Janis

Minimalistická výprava a dva herečtí bardi. Ungelt.
Hra v mnohém připomíná Deštivé dny, je (jakýmsi paralelním) hereckým dialogem dvou mužů (s režisérem tří), nyní ovšem jde o starší generaci a ta řeší i jiné problémy, adekvátní jejich věku.
A tenhle nepřímý herecký dialog mezi generacemi (počítám v to i realizátory Deštivých dnů) se mi líbí.
Žoviální, mírně obhroublý Halpern (brilantní Petr Kostka) a korektní, distinguovaný Johnson připomínají postavy z Deštivých dnů i typologicky. A funguje to obdobně, i když téma je smírnější. I Smočkovu režii považuji za vydařenou.

75%
Uvolněná, osvěžující zábava s autobiografickými prvky a osobními vklady (za což přidávám v hodnocení), a hlavně s pěknými hereckými výkony.
Velmi pozitivně mě překvapila Blanka Popková, kterou jinak neznám, její postava ale byla předvedena (pro mě) nečekaně přesně. Ostatní dámy taky výborné, tradičně vynikající i Michal Dlouhý.
Jen režii si představuji o fous koncentrovanější, nicméně akceptuji - jde přece jen o trochu živelnější typ představení.

Herecky velmi dobré (velmi se mi líbil Maršálek, Drozda i Venclovská). V některých chvílích zajímavě čtená předloha režisérem, stejně jako osvěžující užití trojího opakování. Scénu a kostýmy beru jako fér, i když mě úplně neohromily. Ale ani nevadily, vlastně byly "tradičně hadivadelní."
Oceňuji, že při vší snaze uvést text moderněji jej autoři stále ctili a nepřehlušili vlastní sebeprezentací.
Příjemné překvapení. 75%

Štěstí, že inscenace se hraje už tak dlouho. Jinak by se mi skutečně asi nepodařilo potlačit to silné nutkání snížit hodnocení o dalších 10%. To kvůli scéně postavené opravdu mimořádně sterilně, bez snahy poskytnout divákovi i nějaký výtvarný či vizuální prožitek.

Aktualizace evokuje prostředí (nadnárodních) firem, kde vedle oficiální firemní kultury roste i ta paralelní. Na firemních večírcích se unifikují postoje, v kuřáckých pauzách u popelníků bují předsudky, xenofobie ("firemní vtipálek" a (duševní) mrzák Šašek), šíří se zaručená pravda, která destruuje kariérní postup jiných, lehce se podléhá (Othello) intrikám a manipulaci kolegů.
Autorsky dobré, úpravy textu beru. Fajn "lounge" hudba, symbiotická s tím unifikovaným a přesto velmi konkurenčním prostředím, kontrastující s bublajícími emocemi.
Práce s herci mě trochu zklamala, Desdemona ok.

Scéna vydařená, i orchestr odvádí dobrou práci. Zdálo by se, že v kombinaci s výbornou hudbou K. Svobody půjde o zaručený úspěch.
Bohužel neděje se tak. Inscenace postrádá tmel a pevnou linku, nutnou k tomu, aby divák, který nezná tv předlohu (děti...) pochopil, o čem se hraje.
Ačkoli se kus uváděný na Hudební scéně snaží napodobit film, balancuje nakonec spíš na hraně (sebe)parodie - za všechny J.Matějka jako Karel IV. Ani všechny pěvecké a herecké výkony (vyjma spolehlivé I.Vaňkové či J.Mazáka) nejsou na úrovni, která by měla být pro MDB nepodkročitelným standardem.

Velmi zajímavě napsaná předloha podle mého souboru NDB úplně přesně nesedla. Nebo ji nedokázal využít stoprocentně. Ačkoli v komorním příběhu se zajímavou scénou a střídmými kostýmy účinkují takové herecké osobnosti jako M. Sláma, P. Halberstadt ad., režisérovi se z nich (dle mého) nepodařilo dostat víc než spíš standardní, povšechné výkony.
Dvouapůlhodinová inscenace postrádá dynamiku a bohužel mě už před přestávkou celkem nudila. Nebo za tu ospalou atmosféru Mahenky může obvyklý přetopený sál?
Každopádně volbou dramatu jde Mahenova činohra dobrým směrem.

Mně osobně to přišlo režijně slabší, jakoby ta práce režiséra nebavila. Herci ok, ale hlavně ze začátku jakoby nebyli vedeni, zpracovali si role sami doma, pak se to tak nějak hromadně slepilo... byli nepřesní a v rámci celku rozklížení. O slabším a spíš roztržitém, pro mě příliš nesdělném podkladu, který postrádá hlubší tmel, nebo třeba přesnější katarzi, se mi nechce dál rozepisovat. Nejvíc mě na tomhle všem bavila hudba, i když jí bylo hodně málo.
Bohužel, pro mě celkem zklamání.
Ale dost možná to všechno bylo i tím, že jsme šli na představení na zájezdě...?!

Komorně pojatý, ale sympatický, humorně odlehčený a výtvarně a režijně vydařený muzikál (černobílé retro s inspirací komiksem a snad i Jessií). Vyniká komediální talent A. Slaniny i J. Apolenáře, pěvecké a pohybové výkony R. Vojtka i pěkné gangsterské/ stepařské scény. Tradičně výborný M. Isteník v (pro něj netradičně) menší roli. Určitě stojí za vidění, a to i pro děti od cca 10 let.

Divácky náročná dramatizace. Tandem HB+ŠO představuje další svět lidských masek, karikatur a živých mrtvol, nyní v bizarní "hře o duši," které dominuje mefistovský M. Isteník (zde i asistent režie). Přesto lze vnímat zaujatou spolupráci všech profesí. Hudby, submisivní až niterné scény, efektního, ale kultivovaného kostýmérství. Skvělé "taneční" kreace. Vynikající i herecky, ač většina postav spíš upozaděna.
Hra, která rozvíjí motiv cesty, ústí v nečekaný závěrečný apel vůči putinovské hrozbě. Výtvarný akcent na rudou oponu s věncem = aluze na soc. znak a vlajku?
(Psáno z předprem.)

Zaujala mě hlavně druhá půle: barevností, hudbou, artismem. Vtažením handicapovaného artisty do souboru a inspirováním se znaky jeho handicapu u artistických pomůcek (kola, lůžko). Stal se tím přirozenou, vrostlou součástí souboru. Vynikající téma.
Škoda jen, že 1. půlka byla až moc odlišná od té druhé, i roztržitá a chvílemi rozvleklá. Ačkoli chápu, že mezi oběma částmi má nastat změna, mají být v protikladu ("minulé" vs. nové, současné?). Přesto by se mi v té první líbilo třeba víc rytmu nebo např. videoscén (ta po přestávce patřila k vrcholům večera)..
I proto "nižší" hodnocení.

Hodnoceno na základě tv záznamu.

Invenční a originálně sestavená 1,5-hodinová etuda (přijďte s předstihem, představení zvolna začíná už asi 10 minut před oficiálním začátkem) na téma "poslední hodinka před zavíračkou." Kombinuje artistní, klaunské a taneční výstupy do jednoho příběhu, ve kterém mluví jen jediná osoba - klaun/hospodský. Všechno obdobně haji v cirkusových představeních...
Hudba mě sice úplně nevzala, ale její zapojení do příběhu, živá podpora děje, to bylo opět typicky "cirkusové."
Takže shrnutí "nový cirkus" je asi tím nejlepším popisem tohoto představení.

75%
Typická britská konverzační komedie, zábavná a s kultivovaným humorem, představení je bez hluchých míst. Herci hráli s nasazením celé 2:45h (i přes úděsné horko), výborně sehraný soubor. Mně osobně možná scházelo jen větší zapojení hudby. Rozhodně ale stojí za vidění.
Byl to příjemně strávený večer.

Zhmotnělá vzpomínka na varietní představení z dob jejich počátků, s poblikávajícími el. lampami. Pro mě i připomínka jedné staré dětské vystřihovánky.
Krasojezdkyně, vrhači nožů, drezůra, silní lamželezové i kabaretiéři, to všechno Formani nachystali, vždycky s douškou humoru. Nechybí přehlídka lidských bizarností a malformací (chlupaté ženy, mořské panny...), přesně to, čím kdysi ohromovali diváctvo i kočovní kabaretiéři na svých štacích.
Barvité, imaginativní, nostalgické a ano, burleskní.
Mám vtíravý pocit, že Obludárium viděla i Conchita Wurst, vítězka Eurovize.

Herecky opravdu vynikající (nejvíc mě dnes bavil Jiří Zapletal, ale skvělí byli všichni - hradecký soubor je jeden z nejlepších divadelních souborů v zemi). Kostýmy, scéna a hudba taky velmi zdařilé.
Jinak mě ale tahle téměř 3-hodinová šaráda, sestavená jako koláž krátkých a někdy ani vzájemně (do navazující dějové linky) nepospojovaných, prvoplánových vtípků s útržky původního děje, poměrně často nudila.
A připadá mi krapet neseriózní uvádět tuhle "verzi" Figara pod hlavičkou de Baumarchaisova autorství... I když ano, ano, leží si v hrobě, nemá autorská práva, tak co nám může.

65%
Kritický pohled na některé defektní stránky české společnosti.
Režisér v paralele s 25-letým vývojem země obnažuje pasivitu, egocentrismus Čechů, jejich nezájem fakticky reagovat na defektní vývoj politické scény v posledních letech. Nasvěcuje narcistní bublinu, ve které mnoho z nás žije, na "kulturu" hromadění majetku, osobního zisku, "užívání si," a naopak na netečnost k širšímu dění, etickým otázkám. Vše vynikne na pozadí burcujích Krylových textů.
Oceňuji. Jen by se mi líbilo kompaktnější svázání inscenace. A monolog v závěru, který asi měl být vrcholem, mě málem uspal.

55%
Úplně mi nesedělo obsazení Jany Preissové do role omezující až lehce terorizující matky. Koneckonců i sama tato postava tu byla trochu navíc, v něčem nadbytečná nebo nedopracovaná...
A snad i režijní zpracování tak komplikované hry (kde postavy, ač spolu zdánlivě mluví, skoro vůbec nevedou dialogy, ale jen nesouvisející a často navzájem přetrhávané monology) mohlo být s ohledem na náročnost takto vystavěné hry o fous důkladnější, tedy podle mého názoru.
Jinak ale podnětné a líbila se mi určitá upřímnost realizace, či jak to popsat.

75%
Na pozadí známé historky o Rothkovi vystavěl autor dialogickou hru, v níž se postupně vynořuje hl. téma: otázka vnitřní svobody umělce a význam jejího udržení.
Rothko s diváky řeší dilema, nakolik smí převážit komerční stránka umění nad faktickou svobodou umělce, nad autenticitou jeho tvorby. Jak právě to, že sám dílem ustoupí finanční otázce a přijme módnost, snobské ikonizování (svého) umění, zpětně ovlivní resp. poníží obsah díla, změní jeho vyznění, pravdivost, sdělení, sílu.
Jak případné téma pro naše současné hypotékou se zaklínající herce!
Herecky vydařené a vůbec: dobrá práce.

Nejvíc na mě zapůsobil Pleslův výkon a hudba. Obojí ale odpovídá spíš tradičnímu čtení Čechova, přitom DD představilo Racka ze všeho nejvíc jako komerční tv sitcom á la Čtvrtá hvězda. Se situačními gagy, trapnými odmlkami, sexuální lascivností, bez "nadbytečného" děje a ryzích emocí. Nečekaně i s chvílemi nudy. V dřív skvělém herectví je pro mě překvapivě i přehrávání a falše. Dramaturgická volba Racka tak působí nabobsky, stačil by přece další Ucpanej systém.
Ve výsledku hra zhrubla, stala se jednosměrnou, ztratila dimenzionalitu. Čechov se trochu vytratil, zbyl konzumní produkt.

Drábek je mistr estrádní satiry, který ovládá svou parketu. V divácky úspěšné Kouli ale stvořil nejen coververzi té minulé, ale i obraz dnešní masové zábavy.
Pokud se oprostím od nekorektností a jízlivostí (hlavně vůči ženám, zvláštní), která je jeho hrám i postavám vlastní, můžu se bavit. Nadchly mě výkony Zapletala (senior), Lubica Valchařové, Tlachecí Sedlárové. Silný soubor. Že eruptivní herecký talent Tomicové utáhne celou hru, netřeba opakovat.
Výborná i hudba. Přetažené délce (zvl. po přestávce) rozumím tak, že za své peníze musíme zvládnout plnou porci, jako u Televarieté. Ok, beru.

65%

Ač je inscenace skvěle herecky obsazena, úplně se nevyvedla. Hlavní vinu na tom má podle mého nejistá režie. Talentovaní herci a krásné herečky se snaží, Chmela místy přináší i svou "partičkovskou" polohu, přesto je 3x se opakující (a proměňující) záznam návštěvy dvou manželských párů trochu nad síly realizátorů. Ano, bylo to vtipné, jen jsme se do zábavy museli i lehce nutit. Taky ale roztržité, nedotažené, rozpačité. Rezovské struktuře i humoru tohle zpracování ublížilo.
Bohužel, musím hodnotit jako typické zájezdové představení. "Matoucí" je s ohledem na to jen obsazení.