Profil uživatele

J.anek

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 12 % (139)
Helena Grégrová: 13 % (147)
Jiří Koula: 14 % (73)
Jiří Landa: 14 % (119)
Lukáš Dubský: 15 % (134)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 3.2.2019)
Krása. Jen to překvapivě vůbec není pro děti. Divadlo jich bylo plné a zvládly to, protože Jan Cina je kouzelník, ale jinak je to docela náročná inscenace, která předpokládá dobrou znalost předlohy. Protože je to opravdu jen na motivy. Pěvecký part je v podstatě operní, ale Cina jej zvládá hravě - a stejně hravě zachrání všechny režijní neobratnosti. Krása pro dospělé, na kterou chodí malé děti.
(zadáno: 20.2.2019)
Krása. Rytmus, slovní ekvilibristika, citlivě vybraná hudba, nádherné jevištní obrazy, zpěv Evy Hacurové, vtip a nadhled, cit, přiměřená dávka patosu. A dráty, které se umí proměnit v trnovou korunu, a ráčkování, po kterém se mi tak stýská, a kašel a hnis a bolest. A paličova žena. A nenatřený plot na Hrádečku. A prskavky a Vánoce. A pochybování a lidské slabosti. A cigarety a cigaretové papírky.
Jevištní báseň o dvou moudrých a krásných lidech, kteří nám tak bolestně chybí.
(zadáno: 10.3.2019)
Z mlhy a šera se za svitu svíček derou obrazy Petra Brandla v elegantních pohybových kreacích Martina Talagy. A krom toho se před očima diváků odehrávají vtipné peripetie nepokojného Brandlova žití. Je to veselé, je to erotické, je to svižné, je to chytré. Však také je autor jedním z nejhodnějších medvídků a geniální matematik. :-)
(zadáno: 17.3.2019)
Inscenace je to luxusní. Drsná, vtipná, syrová. Průvodce příběhem a podsvětím velkoměsta je Kryštof Krhovják a je skvělý. Charizmatický, sarkastický, pobavený, a přece jaksi zvláštně účastný. A laskavý. Z Döblinova románu je ve Vile antické drama a je krutě současné. Je třeba o morálce tam, kde bychom ji nečekali. O krutosti, o marasmu, který nás pohlcuje. Z Berlína na Štvanici mi bylo zle, a přece se mi z něj nechtělo odejít. Nabízí rytmus, životní energii a parádní herecké výkony.
(zadáno: 18.3.2019)
Nádherná miniatura si s divákem dost krutě pohrává. V podstatě - až na detaily - víte, jak to dopadne, a přece se bojíte, co může přinést další minuta. Soustředěné výkony, poctivý humor, krása.
(zadáno: 22.4.2019)
Nádherná jevištní báseň. V komplikovaných časových vrstvách se myslím hravě orientuje i ten, kdo Topolovu předlohu nezná. Mikuláškova fantazie je krásná. Důstojná i hravá. Čistá taková. Hraje se o naší minulosti, která je stále s námi, žene nás i děsi, motivuje i ubíjí. Vynikající Prachař, parádní Hes. Mrzela mě absence Johanny Tesařové. A tak docela nechápu odcházející diváky. Tušili vůbec, na co jdou?
(zadáno: 9.5.2019)
Všechna krutost a manipulace světa v obrazech, ze kterých mi není dobře. Skvělá Andrea Berecková a skvělí kompletně všichni. Dětinský ještě a později zahořklý Francek Maryše nepomůže a ostatní nevidí a neslyší. Protože nechtějí. Protože mají svého dost. Parádně použitý Sovův text o lásce, která se minula v čase. A ten vysavač! Už dlouho mě nic tak nezasáhlo. Výborné divadlo.
(zadáno: 11.5.2019)
Nemá cenu dělat tenhle muzikál, když nemáte Billyho a Michaela. Jenže Lumír Olšovský je zkrátka našel. A má je. Miloslav Frýdl a Jaromír Dezort jsou jedineční. A nemám důvod pochybovat o jejich alternacích. A bravurní je Ivana Chýlková. A vynikající Lukáš Ondruš!
Tři hodiny a deset minut i s přestávkou. Ale můžeme si za to sami - neměli jsme tolik tleskat.
(zadáno: 15.5.2019)
Text, který napsal Machiavelli pro Medicejské, patří k tomu nejodpornějšímu a nejpravdivějšímu, co bylo kdy o lidech a politice napsáno. A Anna Klimešová vymyslela jeho inscenování skvěle. A skvěle si vybrala pětici kluků, kteří jsou tak trochu z Rychlých šípů, ale ještě vic z Bratrstva kočičí pracky. Bavilo mě poznávat konkrétní politiky, bavilo mě, kterak to funguje, i když je nepoznáte. Inscenace je konkrétní i obecná zároveň. Je o svobodě, se kterou neumíme zacházet, je o manipulaci, se kterou si nevíme rady. Je o nás a je krutě aktuální. Body navíc za Kryštofův zpěv.
(zadáno: 24.5.2019)
Krása.
Je to moderní, svižné, vtipné, chytré, důstojné i kruté. Smršť nápadů, jemné aktualizace, parádní výkony. S každou další rolí roste Filip Březina. Zdeněk Piškula je esencí chlapectví - dychtivý, neúnavný, smích i smutek, ironie i patos v jedné chvíli. Tereze Marečkové věřím, že je čtrnáctiletá holka, kterou okolnosti donutily dospět. Je krásná a talentu má na rozdávání - všem hloupým a jedovatým komentářům navzdory. Těší mě akcent, že penize jsou jedem společnosti. Jsou. A ještě drobnost - kdo není s to pochopit použití plyšového medvídka, snad by se raději neměl vyjadřovat vůbec...
(zadáno: 12.9.2019)
Vynikající inscenace. Všichni na sebe skvěle slyší, zážitek je to naprosto autentický.
(zadáno: 15.9.2019)
"Zbatečně teatrálně" v téhle skvělé inscenaci nehraje nikdo. Kdy už si lidé přestanou plést divadlo s televizními seriály? Vynikající je především spoluautorka textu Lucie Trmíková. Je zcela přesvědčivá a pravdivá i v krajních polohách.
(zadáno: 17.9.2019)
Z poněkud chaotického a pro mě nesrozumitelného začátku se vyklubala silná osobní výpověď. A všechny ty neuvěřtelné akrobatické výkony ani náhodou nejsou cílem - jsou prostředkem k vyjádření.
Nádhera.
(zadáno: 22.9.2019)
?Každý udělá chybu. I ten nejlepší.?
Vynikající inscenace. Úsporná ve slovech i prostředcích, soustředěná, intimní, silná. A právě teď a tady sakra potřebná.
(zadáno: 25.9.2019)
Tenhle severní vítr je hodně krutý.
Skvělý je Jakub Žáček - vtipný i dojemný, krutý i bezbranný zároveň. Střihy mezi krajními polohami jsou téměř nepostřehnutelné. A moc dobře funguje scéna Marka Cpina.
(zadáno: 27.9.2019)
Jihlavská inscenace je boží.
Je o lásce k nesnesení. K nepřežití.
O neschopnosti myslet. O zaslepenosti.
Tak dobře to všichni známe...
Michal Kraus, horácký Werther, patří do zvrhlé kategorie MKT - mladý, krásný, talentovaný. S Jakubem Čermákem si zjevně porozuměl. Má v sobě spousty sebedestruktivní energie. Dobře si vedou všichni, ale je jasné, na kom to celé stojí.
Sterilně čistý prostor se spolu s ním a jeho duší špiní a mění. A naše srdce tlučou s Wertherovým ve stejném rytmu.
(zadáno: 4.11.2019)
Fascinující horor o manipulaci, o moci peněz a zkreslování reality, o bohatých a chudých. A přitom to na začátku vypadá tak nevinně, tak racionálně, tak výhodně. Kam se hrabe Babiš na Lucii Roznětínskou. I z přeřeknutí se dokáže vymotat s takovou elegancí, že máte intenzivní dojem, že jste se přeslechli a že chyba je na vaší straně. Dlouho nechápete, proč jí ten tupý řemeslník nechce ve všem vyhovět - a najednou je už pozdě. 80 minut psychického tlaku, kterému rozumíte, vnímáte ho, ale zároveň si s hrůzou uvědomujete, že byste mu také podlehli. Skvělý text, skvělý překlad, skvělá inscenace.
(zadáno: 24.11.2019)
Je to vynikající moderní divadlo. Nechápu poznámky o nápadech, které zbytečně zpomalují děj - já o takových nevím. Moc mě to bavilo. Že je Daniel Krejčík mimořádný herec, o tom jistě není třeba někoho přesvědčovat. V Dánské dívce svoje kvality jen potvrzuje. Což ostatně platí i o Vojtěchovi Vodochodském. Jakub Čermák roste s každou inscenací.
(zadáno: 3.12.2019)
Bolestně krásná veganská inscenace na pomezí života a smrti, po které bych nechtěl uklízet jeviště a čistit kostýmy. Hraje se o hledání smyslu, o bolesti života a o lásce taky. A je to divadlo poezie ve třetí osobě - neosobní, a přece tolik intimní a živočišné. Kluky a Anežku Šťastnou znám už z Kafkova a Vítkova Procesu, Marii-Luisu jsem viděl prvně, všichni byli skvělí. A bavili mě muzikanti a způsob, jakým žili s inscenací.
(zadáno: 10.12.2019)
Tančí se o sexu a o svobodě, o ní především. A tančí se svobodně, bez zábran, bez prudérnosti - zato s nadhledem a humorem. Martin Talaga má náramné nápady a čich na skvělé partnery.
(zadáno: 14.12.2019)
Forenzní inscenace Sofoklova textu je chytrá, velmi racionální až vědecká, a přece není bez emocí. Výtvarně a zvukově je nádherná. Zaujme obří kadidelnice, světelný kruh, v jehož středu se Oidipús znovu stane nenarozeným ještě dítětem, působí tma, v níž slova musí obstát sama o sobě, bez obrazů a gest. Strhává rytmem bicích i osudovým hlasem varhan. Detektiv Oidipús hledá bolestně pravdu o sobě samém. A my s ním. Své kostlivce ve skříni máme přece všichni. A pravdu o minulosti bychom měli znát - ať to bolí sebevíc.
Všichni jsou dobří, ale Jana Preissová je hvězdná.
(zadáno: 21.12.2019)
A pak že nelze dvakrát vstoupit do téže řeky! V pohodě. Na 13 let slavné Tři mušketýry navázali v Alfě elegantně, s lehkostí, hravostí a vtipem. Úplně vidím autory, kterak při kvalitní tequile a míse nachos chrlí jeden nápad za druhým a smějí se až do bolesti.
Jasně, krom vtipu je v hlavní roli romantika, ale hraje se také o chamtivosti a zneužívání moci. A o revoluci. Ale o takové, v níž je zlo odhaleno, obnaženo a potrestáno.
Bravos, Alfákos!
(zadáno: 7.2.2020)
Parádní divadlo poezie. Na obnaženém jevišti jen provazový žebřík a obrazy z kufrů a lidských těl. Z ženských těl. Vynikající zpěv, výkřiky, osiřelá torza vět, voiceband, rytmus, dupání a tleskání. Není to ale nikdy prvoplánově ilustrativní. Je to chytré a působivé. Příběh nevypráví tahle dramatizace doslovně, jde po pocitech, buduje atmosféru. A všechno se to děje s mimořádnou energií. Nádhera.
(zadáno: 14.2.2020)
Takové násilí bych bral denně. Mimořádně vtipná inscenace není v žádném okamžiku povrchní. Je o násilí mimořádném, i o tom, které musíme snášet každý den. Tohle bude bavit herce i diváky ještě léta.
(zadáno: 15.2.2020)
Je to veliká paráda. Herecky i pěvecky inscenaci kralují Pavel Klimenda a Jozef Hruškoci. A je super, kolik je v Plzni krásných zpěvaček. Měl jsem radost, že se anglicky i mluví, nejen zpívá. Bavily mě kostýmy, rezervy jsou myslím ve scéně - je taková sterilní, chladná, nešikovná. A celé je to překvapivě tiché - navzdory špuntům do uší, které jsme všichni vyfasovali. Volume doprava, prosím!