Janis

Vybrat si klasický, těžký a k tomu veršovaný kus a takhle se s ním poprat!
Buran znovu v plné síle hází rukavici všem divadlům s hereckými hvězdami, mediální popularitou či vysokými rozpočty.
Zdejší odvážná dramaturgie, herecké nasazení a spolupráce, nezbytný humor (i hudební) a hrátky s divákem... to oceňuji. Burani i v tomhle kusu, byť se skromnými prostředky či vlastně právě, že jen s nimi, jdou zas na dřeň a zase se svou typickou hrdostí ukazují, co že je pravou podstatou divadelnictví.
75%
A scéna s diváky v baru, ta mě uchvátila.

Herecky stoprocentní, a nebylo to jen řemeslo, takže díky. Jednoduchá, ale hravá a precizní scéna, která se pro mě trochu odkazuje k Černé díře.
Hra je výborně napsaná i provedená, jen to téma mi vlastně přijde - na to, že jde o jakési bilancování padesátníka - trochu pubertální až sebestředné, mentálně zacyklené. Nechybí pro Dejvické tak typický sexismus a vlastně i kapka misogynství. Nicméně oceňuji, že v této hře dostaly prostor i méně známé herečky (velmi se mi líbil projev E. Maximovy) a ne jen mediální VIP, jak bývalo zvykem. Herecký soubor tak působil civilněji a upřímněji, což cením.

Herecky opravdu vynikající (nejvíc mě dnes bavil Jiří Zapletal, ale skvělí byli všichni - hradecký soubor je jeden z nejlepších divadelních souborů v zemi). Kostýmy, scéna a hudba taky velmi zdařilé.
Jinak mě ale tahle téměř 3-hodinová šaráda, sestavená jako koláž krátkých a někdy ani vzájemně (do navazující dějové linky) nepospojovaných, prvoplánových vtípků s útržky původního děje, poměrně často nudila.
A připadá mi krapet neseriózní uvádět tuhle "verzi" Figara pod hlavičkou de Baumarchaisova autorství... I když ano, ano, leží si v hrobě, nemá autorská práva, tak co nám může.

Velmi zdařilé nastudování moderní Popelky, výjimečně dobrá scéna, režie, hudební čísla i choreografie, také tanečně dost vyrovnané.
I mě zaujala o něco víc vedlejší dvojice (A. Březinová, O. Slanina) než ta hlavní, ačkoli D. Vitázek jako Nick má roli téměř výhradně pěveckou. Ano, některé české texty mi neseděly. Nicméně jednoduchý příběh je dějově poměrně zajímavě vystavěn, nemá velké množství postav (určitě ku prospěchu věci), ty se střídají ve vyvážených partech a scénách...
Za dirigentku - ženu hodnocení zvýšeno o 5%.

Tematem aktuální hra, která ale - ač převedena do podoby zpěvohry - působí nesmírně rozvlekle až nudně. Vím, režisérka i herci se snažili, ale tentokrát hře nepomohl ani suchý humor, ani muzikálový háv (lehce jazzové motivy jsou mimochodem výborné), bohužel. Rozvleklé prokodrcávání se vším tím v zásadě očekávatelným (byť i zábavným) dějem diváka postupně uspává (což se v období všeobecné chřipkové únavy málem přihodilo i mně, za což se hercům omlouvám), takže tentokrát bohužel nemohu hodnotit příliš vysoko. Škoda.

Hra stojí na profesionálním herectví V. Cibulkové, které zakrylo i režijní nejistoty. Musím přiznat, že mě herečka dohnala k slzám a sdílela jsem s ní v nejvypjatější scéně její bol jako se skutečnou postavou. Výstupy K. Hrachovcové byly protipólem, bohužel mnohdy těžko slyšitelné, a některé monology působily dojmem, že zapomněla text (ač si to nemyslím). Vsuvky jí na tělo (s kočkou) mi přišly zbytečné.
Jinak ale jedna ze zajímavých premiér sezóny, jen myslím, že misty málo dotažené některé dílčí katarze (např. odhalení homosexuality), zatímco jiné (ta s kočkou) až přepjaté.

Tohle představení jsou fakticky dva monology za sebou - první Goebbelsův (M. Pechlát) a po něm ten Baarové (G. Míčová). Postavy spolu nijak nekomunikují, což je, zejména v první části - než si zvyknete - trochu náročnější. G. Míčová mě ale svým výkonem velmi pozitivně překvapila, Martin Pechlát se mi též líbil, jenom se k jeho typu postava Goebbelse úplně nehodí. Představení ale velmi dobré.

"Modernizace" WS určená pro FCB generaci, bez sdělení a užšího vztahu k předloze. Většina postav se dřív či později projeví jako regulérní psychopati, v čele s Hamletem a Ofélií. Hamlet bez mrknutí oka přechází z hysterických do zcela klidových scén, zjevně postrádá skutečné emoce, nerespektuje nikoho a nic, nemá zábrany, vraždí, ač totéž tvrdí (zde bez důkazů) o jiných. Jako kladní hrdinové tak nakonec vyšli Polonius a Claudius (oba herecky nejlepší), tomu jsme s postupujícím dějem děkovali za rozhodnutí Hamleta zabít a zbavit se té stvůrky.
Nahý závěr, snad bonbónek pro režiséra, unavuje.

65%
Kvalitní herecké výkony, někdy trochu schematický děj a 70 let po válce už provařené téma. Myslím, že se Mahenka především trefila do "většinového" vkusu. Za cenu přes 1000 Kč (!) za lístek ale očekávám přece jen něco víc. A to nemluvím o všudypřítomném, dusivém fenoménu "děkovačky vstoje" po každém představení, který se z Městského přesunul už i do Národního divadla Brno, a který jsme tak i my museli zažívat, neboť se objevuje bez faktického ohledu na míru kvality toho kterého představení.

Zajímavá aktualizace, která ale na spoustu otázek, které si vytyčila, vůbec neodpověděla.
Nicméně líbilo by se, kdyby bylo při brněnském hostování z úst M. Tkačíkové (Hedy) slyšet víc, než cca 50% vysloveného textu. To dojem z představení znatelně poškodilo (a všimli jsme si, že podobný problém mělo podstatně víc návštěvníků i v předních řadách). Ostatní herci bez problémů.

Půvabný a lidsky vřelý příběh pro děti i rodiče, ve kterém nechybí Ježíšek, andělé, Pánbíček, který je současně Krakonošem, jeho sojka, Hanč, Vrbata a ani ta slavná Rybovka (mimochodem, výtečně hraná a zpívaná samotnými herci).
Velmi pěkné, skromné a vánočně kouzelné. 75%

Oceňuji umně manipulativní provokaci autora textu, to, jak předjímá a distribuuje převzetí zodpovědnosti (za předvedení hry i přijetí textu diváky), jak si až jízlivě pohrává s protagonisty, diváky. Zdánlivě jsou tak před námi nejvíc exponováni (zde skvělý!) Majer a Zábranský, trochu v zákrytu je Polívková, o které se jakoby "dovíme" jen málo. Ovšem ona byla pův. hybatelem a sledujeme, jak výzvu DZ přijala. I ji tak DZ vtáhl na pódium (což ona jindy činí svým hercům, nutí je exponovat se až osobně).
O to víc jde o její typické totální divadlo, jdoucí na dřeň, provokující, jsoucí tady a teď.

Zábavná komedie, vtipné a tak trochu kabaretní. Oceňuji nasazení herců a jejich výkony.

Odlehčená komedie "o lásce" s příjemnými hereckými výkony.
Líbil se mi nezvyklý výběr hlavní herecké dvojice a oceňuji herectví Jana Potměšila, který se tu představil v nové, zajímavé poloze. Ivana Chýlková tradičně dobrá, zábavná i Jana Stryková ve svých rolích.
55%

Velmi zajímavě napsaná předloha podle mého souboru NDB úplně přesně nesedla. Nebo ji nedokázal využít stoprocentně. Ačkoli v komorním příběhu se zajímavou scénou a střídmými kostýmy účinkují takové herecké osobnosti jako M. Sláma, P. Halberstadt ad., režisérovi se z nich (dle mého) nepodařilo dostat víc než spíš standardní, povšechné výkony.
Dvouapůlhodinová inscenace postrádá dynamiku a bohužel mě už před přestávkou celkem nudila. Nebo za tu ospalou atmosféru Mahenky může obvyklý přetopený sál?
Každopádně volbou dramatu jde Mahenova činohra dobrým směrem.

Štěstí, že inscenace se hraje už tak dlouho. Jinak by se mi skutečně asi nepodařilo potlačit to silné nutkání snížit hodnocení o dalších 10%. To kvůli scéně postavené opravdu mimořádně sterilně, bez snahy poskytnout divákovi i nějaký výtvarný či vizuální prožitek.

Dramatizace Gogolovy vynikající předlohy vůbec není špatná, jen místy koketuje s podbízivostí a primitivním humorem, což jí podle mého nesvědčí, podobně jako nevýrazné obsazení.
Až na Michala Dlouhého, který umí dát některým scénám punc jiné ligy.
Velmi silně působí závěrečný výstup Ichareva a karetní scény: ač mají omezené dialogy, hudba skvěle buduje napjatou atmosféru.
Sehraným hercům by pomohlo trochu pevnější vedení, méně přehrávání (byť zde jen nevýrazné a jen občas), uřvanosti, víc civilnosti. Tam, kde tomu tak bylo, bylo i představení silnější a koncentrovanější.

Viděno znovu v IX/2013, a to podruhé, když tedy pominu shlédnutí TV záznamu.
Za ta léta se herecký projev vynikající Barbory Hrzánové proměnil, a ačkoliv poprvé se mi líbila víc, přesto zůstává její výkon stále úchvatný a nezapomenutelný. A uznávám, že po tolika reprízách a tolika hostováních je posun přirozený. Logicky i pro mě už nebyly všechny ty vtipné situace tak "třeskuté" jako původně nebo jako při čtení Douskové knihy. Ale hořkosladká hra má pořád spád, zábavný scénář, je svěží a úsměvná, a to i přesto, že jde vlastně o dost bolestné retro.
Skvělý počin regionálního divadla.

Moderně a nezvykle transformovaný příběh stojí zejména na společné recitaci herců, kteří musí diváka zaujmout buď touto skupinovou a těžko dramatizovatelnou deklamací, anebo v krátkých individuálních partech, na velmi malém prostoru. I přes složitější formu, která asi není úplně pro každého, považuji tuto inscenaci za jednu z nejlepších v NDB z poslední doby a zatím nejlepší Páclův zdejší kus. Trochu mi připomněl náročná divadelní hledání K. Polívkové v HaDi. Z herců mě zaujal P. Kubes a Hana T.B. Velmi přitažlivé bylo představení i po výtvarné stránce, a myslím, že ho chci vidět znova.

77%
Velmi dobré obsazení a vyrovnané, koncentrované výkony všech, stejně jako citlivě vyjádřené emoce, to jsou hlavní devizy tohoto muzikálu MDB. Lukáš Vlček byl velmi autentickým Rochesterem, a to jak po herecké, tak po pěvecké stránce, a snad mu jeho suverenita přinese víc významnějších rolí. Výborná byla i A. Antalová, O. Studénka nebo třeba Petra Šimberová v roli Helen, ale i všichni další včetně vynikající company.
Tento muzikál vystavěný na klasickém literárním bestseleru má ambici být jedním z hlavních taháků budoucí sezony.

Křižanova předloha má antické parametry i ambici zařadit se mezi českou divadelní klasiku, k čemuž jí vydařené zpracování může pomoci. Pěkná výprava, dynamická hudba, obě hodné uznání. Pilířem zpracování je souhra hereckých osobností (Bareš, Šulaj, Bumbálek, pohybově brilantní Hřebíček), která na pozadí symbolického dusna a války rozehrává drama z izolované venkovské komunity, kde zlo plodí větší zlo, ponížení a pýcha (Anežčina) je oplácena ponížením, nikdo není jen černý nebo bílý, včetně faráře, a hlavně: ze spirály zla není úniku, snad jen smrtí (to pro ty silnější).

Vynikající předloha J. Křižana je na české poměry mimořádně kvalitní a Františákova dramatizace povedená, takže hra už nyní patří k těm nejlepším českým dramatům. Je tady totiž o čem hrát, a to se počítá.
Vinohradské zpracování se vydařilo, oceňuji silnou atmosféru, výborná byla i trojice hl. představitelů (J. Baran, páter Flóra, Sekal). O něco víc mě chytlo zpracování brněnského NdB (možná i kvůli další mimořádně podané postavě Záprtka od D. Hřebíčka), které naštěstí zachytila ČT, ale vinohradská realizace je srovnatelná.
Takže děkuji celému souboru za vydařený večer!

Velmi zajímavá inscenace. Upozorňuji ovšem, že hodnotím pouze po shlédnutí tv záznamu (který většinu her poškodí, ubere jim autenticitu).