Ivo Železný

Československý prezident pro dobrotu na žebrotu. Když se obětoval, všichni v čele s Benešem ho velebili, a později všichni v čele s Benešem proti němu šířili nenávist. V rámci možností dobře zpracované, ale možností moc nebylo.

První výjimečné představení této sezóny. Šílená hra o šílenství. Šíleně dobře napsaná, přeložená, režírovaná, zahraná. Ondřej Rychlý a Pavel Kikinčuk špička. Taková dívadla pro připomenutí hodnotím sedmi body z pěti. Menšina tradicionalistů tleskala vestoje. Většina novodobě do potlesku halekala.

6. března 2018
Experiment myší ráj. Národní divadlo, Nová scéna

Tak v takovéto roli jste Taťjanu Medveckou a Vladislava Beneše neviděli. Stojí za viděnou.

Netuším, proč hru o Richardu Feynmanovi uvádějí podle výslovnosti jména. Ale to je to nejmenší, co o této inscenaci netuším. Hlavně netuším proč vůbec. Jedno nahé ňádro bylo. Že by kvůli tomu?

Chytrá a dobře zahraná komedie na vážné téma v obsazení Patricie Solaříková, Václav Krátký a Jarmil Škvrna (bude se hrát ve dvojím obsazení).

5 (mé letošní 65. dívadlo)

Kruci, to bylo dobré. Kruci, ti byli dobří. Výborný text, výborné provedení. Vlastně vážné téma se spoustou autentického humoru. Velmi uvěřitelné. Oba herci výborní, Aleš Háma trochu překukoval, protože mu autor dal více prostoru a herec i režisér ho beze zbytku využili. Dívadlo jak má být.
Nahý zadek byl.

Slušné dívadlo. Jen slušné. Ve zkušebně pro dvacet diváků. Kapacita třicet.

Velké téma, dívadlo o dívadle. Majstrrole pro Josefa Cardu. Přehrávání Karla Heřmánka k jeho postavě klidně mohlo patřit. Podtrženo, sečteno dobré dívadlo.

Idiot plot = idiotská zápletka v literatuře znamená, že děj se může posunovat jen v případě, že všichni zúčastnění se chovají jako idioti. Tady po nekonečněkrát opakované výměně stejných replik se kus v druhé půli zcela rozpadl do nesmyslna. Prostě blbá hra, která se dá v obou půlkách divadla jedině přetrpět.
A jak se to líbilo! Potlesk vestoje. Jediné štěstí, že jsem byl ušetřen Kateřiny Hrachovcové. I když to by vlastně mohlo být nakvadrát.

Nejlepší představení Zuzany Kronerové za posledních pár let.

Bral bych spíš jako rozhlasovou hru. Dala by se ztlumit hlasitost a nerušili by herci, kteří, těžko říct proč, lezli ze skříně a do ní nebo z ní jukali nebo obcházeli mlčky kolem scény.

Nesmírně příjemné překvapení. Amatérský soubor herců 17 - 20 let hraje hru o Hamletovi říznutou skautingem. Začátek je ptákovina pouhá, konec plnotučná tragédie. Především díky vynikající Milaně Kudaevě v roli Hamleta.
A díky velice nápadité režii Lucie Wildtové a Josefa Herverta. Nechyběl chór, stínohra, zpěvy doprovázející děj. Občas humor se štychem parodie.
Amatérské divadlo, jistě, ale režisérská dvojice z herců dostala maximum. A hlavně Milana Kudaeva. To je herečka, o které záhy budeme slýchat pravidelně.

Devadesát minut slovního prejtu. Kouř byl. Holé řiti byly. I opačné strany.

Nemám rád hysterické a uřvané hry. A už vůbec ne v provedení kombi. Hrálo se dle Cimrmanovy rady bez přestávky. Z dobrých důvodů. Kouř byl. Mnoho, mnoho habadějů kouře.

Obnovená premiéra. Proč?
Osm povídek. Herci i dřeli, ale nebylo na čem. Kouř byl.

Radost. Výtečný hutný a lidský text, perfektně interpretovaný. Pro mě včetně sentimentu. Ten nemám rád. A zastával jsem pověru, že ho umějí na úrovni jen američtí herci. Eliška Balzerová je podle tohoto představení naprosto vynikající i americká herečka. Ale vynikající a rovnocenné byly i Iva Pazderková a Marika Šoposká. Radost. Další tutovka na hezkých pár sezón.

Mám k tomuto románu osobní vztah. Vydal jsem ho jako svou první porevoluční knížku a v dubnu 1990 jsem do Ruzyně Zdeně Salivarové, která s Josefem Škvoreckým přiletěla na první porevoluční návštěvu Prahy, dovezl ještě teplých pět výtisků. Pokud nejste pamětníci, vězte, že za sociku vydání knihy "normálně" nenormálně trvalo nejméně dva roky.
Jsem moc rád, že to bylo po všech stránkách výborné představení. Zdena Salivarová si to za svou dvacetiletou službu české literatuře na úkor vlastní tvorby zaslouží jako nikdo jiný.
Kouř byl.
5 (50.)

Fakt zážitek. Výjimečná hra s tolika zvraty, uvěřitelnými, že by jinému, ne tak marnotratnému dramatikovi vystačily na pět her, dva výteční interpreti, tentokrát hrála výborná Jitka Ježková, co si víc přát. "Komorní komedie". Dejme tomu, ale jak už to u těch nejlepších bývá, s velmi vážným pozadím. Nenechte si ujít.
6 (58.)

999. varianta na téma jak se lámou charaktery v krizi. Naštěstí čtenář ani divák nemusejí přemýšlet, resumé dostávají už v názvu knihy či divadelního kusu a na jevišti se neodehraje nic, co by pro diváka nad dvacet let bylo překvapivé. Když se v potu tváře s jednou výjimkou rozlámou všechny, divák může jít domů.
Nicméně v Příbrami jsou vynikající herci. Kouř byl. Tentokrát funkční.
Maně mě napadá méně osudová analogie: Jsou to dobří přátelé? Jsou. A dědil jste s nimi? Na deset slov by ale diváci určitě nechodili.

Tři komediální příběhy k plné spokojenosti mé a soudě podle délky a intenzity potlesku i ostatních návštěvníků.
5 (40.)

Zatím nejlepší zkušenost v tomto dívadle. Herci dobří, jenže text nikoli. Nepříliš uvěřitelná zápletka a rozuzlení ruší. Pokud adaptace textu u kolonky režisér znamená pokus zachránit blbou hru, ne tak úplně se povedlo. I když originál bez úprav neznám, takže objektivně neocením.

Francouzská nuda v Čechách. Profesionální výkon herců velmi průměrný text nezachránil.

Jedno z mála představení pro více generací (myšleno po sobě jdoucích), pro historii. Viděl jsem před drahnými lety v Dlouhé, teď na ČT art záznam z roku 2003. Dokonalost od scénáře, přes, po - no, samozřejmě, úchvatnou Báru Hrzánovou. Nádhera. Zatím za 16 let 800 repríz. Na to by měly chodit povinně všechny školy.

Zbytné představení.

Za snahu.