Profil uživatele

Janis

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Helena Grégrová: 12 % (101)
Jan Pařízek: 12 % (109)
Jiří Landa: 12 % (163)
Kateřina Jírová: 12 % (35)
Lukáš Dubský: 12 % (99)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 21.9.2014)
Divácky náročná dramatizace. Tandem HB+ŠO představuje další svět lidských masek, karikatur a živých mrtvol, nyní v bizarní "hře o duši," které dominuje mefistovský M. Isteník (zde i asistent režie). Přesto lze vnímat zaujatou spolupráci všech profesí. Hudby, submisivní až niterné scény, efektního, ale kultivovaného kostýmérství. Skvělé "taneční" kreace. Vynikající i herecky, ač většina postav spíš upozaděna.
Hra, která rozvíjí motiv cesty, ústí v nečekaný závěrečný apel vůči putinovské hrozbě. Výtvarný akcent na rudou oponu s věncem = aluze na soc. znak a vlajku?
(Psáno z předprem.)
(zadáno: 11.10.2010)
Eliška Balzerová je opravdu skvělá.
(zadáno: 15.6.2012)
Atmosféra připomíná krom původního filmu i Trierův Tanec v temnotách. DD využívá stylizaci a muzikálovou formu. Mnohdy falešný zpěv herců ale působí rozpačitě a líný děj nudí. Opakuje se i určitá kýčovitost tématu, laciná sentimentalita, snad převzatá od Kaurismakiho, Triera. DD se dlouhodobě snaží vydělat na trendy věcech, bohužel pro mě dnes zklamání. V tomhle kusu jde spíš o účinek, o vnější formu, snad i o kalkul. Při vší úctě k výkonu Novotného - zisku Radoka moc nerozumím, myslím, že je za ním spíš nekritický obdiv k DD, lobbing scény, či předkládání nenáročného a módního produktu.
(zadáno: 11.6.2014)
75%
Typická britská konverzační komedie, zábavná a s kultivovaným humorem, představení je bez hluchých míst. Herci hráli s nasazením celé 2:45h (i přes úděsné horko), výborně sehraný soubor. Mně osobně možná scházelo jen větší zapojení hudby. Rozhodně ale stojí za vidění.
Byl to příjemně strávený večer.
(zadáno: 15.9.2013)
Zaujalo mě jemnější, ne tak šlehavé zpracování české klasiky, které se mi (i proto) zdálo víc "moravské," baladičtější. Včetně výběru těch lyričtějších z českých hudebních motivů, a taky tlumenějších barev kostýmů, což obojí očekávám u českého folkoru (s prominutím) kapánek uřvanější, než bylo tady.
Skvělá byla Hartlova postava krejčího Fialy, pitoreskního mužíčka, pokřiveného fyzicky i psychicky. Svému typu výborně odpovídal i M. Donutil, který se mi líbil, pokud nesklouzával k projevu Truffaldina ze Sluhy dvou pánů. D. Prachařovi ale podle mě komická role mazaného Habršperka moc nesedla.
(zadáno: 23.1.2012)
Hodnotím pouze na základě shlédnutí tv záznamu.
(zadáno: 11.10.2010)
(zadáno: 16.5.2013)
75%
K tomuhle představení už tady bylo asi řečeno vše...
Intimní a lidský, jakoby všední a jakoby banální příběh o mezigenerační pomoci, nepochopení, předsudcích, ale nakonec i porozumění a vzájemném obohacení...
Herecky vynikající Zindulka, nicméně zpočátku jsme měli místy problém mu rozumět, ačkoli k jeho postavě staříka to mrmlání přirozeně patřilo.
Určitě stojí za to vidět, na to, že jde o zájezdové představení, má - především díky St. Zindulkovi - výbornou úroveň.
(zadáno: 14.11.2017)
55%
Hodně se mi líbila scéna a výrazné byly i výkony ženských představitelek - T. Groszmannové, K. Apolenářové a samozřejmě H. Briešťanské. Zklamalo mě ale proškrtání hry, které ji sice zkrátilo na příjemných 1:35h, bohužel ale značně poničilo její strukturu, ubralo jí dějovost i zábavnost. A i ta mravní linka se nakonec stala jednosměrnou a šablonovitou. Takže i když na režie M. Glasera vždy s chutí zajdu, toto zpracování hodnotím jako rozpačité.
(zadáno: 30.1.2014)
Směs nesouvztažných scén. Pro mě bohužel jen prázdná exhibice, nuda, kýč.
Autorský tým Viceníková, Štědroň by asi objasnil (viz ČT), že to je jen "smutným obrazem toho, že tento divák není otevřený a není schopen přistoupit na jejich cestu," protože dělají výhradně "moderní, progresivní, konfrontační a angažované divadlo" a dělají ho "netradičně, tudíž se bohužel setkávají i s negativní kritikou" nebo s tím, "že se to nějaké babičce nelíbilo," protože je zvyklá konzumovat jen "chlácholivé inscenace většiny českých divadel.."
Ano ano, rozumím, dík za vysvětlení, to bude nejspíš můj případ.
(zadáno: 14.5.2017)
Ano, Šulajův Dr. Stockmann působí velmi idealisticky a rozevlátě, v prvních chvílích mě to trochu překvapilo, ale proč ne. Osobně se mi v téhle ibsenovce hodně líbila K. Zetelová, P. Hromádka, a nejvíc snad David Vaculík (hlavně v roli Aslaksena).
Nicméně herecky opět velmi vyrovnané, jak jsme u Slováckého divadla zvyklí, režijně také zdatně uchopeno, "interpretační" vsuvky mi přišly osvěžující a vstřícné k publiku.
Díky za večer.
(zadáno: 27.12.2014)
Scéna vydařená, i orchestr odvádí dobrou práci. Zdálo by se, že v kombinaci s výbornou hudbou K. Svobody půjde o zaručený úspěch.
Bohužel neděje se tak. Inscenace postrádá tmel a pevnou linku, nutnou k tomu, aby divák, který nezná tv předlohu (děti...) pochopil, o čem se hraje.
Ačkoli se kus uváděný na Hudební scéně snaží napodobit film, balancuje nakonec spíš na hraně (sebe)parodie - za všechny J.Matějka jako Karel IV. Ani všechny pěvecké a herecké výkony (vyjma spolehlivé I.Vaňkové či J.Mazáka) nejsou na úrovni, která by měla být pro MDB nepodkročitelným standardem.
(zadáno: 16.12.2013)
Komorní verze tohoto stále velmi aktuálního příběhu (o skutečné svobodě ženy a o vyrovnávání se s jejím obětováním na oltář rodiny, respektive o smyslu téhož) mě úplně nebavila. Snad proto, že zúžením na dvě postavy inscenace nabrala i pár hluchých míst. Současně mi toto podání Ibsena připadalo ochuzené v dějové výstavbě i v pregnantnějším vysvětlení mezilidských vztahů, tak jak to autor umí. Např. by se mi líbila méně plochá charakteristika Torvalda.
Ale za vidění stojí.
(zadáno: 16.5.2017)
Oceňuji pobavenou ironii, se kterou režisér mnoho scén zpracoval, a myslím, že se tím manželským dramatem (ze současného pohledu možná už jen "manželským dramatem") docela pobavil. Pro mě to byl (nejen) díky němu a výborné (a pro mě dosud skoro neznámé) Tereze Dočkalové vydařený večer.
Souhlasím s názorem K Jírové, i na mě udělala tahle inscenace Palmovky podobně silný dojem.
(zadáno: 18.10.2015)
(zadáno: 11.10.2010)
Po letech, v 9/2013 znovu shlédnutý Oblomov - jako by se jeho postava mezitím proměnila. Původně mi připadal jako líný budižkničemu, třtina ve větru co se nechá ovládat přáteli, milenkou, okolnostmi..
Teď se zdá, jako by Trojan postavu v čase posunul směrem k pasivnímu, konzervativnímu, ale i emotivnímu introvertovi, co chce jen žít tak, jak je mu vlastní, dle svých možností. Tento Oblomov se střídavým úspěchem odolává okolí, jež se ho neustále snaží manipulovat podle vlastních představ a kterému ovšem on není schopen říct jasné ne.
Jinak souhlasím, z hry je absurdní groteska. Podmanivá.
(zadáno: 13.11.2016)
Úplně jiné zpracování Oblomova, než bylo to Krobotovo (zbytečně idealizované), a to v mnohém i zajímavější. Určitě přímočařejší a otevřenější vůči divákovi, živější, bez ironického odstupu, nepochybně i aktuálnější. Třeba v tom smyslu, že tahle interpretace - např. na rozdíl od ztvárnění DD - neváhá vyvolávat otázky, které tam nepřicházely.
Herecky mě oslovil kromě Isteníka, chvíli melancholického a chvíli až extatického (který zjevně dobře plní režisérčino zadání) i výborný Jan Meduna. Vondráčkova postava se naopak držela hercovy (už poměrně časté) manýry, čímž mě nudila.
(zadáno: 10.6.2014)
Zhmotnělá vzpomínka na varietní představení z dob jejich počátků, s poblikávajícími el. lampami. Pro mě i připomínka jedné staré dětské vystřihovánky.
Krasojezdkyně, vrhači nožů, drezůra, silní lamželezové i kabaretiéři, to všechno Formani nachystali, vždycky s douškou humoru. Nechybí přehlídka lidských bizarností a malformací (chlupaté ženy, mořské panny...), přesně to, čím kdysi ohromovali diváctvo i kočovní kabaretiéři na svých štacích.
Barvité, imaginativní, nostalgické a ano, burleskní.
Mám vtíravý pocit, že Obludárium viděla i Conchita Wurst, vítězka Eurovize.
(zadáno: 14.5.2017)
Pro mě zklamání.
(zadáno: 29.12.2014)
Aktualizace evokuje prostředí (nadnárodních) firem, kde vedle oficiální firemní kultury roste i ta paralelní. Na firemních večírcích se unifikují postoje, v kuřáckých pauzách u popelníků bují předsudky, xenofobie ("firemní vtipálek" a (duševní) mrzák Šašek), šíří se zaručená pravda, která destruuje kariérní postup jiných, lehce se podléhá (Othello) intrikám a manipulaci kolegů.
Autorsky dobré, úpravy textu beru. Fajn "lounge" hudba, symbiotická s tím unifikovaným a přesto velmi konkurenčním prostředím, kontrastující s bublajícími emocemi.
Práce s herci mě trochu zklamala, Desdemona ok.
(zadáno: 1.5.2016)
65%
Upřímně oceňuji tuto poctu Radokovi, mísící divad. techniky, časové sekvence... a odkazující tak i k jeho postupům.
Výborné je především herecké ztvárnění, některé laškovné etudy manželů (např. Pan Knap a Knop, Vltava..) dokonce brilantní.
Ale letušky či Souvenirs mi připadaly jak vytržené ze Zuskova Sóla pro 3. A taky nesedělo užití neosobní, teskné scény z 1. části (v té je ok) v Otvírání studánek. Namísto aktuálního provedení Otvírání studánek se sborem a hudebníky by mi víc konvenovalo shlédnutí Radokovy pův. kompozice (krátce se objeví v projekci a působí v inscenaci jako zjevení).
(zadáno: 10.1.2014)
Herecky ok, kostýmy taky. Pár výborných retro-gagů a nostalgických připomínek z minulosti. Nuda to asi nebyla, ale jinak slušnej bizár.
Jen musím přiznat, že mi pořád ještě nedošlo, o čem že to vlastně bylo, představení postrádalo dějovou linku...
Údajně faustovský příběh, hm. Navštívili jsme skutečně tohle představení?
(zadáno: 27.1.2015)
Minimalistická výprava a dva herečtí bardi. Ungelt.
Hra v mnohém připomíná Deštivé dny, je (jakýmsi paralelním) hereckým dialogem dvou mužů (s režisérem tří), nyní ovšem jde o starší generaci a ta řeší i jiné problémy, adekvátní jejich věku.
A tenhle nepřímý herecký dialog mezi generacemi (počítám v to i realizátory Deštivých dnů) se mi líbí.
Žoviální, mírně obhroublý Halpern (brilantní Petr Kostka) a korektní, distinguovaný Johnson připomínají postavy z Deštivých dnů i typologicky. A funguje to obdobně, i když téma je smírnější. I Smočkovu režii považuji za vydařenou.

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>