Profil uživatele

Janis

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Helena Grégrová: 12 % (102)
Jiří Landa: 12 % (165)
Lukáš Dubský: 12 % (103)
Michal Novák: 12 % (90)
Pavel Širmer: 12 % (142)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>

(zadáno: 13.11.2016)
Úplně jiné zpracování Oblomova, než bylo to Krobotovo (zbytečně idealizované), a to v mnohém i zajímavější. Určitě přímočařejší a otevřenější vůči divákovi, živější, bez ironického odstupu, nepochybně i aktuálnější. Třeba v tom smyslu, že tahle interpretace - např. na rozdíl od ztvárnění DD - neváhá vyvolávat otázky, které tam nepřicházely.
Herecky mě oslovil kromě Isteníka, chvíli melancholického a chvíli až extatického (který zjevně dobře plní režisérčino zadání) i výborný Jan Meduna. Vondráčkova postava se naopak držela hercovy (už poměrně časté) manýry, čímž mě nudila.
(zadáno: 10.6.2014)
Zhmotnělá vzpomínka na varietní představení z dob jejich počátků, s poblikávajícími el. lampami. Pro mě i připomínka jedné staré dětské vystřihovánky.
Krasojezdkyně, vrhači nožů, drezůra, silní lamželezové i kabaretiéři, to všechno Formani nachystali, vždycky s douškou humoru. Nechybí přehlídka lidských bizarností a malformací (chlupaté ženy, mořské panny...), přesně to, čím kdysi ohromovali diváctvo i kočovní kabaretiéři na svých štacích.
Barvité, imaginativní, nostalgické a ano, burleskní.
Mám vtíravý pocit, že Obludárium viděla i Conchita Wurst, vítězka Eurovize.
(zadáno: 14.5.2017)
Pro mě zklamání.
(zadáno: 29.12.2014)
Aktualizace evokuje prostředí (nadnárodních) firem, kde vedle oficiální firemní kultury roste i ta paralelní. Na firemních večírcích se unifikují postoje, v kuřáckých pauzách u popelníků bují předsudky, xenofobie ("firemní vtipálek" a (duševní) mrzák Šašek), šíří se zaručená pravda, která destruuje kariérní postup jiných, lehce se podléhá (Othello) intrikám a manipulaci kolegů.
Autorsky dobré, úpravy textu beru. Fajn "lounge" hudba, symbiotická s tím unifikovaným a přesto velmi konkurenčním prostředím, kontrastující s bublajícími emocemi.
Práce s herci mě trochu zklamala, Desdemona ok.
(zadáno: 1.5.2016)
65%
Upřímně oceňuji tuto poctu Radokovi, mísící divad. techniky, časové sekvence... a odkazující tak i k jeho postupům.
Výborné je především herecké ztvárnění, některé laškovné etudy manželů (např. Pan Knap a Knop, Vltava..) dokonce brilantní.
Ale letušky či Souvenirs mi připadaly jak vytržené ze Zuskova Sóla pro 3. A taky nesedělo užití neosobní, teskné scény z 1. části (v té je ok) v Otvírání studánek. Namísto aktuálního provedení Otvírání studánek se sborem a hudebníky by mi víc konvenovalo shlédnutí Radokovy pův. kompozice (krátce se objeví v projekci a působí v inscenaci jako zjevení).
(zadáno: 10.1.2014)
Herecky ok, kostýmy taky. Pár výborných retro-gagů a nostalgických připomínek z minulosti. Nuda to asi nebyla, ale jinak slušnej bizár.
Jen musím přiznat, že mi pořád ještě nedošlo, o čem že to vlastně bylo, představení postrádalo dějovou linku...
Údajně faustovský příběh, hm. Navštívili jsme skutečně tohle představení?
(zadáno: 27.1.2015)
Minimalistická výprava a dva herečtí bardi. Ungelt.
Hra v mnohém připomíná Deštivé dny, je (jakýmsi paralelním) hereckým dialogem dvou mužů (s režisérem tří), nyní ovšem jde o starší generaci a ta řeší i jiné problémy, adekvátní jejich věku.
A tenhle nepřímý herecký dialog mezi generacemi (počítám v to i realizátory Deštivých dnů) se mi líbí.
Žoviální, mírně obhroublý Halpern (brilantní Petr Kostka) a korektní, distinguovaný Johnson připomínají postavy z Deštivých dnů i typologicky. A funguje to obdobně, i když téma je smírnější. I Smočkovu režii považuji za vydařenou.
(zadáno: 13.2.2016)
Silné a po podstatě jdoucí herectví a k tomu humor černější než černý (který byl někdy hůř stravitelný i pro mně, pravda).
Přesto mi v druhé části (celkem 3:15h dlouhého představení vč. přestávky) připadalo, že by některé (policejní) scény mohly být prokráceny.
Ale rozhodně stojí za shlédnutí, jen přijdťe odpočinutí, vzduch bude těžký.
(zadáno: 11.3.2014)
Vpodstatě se shoduji s názorem J. Pařízka.
Velmi podařená věc a ano, "postmoderní," jak si asi vytkli Burani za cíl (a jak z Isteníkových úst zaznělo). Syntéza různých pohledů a menších paralelních příběhů do jedné bohatší, ale měnlivé struktury.
Burani dokazují, s jak skromnými prostředky a s jakým (zdánlivým) málem lze dělat kvalitní a současné divadlo: herecký um a sebevědomí, společné zaujetí, jasná idea a zájem realizovat ji hravě, vizuálně poutavě, s použitím aktuálních postupů, pracujících mj. s přeskakující pozorností mobilové generace.
Nenechte si ujít, tahle parta si to zaslouží.
(zadáno: 27.2.2018)
(zadáno: 21.6.2018)
(zadáno: 25.5.2019)
Hravé a imaginativní, i přes jednoduché výrazové prostředky ve mně představení vyvolalo silné emoce.
Bravo! Jak "jednoduše" a přirozeně lze vytvářet silné dramatické umění.
(zadáno: 11.10.2010)
Dost náročné (a pro trpělivého a náročného diváka určené) představení, rozdíl mezi kvalitou hlavních představitelů Roden - Uhlířová je bohužel příliš viditelný.
(zadáno: 11.10.2010)
Pro mě bylo dnes na Jezerce docela zklamání. I přes pěkné výkony Hrzánové, Holuba, Hrušínského ztratila inscenace v tomto zpracování svojí osu a stala se tuctovým příběhem, který nedrží při sobě.
(zadáno: 1.3.2016)
Poutavě zpracovaný příběh, který si zaslouží divákovu pozornost, dramaturgicky dobře zvládnutý, navíc výborná volba pro Mahenku. (Osobně mi trochu chyběla ta zvláštní, osudová pointa s Pavlovým dítětem, ale kdo nezná předlohy, tomu jistě nechybí.)
Zdařilé a vyrovnané byly herecké výkony, např. ten Siničákův (a to nemám na mysli jen fyzické ztvárnění), pochválit musím tentokrát za drobnou roli i P. Doucka, nespoutaná Štěpka Hany Briešťanské mě chytla víc než ta od Janžurové.
Podařené kostýmy včetně klobouků atd.
A točna mně osobně nevadila, spádu děje totiž posloužila dobře.
(zadáno: 11.10.2010)
Dobré herecké výkony, ale tematicky složitější hra.
(zadáno: 10.11.2012)
Současná a mimořádně povedená adaptace Čechova, která nás i přes značnou délku hodně bavila. Cynická ironie i černý humor inscenaci osvěžují, nicméně i bez nich je tohle podání ruské klasiky živé a bohaté. Režisérovi gratuluji, stejně tak hercům - jejich výkony byly vážně znamenité a vyrovnané. Nejsilněji na mě zapůsobila Táňa Medvecká, jejíž účast Zábradlí velmi pomohla, a také Igor Chmela. Myslím, že jeden z nejlepších současných kusů DNZ.
(zadáno: 15.6.2016)
Herci hrají velice soustředěně a s upřímným respektem k městu i lidem, jimž bylo osudem. To je asi největší klad inscenace, tedy společně s intimní atmosférou, kterou se podařilo vytvořit, a také s námětem, jenž je výsekem lokální historie na pozadí středoevropských dějin.
Osobně opravdu oceňuji tuhle drobnou poctu básníkovi a jedné z neprávem upozaděných osobností Brna.
(zadáno: 4.1.2014)
75%
Z detektivky má tenhle psychologický příběh, vyprávěný z pozice dospívajícího školáka, jen málo. Vynikající V. Blahuta spolu s A. Antalovou (její ztvárnění matky např. ve scéně s vláčkem bylo pro mě tak emotivní, že ani těch slz už nebylo zapotřebí) a dalšími stvořili jímavý a důvěrný příběh, ve kterém komické situace vznikají přirozeně, z rozdílů mezi realitou viděnou očima dítěte s handicapem a očima dospělého.
Přímočaře realizované, podařené, silné představení.
(zadáno: 24.5.2019)
Rozumím, že mladá generace nemůže sdělení této hry a tedy její kvalitu dost dobře pochopit... Ale svým způsobem je to moc dobře.
My jsme inscenaci velmi ocenili, ačkoli 1. půle mohla být v mírně svižnějším tempu. Opravdu dobré byly herecké výkony, režie, hudba, scéna. A pro mě (po několikáté návštěvě představení JD) i pozitivní zjištění, že dnes zdaleka neplatí, že nejlepší divadla jsou ta v Praze nebo Brně. Naopak. Mediálně nejznámější scény se můžou inspirovat vyrovnaností a kvalitou, která je běžně k vidění na ostravských scénách, v Hradišti, Kr. Hradci nebo v ČB.
Takže dík za večer!
(zadáno: 8.10.2014)
Mně osobně to přišlo režijně slabší, jakoby ta práce režiséra nebavila. Herci ok, ale hlavně ze začátku jakoby nebyli vedeni, zpracovali si role sami doma, pak se to tak nějak hromadně slepilo... byli nepřesní a v rámci celku rozklížení. O slabším a spíš roztržitém, pro mě příliš nesdělném podkladu, který postrádá hlubší tmel, nebo třeba přesnější katarzi, se mi nechce dál rozepisovat. Nejvíc mě na tomhle všem bavila hudba, i když jí bylo hodně málo.
Bohužel, pro mě celkem zklamání.
Ale dost možná to všechno bylo i tím, že jsme šli na představení na zájezdě...?!
(zadáno: 11.10.2010)
Tohle dětské představení se u nás uvádělo v rámci festivalu, venku a v trochu nevhodném počasí, čímž mohla být kvalita představení ovlivněna. Moje hodnocení tedy berte s určitou rezervou.
(zadáno: 22.10.2012)
Nevím, jestli tahle hra měla být parodií na Národní divadlo, výsměchem Grimmům, kteří jsou v záhlaví uvedeni jako autoři nebo urážkou dětských diváků, o kterých si tvůrci tohoto dílka zjevně myslí, že jim lze předhodit cokoli. Ale něco tak špatného už jsme dlouho neviděli (nejsme častí návštěvníci Mahenovy činohry, možná je to tady normou). Zdejší Popelka je nuda a umělecká trapnost, jejíž tvůrci použili některé momenty nebo výpravné prvky např. z Vánoční mše či Tří oříšků, aby sestavili slátaninu, při které se divák nemůže dočkat konce a stydí se za hospodskou úroveň divadla zvaného národní.
(zadáno: 9.11.2010)
45%
Herecké výkony se mi velmi líbily, přestože z "mladých hvězd" byl v obsazení pouze J. Nosek. Jinak mě ale představení příliš nezaujalo. Přesmíru hudebních čísel, útržkovitý děj a naivní klišé (všichni co pracují v pornoprůmyslu, měli těžké dětství, komplikované vztahy v rodině, byli na sebe podivně emocionálně fixováni....). Ano, asi to měla být parodie, ale připadalo mi to spíš trochu blbé a ke konci i nuda. Takže možná kus pro mladšího a nenáročného diváka, který upřednostňuje muzikály.

Další stránky hodnocení: << < 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>