Profil uživatele

Janis

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jiří Landa: 12 % (165)
Lukáš Dubský: 12 % (103)
Michal Novák: 12 % (90)
Pavel Širmer: 12 % (142)
Helena Grégrová: 13 % (102)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 20.7.2017)
viděno v tv záznamu
(zadáno: 9.2.2018)
První část se hodně inspirovala Holíčkovými Kmeny z brněnské Reduty. Vnímám ji ale i jako úlitbu Dejvických, jakousi sebezpytnou očistu, která umožňuje proponentům mainstreamové zábavy uvádět politické téma ve druhé půlce. A ta byla silná a přesně zahraná.
Přesto bylo od herců před přestávkou cítit, že jen "hrají" (civilně působil především T. Jeřábek a snad i M. Myšička) a že - jak ostatně sami připomněli - jim nelze všechno věřit. Což zanechalo šmouhu neupřímnosti na celém představení. Přesto nás druhá půle svým tematem, politickým přesahem a ztvárněním silně zasáhla.
Vstupné 700 Kč.
(zadáno: 14.4.2018)
75%
Velmi dobré herecké výkony, v prvé řadě M. Etzlera, který dostal nejvíc prostoru a který se skutečně dokázal velmi uvěřitelně přiblížit typologiím postav-y. Hra má velký potenciál, oceňuji i množství tragikomických momentů, anebo dokonalý a nečekaný závěrečný zvrat, po kterém se i mě na chvíli zmocnil pocit ztráty kontaktu s realitou...
Škoda slabší scénografie, inscenace mohla bodovat ještě výš.
Každopádně jako celek jde o výborný počin a Etzlerovo ztvárnění role bude letos zřejmě patřit k tomu nejlepšímu, co se urodí.
(zadáno: 8.10.2018)
85%
Velmi kvalitní a vyrovnané představení, a to nejen herecky. Ačkoli režie pojala dílo spíš klasicky, nepochybně bude patřit k nejzajímavějším premiérám sezóny. Celkem neobvykle působící postava Lízala v podání Norberta Lichého. Vynikající hudba, skvěle souznící s dramatem, působící tradičně a přesto velice moderní. Tleskám.
(zadáno: 21.11.2018)
Hra o hlubokém lidském osamění, se kterou není snadné se ztotožnit a která zanechává až trochu bolestnou emoci.
Moc se mi líbilo spojení s autorskou Fajtovou hudbou.
(zadáno: 24.5.2019)
Rozumím, že mladá generace nemůže sdělení této hry a tedy její kvalitu dost dobře pochopit... Ale svým způsobem je to moc dobře.
My jsme inscenaci velmi ocenili, ačkoli 1. půle mohla být v mírně svižnějším tempu. Opravdu dobré byly herecké výkony, režie, hudba, scéna. A pro mě (po několikáté návštěvě představení JD) i pozitivní zjištění, že dnes zdaleka neplatí, že nejlepší divadla jsou ta v Praze nebo Brně. Naopak. Mediálně nejznámější scény se můžou inspirovat vyrovnaností a kvalitou, která je běžně k vidění na ostravských scénách, v Hradišti, Kr. Hradci nebo v ČB.
Takže dík za večer!
(zadáno: 30.12.2019)
Půvabné a rozpustilé dílko, které je nepochybně osvěžením repertoáru brněnského ND. Ačkoli jde o nenáročný kus, může zdatně doplnit ty vážnější pilíře reperoáru. Pěkné byly herecké výkony (nejvíc se mi asi líbil pyroman Martina Siničáka a Cherry Isabely Smečkové Bencové), vydařila se i scénografie. Jen možná někdy prospěje méně ukřičeného projevu, který je z prken současných scén tak často slyšet (ačkoli ano, rozumím, do blázince trocha řevu přirozeně "patří").
(zadáno: 4.10.2020)
Moderně a nezvykle transformovaný příběh stojí zejména na společné recitaci herců, kteří musí diváka zaujmout buď touto skupinovou a těžko dramatizovatelnou deklamací, anebo v krátkých individuálních partech, na velmi malém prostoru. I přes složitější formu, která asi není úplně pro každého, považuji tuto inscenaci za jednu z nejlepších v NDB z poslední doby a zatím nejlepší Páclův zdejší kus. Trochu mi připomněl náročná divadelní hledání K. Polívkové v HaDi. Z herců mě zaujal P. Kubes a Hana T.B. Velmi přitažlivé bylo představení i po výtvarné stránce, a myslím, že ho chci vidět znova.
(zadáno: 11.10.2010)
75%
Trochu úchylné téma, jak se později vyjeví, a taky náročná hra. Určitě není pro každého, ale stojí za vidění.
(zadáno: 11.10.2010)
Zábavná komedie, vtipné a tak trochu kabaretní. Oceňuji nasazení herců a jejich výkony.
(zadáno: 11.10.2010)
Logicky především hudební věc, velmi pěkně výtvarně udělaná. Délka přijatelná i pro děti (cca 1 hod.), mně osobně ale rozkouskování mše do oddělených části, mezi kterými jsou taneční čísla, mluvený text apod., přece jenom trochu rušilo. Na rozdělení původně kompaktního tvaru je ale koncept tohoto představení postaven...
(zadáno: 11.10.2010)
Komorní a kultivované představení s tradičně spolehlivými výkony herců, racionální a nekomplikovanou dějovou linkou, které určitě doporučím.
(zadáno: 21.10.2010)
Tradičně vynikající výkony zejména mužské části souboru Dejvického divadla. Trochu složitější téma s ne právě jednoduše interpretovaným závěrem, hra mi nepřipadala úplně kompaktní, takže hodnocení jde spíš za herci než za hrou samotnou.
(zadáno: 7.11.2010)
Skvělé herecké výkony, zvláště vynikající Jaroslav Plesl. Příjemné staromilské téma, ale děj trochu moc útržkovitě zpracovaný, podle mě ke škodě věci, vznikla tak i občasná hluchá místa. To, co funguje ve filmu, může být v divadle matoucí. Hitchcockovské citace i hudba jsou pěkné a navozují komorní atmosféru starých černobílých filmů, některé vtipné nadhozy - Ptáci v samém závěru - mi přišly už laciné.
(zadáno: 7.1.2011)
Velmi pěkná, stylová hudba a překvapivé herecké výkony. Zejména ten Evy Novotné. Myslím, že Marnie je jedno z nejzajímavějších brněnských představení poslední doby, ačkoli ze začátku chvíli trvá, než se člověk zorientuje v ději. Což patrně souvisí s převzetím filmové předlohy.
(zadáno: 1.2.2011)
Krásné kostýmy a výtvarné zpracování.
(zadáno: 11.3.2012)
Na Leara jsme šli po čtení převážně negativních hodnocení se smíšenými pocity. Nejvíc nás nakonec překvapilo, jak málo zůstalo ve hře z té původní. To je nejspíš největší problém: režisér vytvořil komplikované představení, výtvarnou a hudební koláž s mnoha symbolickými odkazy, rozsáhle doplněným textem, ale bez souvislého děje. Pokud divák není poučen o Learovi předem, a to důkladně, je obtížné Nebeského výkladu porozumět. Od opakované návštěvy divadla ale kontroverzní pojetí odrazuje, přičemž nejvíc - zdá se - šokuje, že jde o inscenaci v Národním.
Z hereckých výkonů ten Prachařův skvělý.
(zadáno: 7.11.2011)
Moderní paralela na Gogolovy Hráče.
Charakter postav a zejména sdělení příběhu ale nemají tu vypovídací hodnotu a nadčasovost, pro mě obojí málo čitelné. Můj dojem z přestavení nejlépe odpovídá názoru jednoho z přispěvatelů: "Průměrná hra, na kterou by člověk nejspíš rychle zapomněl.., ale znamenitá souhra všech herců..z představení udělala..zážitek." První půle snad o něco lepší, než druhá, ve které je taky víc křiku a hádek, a konečně i ten poker.
Připomíná Ucpaný systém: agresivita a vulgarity, hra jako náhražka války, jednoduchý mužský svět... a tentokrát i to výlučně mužské obsazení.
(zadáno: 6.4.2012)
Tohle představení jsou fakticky dva monology za sebou - první Goebbelsův (M. Pechlát) a po něm ten Baarové (G. Míčová). Postavy spolu nijak nekomunikují, což je, zejména v první části - než si zvyknete - trochu náročnější. G. Míčová mě ale svým výkonem velmi pozitivně překvapila, Martin Pechlát se mi též líbil, jenom se k jeho typu postava Goebbelse úplně nehodí. Představení ale velmi dobré.
(zadáno: 3.3.2013)
65%
(zadáno: 28.4.2013)
Zpočátku trochu křečovitá podobenka o přežívání za normalizace, která postupně graduje až k bizarnímu a bezvýchodnému (pro hl. hrdinu) finále. Fingerův ředitel je sympatický, přiměřeně bezcharakterní proutník, který má jisté autobiogr. rysy. Nemůžu se zbavit pocitu, že se tu Kundera vyrovnává i se svým (dnes známým) selháním, se spoluprací s STB, když v závěru vykresluje egocentrického ředitele nejen jako oběť vlastních vášní a katarze ze sexuální "msty" (opakuje se motiv z Žertu, který Kundera akcentoval dvojsmyslným názvem), ale především o poznání defektnějšího okolí.
Vynikající předloha.
(zadáno: 26.5.2013)
Jedna z nejlepších věcí v současném Činoherním klubu. Ano, není sice tak zábavně odpudivá jako některé scény Boha masakru, ani nemá tolik Vetchého hereckých exhibicí jako Maska a tvář... ale připadá mi velmi celistvá a režijně (ve srovnání s ostatními zdejšími kusy, jež jsme měli možnost vidět) poměrně kompaktní.
Nárožného dominantní výkon byl přesvědčivý, z ostatních (většinou rozsahem podstatně menších) rolí se mi hodně líbila Otla Lady Jelínkové. Závěrečné scény mi připadaly trochu pokažené nebo nedotažené.
75%
(zadáno: 15.9.2013)
Zaujalo mě jemnější, ne tak šlehavé zpracování české klasiky, které se mi (i proto) zdálo víc "moravské," baladičtější. Včetně výběru těch lyričtějších z českých hudebních motivů, a taky tlumenějších barev kostýmů, což obojí očekávám u českého folkoru (s prominutím) kapánek uřvanější, než bylo tady.
Skvělá byla Hartlova postava krejčího Fialy, pitoreskního mužíčka, pokřiveného fyzicky i psychicky. Svému typu výborně odpovídal i M. Donutil, který se mi líbil, pokud nesklouzával k projevu Truffaldina ze Sluhy dvou pánů. D. Prachařovi ale podle mě komická role mazaného Habršperka moc nesedla.

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>