Profil uživatele

Janis

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Helena Grégrová: 12 % (101)
Jan Pařízek: 12 % (109)
Jiří Landa: 12 % (163)
Kateřina Jírová: 12 % (35)
Lukáš Dubský: 12 % (99)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 21.3.2011)
Dvě komornější inscenace spojené do jednoho představení, zábavně pojaté, i když mně osobně by vyhovoval více civilní a méně přehrávaný herecký projev. Vůbec to nebylo špatné, ale od tohoto divadla čekám přece jen o něco víc.
(zadáno: 23.5.2018)
(zadáno: 7.11.2011)
Moderní paralela na Gogolovy Hráče.
Charakter postav a zejména sdělení příběhu ale nemají tu vypovídací hodnotu a nadčasovost, pro mě obojí málo čitelné. Můj dojem z přestavení nejlépe odpovídá názoru jednoho z přispěvatelů: "Průměrná hra, na kterou by člověk nejspíš rychle zapomněl.., ale znamenitá souhra všech herců..z představení udělala..zážitek." První půle snad o něco lepší, než druhá, ve které je taky víc křiku a hádek, a konečně i ten poker.
Připomíná Ucpaný systém: agresivita a vulgarity, hra jako náhražka války, jednoduchý mužský svět... a tentokrát i to výlučně mužské obsazení.
(zadáno: 8.11.2013)
Studie jednoho charakteru a aktuální variace na typ Mefista spíš než výpověď o budoucím či přesněji současném Rusku (např. dle komentářů E. Lucase putinovská realita předčí (ale jinak) Sorokinovy obrazné vize).
Režisér je velmi náročný k herci: požadavky na text, fyzický výkon a ještě herecký výraz... nedovedu si představit sebe takto intenzivně "v práci." Dobrý stvořil zvrácenou figuru, ohyzdnost, která zcela ztratila vlastní lidství. Je otázka, nakolik i my ustupujeme ze svého, když sledujeme tenhle kus a vnímáme ho skrz negativní fyzické pocity.
Silné. Vlčí zpěv i scéna velmi působivé.
(zadáno: 18.12.2012)
Na naprosté minimum omezená ungeltovská výprava (výjimečně zcela odpouštím) staví do popředí autentický dramatický příběh, který režisér vybudoval téměř výhradně na brilantních, strhujících výkonech obou představitelů. Typově postavy hercům skvěle sednou, jako by byly psány pro ně, přičemž Krajčova postava Dannyho (stejně jako jeho mimořádný, emotivní výkon) dostáva víc prostoru a přitahuje víc pozornosti.
Jako při sledování filmu, napětím jsme nedýchali a věřili oběma každé slovo. Tohle tedy bylo divadlo. Famózní herectví, tak krátce po premiéře a už standing ovation, bravo.
(zadáno: 13.10.2015)
Další z anglických konverzačních komedií, postavených na jednoduché zápletce a inteligentním humoru. Spolehlivá, svěží oddychovka bez trapných scén, s výtečným M. Němcem. Komediální role dobře zvládli i ostatní (hubatá July L. Zedníčkové, matka J. Musilové...). Stojí za vidění.
(zadáno: 11.2.2014)
65%
I přes dílčí výhrady, které ke zpracování Mannova románu mám, je mi tahle "dramatizace nedramatického textu" v Mikuláškově režii a Cpinově výpravě se svou upřímnou, byť ne dokonalou snahou milejší, než většina jejich formálně i herecky cizelovaných póz a kašírovaných až sebestředných exhibic z Reduty/Zábradlí.
Dnes mě ale víc zaujaly ženy - G. Štefanová, I. Hloužková. A taky užití kamery zesilující detail, živá hudba, scéna, zajímavé a odlehčující režijní vtípky včetně nápadu "shrnutí děje předem,"... a další.
Bylo to fajn, díky.
(zadáno: 10.10.2018)
První půlka velmi slušná, ve druhé obrovský propad kvality a představení rázem připomíná amatérské divadlo. Měli jsme pocit, že režisérka po secvičení první části odjela domů a ponechala přípravu druhé půlky svému osudu.... Chyba ale asi nebyla tak úplně na její straně.
Každopádně velmi dobrý herecký výkon Aleny Antalové a Igora Ondříčka.
(zadáno: 21.10.2010)
Tradičně vynikající výkony zejména mužské části souboru Dejvického divadla. Trochu složitější téma s ne právě jednoduše interpretovaným závěrem, hra mi nepřipadala úplně kompaktní, takže hodnocení jde spíš za herci než za hrou samotnou.
(zadáno: 24.2.2015)
Hudebně byl tento muzikál spíš nevýrazný, přesto se mi nastudování MDB líbilo. Pěkné choreografie company (tanec obstarává téměř výlučně, což je škoda např. pro talent O.Studénky), zajímavé i vizuálně, děj příběhu také odsýpal tak, že nebyl prostor pro nudu: podle mého velmi dobře režijně zvládnuto.
I.Odehnalová se mi líbila víc pěvecky, M.Němec mě pěvecky překvapil, kladně. Spolehlivé výkony podal A.Březina, S.Slovák, K.Pekar, J.Apolenář.
Škoda, že jsme neviděli Z.Herfortovou jako Odu, ale A.Březinová v alternaci se stále víc profiluje jako komediální talent a její možná nástupkyně.
(zadáno: 7.1.2011)
Strhující výkony herců nedovolují dát nižší hodnocení.
(zadáno: 3.3.2013)
65%
(zadáno: 11.12.2012)
Ještě se mi nestalo, že by tolik diváků odešlo během představení. Tohle ryze režisérské divadlo s minimem textu a děje vyzobává popularitu předlohy, ale v porovnání se zahraničními dramatizacemi je pouhou stylizací. Autoři snad po četbě Europeany nabyli dojmu, že jsou schopni podat podobně břitký obraz moderní historie. Asi přecenili své možnosti, výsledek je rozpačitý. Pro toho, kdo knihu nečetl či není milovníkem "moderního" expresivního až afektovaného divadla s prvoplánovými narážkami a posměšným humorem, bude hra, která o 20.století smysluplnou výpověď jistě nedává, zklamáním.
(zadáno: 4.11.2013)
Po odmítavém přijetí Leara se asi Nebeský rozhodl pro vstřícnější, návodnou symboliku. Např. pro jedno z hl. témat Očisty užil jasné symboly: sprcha, úklid, krysařka, "praní špinavého prádla," bílé oblečení (černé=smutek, žluté žárlivost, červené láska, žena/páv). Či motiv vody, v níž se postavy skutečně (Eyolf) i obrazně (manželé žijící v bublině, v akváriu) topí.
Vše podstatné je zde ale říkáno: o vrstevnatosti lidských vztahů, citové fixaci, sexuální frustraci, smyslu tvorby, neschopnosti nést odpovědnost, maloměšťáckém egoismu, do něhož se manželé po intermezzu vrací.
Dobrý program.
(zadáno: 16.3.2013)
75%
Silný a kultivovaný výkon Heleny Dvořákové, velmi přitažlivá, emotivní výtvarná složka (i když např. Ondříčkova čapka působí v antickém dramatu už trochu nepatřičně) a dokonale se přizpůsobující a gradující hudba. Bohužel ostatní herecké postavy budí dojem - zvlášť v přímém kontrastu s výkonem Dvořákové - příchozích z nižší ligy. V tom je určitá rozpornost inscenace, která mi neumožnila dát vyšší hodnocení. Městskému divadlu by neškodilo nabídnout v činoherním souboru příležitost výraznějším hereckým osobnostem, které by sem vnesly konkurenci. Usazení herci začínají působit provinčně.
(zadáno: 27.2.2016)
Vybrat si klasický, těžký a k tomu veršovaný kus a takhle se s ním poprat!
Buran znovu v plné síle hází rukavici všem divadlům s hereckými hvězdami, mediální popularitou či vysokými rozpočty.
Zdejší odvážná dramaturgie, herecké nasazení a spolupráce, nezbytný humor (i hudební) a hrátky s divákem... to oceňuji. Burani i v tomhle kusu, byť se skromnými prostředky či vlastně právě, že jen s nimi, jdou zas na dřeň a zase se svou typickou hrdostí ukazují, co že je pravou podstatou divadelnictví.
75%
A scéna s diváky v baru, ta mě uchvátila.
(zadáno: 10.6.2014)
Herecky opravdu vynikající (nejvíc mě dnes bavil Jiří Zapletal, ale skvělí byli všichni - hradecký soubor je jeden z nejlepších divadelních souborů v zemi). Kostýmy, scéna a hudba taky velmi zdařilé.
Jinak mě ale tahle téměř 3-hodinová šaráda, sestavená jako koláž krátkých a někdy ani vzájemně (do navazující dějové linky) nepospojovaných, prvoplánových vtípků s útržky původního děje, poměrně často nudila.
A připadá mi krapet neseriózní uvádět tuhle "verzi" Figara pod hlavičkou de Baumarchaisova autorství... I když ano, ano, leží si v hrobě, nemá autorská práva, tak co nám může.
(zadáno: 13.11.2013)
Velmi zdařilé nastudování moderní Popelky, výjimečně dobrá scéna, režie, hudební čísla i choreografie, také tanečně dost vyrovnané.
I mě zaujala o něco víc vedlejší dvojice (A. Březinová, O. Slanina) než ta hlavní, ačkoli D. Vitázek jako Nick má roli téměř výhradně pěveckou. Ano, některé české texty mi neseděly. Nicméně jednoduchý příběh je dějově poměrně zajímavě vystavěn, nemá velké množství postav (určitě ku prospěchu věci), ty se střídají ve vyvážených partech a scénách...
Za dirigentku - ženu hodnocení zvýšeno o 5%.
(zadáno: 7.2.2017)
Tematem aktuální hra, která ale - ač převedena do podoby zpěvohry - působí nesmírně rozvlekle až nudně. Vím, režisérka i herci se snažili, ale tentokrát hře nepomohl ani suchý humor, ani muzikálový háv (lehce jazzové motivy jsou mimochodem výborné), bohužel. Rozvleklé prokodrcávání se vším tím v zásadě očekávatelným (byť i zábavným) dějem diváka postupně uspává (což se v období všeobecné chřipkové únavy málem přihodilo i mně, za což se hercům omlouvám), takže tentokrát bohužel nemohu hodnotit příliš vysoko. Škoda.
(zadáno: 14.11.2017)
Hra stojí na profesionálním herectví V. Cibulkové, které zakrylo i režijní nejistoty. Musím přiznat, že mě herečka dohnala k slzám a sdílela jsem s ní v nejvypjatější scéně její bol jako se skutečnou postavou. Výstupy K. Hrachovcové byly protipólem, bohužel mnohdy těžko slyšitelné, a některé monology působily dojmem, že zapomněla text (ač si to nemyslím). Vsuvky jí na tělo (s kočkou) mi přišly zbytečné.
Jinak ale jedna ze zajímavých premiér sezóny, jen myslím, že misty málo dotažené některé dílčí katarze (např. odhalení homosexuality), zatímco jiné (ta s kočkou) až přepjaté.
(zadáno: 6.4.2012)
Tohle představení jsou fakticky dva monology za sebou - první Goebbelsův (M. Pechlát) a po něm ten Baarové (G. Míčová). Postavy spolu nijak nekomunikují, což je, zejména v první části - než si zvyknete - trochu náročnější. G. Míčová mě ale svým výkonem velmi pozitivně překvapila, Martin Pechlát se mi též líbil, jenom se k jeho typu postava Goebbelse úplně nehodí. Představení ale velmi dobré.
(zadáno: 3.10.2017)
"Modernizace" WS určená pro FCB generaci, bez sdělení a užšího vztahu k předloze. Většina postav se dřív či později projeví jako regulérní psychopati, v čele s Hamletem a Ofélií. Hamlet bez mrknutí oka přechází z hysterických do zcela klidových scén, zjevně postrádá skutečné emoce, nerespektuje nikoho a nic, nemá zábrany, vraždí, ač totéž tvrdí (zde bez důkazů) o jiných. Jako kladní hrdinové tak nakonec vyšli Polonius a Claudius (oba herecky nejlepší), tomu jsme s postupujícím dějem děkovali za rozhodnutí Hamleta zabít a zbavit se té stvůrky.
Nahý závěr, snad bonbónek pro režiséra, unavuje.
(zadáno: 18.11.2019)
Kvalitní herecké výkony, někdy trochu schematický děj a 70 let po válce trochu provařené téma. Myslím, že se Mahenka především trefila do "většinového" vkusu. Za cenu přes 1000 Kč (!) za lístek ale očekávám přece jen trochu víc. A to nemluvím o všudypřítomném, dusivém fenoménu "děkovačky vstoje" po každém představení, který se z Městského přesunul už i do Národního divadla Brno, a který jsme tak i my museli zažívat, neboť se objevuje bez faktického ohledu na míru kvality toho kterého představení.
(zadáno: 6.12.2013)
Půvabný a lidsky vřelý příběh pro děti i rodiče, ve kterém nechybí Ježíšek, andělé, Pánbíček, který je současně Krakonošem, jeho sojka, Hanč, Vrbata a ani ta slavná Rybovka (mimochodem, výtečně hraná a zpívaná samotnými herci).
Velmi pěkné, skromné a vánočně kouzelné. 75%

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>