Profil uživatele

J.S.

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Michal Novák: 14 % (29)
Jan Pařízek: 16 % (33)
Lukáš Dubský: 16 % (23)
Jiří Landa: 17 % (57)
Helena Grégrová: 18 % (41)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 > >>

(zadáno: 19.5.2018)
Americký bizon - Činoherní klub: 70 %
Trojice drobných zlodějíčků se připravuje na lup, který se nekoná. Děj postrádá s výjimkou poslední třetiny dramatičnost, přičemž zápletka je vcelku podružná. Hra je pojata především jako komorní sociopsychologická studie lidských typů. Sledujeme, jak se postavy chovají, jak uvažují, jak mluví, v jakém prostředí a sociálních interakcích žijí. V tom spočívá síla inscenace. Tento záměr je podpořen realistickou scénografií, která na místo náznaků a symbolů pracuje s doslovností předváděného. To zesiluje výklad textu a umocňuje zážitek. Všechny tři herecké výkony jsou na velmi solidní úrovni.
(zadáno: 13.10.2018)
Audience u královny - Národní divadlo: 80 %
Konverzační veselohra o životním údělu britské královny, jehož symbolem jsou pravidelné každotýdenní rozhovory s předsedou vlády. Potenciál textu spočívá v chytrých a vtipných dialozích povětšinou redukovaných do formy rozhovoru dvou osob. To přirozeně vede k určité scénické statičnosti představení, kterou by bylo možné narušit jen za pomoci ozvláštňující stylizace. Touto cestou se naštěstí inscenátoři nevydali. Inscenační pojetí jde v souladu s textem, je dobře (bez kontraproduktivních experimentů) scénicky, režijně i herecky provedené. Výsledkem je divácky atraktivní představení.
(zadáno: 14.7.2017)
August August, august - Městská divadla pražská: 70 %
Hra představuje jakési cirkusové podobenství o krutosti světa. Text je dialogem dvou protikladů - nekonečně imaginativní bezelstnosti a pragmatické drsnosti; přitom výrazně využívá hravé jazykové prostředky. Samotné představení znervózní diváka diskotékovým rámcem s ředitelem ve stylu Dartha Vadera z Hvězdných válek, jde zřejmě o způsob, jak zvýraznit krutost světa kolem klauna Augusta. Herecké výkony jsou na velmi solidní úrovni. Inscenace má však vzhledem ke své náročnosti podobný problém jako Romulus Veliký - nejde o představení, jaké průměrný návštěvník divadla ABC očekává.
(zadáno: 3.3.2018)
Bedřich Smetana: The Greatest Hits - Městská divadla pražská: 60 %
Do rámcové situace divadelní zkoušky je zasazena férie s vesměs rokovými úpravami árií ze Smetanových oper.Představení je na začátku zábavné,postupně však zabředává do monotonního opakování prakticky týchž situací.Hra negraduje,jen narůstá přidáváním epizod,jejichž síla s postupující délkou představení slábne.Závěrečná pointa tento nedostatek nevyváží. Situace viditelně inspirované cimrmanovským stylem humoru vydrží v první půli.Druhou půli představení již nudí. Herecké výkony nejsou špatné,ale při výstupu J.Klema si divák uvědomí,jaký je propastný rozdíl mezi jeho herectvím a zbytkem souboru.
(zadáno: 2.4.2017)
Bůh masakru - Činoherní klub: 90 %
Konverzační komedie vystavěná na víceméně náhodném setkání dvou párů, čtyř osob, z nichž každý představuje odlišný kulturní svět. Hru lze rovněž vnímat jako určitou variaci na "Kdo se bojí Virginie Woolfové". Inscenace v ČK nemá po herecké stránce žádné slabší místo, režijně je detailně propracovaná a s přesně vypointovanými dramatickými situacemi. Jde o příkladnou práci s textem a špičkovými herci.
(zadáno: 25.3.2017)
Bytná na zabití - Divadlo na Vinohradech: 30 %
Inscenace, která svou poetikou vzdáleně připomíná Jezinky a bezinky, avšak nefunguje ani jako detektivka ani jako situační komedie. Možná se úplně nezdařilo najít správnou hranici mezi nadsázkou a věrohodností. Ocenění si zaslouží některé herecké výkony a především vynikající scénografie, která dodává představní profesionální tvar a atmosféru.
(zadáno: 25.3.2017)
Čardášová princezna - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 100 %
Takto vypadá profesionálně nastudovaná opereta. Textové a hudební úpravy a výprava ve shodě s tím, co divák od operety očekává, vše zdařilé, nikoli však archaické. Obsazení nabízí plejádu asi současných nejlepší operetních pěvců v rámci ČR. Plzeňská inscenace dává divákovi zažít pocit radosti z divadla.
(zadáno: 5.2.2019)
Choroby mládí - Divadlo Disk: 30 %
Úpadek skupinky mladých lidí v závěru 20. let 20. století, kompenzace neexistence smyslu života dekadentními rozkošemi. Ačkoliv text nabízí jistou možnost generační výpovědi, inscenátorům se nepodařil najít správný klíč k jeho výkladu. Předváděné situace navzdory emoční vypjatosti působí značně nevěrohodně a nezáživně. Herecky se nepovedlo vystihnout ani jednu z postav dostatečně přirozeně a uvěřitelně. I když si hra se souborem příliš nesedla, je nápaditá po scénografické stránce.
(zadáno: 29.9.2018)
Cizinec - Divadlo Na Fidlovačce: 80 %
Dobře napsaná hra zachovávající klasickou divadelní jednotu času, děje a místa, která se vyváženým způsobem pohybuje na hraně charakterové komedie a komedie mravů. Divadelní potenciál je umocněn iluzivní scénou s proskleným prospektem. Přesné herecké výkony podávají zejména M. Písařík, L. Molínová a Z. Maryška. Jde o divácky přítažlivou inscenaci, která je svou vysokou úrovní srovnatelná s inscenací z 90. let v divadle ABC (s O. Víznerem v titulní roli).
(zadáno: 9.12.2018)
Cizinec hledá byt - Divadlo Disk: 70 %
Hostovského předlohu odcizení intelektuálně založeného jedince reálnému světu uchopili inscenátoři šťastným způsobem. Vznikla kvalitní inscenace, v níž se podařilo sladit režijní, scénografickou i hereckou složku. Hostovského postupné stírání rozdílu mezi realitou a horečnatou fantaskností umožnilo funkční oscilování mezi realistickými prvky na straně jedné a expresivními na straně druhé. Množství postav zase poskytlo dobrou hereckou příležitost pro vytváření studií různých lidských typů.
(zadáno: 25.3.2017)
Co na světě mám rád - Divadlo Semafor: 90 %
Z velké části improvizovaný koncert, který patří k tomu nejlepšímu, co lze v současnosti v Semaforu vidět. Uvolněná atmosféra bez pevného svázání s textem a skvěle provedená hudební čísla. Baví se diváci i účinkující.
(zadáno: 23.6.2018)
Čochtanův divotvorný hrnec - Divadlo Semafor: 80 %
Inscenace je hrou na muzikál Divotvorný hrnec. Jde o zdařilou kombinaci semaforské (Suchého) poetiky se scénami a pěveckými čísly z Divotvorného hrnce. Místy je až příliš zdůrazňovaná didaktická složka hry, ta je však naštěstí vzápětí umě shazovaná, stejně tak jako jsou ironizované dobově poplatné reálie z adaptace V+W. Na místo bezmezné adorace Suchý zvolil šťastný odstup a nadhled. Sám Suchý se ve hře objevuje ve výborné kondici a dvojrole (průvodce muzikálem a Čochtana) mu vysloveně sedne. Příjemně sehraný je i zbytek souboru (až na rušivé neherectví V. Harapese).
(zadáno: 21.1.2018)
Cravate Club - Divadlo Na Maninách: 10 %
Text hry o krizi středního věku a hodnotě přátelství sám o sobě není špatný. I když postrádá dostatečně nosnou zápletku, tři dramatické situace se dvěma postavami mohou fungovat. Problémem je inscenace, která je evidentně odbytá ve všech svých složkách - režijní, dramaturgické, scénografické, technické. Sami herci to nezachrání. Téměř na všem je vidět, že jde o nízkonákladové zájezdové představení. Tento typ her přitom může fungovat jen na komorní scéně s malým prostorem a těsným kontaktem herců a diváků, na velkých scénách se promění ve smutnou záležitost jak pro herce, tak pro diváky.
(zadáno: 6.10.2018)
Dámský krejčí - Činoherní klub: 60 %
Klasická situační komedie založená na manželské nevěře a bizarních lžích, do nichž se hlavní hrdina zaplétá. Kvalitní text, kterému ovšem škodí režijní uchopení. Scéna (přes nápad s mizejícími dveřmi) připomíná spíše zkušebnu nebo tělocvičnu a silně ubírá inscenaci na divadelnosti. Proti smyslu textu jde rovněž výběr hudby. Naopak pozitivně působí sehranost hereckého souboru. Výsledek vytváří mnohem kompaktnější dojem než po premiéře v roce 2005 s Mikulčíkem v hlavní roli (tehdy šlo o demonstraci nepochopení Feydeaua), přestože některé ženské herecké výkony zůstávají vyloženě slabé (Bočanová).
(zadáno: 3.4.2017)
Dobře rozehraná partie - Městská divadla pražská: 80 %
Dobře inscenovaná variace na klasické téma, jak správná ženská dokáže z gruntu proměnit zahořklého muže. Takto vypadá poctivě nastudovaná konverzační veselohra s přesvědčivými hereckými výkony tří hlavních představitelů (jimž L. Jurek v roli syna bohužel herecky nestačí). Povedená je i scéna I. Žídka.
(zadáno: 2.4.2017)
Dokonalá svatba - Městské divadlo Zlín: 40 %
Hra je ukázkovým příkladem dobře napsané situační komedie, kde hlavního hrdinu pronásleduje kolotoč situací, jejichž prostřednictvím se stále více zaplétá do neřešitelných lží a záměn. Velkým kladem inscenace je dobrá scénografie, horší je to s hereckými výkony, především obou hlavních mužských protagonistů. Zejména karikaturní pitvoření M. Příkazkého je pro tento typ her zcela nevhodné. Humor vystavěný na situacích (nikoli na klauniádě) to neunese, na hercích je zde vytvářet zdání serióznosti a vážnosti. Výkon dámské části souboru (zejm. M. Doležalové a M. Vančurové) je o dosti lepší.
(zadáno: 14.4.2019)
Evžen Oněgin - Městská divadla pražská: 70 %
Klíčem k Oněginovu příběhu se stal inscenátorům motiv zbytečného (znuděného) člověka, který svou životní přesyceností a cynickým postojem působí bolest sobě, jiným a nakonec znovu sobě. Inscenace využívá provokativní výrazové prostředky (nahotu, nečekané změny hudebního stylu, podivnou postavu Zareckého s nejednoznačnou symbolikou, vícehlasé recitace některých veršů atd.),přesto plyne až příliš poklidně. Divák sleduje zajímavou a příjemnou recitační podívanou, nedostavuje se však pocit emočního vytržení nebo citového pohnutí (nejpůsobivěji paradoxně působí efektní užití Šostakovičova valčíku).
(zadáno: 27.10.2018)
Famílie - Divadlo Na Fidlovačce: 90 %
Pod skořápkou komediálních situací se odehrává velmi silné drama o stáří a osamění. Dva protichůdné principy (vnuk x prarodiče) odhalují, jak rozdílné nároky a očekávání má člověk v různých etapách života. Podřídit se požadavkům druhé generace znamená sebeobětování, zvolit vlastní cestu životem znamená opuštění bližních. Hře prospívá vhodně zvolený inscenační přístup (včetně scénografie), který nesklouzává ani k frašce ani k sentimentálnosti, a vynikající herecké výkony (zejm. L.Molínové a Z.Maryšky).Závěr hry dokáže emocionálně diváka zasáhnout, neboť rezonuje se zkušeností většiny dospělých.
(zadáno: 6.4.2019)
Fanny a Alexandr - Divadlo na Vinohradech: 90 %
Vysoce působivá inscenace na motivy Bergmanova filmového opusu. Režijně zdařilé představení účelně prolíná dětský svět fantazie s událostmi dospělého světa. Šťastně zvolená scénografie (včetně efektního oddělení radostného světa rodiny a mrazivého světa biskupa) přidává na účinnosti divadelního zážitku a podtrhuje závěrečný happyend. K výjimečnosti inscenace přispívá nejen její délka a náročnost (kladená i na diváka), ale také vyrovnané herecké výkony (až na krátký výstup J. Žáka). Drobným nedostatkem je mírná ztráta tempa po famózním začátku, ale kvalitu celého představení to nesnižuje.
(zadáno: 20.10.2018)
Generálka - Divadlo Na Jezerce: 80 %
Konfrontace životní perspektivy definitivně poraženého Napoleona internovaného na Svatou Helenu a francouzské ženy z lidu, která ho přijíždí navštívit, aby z něho vymámila odškodné za smrt vnuků ve válce, vytváří situaci pro modelovou konverzační komedii o hodnotách, na nichž se zakládá lidská existence. Text zároveň poskytuje příležitost pro velké herecké individuality. Inscenace přirozeně stojí na osobnosti J. Bohdalové; R. Holub jí je vyrovnaným (a dobře zvoleným) partnerem. Nicméně je třeba též ocenit kvalitní scénografii a režii, které umocňují divácký zážitek z představení.
(zadáno: 25.3.2017)
Hašler... - Divadlo na Vinohradech: 60 %
Hra složená ze známých epizod ze života K. Hašlera, revuálně prokládaná jeho písněmi. Ne zrovna šťastné je zarámování hry do "zkoušky na hru o Hašlerovi". Jako zcizující efekt to nefunguje a inscenace se stává nemístně didaktickou až školometskou. Pro diváky jsou přitažlivé zejména písně, jejichž interpretace není špatná. Výkon P. Rychlého, který hraje dobře, pokud má pevné režijní vedení, je lepší ve druhé části. Divák se však neubrání pocitu, jak hodně by inscenaci pozvedl V. Preiss, pokud by ztvárnil titulní postavu.
(zadáno: 2.4.2017)
Hodina před svatbou - Městská divadla pražská: 70 %
Učebnicové rodinné drama, které začíná v duchu banálních příprav na svatbu, ale postupně se analyticky ponořujeme do patologických vztahů, psychotických poruch a temné minulosti. Zápletka graduje ve druhé části hry, i když svou přehnanou zvráceností má blízko ke karikatuře. Inscenace stojí na přesvědčivém P. Štěpánkovi, vynikající výkon podává J. Hána. Ne zrovna šťastné bylo obsazení M. Kačmarčíka, jehož herecký styl do celku nezapadá. Atmosféru inscenace podtrhuje zdařilá scénografie.
(zadáno: 18.2.2019)
Hodinový hoteliér - Divadlo na Vinohradech: 90 %
Setkání dvou stárnoucích mužů na okraji společnosti se závanem mládí reprezentovaným párem milenců, jejichž vztah se definitivně rozpadá. Inscenace působí velmi kompaktním dojmem (z hlediska scénického ztvárnění a hereckých výkonů), udržuje si potřebné tempo i intenzitu diváckého napětí. Z herců je třeba vyzdvihnout M. Frösslovou, která dokáže v těsném kontaktu s divákem vytvořit emocionálně silnou figuru. Představení patří k tomu nejlepšímu, co je v současnosti možné na Vinohradech vidět.
(zadáno: 25.3.2017)
Hodiny jdou pozpátku - Divadlo Semafor: 100 %
Hra je jedním z vrcholů Suchého tvorby, a to nejen po stránce textové, ale také hudební. Od začátku až do konce si udržuje pevný tvar a rytmus. Osciluje v různých polohách komiky a inteligentní jazykové a hudební zábavy. Dokáže přitom zdařile zabrousit i do vážnějších poloh. Leitmotivem je imaginace a fantazie jako zdroj naděje.
(zadáno: 10.11.2017)
Holka nebo kluk - Jihočeské divadlo Č. Budějovice: 80 %
Hra napsaná podle filmu s A. Mandlovou a stylizovaná do podoby operety s písněmi především z repertoáru O. Nového. Jde o poctivě udělané iluzivní divadlo, kde všechno funguje (včetně orchestru, sboru a baletu). Všichni dobře hrají a zpívají, přičemž výkony některých účinkující jsou vysoké i v měřítku činoherního divadla (zejména výkon J. Průdka). Škoda, že tento typ inscenací není možné vidět v některém z pražských divadel.

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 > >>