Profil uživatele

J.anek

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Veronika Boušová: 9 % (23)
Jan Pařízek: 11 % (61)
Helena Grégrová: 13 % (69)
Jiří Landa: 14 % (85)
Jiří Koula: 15 % (62)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

Vojcek - Divadlo na Vinohradech: 100 %
Pochybuju, že někdo porozumí Vojckovi líp. Bravo.
(zadáno: 18.6.2015)
Létající dítě - BuranTeatr: 100 %
Nikdy jsem neviděl lepší divadlo poezie. Geniální inscenace.
(zadáno: 16.4.2017)
Balada pro banditu - Divadlo A.Dvořáka Příbram: 100 %
Páni! Schejbal. To je mi ale překvapení! Pavel Batěk a Anička Fixová jsou dokonalá dvojice. Rázná, chytrá, racionální i živočišná Eržika, chlapácký i chlapecký Nikola. Ale i celkově je to radost. Vynikající a nápadité je hudební nastudování Matěje Vody. Luxusní je Morana dramaturgyně Kateřiny Fixové. Dekadentní, vtipná i plná soucitu, (vše)vědoucí, a přece tak trochu bezmocně sledující to lidské hemžení. Jenže ono je dobré vlastně všechno. Už dlouho jsem nebyl na muzikálu takhle nadšený. Už dlouho jsem nezažil tolik dobré energie. Radost, radost, radost.
(zadáno: 18.10.2015)
Vojcek - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 100 %
Esej o nás (však taky nahý Vojcek přichází od diváků a zve nás do svého světa), esej o společnosti, ve které žijeme a v níž se nějak snažíme obstát. Vynikající je všechno - scéna, hudba, kostýmy, světla, zpěv. Evropské divadlo. Jen aby mu nebylo v Plzni těsno...
(zadáno: 3.11.2015)
Walls & Handbags - Losers Cirque Company: 100 %
Krásnější divadlo o dětství jsem ještě neviděl.
Hravost, vtip a fůra nápadů. A jako bonus akrobatické výkony, při kterých se tají dech. A potlesk vestoje jako samozřejmost. Pro mě jasná inscenace roku.
(zadáno: 26.3.2017)
Lucerna - Divadlo v Dlouhé: 100 %
Chytře zvolená stylizace naznačuje nadhled i potřebný odstup od Jiráskova textu, k němuž mají ale inscenátoři zároveň velkou úctu. Neaktualizují, dobře vědí, že je tenhle příběh o české poníženosti, devótnosti a předposranosti aktuální až dost. Bavily mě hudební fórky Marka Doubravy, chytrá (podle potřeby vzdušná i stísněná, snová či tajemná) scéna Davida Marka a rozesmál mě kostým Honzy Meduny - Hana Fischerová je vážně vtipná. Zatímco dvořan vypadá jako mamlas, mlynář je tuze sexy. Herci jsou dobří všichni, není radno na někoho zapomenout.
Lucerna. Mýtus, který žije a mluví jasnou řečí.
(zadáno: 6.2.2017)
Ovčáček čtveráček - Městské divadlo Zlín: 100 %
Radost a smutek
Radost ze zlínských herců, z jejich režiséra a ředitele, radost z jejich smyslu pro humor, z jejich angažovanosti, skromnosti, opravdovosti, radost z ministra Hermana, z jeho reakcí.
Ale taky smutek - z téhle země, kde mezi pravdou a lží často není rozdíl, z pocitu bezmoci, z celé té hradní smečky, z bezcharakterního estébáka, který prý žádným estébákem není a měli bychom se mu omluvit...
Politický kabaret chyběl. Je dobře, že tu je.
Hodnocení procenty je v tomhle případě zavádějíci. Je to aktuální politický kabaret. Ne inscenace.
(zadáno: 24.3.2018)
Élektra - Divadlo v Dlouhé: 100 %
Silná jevištní báseň, v níž jsou slovo a jeho tón hlavní zbraní. Eva Hacurová je pevným středobodem všeho dění. Její morální postoj je krutě aktuální. Hraje se totiž o strachu z mocných. O strachu pojmenovávat věci pravými jmény. O strachu z pravdy. A tedy o naší současnosti.
Hacurová váží patos na lékařských vahách. Umožňuje spoluprožívat tu hrůzu, ten hnus, ve kterém musí(me) žít. Pomáhá jí sbor - gesty, skvělými voicebandy, hudbou, zvuky, výkřiky. Práce Hany Burešové a Štěpána Otčenáška se Sofoklovým textem je jednoduše geniální. V komorně zmenšeném prostoru v Dlouhé se stal zázrak.
(zadáno: 22.5.2012)
Hamleteen - Divadlo Alfa: 100 %
Geniálním (či kongeniálním) způsobem využitý slavný Shakespearův text. Všechny strasti a některé slasti dospívání. Vtipné, ale ne povrchní. Chytré. Dojemné. Vynikající Milan Hajn, dobří všichni.
(zadáno: 27.2.2019)
Kytice - Národní divadlo: 100 %
To, co se děje na jevišti, je čistá krása. Hříšníci světa ve zpustlém opuštěném chrámu, tíha jejich (a našich) vin a víra v boží milost. Fascinující erudice a charizma Františka Němce, hravost i naivita Igora Orozoviče, opuštěnost Csondora Kassaie, krutá kletba Pavly Beretové, vlkodlakovitá lačnost Radúze Máchy, energie Ivy Janžurové...
Poetika SKUTRŮ a poetika Erbenova se v Národním divadle prolínají a souzní, aniž by byly nuceny ke kompromisům. Scéna fascinuje - jaksi obyčejně se na ní dějí zázraky. Je to krása plná bolesti, krása důstojná, krása morálních zásad, které nám tolik chybí.
(zadáno: 2.2.2019)
Romeo, Julie a tma - Divadlo v Dlouhé: 100 %
Otčenáškova novela jako silné antické drama s chórem. Ester uvězněná v centru jeviště v pokojíku beze stěn. Lidská ubohost i neokázalé hrdinstvi. Sugestivní obraz heydrichiády i dneška. Co všechno s námi dělá strach. Skoro jsem se bál dýchat, 90 minut uteklo jako čtvrthodina. Hana Burešová ve skvělé formě, geniální hudba Ivana Achera, parádní scéna - valí se to na člověka děsivou silou. A Marie Paulová a Pavel Neškudla? Zranitelní, dojemní, vtipní, autentičtí, krásní.
(zadáno: 17.2.2019)
Dobře placená procházka - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 100 %
Dalibor Gondík nějak (jak vlastně?) nakazil všechny svým nadšením. I diváky - a to na premiéře ani nebyl... Vznikla inscenace milá a vtipná, komorní i velkolepá zároveň, chytrá a hravá, krásná. Všechny drobné vtípky jsem rozhodně nestačil zaregistrovat, budu muset jít zas.
A myslím si, že by Uli a Vanilka měli dostat tu nádhernou vanu, kolem které se všechno točí, darem. Nebo Pavel Klimenda, který z ní dokáže tak elegantně vystoupit.
Tohle retro bude dlouho dobře bavit. Je krásné a krásně aktuální.
(zadáno: 23.2.2019)
Andělé v Americe - Městská divadla pražská: 100 %
Páni! To je krása!
Celá ta velká herecká osmička je skvělá, pro mě ale nejvíc září Eva Salzmannová. Velkým překvapením je Filip Březina - a to už jsem ho viděl mnohokrát.
A těch skvělých režijních nápadů! A Acherova hudba, výtvarné řešení, těch kostýmů a proměn - a nic z toho se mi nezdá samoúčelné.
Nejsilnější scénou je pro mě kadiš za Roye Cohna. Vydržel bych to i s jednou přestávkou. A podotýkám, že seriál znám dobře a mám ho moc rád.
(zadáno: 24.9.2018)
Společenstvo vlastníků - Divadlo Vosto5: 90 %
Kdosi mi tvrdil, že je to taková milá povrchní legrácka. No. Já viděl dost drsnou výpověď o naší společnosti. Smál jsem se, ale taky jsem měl vztek. A styděl jsem se. Skvělý nápad, autentické výkony. Krutá zpráva o naší malosti, naivitě, ubohosti, zpráva o naději, závisti, o rasismu, netoleranci... Zpráva o nás. Tady a teď.
(zadáno: 22.4.2018)
Dům v jabloních - Pomezí: 90 %
Tahle inscenace člověka utahá, ale krásně. V Loosově vile je za chvíli každý jako doma. Nádherný prostor. A detektivka, jejíž se stanete součástí, je hodně komplikovaná, vyžaduje investigativní přístup. Kdo má ostré lokty a rychlé nohy, dozví se víc, ale nikdy všechno. Naštěstí jsme po představení dali s ostatními diváky všechny verze dohromady. Ideální by snad bylo, kdyby nás vyrazilo sedm a každý sledoval jednu postavu. Ale i tak to byla krása a dobrodružství. A všichni herci jsou k neuvěření autentičtí a pohotoví.
(zadáno: 20.4.2018)
Prodaná nevěsta v letech 1868 až 2018 - Divadlo Disk: 90 %
Tak na tenhle ročník bacha! Tolik talentu a energie! Generační výpověď, ale i hravost, lehkost a hudební virtuozita. Petr Erbes a Boris Jedinák nás provázejí uplynulými 150 lety chytře a s vtipem, ale dovedou být i pořádně drsní. A protože Prodaná nevěsta se zkrátka hraje při každé sebepitomější příležitosti, je dobrým symbolem i průvodcem dějinami. Nezapomenutelná je Cyrilova scéna s párkem, Kryštofův medvěd, který držel pero, ale nepodepsal. A Štěpničkův komentář! Paráda! A díky za pivo!
(zadáno: 16.5.2018)
Temná energie - MeetFactory: 90 %
Nějak teď pořád narážím v divadle na téma naší neschopnosti žít přítomným okamžikem. Ale dost možná to jen potřebuju slyšet. Tady zní každopádně naléhavě. A taky se hraje o lidech, kteří se milují, ale netroufnou si. Protože přece - co by tomu řekli lidi, svět. Kašlat na lidi i na svět!
Markéta Dvořáková nemá velký prostor, ovšem trio Frejová - Gottwald - Balcar je fenomenální. Člověku se chce křičet, aby Oskar či Sebastian našli kuráž a udělali krok, po kterém touží, a přece je nám jasné, že se životem motáme stejně neohrabaně a ustrašeně jako oni.
Další inscenace, která Meetu moc sluší.
(zadáno: 3.2.2019)
Malý princ - Studio DVA divadlo: 90 %
Krása. Jen to překvapivě vůbec není pro děti. Divadlo jich bylo plné a zvládly to, protože Jan Cina je kouzelník, ale jinak je to docela náročná inscenace, která předpokládá dobrou znalost předlohy. Protože je to opravdu jen na motivy. Pěvecký part je v podstatě operní, ale Cina jej zvládá hravě - a stejně hravě zachrání všechny režijní neobratnosti. Krása pro dospělé, na kterou chodí malé děti.
(zadáno: 21.11.2018)
Podivuhodný případ pana Holmese - Divadlo Na zábradlí: 90 %
Nádherná psychedelická pomalost, malátnost. Zlo v útulných domech, kde nikdy neviděli policistu. Co se skrývá za fasádou slušnosti? Za formálností? Za předstíranou prudérností? Spící rozum plodí přizraky. Velmi britské, zatraceně vtipné a krutě aktuální. Ale Poláky to nepotěší.
(zadáno: 20.2.2019)
Dopisy Olze - Divadlo v Dlouhé: 90 %
Krása. Rytmus, slovní ekvilibristika, citlivě vybraná hudba, nádherné jevištní obrazy, zpěv Evy Hacurové, vtip a nadhled, cit, přiměřená dávka patosu. A dráty, které se umí proměnit v trnovou korunu, a ráčkování, po kterém se mi tak stýská, a kašel a hnis a bolest. A paličova žena. A nenatřený plot na Hrádečku. A prskavky a Vánoce. A pochybování a lidské slabosti. A cigarety a cigaretové papírky.
Jevištní báseň o dvou moudrých a krásných lidech, kteří nám tak bolestně chybí.
(zadáno: 15.12.2018)
Modrovous (Sir Halewyn) - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 90 %
Jevištní báseň krásná jako starý temný obraz. Úvodní Gottův hit o ptáčeti bez hnízda, který Ondřej Rychlý zpívá do ještě osvětleného hlediště, má najednou tak jiný smysl. Uvízne v mysli, není samoúčelný. Hudba, světla, kostýmy i zvolená herecká stylizace vytvářejí jeden osudový akord. 70 hutných minut, neuvěřitelný tah, napětí, soustředění. Mnozí věrní abonenti byli vzteky bez sebe a ostentativně netleskali, během představení se několikrát ozval tupý, nemístný smích. Prastará báj o vyspělém plzeňském publiku už je myslím definitivně minulostí. Tak snad si sir Halewyn své publikum najde.
(zadáno: 14.12.2018)
Kde domov můj? - Divadlo Alfa: 90 %
Trojice Kosová-Vašíček-Jarkovský se pustila do československých dějin. A vznikla inscenace hutná, hravá a poctivá. Jejich pohled na dějiny asi nepotěší ruské agenty a podobnou svoloč, ostatním v dobrém slova smyslu vezme dech. Je to smršť, která se na vás valí. Technicky je komplikovaná, ale herci všechna úskalí techniky zvládají s bravurou. Mezi vrcholy patří hořící Palach, účes Blanky Luňákové či zpěv Matěje Siegla.
(zadáno: 10.3.2019)
Tři ženy a zamilovaný lovec - Geisslers Hofcomoedianten: 90 %
Z mlhy a šera se za svitu svíček derou obrazy Petra Brandla v elegantních pohybových kreacích Martina Talagy. A krom toho se před očima diváků odehrávají vtipné peripetie nepokojného Brandlova žití. Je to veselé, je to erotické, je to svižné, je to chytré. Však také je autor jedním z nejhodnějších medvídků a geniální matematik. :-)
(zadáno: 17.3.2019)
Berlín Alexanderplatz - Tygr v tísni: 90 %
Inscenace je to luxusní. Drsná, vtipná, syrová. Průvodce příběhem a podsvětím velkoměsta je Kryštof Krhovják a je skvělý. Charizmatický, sarkastický, pobavený, a přece jaksi zvláštně účastný. A laskavý. Z Döblinova románu je ve Vile antické drama a je krutě současné. Je třeba o morálce tam, kde bychom ji nečekali. O krutosti, o marasmu, který nás pohlcuje. Z Berlína na Štvanici mi bylo zle, a přece se mi z něj nechtělo odejít. Nabízí rytmus, životní energii a parádní herecké výkony.
(zadáno: 18.3.2019)
Hodina diplomacie - Divadlo Viola: 90 %
Nádherná miniatura si s divákem dost krutě pohrává. V podstatě - až na detaily - víte, jak to dopadne, a přece se bojíte, co může přinést další minuta. Soustředěné výkony, poctivý humor, krása.

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>