Profil uživatele

Ivo Železný

Místo emajlové adresy jen jméno Ivo Železný.
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Helena Grégrová: 17 % (64)
Jan Pařízek: 18 % (48)
Jiří Koula: 18 % (61)
Michal Novák: 18 % (36)
Jiří Landa: 19 % (89)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 5 6 7 8 9 10 >

(zadáno: 28.10.2019)
Velmi příjemné, dobré dívadlo. Pro mě zvláště díky zakladatelce Blance Zdichyncové.
Předpokládal jsem, že je to amatérské divadlo. A jako obvykle, když se nekontroluji a předpokládám, jsem byl mimo mísu.
Můj obdiv patří všem třem hercům. Nezrušili představení a hráli pro devět diváků. A dobře hráli.
Blamu už nepustím z merku, dokud si ji nezkompletuji.
(zadáno: 13.6.2019)
No, komedie to koneckonců byla. Kouř taky.
(zadáno: 11.2.2020)
Výborná komedie, jedna z nejlepších, které jsem za poslední rok viděl. I díky tomu, že Petr Nárožný měl spoluhráče na úrovni a Miroslava Pleštilová z nich ještě dost vyčnívala
(zadáno: 15.1.2020)
Druhá Příbram a druhá totální pecka, smršť. A nejen Michal Dlouhý, všichni. Úžasné představení.
(zadáno: 5.4.2019)
Další standardně dobrá či výborná - pokud je výborně zrežírovaná a zahraná - americká dramatika. V tomto případě standard.
(zadáno: 8.10.2020)
Komedie. No komedie. Humorné pojednání vážných témat, při kterém se diváci hodně smějí. Hra o přátelství tří mužů středního věku.
Opět kompletní sbírka pé. Od výborného textu, přes samozřejmě výborný překlad Pavla Dominika, režii, herce, prostě všechno.
Potlesk vestoje. A během děkovačky, žel, v dnešní trudné době už tradiční smutnoveselé poděkování Martina Písaříka divákům, že jsme přišli. A naděje, že se budeme v dívadle potkávat zas, i když to možná bude až na letní scéně.
(zadáno: 22.2.2020)
Sériový spotřební Cooney. Šestero dveří a v nich průvan. Postavy pobíhají podle přesného grafikonu. Humor založený na můj vkus příliš často na přehrávání a pitvoření, které vždy zabere. A dosti často i na idiot plot, idiotské zápletce. Dle definice: děj se může posunovat jen za předpokladu, kdy se všechny postavy chovají jako idioti. Ale zřejmě jsem příliš příkrý, protože srovnávám s předchozím kusem zde, V Paříži bych tě nečekala, tatínku! Jeana Barbiera.
(zadáno: 13.5.2019)
No. První půlhodinka pantomima byla. Kdybych to měl srovnat s Fialkou a plejádou jeho originálních současníků... No. Raději ne. Kdo si pamatuje třeba úžasnou atmosféru Cirkusu Alfred ve stanu na Letné v roce 1974, ví, o čem mluvím.
Během půlhodiny třikrát opakovaný stejný nápad? Tak to by tenkrát neprošlo. No smutek. Takhle nějak to asi vypadalo v Říši římské. Na jejím sklonku.

Druhá půlhodinka zdařilá kouzelnická produkce beze slov, ale proč se to prezentuje jako pantomima?

Kouř byl. V bohatých dávkách. Být to o měsíc dřív, tipoval bych na prasklé ústřední topení. Včera nevím.
(zadáno: 15.3.2019)
Ježíšmarjá! Nejdřív jsem litoval herce, ale autorská inscenace snad znamená, že si to napsali a způsobili sami (?).
Kromě názvu to nemá s Macchiavelliho dílem nic společného ani obsahem, natožpak kvalitou, je to klamavá reklama na neumělé ochotnické představení.
S někdejším Divadlem Komedie ovšem ano. Genius loci v Divadle Komedie funguje znamenitě.Za deset let od mé poslední návštěvy se změnila doba, soubor, pokladní. Ale vyděšená otázka té někdejší: Vy na to opravdu chcete jít? dnes rezonovala stěnami divadla s nezměněnou platností.
Kouř byl.
(zadáno: 13.5.2019)
Autorské monodrama Nataši Burger. Standard. Přibrnkává Andraž Polič.
(zadáno: 28.4.2019)
Pro mě třetí komedie Divadla bez hranic, a zatím nejlepší. Je to výzva. Ke kompletaci. Vedle tahouna Jana Bartošky byli výborní i všichni ostatní. Sranda převeliká. Opon vícero.
(zadáno: 3.4.2019)
Třetí dívadlo z Příbrami, a třetí vynikající. Tři dámy ve spoustě rolí v rámci ženského údělu v rozptylu devadesáti let života.
(zadáno: 30.11.2019)
Herci dělali, co mohli. No, moc nemohli. Na dvě hodiny protažená jediná anekdota jim nedávala šanci.
(zadáno: 26.12.2019)
Velmi příjemný zážitek. Chytrý, hutný text, výborná režie i herci. Formálně komedie se zpěvy, ale spíše to bylo nevážně o vážných věcech. Dlouhý, nadšený a zasloužený potlesk. Dívadlo, které má divák v hlavě ještě druhý den.
(zadáno: 21.1.2020)
Klasická komedie záměn a omylů. Přehrávání občas přesahovalo únosnou míru pro tento žánr. Zřejmě jsem měl smůlu na obsazení. Na Antonína Procházku zklamání.
(zadáno: 22.2.2020)
Ryze ochotnické představení, po všech stránkách.Největším zážitkem večera byl pisoár po osmdesátiminutovém utrpení.
(zadáno: 24.2.2019)
Nemám rád kusy, které nedrží logicky pohromadě. Toto byl eintopf, ne dívadlo.
(zadáno: 23.3.2019)
Strašně milá komedie, prostřihávaná parodií. Spousta srandy, především díky suchému humoru v podání pana principála, ale samozřejmě i díky autorovi, překladatelce, režisérovi a ostatním hercům. Salvy smíchu. Více než 340 repríz. Všech 55 pé. Velká radost z dívadla. Potlesk zčásti vestoje, novodobě zčásti doprovázený halekáním. Allen bez zábradlí byl hodně dobrý, ale toto bylo o dvě úrovně výš. A Allenovi v podání Městského divadla Kladno se spíš vyhněte.
(zadáno: 23.6.2020)
Koukatelná detektivka. Působilo to dojmem dost dobrého amatérského představení, občas i skoro profesionálního. Šok přišel doma. Skoro všichni herci prošli hereckým vzděláním.
(zadáno: 5.4.2019)
Norbert Lichý je herec, který hraje i s tváří na neutrál - jako Jaroslav Marvan, Rudolf Hrušínský, z dam Helena Dvořáková. Postaví se na jevišti a působí dojmem, že divadlo postavili kolem něj. Tady postavili inscenaci kolem něj.
Deml nejsou mé dvě deci. Svůj rozpačitý dojem z představení jsem přičítal své nedovzdělanosti. Jenže dnes, den nato, jsem zažil Havlíčkova Neviditelného v Rokoku. Proti tomu je Zapomenuté světlo bezvýznamná zbytná řičice o několik úrovní níže, promarněné dvě hodiny života.
Bezradnost se vyrazila i v nesmyslných maskách.
Kouř byl.
(zadáno: 27.9.2020)
Po dvanácti letech potřetí na Aqualungu. Poprvé 25/8/2008 na představení Vzducholoď LS1 na lodi TČ 1000 na Lodi tajemství bratří Fiormanů. Spolu se mnou tam byl Pavel Bém, který seznamoval venkovana Petra Gazdíka s velkoměstskou kulturou v rámci akce, kdy si prohodili starostování svých obcí.
Od té doby Aqualung dospěl do dobrého originálního dívadla, které rozhodně stojí za zhlédnutí.
(zadáno: 5.6.2019)
One woman show Ivany Jirešové. Dobré dívadlo. Japonsky výtvarná a úsporná zadní projekce. V hledišti dvacet divaček, tři zavlečení diváci a já. Škoda. Těch, kteří to neviděli.
(zadáno: 27.2.2019)
One woman show Hany Maciuchové pro nadšené, většinou dámské důchodcovské obecenstvo. Potlesk vestoje.
(zadáno: 17.9.2020)
A další čiročiré potěšení. Důkaz, že co Čech. A dobrý. Vím, jsem neobjektivní. Je to moje muzika, i když jsem ročník 1950. Inu jsem zpozdilý o dvě generace nejmíň. Tím myslím jazz. Hity, co tam neuvěřitelně autenticky zazněly, jsou u mě na absolutní špičce.
Ale moc dobré dívadlo z hodně mizerné doby. Gratulací všem zúčastněným, najmě dámám, které si nezadají s Andrews Sisters.
(zadáno: 20.5.2019)
Vrtá mi hlavou, proč herec opakuje svůj text pětkrát. Nejspíš proto, že by na desetiminutové představení nikdo nepřišel. Hrálo se pro devět diváků. To bylo až dost.

Další stránky hodnocení: << < 5 6 7 8 9 10 >