Jakub Vladimír

Hra která zapůsobí na všechny vaše smysly. Pobaví, rozesmutní i naštve. Krásný náhled do životů dvou géniů. Dopisy skvělé převedeny divadelní formou na jeviště (což by nutně nemusela být samozřejmost, dokážu si představit milion nudných způsobu jak inscenaci udělat). Povinnost každého divadelního fanouška toto vidět dokud je čas!

Úžasný Saša Rašilov, jehož výkon snad stačí jako důvod ke zhlédnutí inscenace. Celé představení drží na svých zádech a naštěstí se mu to podařilo. Jeho energie a zápal pro roli je to, co udrželo mou pozornost po celé trvání představení.

Skvělé, krátké, úderné. Krátké etudy, které asi nepobaví každého, ale mně se do noty trefily. Ve chvíli kdy začne trochu nudit skončí. Herecké výkony (jak je ostatně u zábradlí zvykem) skvělé, zajímavá scénografie a úžasná hudba (o kterou se postaral herec Vojta Vondráček). Mě nezklamalo, ba naopak je to přesně můj šálek kávy, který mě v návalech špatné nálady vždy dokáže rozesmát.

75%
Zajímavé pojetí staré hry, které hodně riskuje a některé experimenty se často nedovedou, ale alespoň snaha přivést něco nového na scénu Národního divadla se cení.

Představení se zajímavým a důležitým tématem. Klasicky herecké výkony skvělé, taktéž i scénografie (jako je Na zábradlí zvykem od výborného Marka Cpina.
Jediná vada na krása jsou někdy až zbytečně expresivní scény (zneužití postavy Dity Kaplanové). Jinak ale jako obvykle zajimave udělaná inscenace.

Skvělá inscenace, jejíž největší nevýhodou je její stopáž.

65%
Zajímavě scénograficky pojato. Spousty výborných nápadů (brýle, mikrofon na ruce). Skvěle se doplňující Bednář s Kubátovou. Představení má silný začátek a konec, bohužel se ale za mě veprostřed místy trochu rozpadá. Určitě ale stojí za návštěvu.

Neurazí ale ničím nepřekvapí.
Dobré herecké výkony a zajímavá scénografie. Bohužel nulový zásah do textu a žádná snaha předat skrz hru nějaké nové myšlenky či poselství. (Pardon ale monolog dědečka Dubského mohl být vyškrtnut už jen kvůli jeho neaktualitě a zbytečnosti v kontextu příběhu) Rozumím že v Národním divadle musí být alespoň jedna inscenace přístupná obecné veřejnosti, ale jde to i jinak.

Krásný příklad jak nedělat moderní zpracování. Představení zabaví, ale nachází se zde spoustu naprosto zbytečných rozhodnutí.
Převykládání Krále Oidipa pomoocí jídla je naprosto zbytečné udělání nepořádku na jevišti (které já osobně v lásce nemám). A zahrnutí drog a sebepoškozování je naprosto zbytečně, hloupě až necitlivě nacpáno do představení aby jakože mělo nějaké moderní poslání.
Možná obyčejného puberťáckého diváka zabaví, poučený divák však potřebuje něco víc.

Jakožto velký fanda originálního filmu považuji tuto adaptaci za znásilnění, možná až zneuctění originálu.
Opravdu nechápu jak to mohl vytvořit někdo, kdo něco s originálním filmem společné má.
A to ani nemluvím o tří hodinové stopáži.