Chybová zpráva

  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).

Profil uživatele

J.anek

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 11 % (83)
Helena Grégrová: 13 % (93)
Jiří Landa: 13 % (94)
Jiří Koula: 14 % (70)
Iva Bryndová: 15 % (41)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 4 5 6 7 8 9 10 11 12 > >>

(zadáno: 8.5.2017)
Láska má zkrátka nejrůznější podoby a může vás potkat kdekoli. Lena i Lucy jsou obě na zabití, ale jestli se do nich za těch 90 minut nezamilujete, tak nemáte srdce. Pavla Beretová a Zuzana Stivínová jsou fenomenální. Nesnesitelné, ale taky zraněné, křehké - a bojující. Přiznám se, že neznám knižní předlohu a jsem na ni zvědavý, ale nějak mám pocit, že o nich vím všechno i tak. Je to silné, živočišné, kruté. Je to o našem sebevědomí, o našem boji se životem. A je občas dobré vidět, že ten boj za to stojí. Čas téhle inscenaci jen propěje.
(zadáno: 6.5.2017)
Luxusní detektivka pro každého - i děti se skvěle bavily. Vtipná, svižná, chytrá. Režie nešetřila nápady, mile si hraje s britským prostředím, dobře funguje hala, která je pastí. Výborní herci, všichni hrají s chutí. Především Ondřej Rychlý je úžasný a jeho scéna s kachnou je prostě nezapomenutelná. A Monika Švábová byla skvěle na zabití. V druhé půli se hala odkrývá, je nám blíž - stejně jako nám jsou blíž a blíž všechny jemnosti a podrobnosti příběhu. Bavila mě funkčně využitá rozhlasová hra i hlas Martina Stránského z rádia. Poctivá inscenace.
(zadáno: 5.5.2017)
Elementární angličtina kontrastuje s noblesní britskou výslovností. Elegantní scéna a kostýmy zase s ubohostí lidského počínání. Hraje se o tom, co zmůžou okolnosti, když se jimi necháme vláčet. O překvapivě banálních motivech, které nás vedou k zvrácenostem. Minimalismus i přemíra symbolů. Postmoderní koktejl nejen pro náročné. Soubor ve skvělé formě. Radost z divadla a hrůza z jeho aktuálnosti.
(zadáno: 30.4.2017)
Punkový výkřik. Touha bojovat, nevzdat se, neposrat se. Zoufalství i naděje. Bohatí i chudí. A to všechno v ulicích staré Varšavy. Atmosféra knížky Sylwie Chutnik je na jevišti Rubínu doslova hmatatelná. Když jsem Cwaniary četl, vnímal jsem je jako komiks - a s touhle poetikou Ewa Zembok pracuje. Nedokážu odhadnout, nakolik je příběh Potvor přehledný pro toho, kdo knížku nečetl, ale věřím, že ano. Premiéra byla místy nejistá, ale to se usadí. Uklízet bych po tomhle představení každopádně nechtěl. ;-)
(zadáno: 30.4.2017)
Morčata jsou na Štvanici plná energie. Atmosféra manipulace, nátlaku a nespokojenosti zdařile graduje, herci jsou úžasní (tedy až na Richarda Němce), a přece je konec takový nějaký nerozhodný. Ale ono to v knížce Ludvíka Vaculíka není lepší. Otec jaksi zmizí ? a co dál? Rodina to jen konstatuje, ale já si nejsem jistý. Je to úplná lhostejnost? Ulevilo se jim? Nebo co vlastně? Výprava je vtipná, chytrá, atraktivní. Bavila mě hudba z kultovního seriálu Kamarádi z roku 1969 ? pro mě je to nostalgie, nevím, jak ji vnímají jiní. A Lucie Trmíková vypadá v té paruce jako Zdena Hadrbolcová. :-)
(zadáno: 28.4.2017)
Hlavní výhrou inscenace je Erika Stárková. Marně pátrám v paměti po momentu, kdy bych jí nevěřil. Kéž by zvolenou stylizaci všichni zvládali s takovou bravurou. Třeba Jiřímu Trnkovi jsem ty miliony nevěřil ani trochu. Původní rozhlasová hra v režii Aleše Vrzáka byla civilnější, ale také ona zůstala především moralitou o tom, že jsme prodejní ubožáci. A snad také o tom, co s námi dělá každodennost, do jakých kompromisů nás tlačí. Bavila mě scéna Lukáše Kuchinky - její majestátnost, přemýšlení o stolu jako obětišti, líbil se mi kostelní zvuk. Inscenaci chybí výrazná tečka, katarze, chcete-li.
(zadáno: 28.4.2017)
A to jsem si myslel, že filmu Agnieszky Holland se nic nevyrovná... Logika vztahů, uvěřitelnost situací, silné, nápaditě pointované obrazy. Jakub Tvrdík a Matěj Anděl zvládají básníky znamenitě. Lehce mate, že má Verlaine hezčí tělo, ale co. Přemýšlím nad použitím koturnů, a nic kloudného mě nenapadá. Zato hudba mě bavila tuze. A opulentní kostýmy. A scéna - tolik pokojů v životě vystřídáme, a vlastně se jeden od druhého neliší... Žel v druhé půli je tempo poněkud malátnější. A ta zfetovaná číšnice byla mimo rytmus a rušila. Drobné kazy na dobré inscenaci.
(zadáno: 25.4.2017)
Vůbec mě nenapadlo, že číslo tisíc není nadsázka. Někteří tvrdí, že je to prvoplánový humor, ale nemyslím si to. Je to trochu sociologická sonda, zpráva o naší společnosti. Ne úplně "tady a teď", protože ten text rychle stárne, ale jinak dobrý. A všichni tři herci jsou prostě vynikající. Pro mě to nebyla jen řada fórů na první dobrou, to ani omylem. Ani za chlebovku bych to nepovažoval, to Dianiška nemá zapotřebí. Pro mě je to člověk, který se velmi dovedně vyjadřuje divadelním jazykem. Jistě, někde může překročit hranici individuální vkusu, ale co. A rád bych ještě dodal, že Dianiška je bůh.
(zadáno: 19.4.2017)
Podivný případ se psem stojí a padá s hlavním hrdinou. A Miroslav Sabadin to zvládá znamenitě, energie, talentu i charismatu má na rozdávání. Ostatní herci slouží celku. Tak to má být, jenže ne každý slouží dobře. Především Jindřich Skopec byl jako Christopherův otec nesoustředěný a zbytečně zpomaloval tempo inscenace, která se vůbec rozjížděla poněkud těžkopádně. Ale není divu - pauzy mezi představeními jsou opravdu dlouhé. Hodně mě bavila výprava Terezy Vydarené, která umožňuje vidět svět očima autisty.
(zadáno: 16.4.2017)
Páni! Schejbal. To je mi ale překvapení! Pavel Batěk a Anička Fixová jsou dokonalá dvojice. Rázná, chytrá, racionální i živočišná Eržika, chlapácký i chlapecký Nikola. Ale i celkově je to radost. Vynikající a nápadité je hudební nastudování Matěje Vody. Luxusní je Morana dramaturgyně Kateřiny Fixové. Dekadentní, vtipná i plná soucitu, (vše)vědoucí, a přece tak trochu bezmocně sledující to lidské hemžení. Jenže ono je dobré vlastně všechno. Už dlouho jsem nebyl na muzikálu takhle nadšený. Už dlouho jsem nezažil tolik dobré energie. Radost, radost, radost.
(zadáno: 10.4.2017)
Peera jsem zatím viděl jen třikrát. Mým prvním byl Jiří Langmajer na Palmovce, o druhého Peera se v Národnim podělili Filip Blažek a Boris Rösner, třetí byl v Disku Jan Hušek. Koncepce byly různé, ale všichni režiséři dobře věděli, že ten kecka, snílek a fantasta musí být sexy. Až Martin Čičvák z něj udělal olezlého bezdomovce. Kouzlo je pryč. Zbyla nuda, bezradnost a beznaděj. Scéna je ošklivá, barevné plastové míčky jen překážejí. Text je téměř bez škrtů, dlouhé to je až hrůza. A když přemýšlím, co se nám Čičvák tři a půl hodiny snažil říct, jsem tak utahaný, že mě nic kloudného nenapadá.
(zadáno: 8.4.2017)
Poetická smršť. Divadlo poezie, jak ho mám rád. Slova, která mají váhu, tvoří obrazy, hudbu a napětí. Rytmus, který vás pohltí. Michael Vykus je pro mě objev, vůbec jsem ho neznal - byl parádní. A Tereza Vítů čelí té trojí mužské energii s noblesou, jakousi samozřejmostí a lehkostí.
(zadáno: 6.4.2017)
Temná Mikuláškova jevištni báseň. Pevně ukotvená v čase, a přece nadčasová. Geniální Pechlát, ale skvělí všichni. Dostala mě atmosféra Vánoc, ale bavil mě vlastně každý symbol. Monumentálnost kulis, fascinující závěrečný obraz. Esence Fuksovy novely. Radost. A smutek z některých diváků...
(zadáno: 2.4.2017)
Chlebíčky s Poličanem a šampaňské v plastových pohárcích, lesklé černé obleky, čtyři řečníci. Mám dojem, že Vyrypajevovy texty jsou určeny hlavně k poslechu, ale dvojici Svozil - Kosová se daří rozehrávat jednotlivé situace a zároveň se neustále vracet na jakousi slavnost. Herci si drží potřebný odstup, ironický nadhled, překypují energií, komunikují s diváky, bezpečně nás provádějí labyrintem příběhu, v němž se vypravěči nutně ztrácejí, protože lžou sami sobě. Vtipné i silné. Další inscenace, která komornímu prostoru Malé scény sluší. (více v článku na blogu)
(zadáno: 29.3.2017)
Vizuál k inscenaci sliboval - zdá se mi - něco úplně jiného. Viděl jsem vycizelovaný, v jistém smyslu dokonalý tvar, ale chyběl mu život, neproudila v něm krev. Dokonalý šperk za sklem vitríny. Tolik energie, ale ke mně do deváté řady nedoputovala. Marně hledám, kde je chyba. Lorcu mám rád, SKUTRy mám rád, herci důsledně dodržovali zvolenou stylizaci - aby ne, když na ně páni režiséři dohlíželi z lóže. A přece jsem odcházel nezasažený. Všechny emoce mě míjely. Jako by mi tentokrát nebylo dovoleno vstoupit.
(zadáno: 26.3.2017)
Chytře zvolená stylizace naznačuje nadhled i potřebný odstup od Jiráskova textu, k němuž mají ale inscenátoři zároveň velkou úctu. Neaktualizují, dobře vědí, že je tenhle příběh o české poníženosti, devótnosti a předposranosti aktuální až dost. Bavily mě hudební fórky Marka Doubravy, chytrá (podle potřeby vzdušná i stísněná, snová či tajemná) scéna Davida Marka a rozesmál mě kostým Honzy Meduny - Hana Fischerová je vážně vtipná. Zatímco dvořan vypadá jako mamlas, mlynář je tuze sexy. Herci jsou dobří všichni, není radno na někoho zapomenout.
Lucerna. Mýtus, který žije a mluví jasnou řečí.
(zadáno: 23.3.2017)
Tomáš Loužný vstoupil do Vily jako režisér s nebývalou jistotou a elegancí a společně s Mášou Novákovou vytvořili mimořádnou inscenaci. Nataša Gáčová se po pracovní pauze vrací jako hvězda. V obou polohách je přesná. Silně stylizovaná, a přece přirozená. A čtveřice kluků vytváří dokonalou iluzi celé společnosti - se vším jejím pokrytectvím, násilím, strachem, nejistotou, potřebou řádu i chaosem, láskou i nenávistí. Loužný bravurně pracuje s násilím a nahotou - to se vidí málokdy. Synáčci Vile ostudu rozhodně nedělají.
(zadáno: 17.3.2017)
Veliká radost z hravosti Davida Drábka a všech, kteří se na vzniku inscenace podíleli. Nostalgie v té správné formě i dávce. Slogan nelže, kult ožívá. Chtěl bych to někdy vidět s dětským publikem. Děti nechyběly ani na večerním představení, ale byly v menšině.
(zadáno: 4.3.2017)
Chytré, vkusné, milé. Víc prostoru dostávají muži - a oba ho využívají na maximum. Diana Šoltýsová ovšem nezůstává v jejich stínu, protože to by prostě v jejím případě nešlo. Jen ten prostor otevřeného hlediště se využívá minimálně, což je škoda. Nemohl by být třeba technik - když už je na ně tak dobře vidět - oním sluhou? Každopádně je to svižný kus, který pobaví, potěší a ještě nabídne pár myšlenek. Co víc si od komedie přát?
(zadáno: 25.2.2017)
Preissové realistické drama přenesli inscenátoři do současné moravské vesnice. Všechno je jinak, a přece stejně. Náboženství už není nosným tématem, ale jinakost je aktuální stále. A Eva se liší, nemůže jinak. I vesničtí kluci by se rádi lišili, ale jejich rebelie začíná i končí u Katapultu a Olympicu.
Tvůrci zachovali to, co je u Preissové nadčasové, co je archetypální, a zbavili se balastu.
Vesnická hospoda žije, působí maximálně autenticky - stejně jako vztahy mezi všemi postavami. Co všechno se může stát během jednoho ploužáku či během jedné židlované!
Herecky vynikající.
(zadáno: 17.2.2017)
Zajímavá metafora současného světa. Jednoduchá, působivá. Ta chvíle prozření, že se smějeme sami sobě, je silná.
(zadáno: 17.2.2017)
Oproti autorovu záměru jsou plzeňské sestry o generaci starší - ale logiku to má. 116 let po moskevské premiéře řešíme některé problémy později. Hraje se o únavě, o syndromu vyhoření, který dozajista existoval už za Čechova, jen se tak nejmenoval. Inscenace je to skvělá, jen by byla působivější v menším prostoru. Velké divadlo v Plzni zkrátka není Dejvické. A možná jsou některé vztahy v inscenaci až moc komplikované a nečitelné. Režisér třeba naznačuje, že Andrej má jiného otce než jeho sestry. A koho si vybral? Však se přijďte podívat... (více v článku na blogu)
(zadáno: 16.2.2017)
Umělecká výpověď bez kompromisů, která se nesnaží zalíbit, a proto se líbí. Tíživá snová atmosféra naráží na technické limity Švehlovky, ale co. Hraje se o mnohém - krom krásy také o stáří, o strachu, o systému, jemuž se nedokážeme vzepřít a který nás drtí. Nádherná stínohra, skvostná projekce. Soustředěné výkony, které slouží celku. Ženy místo mužů. Křehkost i síla. Jakub Čermák si jde svou cestou - a dobře dělá.
(zadáno: 6.2.2017)
Radost a smutek
Radost ze zlínských herců, z jejich režiséra a ředitele, radost z jejich smyslu pro humor, z jejich angažovanosti, skromnosti, opravdovosti, radost z ministra Hermana, z jeho reakcí.
Ale taky smutek - z téhle země, kde mezi pravdou a lží často není rozdíl, z pocitu bezmoci, z celé té hradní smečky, z bezcharakterního estébáka, který prý žádným estébákem není a měli bychom se mu omluvit...
Politický kabaret chyběl. Je dobře, že tu je.
Hodnocení procenty je v tomhle případě zavádějíci. Je to aktuální politický kabaret. Ne inscenace.
(zadáno: 4.2.2017)
Velmi slušný Lear, ale hvězdou inscenace je Petr Mikeska. Hrát Leara bez charismatického Leara nelze. Málo platné.

Další stránky hodnocení: << < 4 5 6 7 8 9 10 11 12 > >>