Ivo Železný

Langmajer, Gondíková a tři další mladší. Dobrá komedie, dobré divadlo. Langmajer standard. Tj. špička.

Šel jsem na hru z české historie. Jak an sich, tak literární, divadelní, kulturní. To vše v kusu bylo. Ale je to šílené, byla to i hra o naší současnosti a připravované budoucnosti. S tím rozdílem, že my nemáme žádného Čapka, Peroutku, Pátečníky a už vůbec ne prezidenta Masaryka, to je až groteskně absurdní srovnání. Jedno máme společné. Ke slovu se čím dál hlasitěji hlásí jako tenkrát mloci.
Po přestávce se pomalý rozjezd zúročil. Hlavně výkony hereček i herců. Výsledný dojem výborný. Pravda, pro člověka, který ví, o co šlo. Ale jiní diváci se určitě obtěžovat nebudou. A zvláště mloci.

Dobré dívadlo, jsem moc rád, že jsem ho viděl. Dočetl jsem se, že je to "vyprávěné divadlo". Ten termín nesedí. Je to divadlo monologů. V tomto případě chytrých, zajímavých, překvapivých atd. Prostě stojících za vyslechnutí i vidění.
Dívadlo dobré po všech stránkách, od textu, scény, režie, herců, cokoli chcete, včetně normálního multikulturního pohledu na svět v naší nenormální hurvínkovské době.
Hraje se na scéně v úzkém kruhu diváků. Kouř byl.

Americká dramatika se vším všudy. Profesionální, se všemi ingrediencemi v očekávaném poměru, sentiment na můj vkus nanášený špachtlí, ale občas proč ne. V tomto případě provedená česky nadneseně podle ryze české zásady sranda musí bejt, i kdyby... A navíc od výsostných profesionálů, Petra Kostky a Carmen Mayerové. (Petra Kostku jsem zažil s Františkem Němcem v představení Pan Halpern a pan Johnson na jevišti Ungeltu na jeho 80. narozeniny - na den - 11/6/2018.) Potlesk vestoje.

Inzerce Kalichu zdůrazňuje Ivu Janžurovou. Po prvních minutách představení bylo jasné, že hlavní hvězdou, na kterou diváci přišli, je Jana Paulová. Jako pro mě.
V podání jen o trochu méně dobrých komiček by to byla klasická zájezdová řachanda. Jana Paulová ovšem zvládá svou roli blbé blondýny jako úžasně sympatická bb.
Časté oblíbené odbourávání bude nejspíš režijní fígl Antonína Procházky stejně jako ladění slovníku do stand-upu.
Prostě dobrá komedie. Potlesk vestoje.

Velmi solidní, prostě zatraceně dobrá americká dramatika s vyváženým humorem i sentimentem. Povýšená herectvím především Vandy Hybnerové i Davida Novotného. Kus, který neleze z hlavy ani v noci po návratu z dívadla. A helemese, Covid Necovid, mé letošní jubilejní 50. dívadlo. No, snad aspoň tu stovku, Covid dá-li, letos doplním.
Poděkování Vandy Hybnerové při děkovačce, že jsme přišli. Inu doba je taková.

Příjemné překvapení. Absurdní dívadlo okořeněné velkou dávkou humoru. Moc dobrý text. Funguje to. Kouř byl.

Hodně dobré dívadlo. Ale komedie? Byť černá? Možná komedie mravů v archaickém významu. Mnohokrát zpracované téma: zarytý idealista proti grázlům. Pamatuji švédský film z doby kolem 1970, který skončil realisticky tím, že idealistického učitele jeho grázlíci žáci nakonec utopili.
Ale zpracování tématu je na mnohem vyšší úrovni, herci hráli s viditelnou chutí. Pro protagonisty to vypadalo jako až na další životní role. Velmi nápaditá scéna i režie. Bude se to líbit. Z dobrých důvodů.

Dobrá, moc dobrá komedie. Ze života. A jak to u dobrých komedií je pravidlem, komedie i na vážnou notečku. Jako bonus záskok autora/režiséra v roli Vaška/Štěpána. Záskok, ale nebylo to znát.
Z fleku by na jevišti mohl pokračovat.

Tři komediální příběhy k plné spokojenosti mé a soudě podle délky a intenzity potlesku i ostatních návštěvníků.
5 (40.)

Téma adaptace psychiatrických pacientů na normální civilní život je zpracováno vícekrát. Viděl jsem například snad německý film.
Tentokrát s brilantním velmi uvěřitelným Martinem Hoffmanem, který vážné téma vyvažoval komikou anglického stylu, ale i s výborným Filipem Blažkem. Dívadlo jak má být.
5 (49.)

A další výborný anglosaský, v tomto případě australský dramatik. Při výběru Agentury ADF a Studia DVA se záruka kvality opět potvrzuje. Soupeření a i přes něj přátelství dvou největších konkurentek, Heleny Ardenové a Elizabeth Rubinsteinové. Vtipný text, Perfektně zahraný, co víc si přát.
5 (56.)

Poprvé v dalším školním divadélku, tentokrát VOŠH. Velmi dobrá zvláště dámská část souboru, ale to je obvyklé. Navíc úžasný prvorepublikový sálek v černo-červeném provedení.

Vynikající román v dobré inscenaci herců, které záhy budeme v divadelním i televizním prostoru vídat. Některé i určitě dost často. Kouř byl.

One woman show Hany Maciuchové pro nadšené, většinou dámské důchodcovské obecenstvo. Potlesk vestoje.

Tonda Blaník umí. A Kristýna Frejová také. Jen se nenalaďte na komédii. Je to dívadlo, i když text nic moc. Nahý půlzadek byl.

Solidní amatérské divadlo na úrovni.

Interaktivní, lehce antikoncepční československá one-chlap šou Romana Pomajba od islandského autora Bjarniho Haukura Thorssona. Docela dobrá. Překladatel nestál nikomu na téhle parketě za zmínku. Vážení milovníci hudby. A nyní vám někdo zahraje Beethovenovu Devátou. Ach jo.

Smysluplně nehratelná, omšelá klasika hraná jen z povinnosti? Ale hovnajs! D 21 by uhrálo koukatelně snad i Büchnera! Velmi příjemné představení zahrané s obrovskou vervou. On ten příběh vidíme kolem sebe dnes a denně čím dál víc.
Kouře bylo na mnoho představení. Spíš to vypadalo, jako by bouchla kamna. Při vstupu do sálu téměř nebylo vidět, ale na sesli jsem dotápal.

Další komedie na úrovni. Po všech stránkách, zvláště kvůli profesionalitě všech herců. Spoleh.

Příjemná zájezdovka na páteční večer. Lehce slabší byla Dana Homolová, jenže ouha! Je to majitelka agentury. A nakonec bude víkend, tak co.

Máme plzeňského moli?ra. Že by Jakub Zindulka byl hradecký shakespeare? Vypadá to tak.

Jo a navíc vyvolala vzpomínku na Studio Švédského divadla v Helsinkách. Tam byl poměr bab (s modrými vlasy) k jednomu budoucímu dědkovi 49 : 1. Tady baby : dědkové 9 : 1.

Velmi solidní komedie hvězdně obsazená a adekvátně zahraná. Kouř byl, tentokrát smysluplně, ze spáleného přístroje.

Solidní česká dramatika na solidním českém divadle, halt trabant.

Jo a kouř byl.

Standardní komedie s dobrým obsazením. Kobercový lišej na kolenou jedné z představitelek zlidšťujícím prvkem. Kouř zde nebývá. Díky.

Divadlo jednoho herce. Dovedené k dokonalosti. Herec sám nejen na jevišti, ale i v divadle. Jako herec, uvaděč, osvětlovač, prodavač v divadelním kavárničce. Plus deset diváků. To se přirozeně týkalo předpremiéry, i když...