Janis

Rozevláté představení s atmosférou flower power a s vynikající a velice autentickou Jazmínou Piktorovou.

75%
Mě ta koláž kupodivu dost bavila, i přes všechny výhrady (které tu jiní už celkem dobře popsali). Především kvůli své zábavné hravosti, ironii i zachycení určité dobové naivity (z dnešního pohledu úsměvné). A díky zajímavému autorskému uchopení a intenzivním hereckým výkonům, z nichž ten Majerův byl velmi přirozený, nezpochybnitelný.

65%
Oceňuji spíš čistší a uměřenější, tentokrát ne-našlehanou a ne-pompézní (jak bývá jindy obvyklé) vizualitu. A také výběr propracovanějšího, komplexnějšího textu, jehož dramatizované "převyprávění" je ovšem v první řadě obnažením režisérova vlastního světa a necítím v něm hlubší vztah k samotnému Camusovu textu (což bývá u režiséra a dramaturga skoro pravidlem) - o jisté bezradnosti ve vnímání jádra a sdělení, podtextu předlohy svědčí zvolený podtitul.
Dramatizace mě ale nijak zvlášť nezaujala.
Silnou stránkou jsou tu ale zcela jistě herecké výkony.

75%
Uvolněná, osvěžující zábava s autobiografickými prvky a osobními vklady (za což přidávám v hodnocení), a hlavně s pěknými hereckými výkony.
Velmi pozitivně mě překvapila Blanka Popková, kterou jinak neznám, její postava ale byla předvedena (pro mě) nečekaně přesně. Ostatní dámy taky výborné, tradičně vynikající i Michal Dlouhý.
Jen režii si představuji o fous koncentrovanější, nicméně akceptuji - jde přece jen o trochu živelnější typ představení.

Zajímavě napsaná komorní hra ze strohého venkovského prostředí, hudebně velmi dobře dokresleno. Oceňuji i kostýmy.
Problém mi ale dělaly postavy Ženy a Hraničáře. Jejich stylizovaný, exaltovaný projev odpovídal snad chování současných mladých českých měšťáků, ne horalům z rakouského pohraničí poč. 20.st. Ti dva na mě působili dokonce silně psychopaticky, když fakticky neprožívali přirozené emoce, jen je přepjatě předstírali, ačkoli byli citově zcela ploší. Z toho pohledu pak nebylo v původně psycholog. dramatu moc o čem hrát, čímž se zpracování míjí se záměrem dramatika a vlastně i s hudbou.

Celkem vtipná a oddechová salónní komedie.

Dvě komornější inscenace spojené do jednoho představení, zábavně pojaté, i když mně osobně by vyhovoval více civilní a méně přehrávaný herecký projev. Vůbec to nebylo špatné, ale od tohoto divadla čekám přece jen o něco víc.

Moderní paralela na Gogolovy Hráče.
Charakter postav a zejména sdělení příběhu ale nemají tu vypovídací hodnotu a nadčasovost, pro mě obojí málo čitelné. Můj dojem z přestavení nejlépe odpovídá názoru jednoho z přispěvatelů: "Průměrná hra, na kterou by člověk nejspíš rychle zapomněl.., ale znamenitá souhra všech herců..z představení udělala..zážitek." První půle snad o něco lepší, než druhá, ve které je taky víc křiku a hádek, a konečně i ten poker.
Připomíná Ucpaný systém: agresivita a vulgarity, hra jako náhražka války, jednoduchý mužský svět... a tentokrát i to výlučně mužské obsazení.

Studie jednoho charakteru a aktuální variace na typ Mefista spíš než výpověď o budoucím či přesněji současném Rusku (např. dle komentářů E. Lucase putinovská realita předčí (ale jinak) Sorokinovy obrazné vize).
Režisér je velmi náročný k herci: požadavky na text, fyzický výkon a ještě herecký výraz... nedovedu si představit sebe takto intenzivně "v práci." Dobrý stvořil zvrácenou figuru, ohyzdnost, která zcela ztratila vlastní lidství. Je otázka, nakolik i my ustupujeme ze svého, když sledujeme tenhle kus a vnímáme ho skrz negativní fyzické pocity.
Silné. Vlčí zpěv i scéna velmi působivé.

Na naprosté minimum omezená ungeltovská výprava (výjimečně zcela odpouštím) staví do popředí autentický dramatický příběh, který režisér vybudoval téměř výhradně na brilantních, strhujících výkonech obou představitelů. Typově postavy hercům skvěle sednou, jako by byly psány pro ně, přičemž Krajčova postava Dannyho (stejně jako jeho mimořádný, emotivní výkon) dostáva víc prostoru a přitahuje víc pozornosti.
Jako při sledování filmu, napětím jsme nedýchali a věřili oběma každé slovo. Tohle tedy bylo divadlo. Famózní herectví, tak krátce po premiéře a už standing ovation, bravo.

Další z anglických konverzačních komedií, postavených na jednoduché zápletce a inteligentním humoru. Spolehlivá, svěží oddychovka bez trapných scén, s výtečným M. Němcem. Komediální role dobře zvládli i ostatní (hubatá July L. Zedníčkové, matka J. Musilové...). Stojí za vidění.

65%
I přes dílčí výhrady, které ke zpracování Mannova románu mám, je mi tahle "dramatizace nedramatického textu" v Mikuláškově režii a Cpinově výpravě se svou upřímnou, byť ne dokonalou snahou milejší, než většina jejich formálně i herecky cizelovaných póz a kašírovaných až sebestředných exhibic z Reduty/Zábradlí.
Dnes mě ale víc zaujaly ženy - G. Štefanová, I. Hloužková. A taky užití kamery zesilující detail, živá hudba, scéna, zajímavé a odlehčující režijní vtípky včetně nápadu "shrnutí děje předem,"... a další.
Bylo to fajn, díky.

Tohle se opravdu povedlo. Výborné představení, díky za něj. Velmi aktuální téma, herci hrají s obrovským nasazením - všichni bez výjimky. Skvělá je i scéna, režijně též dobře zvládnuté... Představení jsme viděli zkraje sezóny, takže drobné výhrady promíjím a můžu dát nadstandardní hodnocení a těšit se, že se bude inscenace líbit těm, kterým ji budu s potěšením doporučovat.
85%

První půlka velmi slušná, ve druhé obrovský propad kvality a představení rázem připomíná amatérské divadlo. Měli jsme pocit, že režisérka po secvičení první části odjela domů a ponechala přípravu druhé půlky svému osudu.... Chyba ale asi nebyla tak úplně na její straně.
Každopádně velmi dobrý herecký výkon Aleny Antalové a Igora Ondříčka.

Tradičně vynikající výkony zejména mužské části souboru Dejvického divadla. Trochu složitější téma s ne právě jednoduše interpretovaným závěrem, hra mi nepřipadala úplně kompaktní, takže hodnocení jde spíš za herci než za hrou samotnou.

Hudebně byl tento muzikál spíš nevýrazný, přesto se mi nastudování MDB líbilo. Pěkné choreografie company (tanec obstarává téměř výlučně, což je škoda např. pro talent O.Studénky), zajímavé i vizuálně, děj příběhu také odsýpal tak, že nebyl prostor pro nudu: podle mého velmi dobře režijně zvládnuto.
I.Odehnalová se mi líbila víc pěvecky, M.Němec mě pěvecky překvapil, kladně. Spolehlivé výkony podal A.Březina, S.Slovák, K.Pekar, J.Apolenář.
Škoda, že jsme neviděli Z.Herfortovou jako Odu, ale A.Březinová v alternaci se stále víc profiluje jako komediální talent a její možná nástupkyně.

Oddechová komedie, která stojí na situačním humoru a výborných hereckých výkonech (viděli jsme obsazení s T. Groszmannovou) včetně nečekaně skvělé Petry Staňkové. Ta dokázala zazářit i v nejmenší roli. Jak to, že s takovým potenciálem ještě nehostuje na nějakém významném jevišti?

Obrovské herecké nasazení, které se tak často nevidí... skvělá inscenace.

Hra je v něčem podobná Tereminovi, je ale lépe vystavěná, dialogy jsou propracovanější, herci i režisér zkušenější. Těším se, že do třetice napíše Petr Zelenka něco o výjimečné ženské postavě.

Strhující výkony herců nedovolují dát nižší hodnocení.

65%

Ještě se mi nestalo, že by tolik diváků odešlo během představení. Tohle ryze režisérské divadlo s minimem textu a děje vyzobává popularitu předlohy, ale v porovnání se zahraničními dramatizacemi je pouhou stylizací. Autoři snad po četbě Europeany nabyli dojmu, že jsou schopni podat podobně břitký obraz moderní historie. Asi přecenili své možnosti, výsledek je rozpačitý. Pro toho, kdo knihu nečetl či není milovníkem "moderního" expresivního až afektovaného divadla s prvoplánovými narážkami a posměšným humorem, bude hra, která o 20.století smysluplnou výpověď jistě nedává, zklamáním.

Po odmítavém přijetí Leara se asi Nebeský rozhodl pro vstřícnější, návodnou symboliku. Např. pro jedno z hl. témat Očisty užil jasné symboly: sprcha, úklid, krysařka, "praní špinavého prádla," bílé oblečení (černé=smutek, žluté žárlivost, červené láska, žena/páv). Či motiv vody, v níž se postavy skutečně (Eyolf) i obrazně (manželé žijící v bublině, v akváriu) topí.
Vše podstatné je zde ale říkáno: o vrstevnatosti lidských vztahů, citové fixaci, sexuální frustraci, smyslu tvorby, neschopnosti nést odpovědnost, maloměšťáckém egoismu, do něhož se manželé po intermezzu vrací.
Dobrý program.

75%
Silný a kultivovaný výkon Heleny Dvořákové, velmi přitažlivá, emotivní výtvarná složka (i když např. Ondříčkova čapka působí v antickém dramatu už trochu nepatřičně) a dokonale se přizpůsobující a gradující hudba. Bohužel ostatní herecké postavy budí dojem - zvlášť v přímém kontrastu s výkonem Dvořákové - příchozích z nižší ligy. V tom je určitá rozpornost inscenace, která mi neumožnila dát vyšší hodnocení. Městskému divadlu by neškodilo nabídnout v činoherním souboru příležitost výraznějším hereckým osobnostem, které by sem vnesly konkurenci. Usazení herci začínají působit provinčně.