kačer vyprávěl, jak vysvětloval švýcarským hercům, kteří se v Na dně tvářili strašně tragicky, že i na dně může být sranda. Pro mě další velký zážitek této sezóny.
Ovace vestoje.

Vynikající chytrý a hutný text, vynikající herci, nepochybně i překlad a režie. Superlativy si doplňte podle svých zvyklostí. Všechny budou sedět. Zážitek. Co dodat. Jít. Šířit.

Hodně tvrdé, hodně dobré. Co kecám, vynikající, extratřída. V duchu tohoto kusu prostě kurva dobré dívadlo. A samozřejmě vynikající překlad Pavla Dominika. Díky, díky, díky.

Dóóóóbrý! Nářez! Smích v kotrmelcích! Radost! Dívadlo!

Jedno z mála představení pro více generací (myšleno po sobě jdoucích), pro historii. Viděl jsem před drahnými lety v Dlouhé, teď na ČT art záznam z roku 2003. Dokonalost od scénáře, přes, po - no, samozřejmě, úchvatnou Báru Hrzánovou. Nádhera. Zatím za 16 let 800 repríz. Na to by měly chodit povinně všechny školy.

Druhá Příbram a druhá totální pecka, smršť. A nejen Michal Dlouhý, všichni. Úžasné představení.

Autistický profesor a tanečnice, která nemůže tančit. Fantasticky vyvážená kombinace humoru, vážna a sentimentu, jak to umí jen Američané. Brilantní výkon Miroslava Táborského, ale i Petry Nesvačilové. Mé letošní první superdívadlo.

Po deseti letech a jedenácti měsících Na Zábradlí druhé dívadlo, které mě vzalo. Z třiadvaceti představení, která jsem tu viděl. Tenkrát to byla Blanche a Marie Pera Olova Enquista.

Velmi originální tvar. Občas až cimrmanská dikce a humor, do toho velmi stylizovaný výraz herců včetně gest spíše thajských tanečnic. A to jsou Mariany cmrnda, skoro 5000 kilometrů daleko, ale vem to nešť. Herci se zapojovali z hlediště a hráli jako o život. Nenapadá mě, s čím srovnat. Prostě dívadlo. Kéž by Zábradlí otočilo kormidlo tímto směrem. Kouř byl. Hóóódně kouře.

První výjimečné představení této sezóny. Šílená hra o šílenství. Šíleně dobře napsaná, přeložená, režírovaná, zahraná. Ondřej Rychlý a Pavel Kikinčuk špička. Taková dívadla pro připomenutí hodnotím sedmi body z pěti. Menšina tradicionalistů tleskala vestoje. Většina novodobě do potlesku halekala.

Radost. Výtečný hutný a lidský text, perfektně interpretovaný. Pro mě včetně sentimentu. Ten nemám rád. A zastával jsem pověru, že ho umějí na úrovni jen američtí herci. Eliška Balzerová je podle tohoto představení naprosto vynikající i americká herečka. Ale vynikající a rovnocenné byly i Iva Pazderková a Marika Šoposká. Radost. Další tutovka na hezkých pár sezón.

Superlativy odshora dolů. Vynikající vtipný text, vynikající (samozřejmě) překlad Pavla Dominika, taktéž režie, herecké výkony včetně pěveckých. Zážitek. Výjimečný. Potlesk vestoje. Zasloužený.
6 (38)