Profil uživatele

J.S.

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Michal Novák: 13 % (25)
Jan Pařízek: 15 % (30)
Lukáš Dubský: 15 % (19)
Jiří Landa: 17 % (52)
Helena Grégrová: 18 % (35)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 4 > >>

(zadáno: 23.6.2018)
Nikdy - Divadlo na Vinohradech: 70 %
Téma tří sester ve středním věku, na kterých se podepsali rodiče a které teď žijí patologicky opuštěné ve společném bytě a udržují ho jako muzeum. Síla textu podle mě spočívá v neustálém znejisťování pravdy - osobnosti rodičů, vlastní minulost i přítomnost nazírají sestry z různých perspektiv, přičemž ty jsou často protichůdné a ve vzájemném rozporu. Realismus je kombinován s jakýmsi až snovým transcendentnem. Ke kladným stránkám inscenace patří efektní scéna. Všechny tři herečky podávají dobrý výkon, i když jimi vytvořené postavy místy výrazně postrádají věrohodnost.
(zadáno: 9.6.2018)
Miláček Célimare - Divadlo Na Fidlovačce: 80 %
Situační komedie se všemi tradičními atributy - stárnoucí záletník, mladičká nevěsta, vypočítaví tchán s tchyní, dotěrní přátelé, vaudevillové písňové výstupy atd. Hra je inscenována ve shodě s textem, představení si udržuje dobré tempo, které vtahuje diváka do dění na jevišti. Vše je podpořeno atraktivní scénografií a solidními hereckými výkony, které přesně odpovídají žánru hry. Volba I. Bareše do titulní postavy se ukázala jako velice šťastná. Fakticky jde o ukázku dobře provedeného tradičního divadla, které dokáže diváka zbavit neuroticizmu současnosti a tíhy vnějšího světa.
(zadáno: 2.6.2018)
Pravda - Divadlo Na Fidlovačce: 70 %
Na půdorysu manželské nevěry se rozehrávají situace,v nichž autor zpochybňuje objektivní pravdu. Text hry je napsaný v perspektivě hrdiny středního věku. Na začátku je všechno jisté. Na konci ani hrdina ani divák netuší,co je pravda a co lež. Komorní text (na scéně nejsou nikdy víc než dvě postavy) je dobře režijně zvládnutý na velkém jevišti, které je navíc výborně scénograficky řešeno. Herecky představení stojí na M.Taclíkovi. Nedostatkem je inscenační posun,který nivelizuje účinek textu - z původní konverzační hry o ztrátě pravdivostních jistot k banální situační komedii o manželské nevěře.
(zadáno: 2.6.2018)
Vězeň na Druhé Avenue - agentura Harlekýn: 40 %
Jedna z nejlepších her N.Simona sleduje psychický rozklad jedince,který ztratil dobře placenou práci a spolu s ní i smysl života. Vážené polohy se citlivě střídají s tragikomickými situacemi bez prvoplánového happyendu. Inscenátoři pojali představení velmi nešťastně jako frašku. Přehrávání,karikování,padání na zem aj.zakrývá původní smysl textu a ze hry se vytrácí sdělení a síla. To ještě oslabuje neefektní scéna (několik kusů nábytku) typická pro zájezdová představení. Rovněž hlasy a zvuky ze záznamu působí dosti nevěrohodně. Inscenaci by bylo vhodné přezkoušet (zejm. scénografii a herectví).
(zadáno: 27.5.2018)
Okouzlující slečna - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 80 %
Nudný život drobného ministerského úředníka vykolejí náhodné setkání s okouzlující dcerou milionáře.Příběh se šťastným koncem,jehož iluzi rád podlehne každý,je připomenutím tradičního divadelního repertoáru 1.pol.20.st. Inscenátoři ke hře přistoupili s respektem,ale současně ji přizpůsobili nárokům současného divadla.Herci jsou kompaktní se ztvárňovanými typy,i když místy zbytečně přehrávají.Scénograficky velmi dobře pojatá Malá scéna je obsazena početným symfonickým orchestrem,jehož síla občas ubírá na srozumitelnosti zpívaných textů. Celkově jde však o kvalitní představení, radost z divadla.
(zadáno: 19.5.2018)
Americký bizon - Činoherní klub: 70 %
Trojice drobných zlodějíčků se připravuje na lup, který se nekoná. Děj postrádá s výjimkou poslední třetiny dramatičnost, přičemž zápletka je vcelku podružná. Hra je pojata především jako komorní sociopsychologická studie lidských typů. Sledujeme, jak se postavy chovají, jak uvažují, jak mluví, v jakém prostředí a sociálních interakcích žijí. V tom spočívá síla inscenace. Tento záměr je podpořen realistickou scénografií, která na místo náznaků a symbolů pracuje s doslovností předváděného. To zesiluje výklad textu a umocňuje zážitek. Všechny tři herecké výkony jsou na velmi solidní úrovni.
(zadáno: 13.5.2018)
Hoří, má panenko! - Východočeské divadlo Pardubice: 90 %
Sled tragikomických situací, které provázejí průběh jednoho venkovského požárnického plesu. Situace propojují tři jednotící dějové linie: předání ocenění bývalému předsedovi, volba královny krásy a postupné rozkrádání tomboly. Tvůrci představení si zaslouží ocenění, vše se tu totiž podařilo sladit do kompaktního celku. Princip zalidnění scény množstvím figurek (herecké výkony jsou pozitivně vyrovnané), funkční scéna s efektním prospektem, tempo situací, jejich vyvážené střídání s emočně dobře vypointovaným závěrem. Jde o povedenou inscenaci, která příjemně překvapí svou vysokou úrovní.
(zadáno: 8.5.2018)
Otec - Městská divadla pražská: 80 %
Drama člověka, jehož rozum je stále více schvacován Alzheimerovou nemocí. Všechno se zdá být nenormální - postavy, prostředí, čas. Způsob výstavby jednotlivých scén odpovídá nejistotě, které je vystavena nejen titulní postava, ale i její nejbližší okolí. Zeller přitom divákovi nic racionálně nevysvětluje, vše ponechává v rozporuplné perspektivě. Inscenace těží především z výborného výkonu J. Vlasáka. Ten herecky přesně vystihuje nesnesitelnost své situace až k citově vypjatému závěru. V Rokoku se podařilo vytvořit silné představení, které diváka zasáhne svou pravdivostí.
(zadáno: 28.4.2018)
Zrada - Činoherní klub: 80 %
Krutost nevěry v manželském trojúhelníku. Hra pracuje s kauzalitou naopak - známe důsledky, neznáme příčiny. Retrospektivní metodou postupujeme do minulosti a ponořujeme se do hlubin psychosociálních vztahů. Představení je silnou výpovědí o citovém ubližování, rafinovaně pracuje se stupňováním napětí a probouzí v divákovi silné emoce. Důsledná realistická metoda s naturalistickými prvky (která je Sokolovi vlastní) umocňuje sílu a vyznění textu. Inscenace je jedním z nejvýraznějších režijních počinů v ČK.
(zadáno: 27.4.2018)
Noc bláznů - Městská divadla pražská: 40 %
Mladý režisér získává po škole první profesní i lidské zkušenosti nacvičováním představení s pacienty v léčebně pro duševně choré. Hra s velkým potenciálem (kontrast vnějšího "zdravého" a vnitřního "nemocného" světa, divadlo na divadle,emoční zvraty atd.), který inscenátoři nevyužili. S výjimkou závěru působí představení velmi nesourodě, nahodile, dramatické situace postrádají věrohodnost a celek tempo. Herecké výkony jsou nepřesvědčivé a až amatérsky nevyrovnané. Skutečné herecké osobnosti (O.Vízner) tu spíše jen statují. Těžko říct, zda vina leží více na dramaturgii, režii či přístupu herců.
(zadáno: 5.4.2018)
Šest žen - Divadlo Semafor: 70 %
Muž s knihou si listuje v deníku Jindřicha 8. Čtení se střídá s předváděnými výstupy a hudebními čísly. Nastudování Šesti žen je pojato jako skutečně velká inscenace co do počtu účinkujících i nápadů. Snaha "dostat toho do hry co nejvíc" se negativně projevila ve značné nesourodosti jednotlivých výstupů. Představení se stalo jakousi přehlídkou různých čísel ve stylu "každý převede co umí", což přirozeně vede k tomu, že unikátní Suchého poetika zůstala upozaděna. Inscenaci by prospěly dramaturgické zásahy - zkrácení i za cenu, že některé nápady (včetně účinkujících) se ponechají pro další hry.
(zadáno: 10.3.2018)
Mocná Afrodíté - Divadlo pod Palmovkou: 80 %
Allenovský komediální hrdina, jehož osud je v rukou bájných řeckých bohů, poruší tabu. K překvapení bohů ztělesněných chórem se však žádná tragédie nekoná. Divadelní adaptace zůstává věrná stylu Allenových filmů. Představitel hlavní role Z. Kupka viditelně pracuje s Woodyho výrazovými prostředky, rovnocennou partnerkou mu je V. Fialová v roli prostitutky. Rovina řeckého chóru je organicky včleněna do rámce hry a podporuje jednotlivé dramatické situace. Celkově jde o povedené, režijně zdařile uchopené představení, které ctí pravidla žánru konverzační komedie s nádechem lehké bulvárnosti.
(zadáno: 9.3.2018)
Kancl - Městská divadla pražská: 80 %
Inscenace poskládaná z komických a chvílemi i vážnějších epizod je rámovaná dvěma situacemi - nástupem nového pracovníka a rozhodováním o závažných personálních změnách ve firmě. Představení si udržuje dobré tempo, a navzdory své délce i divákovu pozornost. Scéna se dokázala slušně vypořádat s rozvržením situací do několika oddělených kanceláří. Herecké výkony jsou vyrovnané, představení vévodí V. Fridrich, jemuž role šéfa s ohledem na jeho osobnostní naturel vysloveně sedla. Nevhodně působí jen množství vulgarismů, které postrádají účelnost a postupně ztrácejí na síle.
(zadáno: 3.3.2018)
Bedřich Smetana: The Greatest Hits - Městská divadla pražská: 60 %
Do rámcové situace divadelní zkoušky je zasazena férie s vesměs rokovými úpravami árií ze Smetanových oper.Představení je na začátku zábavné,postupně však zabředává do monotonního opakování prakticky týchž situací.Hra negraduje,jen narůstá přidáváním epizod,jejichž síla s postupující délkou představení slábne.Závěrečná pointa tento nedostatek nevyváží. Situace viditelně inspirované cimrmanovským stylem humoru vydrží v první půli.Druhou půli představení již nudí. Herecké výkony nejsou špatné,ale při výstupu J.Klema si divák uvědomí,jaký je propastný rozdíl mezi jeho herectvím a zbytkem souboru.
(zadáno: 9.2.2018)
Teror - Městská divadla pražská: 70 %
Problémové drama ze soudní síně, kde se rozvažuje morální dilema, o němž nakonec rozhodnou diváci. Atraktivní téma, realita soudního přelíčení, interaktivní vstup diváků - to vše zaručuje neobyčejný divadelní zážitek s výrazným potenciálem aktivizovat diváka k úvahám o spravedlnosti. Závažným nedostatkem samotné inscenace je výrazová nepřesnost většiny herců, zejm. M. Kačmarčíka a Z. Kaliny (věrohodně působí jen L.Jurek), což snižuje autenticitu a dopad divadelního zážitku. Dalším problémem je nedostatek inscenační objektivity: morální dilema je od počátku rozehráváno ve prospěch obžalovaného.
(zadáno: 21.1.2018)
Cravate Club - Divadlo Na Maninách: 10 %
Text hry o krizi středního věku a hodnotě přátelství sám o sobě není špatný. I když postrádá dostatečně nosnou zápletku, tři dramatické situace se dvěma postavami mohou fungovat. Problémem je inscenace, která je evidentně odbytá ve všech svých složkách - režijní, dramaturgické, scénografické, technické. Sami herci to nezachrání. Téměř na všem je vidět, že jde o nízkonákladové zájezdové představení. Tento typ her přitom může fungovat jen na komorní scéně s malým prostorem a těsným kontaktem herců a diváků, na velkých scénách se promění ve smutnou záležitost jak pro herce, tak pro diváky.
(zadáno: 12.1.2018)
Srpen v zemi indiánů - Divadelní spolek Kašpar: 80 %
Rodinné drama ibsenovského střihu, v jehož průběhu se odkrývá hrůzná patologičnost vztahů mezi členy rozvrácené jižanské rodiny. Hra zaujme bravurní dramatickou výstavbou, která dává možnost rozehrát osobní tragédie jednotlivých postav. Děj je sevřený a divák je zdařile udržován ve stálém napětí. Herecky vynikající je především M. Steinmasslová (i když v jejím podání nese postava matky rysy sympatické cynické glosátorky, což asi nebyl autorův záměr). Celkové vyznění hry mírně snižuje nedotažená scénografie (i při vědomí omezených možností Divadla v Celetné).
(zadáno: 7.1.2018)
Spalovač mrtvol - Národní divadlo: 40 %
Fuksův příběh o proměně spořádaného maloměšťáka ve vraždící zrůdu zůstal v půli cesty. Dramaturgie vsadila na výraznou stylizaci a ze Spalovače mrtvol udělala jakousi hru na Spalovače mrtvol. Není ovšem jasné, k čemu to, co se na jevišti odehrává, slouží. Jako argument nestačí, že velká scéna Stavovského divadla vyžaduje stylizaci a velká gesta. Dobrá inscenace si jednoduše nevystačí s pouťovou přehlídkou současných konotací (co inscenátory při čtení Fuksovy předlohy napadlo) a nezachrání ji ani výkon jednoho herce - V. Javorského (který je na rozdíl od M. Pechláta výrazově přesný).
(zadáno: 16.12.2017)
Vinohradský případ - Divadlo na Vinohradech: 30 %
Inscenace vytvořená na motivy jedné z memoárových knih divadelníka V. Štecha. Je patrné, že jde o příležitostné představení, které mělo být jednorázovou záležitostí - poctou divadlu. Jeho reprízováni budí rozpaky (a ty nemohou zmírnit ani podtituly "scénické čtení" nebo "literární kabaret") především pro svou nehotovost (textovou i inscenační). Výsledek ocení znalci divadelní a literární historie, pro ostatní diváky bude počínání herců nesrozumitelné a celek nepochopený. Pochvalu zaslouží všichni účinkující, hrají s nasazením v dokonalé souhře. Představení tak z blízka ukazuje hereckou práci.
(zadáno: 16.12.2017)
Mam´zelle Nitouche aneb Mam´zelle Nitouche - Divadlo Semafor: 80 %
Bylo by chybou poměřovat variaci na slavnou operetu s originální verzí. J. Suchý ponechal jen základní dějovou kostru a použil některé melodie, jinak vytvořil novou hru zcela zapadající do semaforské poetiky (jíž vévodí zápletka nešťastně zamilovaného majora Gibuse - bratra matky představené). Představení je zábavné od samotného počátku a po celou dobu si udržuje tempo a nasazení, závěr je korunován organicky včleněnou finálovou písní. Typově originální postava zdůrazňující groteskní nadsázku je zejména Fernand de Champlatreux v podání V. Kopty.
(zadáno: 25.11.2017)
V+W Revue - Městská divadla pražská: 70 %
Pásmo výstupů a písniček jako pocta tvorbě V + W. Inscenace stojí na principu "genia loci" sálu paláce U Nováků a na muzikálním a klaunském potenciálu hereckého souboru. V celku jde o příjemnou přehlídku (revue jako divadelní žánr je něco jiného) přátelského povídání o Osvobozeném divadle. Divadelnost inscenace je narušována až okatým didaktizováním (divák si místy klade otázku, zda se neoctl na výchovném koncertě) a dramaturgicky ne příliš šťastně seřazenými výstupy bez zjevné gradace a místy s hluchými předěly.
(zadáno: 23.11.2017)
Svatba pozdního léta (Variace na písmeno G) - Činoherní klub: 30 %
Text hry je vystavěn na kombinaci několika nesourodých motivů - zvláštní průběh svatby, návrat emigranta po třiceti letech, shledání otce s dcerou, herecký úděl, vyrovnávání se věkem a osudem atd. Hra postrádá jak zápletku, tak dramatický děj a rozpadá se do jednotlivých situací, které nemají logiku. Ani dialogy nepřidávají hře na věrohodnosti (divák tápe, zda nejsou myšleny ironicky). Text představuje nepovedenou variaci na Kunderovskou esejistiku převedenou do jevištní podoby. Představení zachraňují výkony jednotlivých herců, ale ani ty nemohou úplně vyvážit naprostou nedostatečnost textu.
(zadáno: 10.11.2017)
Holka nebo kluk - Jihočeské divadlo Č. Budějovice: 80 %
Hra napsaná podle filmu s A. Mandlovou a stylizovaná do podoby operety s písněmi především z repertoáru O. Nového. Jde o poctivě udělané iluzivní divadlo, kde všechno funguje (včetně orchestru, sboru a baletu). Všichni dobře hrají a zpívají, přičemž výkony některých účinkující jsou vysoké i v měřítku činoherního divadla (zejména výkon J. Průdka). Škoda, že tento typ inscenací není možné vidět v některém z pražských divadel.
(zadáno: 10.10.2017)
Peer Gynt - Divadlo na Vinohradech: 60 %
Klasické veršované drama o údělu lidství, které touží vzlétnout a nakonec se rozplyne. Inscenaci lze těžko jednoznačně ohodnotit. Na straně jedné vynikající výkon O. Brouska a krásný herecký jazykový projev, na straně druhé ne příliš povedená dramaturgie a režie, které kombinují techniku jevištní recitace s tělocvičnými výkony na šikmé ploše. Plocha je umístěna tak, že fakticky celá jedna polovina scény je zbytečná. Inscenaci sráží přepjatá snaha o současné výrazové konotace. S ohledem na osobnost O. Brouska by byla inscenace událostí, takto vznikl výsledek, který budí velké rozpaky.
(zadáno: 1.10.2017)
Skořápka - Divadlo Ungelt: 50 %
Konverzační veselohra vystavěná na konfrontaci dvou rozdílných ženských typů, jejichž setkání je pro obě impulzem pro zásadní změnu ve způsobu myšlení i života. Lehce předvídatelný text působí moralistním dojmem a jeho potenciál závisí hlavně na režijním a hereckém uchopení. To se zdařilo jen z části. Inscenace nenadchne strhujícím herectvím, ale ani neurazí vysloveně nepovedenými výkony, i když režijní pojetí (včetně scénografie) chvílemi působí tak trochu ochotnicky. Představení má evidentně větší sílu v malém prostoru, převedením na větší jeviště vyznívá poněkud do ztracena.

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 4 > >>