Ivo Železný

Další zcela zbytná hodinka "politického" divadla bez fantazie, sestávající jen z odříkávání facebookových pomateností na většinou už zapomenutá témata, např. pomazánkové, vakcinace atd.

Solidní dívadlo, dobrá zábava. Také to hrají devátým rokem. Také to na i-divadlo kritikové profi i z lidu správně vyhmátli a odsoudili jako řachandu. Sranda se halt musí hrát vážně, to dá rozum. Vzpomínám na Jana Kačera, jak režíroval ve Švýcarsku Na dně. "Oni se všichni tvářili tak smutně a vážně, protože byli v té hře chudí. A já se jim snažil vysvětlit (marně), že i na dně může být sranda."
Kouř byl.

Ve filmové parodii jsme bývali světová velmoc, ech, kde jsou ty zašlé časy? Toto je navíc místy groteska. Samozřejmě, že po prvních deseti minutách je mustr jasný a s překvapeními se počítat nedá. Ale herci každý v přehršli rolí potili krev, takže na prosvěžení se to dá s prospěchem zhlédnout.

Tragikomedie. Do přestávky spíš tragi, po přestávce spíš komedie. Oproti Líbánkám na Jadranu, které držely pohromadě, měly divadelní logiku a jasně směřovaly odněkud někam, toto je sled izolovaných scének. Vrcholem je samoúčelný "grandiózní" vstup Romana Štabrňáka na jeviště v první pro děj zcela zbytečné roli: psa. A o něco později v osvědčeném žertovném ženském převleku. To už je čistokrevná zájezdová řachanda. To výborná Anna Šišková nemohla zachránit. Škoda.

Ivo Železný
30. dubna 2018 ?
Městské divadlo Kladno - Absolvent

V Kladně se hraje dobré dívadlo. Sem budu chodit. Tedy jezdit. Navíc krásný baráček, nikde neviděná rozteč mezi řadami, halt divadelní business class, kde se dá procházet řadou, aniž si lidé musí stoupnout.
Velmi příjemná šedá rulanda za čtyři pětky v divadelní kavárně v perfektně upraveném parku a jako bonus tamtéž v malé knihovničce o dvou poličkách můj překlad Světů bez hranic.

Hodně dobré dívadlo. Ale komedie? Byť černá? Možná komedie mravů v archaickém významu. Mnohokrát zpracované téma: zarytý idealista proti grázlům. Pamatuji švédský film z doby kolem 1970, který skončil realisticky tím, že idealistického učitele jeho grázlíci žáci nakonec utopili.
Ale zpracování tématu je na mnohem vyšší úrovni, herci hráli s viditelnou chutí. Pro protagonisty to vypadalo jako až na další životní role. Velmi nápaditá scéna i režie. Bude se to líbit. Z dobrých důvodů.

Představení mělo pro mě jeden velký klad. Po asi pětačtyřiceti letech jsem zavítal do Planetária.
Jinak vůbec nedrželo pohromadě. Mnohé postavy se v jednotlivých scénách chovaly diametrálně jinak než v předchozích scénách, o nějakém vývoji nebylo ani řeči. Taková jednoduchá anekdota doplakávající se ke konci dvě hodiny.
3 (32.)

Nezaujalo. V paměti se neuložilo nic.

Dobrá komedie. Adéla Gondíková je výtečná kominda a Jiří Langmajer patří ke špičce. Text na úrovni. Sázka na jistotu.

Na jevišti kvalitní trojdědí, dobré dívadlo.

Fantasy čili pohádky pro dospělé fakt nemusím. Především mladí herci hráli jako o život, ale mně příliš vadí nelogičnosti, se kterými se v pohádkách počítá, ale reálný svět, kam je fantasy zasazena, bourají k totální nedůvěryhodnosti.
Navíc pan režisér nechá negramotně jednu z postav opakovaně vyslovovat běžné švédské jméno H?kan, českou výslovností /hókan/, jako /hakan/. To hází inscenaci do hlubokého sociku bez internetu. Dnes je to otázka vteřin: https://forvo.com/word/h%C3%A5kan/ Prostě šlendrián. A ten fakt nemám rád. Kouř byl. Hódně kouře.

Silvestrovská předpremiéra. Na rozdíl od loňské těžké zklamání. Herci se snažili, ale autor jim nedal šanci. K uzoufání protahovaná historka, kdy kdo uteče nebo přežije do konce, vyhraje. Tedy v hledišti. Melodie hraná na jednom tónu.

Velmi solidní, prostě zatraceně dobrá americká dramatika s vyváženým humorem i sentimentem. Povýšená herectvím především Vandy Hybnerové i Davida Novotného. Kus, který neleze z hlavy ani v noci po návratu z dívadla. A helemese, Covid Necovid, mé letošní jubilejní 50. dívadlo. No, snad aspoň tu stovku, Covid dá-li, letos doplním.
Poděkování Vandy Hybnerové při děkovačce, že jsme přišli. Inu doba je taková.

Tak tohle se nepovedlo. Tak šílený propadák jako přede dvěma lety v Divadle Bez zábradlí to nebyl, ale utkvívá otázka: Proč, proboha, inscenovat prvoplánovou frašku bez jediného komediálního herce? Celé představení jsem se nemohl zbavit dojmu, že narežírovaně se pitvořící herci, jindy a jinde vynikající, se museli těmi dvěma hodinami vyloženě protrpět.
3 (23.)

Ježíšmarjá, to bylo blllllbýýýýý! A jak diváci plácali!

Fakt docela dost černá záležitost.

Depresivní děti touží po penězích v koprodukci s Taupunkt e. V., Saská Kamenice, ve Venuše ve Švehlovce - Bordel l´amour

Experiment. Dobrý. Dost dobrý, originální. V současné Praze nejspíš nejoriginálnější. Prý imerzivní divadlo. Proč ne. Stojí to za zkušenost. Dost.

Pásmo krátkých výstupů, které se skládají v příběh. Kouř byl.

Nádherné dívadlo, čiročirá radost ze všech zúčastněných v divadle i na jevišti.
Úchvatné dámy Marcela Nohýnková a Milena Kleinerová, výborný Jan Bartoška.
Zavítáte-li a jste na sladké, přihlašte se za porotce.

Lužickosrbská klasika z pera německého spisovatele pro děti, narozeného v Liberci, v zhororovaném hávu. Inscenace odpovídající, světla výborná, ale moje decka vína to není.
Kouř byl. Hóóódně kouře.

Další dívadlo se všemi pé. Spousta vtipu a srandy na lautr vážná témata. Vynikající byli na jevišti všichni: Tereza Kostková, Máša Málková, Eva Josefíková i Pavel Nečas. Tereza Kostková navíc kominda k sežrání. Zvláště klokan. Kouř byl.

Ing. Karel Žlábek navrhl 1975 zlepšovák, železniční tunel mezi Českými Budějovicemi a Jadranem. Projekt byl nakonec zamítnut. Tolik resumé tohoto kusu. Tak na 10 vteřin. Zbývajících 79 minut a 50 vteřin herci četli přání lidí od 2 do 100 let a ráchali si nohy v jednom ze tří nafukovacích bazénů. Resumé by za tu dobu ve čtyřech mohli vyšít do kanavy tak dvoutuctukrát.
Zajímavost - jediná - v inscenaci bylo použito 1,5 kubíku vody.
Kouř byl.

Nemohu si pomoct, tady jsem neobjektivní.Já se s německy psanou dramatikou, najmě rakouskou, totálně míjím. Tedy co do pochopení.
Herci, režie na úrovni, ale nebyl jsem s to přepojit svůj mozek z volnoběhu, abych sledoval vodopád slov.

Absurditka, jedna z nekonečné řady podobných a stejných. Dobře odvedená. Hraje se v krabici, která se nepohybuje jen fádně dopředu dozadu jako v Mýcení Na Zábradlí, nýbrž dělá kolo, kolo, mlýnský, někdy pomaleji, někdy rychleji.

Divadelní spolek Kašpar, Divadlo v Celetné, klubovna ? Ivan Vyrypajev ? Červenec

Další ruský nářez.