Chybová zpráva

  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).

Profil uživatele

J.anek

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 11 % (83)
Helena Grégrová: 13 % (93)
Jiří Landa: 13 % (94)
Jiří Koula: 14 % (70)
Iva Bryndová: 15 % (41)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 7 8 9 10 11 12 13 > >>

(zadáno: 28.1.2017)
Protektorát v rozhlase, ale nejen! Časovému ukotvení navzdory je inscenace krutě aktuální - můžeme věřit médiím? Říkají nám novináři pravdu? A chceme ji slyšet? Výborné výkony všech, objevem je pro mě Ivo Sedláček - je přesný, je hudebník, je charismatický. Tohle prostě chcete vidět.
(zadáno: 30.12.2017)
Dramatizace Lucie Ferenzové je chytrá. Radikálně redukuje postavy příběhu, zjednodušuje jejich motivace, zpřehledňuje vztahy mezi nimi. Vypravovat začíná od klíčového momentu Tobiášova života, od jeho pobytu v jeskyni. Dobře nachází zásadní dramatické situace, šetří slovy. A především jako režisérka vsadila na toho pravého - na Ondřeje Rychlého. Ten je hnacím motorem 75 minut dlouhé inscenace. Podává suverénní, hvězdný výkon. Jen je škoda, že divadlo neupozorňuje, jakým divákům je inscenace určena. Takhle se povedené dílo trochu míjí s publikem. Malé děti zkrátka nestíhají. (více v článku na blogu)
(zadáno: 8.10.2017)
Režisér tak trochu vykrádá Rituální vraždu George Mastromase. Jenže to, co Svozilovi fungovalo, tady tak nějak nefunguje. Celek se rozpadá, některé situace vyznívají rozpačitě, do ztracena, podivně sterilně. Jediný, kdo drží postavu, je Kryštof Bartoš. Všichni ostatní jsou... Kdo vlastně? Törless? Je to zmatek. A co chtějí říct? Že je šikana fuj? Tak fajn, ale to už jsem tak nějak věděl. Běžte raději do Vily Štvanice na Synáčky - ti mají hlavu a patu.
(zadáno: 10.12.2019)
Tančí se o sexu a o svobodě, o ní především. A tančí se svobodně, bez zábran, bez prudérnosti - zato s nadhledem a humorem. Martin Talaga má náramné nápady a čich na skvělé partnery.
(zadáno: 17.2.2017)
Oproti autorovu záměru jsou plzeňské sestry o generaci starší - ale logiku to má. 116 let po moskevské premiéře řešíme některé problémy později. Hraje se o únavě, o syndromu vyhoření, který dozajista existoval už za Čechova, jen se tak nejmenoval. Inscenace je to skvělá, jen by byla působivější v menším prostoru. Velké divadlo v Plzni zkrátka není Dejvické. A možná jsou některé vztahy v inscenaci až moc komplikované a nečitelné. Režisér třeba naznačuje, že Andrej má jiného otce než jeho sestry. A koho si vybral? Však se přijďte podívat... (více v článku na blogu)
(zadáno: 30.5.2017)
Tak jestli jste snad neměli rádi motorky, vůni benzínu a vítr ve vlasech, po Silácích se váš život změní! Já se motorkářů vždycky trochu bál, ale oni jsou to dobráci od kosti. Zato na řidiče kamionů pozor!
Vít Peřina s Petrou Kosovou odvedli skvělou práci na textu, Ivan Nesveda dodal luxusní loutky, Petr Kamioňák Vydarený poctivou motorkářskou muziku a Tomáš Dvořák spoustu prima nápadů. A hlavně obsadil motorkáře tělem i duší - moc jim to sluší. Pohádkový příběh je plný zvratů a zároveň se chytře drží klasického pohádkového schématu. Je to rodinná inscenace v tom nejlepším slova smyslu.
(zadáno: 10.3.2019)
Z mlhy a šera se za svitu svíček derou obrazy Petra Brandla v elegantních pohybových kreacích Martina Talagy. A krom toho se před očima diváků odehrávají vtipné peripetie nepokojného Brandlova žití. Je to veselé, je to erotické, je to svižné, je to chytré. Však také je autor jedním z nejhodnějších medvídků a geniální matematik. :-)
(zadáno: 3.2.2016)
Zajímavá inscenace, která ještě potřebuje dozrát. Atmosféru knížky v sobě má, ale ještě chybí odstup a lehkost, nadhled, který se s reprízami dostaví. Už teď je jasné, že Eva Salzmannová je skvělá Jenůfa a Tereza Dočkalová ideální Karla. Lenka Zahradnická se bez potíží převtěluje a Tomáš Dianiška je jako obvykle dobrý a uvěřitelný v každé poloze. Richard Němec je typově obsazený správně, ale je znát, že není profesionál.
Dramatizace je to chytrá. Tsunami zvládne za pár vteřin, rychlé přijímačky do Olomouce a potom už hurá na Kubu. A nade vším se ustavičně vznáší táhlé a smutné tóny trubky...
(zadáno: 23.12.2016)
Jako by se Ivan Krejčí s Tomášem Vůjtkem nedokázali rozhodnout, o čem to celé bude. A tak zůstalo u neslaného nemastného kompromisu. Není to ani psychologická sonda do vztahu učitelů, rodičů a dětí, ale ani čistá konverzační komedie. Představení se vleče bez point, smíchu se ozývá jen pramálo. Inscenaci vládne Věra Hlaváčková, i Daniela Bambasová je skvělá. Obě mají energie na rozdávání, velké dámy, velké osobnosti. A přece je inscenace nějak plochá, negraduje (jak by ostatně mohla, když Tomáš Drápela nasadí tak vysoko, že už skoro není kam stupňovat). Neurazí, nenadchne. Jako české školství.
(zadáno: 21.1.2016)
Říkal jsem si co s tou starou německou veteší dneska na jevišti. Říkal jsem si, že ani bezčasí, které je naznačeno scénou i kostýmy, z Úkladů a lásky nadčasový text neudělá. A ono přece.
Jen jedna výhrada: chápu potřebu kontrastu mezi měšťany a privilegovanými, a přece se nějak nemůžu smířit se stylizací manželů Millerových. Nevím, proč je má Luisa ráda, nevím, proč se pro ně (?) obětuje. Někdo ji přece k jejím pevným životním postojům musel vychovat... Všem ostatním postavám ale rozumím dobře. A do Ondřeje Rychlého a Kláry Krejsové se snadno zamilujete - jsou přirození a opravdoví - bravo!
(zadáno: 28.4.2017)
A to jsem si myslel, že filmu Agnieszky Holland se nic nevyrovná... Logika vztahů, uvěřitelnost situací, silné, nápaditě pointované obrazy. Jakub Tvrdík a Matěj Anděl zvládají básníky znamenitě. Lehce mate, že má Verlaine hezčí tělo, ale co. Přemýšlím nad použitím koturnů, a nic kloudného mě nenapadá. Zato hudba mě bavila tuze. A opulentní kostýmy. A scéna - tolik pokojů v životě vystřídáme, a vlastně se jeden od druhého neliší... Žel v druhé půli je tempo poněkud malátnější. A ta zfetovaná číšnice byla mimo rytmus a rušila. Drobné kazy na dobré inscenaci.
(zadáno: 27.9.2019)
Jihlavská inscenace je boží.
Je o lásce k nesnesení. K nepřežití.
O neschopnosti myslet. O zaslepenosti.
Tak dobře to všichni známe...
Michal Kraus, horácký Werther, patří do zvrhlé kategorie MKT - mladý, krásný, talentovaný. S Jakubem Čermákem si zjevně porozuměl. Má v sobě spousty sebedestruktivní energie. Dobře si vedou všichni, ale je jasné, na kom to celé stojí.
Sterilně čistý prostor se spolu s ním a jeho duší špiní a mění. A naše srdce tlučou s Wertherovým ve stejném rytmu.
(zadáno: 18.4.2018)
Všechno podstatné už tu je, tak bych jen opakoval, co napsali jiní. Matěj Samec to s textem umí, chvílemi jako by seděl na jevišti on. Však jsou si s Danielem Krejčíkem podobní. Já jsem si uvědomil, že naše psice je Bůh. Vlastně jsem to věděl od chvíle, kdy se mi schoulila do loketní jamky.
(zadáno: 21.1.2016)
Skvělý text, vynikající interpretka.
Divadlo jednoho herce je mi tak nějak z gruntu protivné a podezřelé, a přece jsem viděl pár monodramat, která mě přesvědčila o tom, že má tahle forma právo na existenci. Jen musí onen "jeden herec" disponovat opravdu pořádným charismatem a velkou interpretační jistotou. To je nezbytný předpoklad. A v tomhle směru nemám o Dianě Tonikové žádnou pochybnost.
(zadáno: 6.1.2020)
Tahle komedie převleků se mi motá s jinými Williamovými taškařicemi a v lásce ji nemám. Zato mám v lásce BodyVoiceBand - a po dnešku zase o trochu víc. S textem si herci pohrávají s bravurou, odkrývají vtip za vtipem, radost je to převeliká. Jen je toho ve výsledku moc a je to dlouhé. Zahodit nápad je těžké, vim, a těžší, když je povedený, ale celku by to prospělo. Všichni jsou moc dobří, ale královnou inscenace je pro mě služebná Marie Diany Tonikové. Její timing je dokonalý, stejně tak zvolený postoj a pohyb a přesná mimika. Má nejblíž ke commedii dell'arte, k níž celá inscenace směřuje.
(zadáno: 29.9.2018)
Luxusní přemýšlení o životě. A taky o smrti, zrcadlech, o světě a jídle. Pohřební hostina, u které je mile veselo. Hra světel a stínů, vůní a chutí jídel i slov.
(zadáno: 31.10.2015)
Možná mě budete mít za blázna, ale mně se to líbilo. Na celém tomhle dílku neshledávám vulgárního pranic. Kvůli těm několika silnějším slovům může inscenaci Tomáše Svobody odsoudit leda pokrytec. Někde jsem četl, že kdo nadává sprostě jako dlaždič, je vnitřně krásný a zdravý a je mu moc dobře. Kdo se dívá jen na formu, kdo nevidí za slova, s tím je škoda ztrácet čas. Tenhle argument prostě neberu. Libreto Tomáše Svobody citlivě pracuje s plzeňskými reáliemi i příběhem Viktorky. Ne všechny melodie jsou nezapomenutelné, ale odcházel jsem s ústřední melodií v hlavě - a tak to má u muzikálu být.
(zadáno: 30.3.2019)
Poctivý Čechov. Chytrý, vtipný, srozumitelný. Jasně, někteří herci nemají pro své role věk a životní zkušenost, ale překvapivě mi to vůbec nevadilo. A některé výkony jsou jednoduše vynikající, pro mě hlavně Lopachin, Péťa Trofimov a Raněvská. Žádné přehrávání, žádné trhání kulis, ale logika a lehkost. A vtipu, který není hloupý a podbízivý, tak akorát. Výborný Firs. A skvělá práce s hudbou.
(zadáno: 15.5.2019)
Text, který napsal Machiavelli pro Medicejské, patří k tomu nejodpornějšímu a nejpravdivějšímu, co bylo kdy o lidech a politice napsáno. A Anna Klimešová vymyslela jeho inscenování skvěle. A skvěle si vybrala pětici kluků, kteří jsou tak trochu z Rychlých šípů, ale ještě vic z Bratrstva kočičí pracky. Bavilo mě poznávat konkrétní politiky, bavilo mě, kterak to funguje, i když je nepoznáte. Inscenace je konkrétní i obecná zároveň. Je o svobodě, se kterou neumíme zacházet, je o manipulaci, se kterou si nevíme rady. Je o nás a je krutě aktuální. Body navíc za Kryštofův zpěv.
Pochybuju, že někdo porozumí Vojckovi líp. Bravo.
(zadáno: 18.10.2015)
Esej o nás (však taky nahý Vojcek přichází od diváků a zve nás do svého světa), esej o společnosti, ve které žijeme a v níž se nějak snažíme obstát. Vynikající je všechno - scéna, hudba, kostýmy, světla, zpěv. Evropské divadlo. Jen aby mu nebylo v Plzni těsno... (více v článku na blogu)
(zadáno: 1.11.2014)
(zadáno: 26.2.2019)
Jiří Havelka použil podobný princip jako u své inscenace Já, hrdina. Úvodní terapeutické monology balancují na hraně mezi upřímností a neupřímností. Smysl mají, to nepopírám, ale štvaly mě. Následná rekonstrukce případu vraždy je fascinující, věcná, ale zároveň silná a naléhavá.

Další stránky hodnocení: << < 7 8 9 10 11 12 13 > >>