Profil uživatele

J.anek

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Veronika Boušová: 9 % (23)
Jan Pařízek: 11 % (61)
Helena Grégrová: 13 % (68)
Jiří Landa: 14 % (85)
Jiří Koula: 15 % (62)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 13.5.2018)
Hodina lásky - Divadlo Spektákl: 80 %
Krásná poetická miniatura, v níž má všechno své pevné místo. Odstraňte kamínek a stavba se zřítí. Křehká a soustředěná metafora o nás, kteří žijeme vzpomínkami a obavami z budoucnosti, ale tady a teď žít nedovedem.
(zadáno: 13.5.2018)
Donaha! - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 90 %
Soubor plzeňského muzikálu je v neuvěřitelné formě. A Dalibor Gondík v roli režiséra všechny bezpečně převedl přes úskalí, kterých tenhle muzikál nemá málo. Kolik tam mohlo být trapnosti a upatlanosti! Ale nic takového se nekoná. Bylo to vtipné, dojemné, silné, hravé, ale nudné nebo trapné ani na okamžik. Šestice nezaměstnaných ocelářů je v Plzni hodně různorodá. S jistotou všemu vládne Jozef Hruškoci, výborně se na plzeňském jevišti daří Tomáši Savkovi. Nejzářivějším Žihadlem je ovšem Pavel Klimenda. Jeho sebedestruktivní Ethan je muž, který má co ukázat a kterému prostě musíte držet palce.
(zadáno: 8.5.2018)
Čapek - Městská divadla pražská: 90 %
Aktuální a chytré divadlo, které hledá a nachází přesné logické paralely se současností. Někdo může namítnout, že je zbytečné přesvědčovat přesvědčené, ale třeba i Zemanův volič může nějakou vzrušující shodou okolností přijít do divadla - jeden nikdy neví. Citlivě vybrané ukázky z Čapkova díla působí organicky, ba překvapují svou silou. Inscenaci by to nejspíš slušelo i v televizi, jenže Barrandov to vysílat nebude a hlupáci se na nic jiného nedívají. Jiří Hána je v chytré stylizaci naprosto uvěřitelný, podobně ostatní spisovatelé. Vynikající inscenace s minimem slabších míst. Poctivých 85%.
(zadáno: 7.5.2018)
Milovnice - BodyVoiceBand: 80 %
Fascinující text Elfride Jelinek zní v inscenaci razantně a krutě, a přece mu nechybí vtip a hravost. Tím silněji pak funguje jeho až naturalistická zrůdnost a pravdivost. Výborní jsou všichni, nicméně je znát, že se nehraje dost často - udržet si takhle náročný text v hlavě, to je rasovina. A to nemluvím o výměnách herců a redukci postav. Světelný park slibuje výrazné proměny a efekty, ale žádné se nekonají. To je trochu matoucí. Inscenace je ovšem tak dobrá, že technické berličky v podobě světelných kouzel nepotřebuje.
(zadáno: 4.5.2018)
Bordel L’Amour - Depresivní děti touží po penězích: 80 %
Moc příjemný bordel. Něžný, lehce erotický, milý. Ze 17 druhů lásky každý ochutná jen tři. Hned bych si to dal znovu. :-)
(zadáno: 1.5.2018)
Deník zloděje - Divadelní společnost Masopust: 90 %
Koník a Kuchyňka v dokonalé (dis)harmonii. Velkolepost baroka proti lidské...malosti, velkoleposti? Možná obnažené přirozenosti. Miloslav König, ve skle der Honig, trocha mouky na zaprášení - a je před námi Kaliban. Krásný a děsivý zároveň. Jevištní báseň, metafora žití, v níž se kouří od diváků (jsou-li pohotoví a štědří jako Matěj Nechvátal) vysomrované cigarety. Vznešenost a nízkost se střídají takovým tempem, že se z toho motá hlava.
(zadáno: 29.4.2018)
Šumař na střeše - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 70 %
Poctivá inscenace skvělého muzikálu. Zamrzí, že Miloslav Mejzlík nezpívá. Respektive že zpívá, ale neumí. Herecky je ovšem bravurní. A přece jsem si to před 18 lety v Komorním divadle užil nějak víc...
(zadáno: 28.4.2018)
Něco za něco - Divadlo pod Palmovkou: 80 %
Soubor Palmovky je ve skvělé formě (včetně Ondřeje Veselého, o jehož formu se, a to viditelně velmi dobře, stará fitness Svět pod Palmovkou). Publikum vypadalo vyjeveně a naštvaně, že se na scéně odehrává něco, nač není zvyklé. Přišlo se poveselit (mnohé dámy si i hlavu nechaly udělat), a on ho tu někdo nutí přemýšlet? Tak to tedy ne! Tolerance k jinému vidění světa u nás vážně nefrčí. A steskům, že si Klata z Shakespearova textu vybral jen jednu linii, už vůbec nerozumím. Jednak to není pravda, a i kdyby - tak co? On je snad nějaký zákon, jak se má hrát Shakespeare? Skvělá inscenace.
(zadáno: 22.4.2018)
Dům v jabloních - Pomezí: 90 %
Tahle inscenace člověka utahá, ale krásně. V Loosově vile je za chvíli každý jako doma. Nádherný prostor. A detektivka, jejíž se stanete součástí, je hodně komplikovaná, vyžaduje investigativní přístup. Kdo má ostré lokty a rychlé nohy, dozví se víc, ale nikdy všechno. Naštěstí jsme po představení dali s ostatními diváky všechny verze dohromady. Ideální by snad bylo, kdyby nás vyrazilo sedm a každý sledoval jednu postavu. Ale i tak to byla krása a dobrodružství. A všichni herci jsou k neuvěření autentičtí a pohotoví.
(zadáno: 20.4.2018)
Prodaná nevěsta v letech 1868 až 2018 - Divadlo Disk: 90 %
Tak na tenhle ročník bacha! Tolik talentu a energie! Generační výpověď, ale i hravost, lehkost a hudební virtuozita. Petr Erbes a Boris Jedinák nás provázejí uplynulými 150 lety chytře a s vtipem, ale dovedou být i pořádně drsní. A protože Prodaná nevěsta se zkrátka hraje při každé sebepitomější příležitosti, je dobrým symbolem i průvodcem dějinami. Nezapomenutelná je Cyrilova scéna s párkem, Kryštofův medvěd, který držel pero, ale nepodepsal. A Štěpničkův komentář! Paráda! A díky za pivo!
(zadáno: 18.4.2018)
V hodině rysa - SpoluHra: 80 %
Všechno podstatné už tu je, tak bych jen opakoval, co napsali jiní. Matěj Samec to s textem umí, chvílemi jako by seděl na jevišti on. Však jsou si s Danielem Krejčíkem podobní. Já jsem si uvědomil, že naše psice je Bůh. Vlastně jsem to věděl od chvíle, kdy se mi schoulila do loketní jamky.
(zadáno: 15.4.2018)
Všechny báječné věci - OLDstars: 80 %
Je to stejně dobré jako v Chebu. Jen komornější, intenzivnější. Pavel Richta měl v Chebu při představení, které jsem viděl, větší štěstí na spolupracující diváky. Daniel Krejčík se dneska pekelně nadřel. Vlastně jsem během představení hodně přemýšlel, kam se poděla empatie, schopnost hrát si, spolupracovat, být součástí celku. Hodnotit tuhle inscenaci je těžké, je pokaždé jiná. Ale Daniel Krejčík je skvělý, to je bez debat.
(zadáno: 15.4.2018)
Thelma a Selma - A studio Rubín: 80 %
Národní divadlo v Rubínu. Pavlína Štorková a Alena Štréblová hledají s pomocí Petra Šmída samy sebe - a činí tak mysticky, zábavně, soustředěně. Celé to trvá asi 80 minut, ale uteče to mnohem rychleji. Pavlína Štorková mluví sama se sebou, intimita a bezbrannost mužského močení, záplava vulgarit pronášených s lehkostí a samozřejmostí, to všechno činí tuhle inscenaci mimořádnou. Je to velká legrace, jak je v Rubínu dobrým zvykem, ale není povrchní, což se tu a tam v Rubínu také stává. Nehraje se o ničem menším než o našich životních rozhodnutích a o schopnosti milovat (sebe především). Radost.
(zadáno: 13.4.2018)
Mýcení - Divadlo Na zábradlí: 80 %
Skvělé české Mýcení. Myslím, že by bez invenčního převedení do českých reálií zdaleka nefungovalo tak dobře. Smáli jsme se sami sobě a bylo nám z toho zle. A nahotu bych si netroufl pojmenovat jako nefunkční - za sebe říkám naopak!
(zadáno: 4.4.2018)
Sňatky z rozumu - Divadlo na Vinohradech: 80 %
Poctivé a dobré divadlo. Jan Vedral si s románovou předlohou poradil skvěle. Čerti vědí, kde našel v Neffově díle tolik humoru, ale je tam. A je chytrý. Radovan Lipus s jistotou a elegancí pracuje s patosem, výtečně pointuje a je překvapivě aktuální (ale nikdy laciný). Je to sice dlouhé, ale ne pocitově. Jít na vinohradské Sňatky není ztráta času. Ani omylem!
(zadáno: 30.3.2018)
Vražedný pátek - Divadlo v Řeznické: 60 %
Realistické zpracování se samozřejmě do Řeznické hodí, ale takhle na povrch vyplave mnoho podivných nelogičností, zjevných nesmyslů, které v textu jsou. Možná je ten text prostě pitomý. Nácek a holič, to je úplně jiná liga.
(zadáno: 26.3.2018)
Snímek 51 - Divadelní spolek Kašpar: 80 %
Především vynikající Eva Elsnerová. Tak nesnesitelná, až dojemná. Uvěřitelná. Pravdivá. Pánové mají co dělat, aby s ní drželi krok. Jako by jim to po letech Rosalind Franklinová vracela i s úroky. Ze vší té upatlané soutěživosti vědců se člověku dělá zle, a přece právě z toho hnusu se rodí zázraky. Působivé divadlo.
(zadáno: 24.3.2018)
Élektra - Divadlo v Dlouhé: 100 %
Silná jevištní báseň, v níž jsou slovo a jeho tón hlavní zbraní. Eva Hacurová je pevným středobodem všeho dění. Její morální postoj je krutě aktuální. Hraje se totiž o strachu z mocných. O strachu pojmenovávat věci pravými jmény. O strachu z pravdy. A tedy o naší současnosti.
Hacurová váží patos na lékařských vahách. Umožňuje spoluprožívat tu hrůzu, ten hnus, ve kterém musí(me) žít. Pomáhá jí sbor - gesty, skvělými voicebandy, hudbou, zvuky, výkřiky. Práce Hany Burešové a Štěpána Otčenáška se Sofoklovým textem je jednoduše geniální. V komorně zmenšeném prostoru v Dlouhé se stal zázrak.
(zadáno: 23.3.2018)
Bratři Karamazovi - Klicperovo divadlo Hradec Králové: 90 %
Hradečtí bratři jsou hodně mladí. Unavení sluncem přemýšlejí o sputniku a zkoumají hranice ve světě bez Boha, kde je všechno dovoleno. Starý Karamazov je chlap v plné síle (bravurní Jiří Zapletal), dámy jsou krásné a hrdé, zpívá se rusky i anglicky. Dostojevskij nebývale poetický, víc hravý než filozofický. A v nádherných kostýmech Simony Rybákové.
(zadáno: 16.2.2018)
Záhada hlavolamu - Divadlo Minor: 80 %
O jaké demýtizaci je tu řeč? Vůbec ten pocit nemám. Krom vtipu a hravosti mám z inscenace dojem, že autoři chovají k předloze velkou úctu, že jí vzdávají hold. Já si dobrodružství ve Stínadlech hodně užil. Mrzelo mě, že jsem na stará kolena nemohl bojovat o post Velkého vonta, ale souboj jsem prožíval i tak. A třeba slavnostní přísaha mě svou důstojností dojala. A hodně se rozbrušovalo, to bylo fajn.
(zadáno: 14.2.2018)
Barunka Is Leaving - Divadlo Disk: 70 %
Vůně a chutě dětství. Krájení jablek. Babička. Pevné kontury vzpomínek se pomalu rozplývají a mizí. Paměť nás opouští. Ale není to neštěsti. Vždyť zatím ještě Rybana jede na koni a šátkem zamává. Pápápá. Milá a křehká inscenace, která příjemným způsobem pracuje a spolupracuje s divákem.
(zadáno: 6.2.2018)
Sweeney Todd - Ďábelský lazebník z Fleet Street - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 90 %
Komorní prostor inscenaci sluší. Jozef Hruškoci je charisma samo, ostatní jsou tuze dobří. Zábavná je práce s vůněmi. Ať už s parfémy nebo třeba s vůní pečených masových koláčů. Když jsem dostal zásah krví, v první chvíli jsem byl v šoku a vůbec nechápal, co se stalo. A pak už jsem se těšil na další kouzla.
Na nějaké velké choreografické zázraky tu není místo, a přece dokázal Martin Šinták vymyslel hodně efektních kousků. Smích Venuše Dvořákové mi bude ještě dlouho znít v uších. Atmosféru má Sweeney Todd jako hrom. Lumír Olšovský a Pavel Bár jsou po Meluzínově éře pro Plzeň velkou výhrou.
(zadáno: 3.2.2018)
Odvolání - Divadlo v Řeznické: 90 %
Radost z divadla. Síla slov.
(zadáno: 8.1.2018)
Žena v černém - Městské divadlo Kladno: 50 %
Hororové divadlo na divadle. Neznám knihu Susan Hillové, neviděl jsem film, nemám tedy srovnání. Každopádně jsem se nebál - ani o sebe, ani o hrdiny příběhu. Tomáše Hrona z jiných výkonů neznám, ale tady mě o svých kvalitách nepřesvědčil. Pracuje se s mlhou, světly, zvukem, ale je to celé takové upatlané, nevýrazné. A styl "co řekli, to udělali, ještě na to ukázali" nemám rád. Bojíme se obvykle toho, co nevidíme, co roste do obludných rozměrů v naší fantazii. Z ušmudlaných kusů panenek, které jako by vypadly z levné pouťové atrakce, strach nemám. Nebály se ani přítomné děti.
(zadáno: 30.12.2017)
Tobiáš Lolness - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 80 %
Dramatizace Lucie Ferenzové je chytrá. Radikálně redukuje postavy příběhu, zjednodušuje jejich motivace, zpřehledňuje vztahy mezi nimi. Vypravovat začíná od klíčového momentu Tobiášova života, od jeho pobytu v jeskyni. Dobře nachází zásadní dramatické situace, šetří slovy. A především jako režisérka vsadila na toho pravého - na Ondřeje Rychlého. Ten je hnacím motorem 75 minut dlouhé inscenace. Podává suverénní, hvězdný výkon. Jen je škoda, že divadlo neupozorňuje, jakým divákům je inscenace určena. Takhle se povedené dílo trochu míjí s publikem. Malé děti zkrátka nestíhají.

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>