Profil uživatele

Janis

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Helena Grégrová: 12 % (102)
Jan Pařízek: 12 % (110)
Jiří Landa: 12 % (164)
Kateřina Jírová: 12 % (35)
Lukáš Dubský: 12 % (101)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>

(zadáno: 13.11.2013)
Velmi zdařilé nastudování moderní Popelky, výjimečně dobrá scéna, režie, hudební čísla i choreografie, také tanečně dost vyrovnané.
I mě zaujala o něco víc vedlejší dvojice (A. Březinová, O. Slanina) než ta hlavní, ačkoli D. Vitázek jako Nick má roli téměř výhradně pěveckou. Ano, některé české texty mi neseděly. Nicméně jednoduchý příběh je dějově poměrně zajímavě vystavěn, nemá velké množství postav (určitě ku prospěchu věci), ty se střídají ve vyvážených partech a scénách...
Za dirigentku - ženu hodnocení zvýšeno o 5%.
(zadáno: 8.11.2013)
Lidičky z obrazů H. Bosche a P. Breughela st. obživli, aby sehráli alegorii církevního roku a jeho svátků tak, jak ho přetvářela lidová zbožnost. Děje se tu zázrak vzkříšení, o pašijích prochází křížová cesta s detaily zastavení, připomínají se protagonisté evangelia. Vše smícháno s lidovými zvyky tak, jak si nečtoucí venkov předával (a celý rok žil) výklad Kristova mystéria...
Překrásné aluze na české prostředí (karnevalové postavy z Jasného Rodáků, slovenské plačky, Lucky, barokní "velebníček").
Pěkná masopustní, jarmareční (i tam se vykládaly příběhy) hudba. Pro mě mimořádné.
(zadáno: 8.11.2013)
Studie jednoho charakteru a aktuální variace na typ Mefista spíš než výpověď o budoucím či přesněji současném Rusku (např. dle komentářů E. Lucase putinovská realita předčí (ale jinak) Sorokinovy obrazné vize).
Režisér je velmi náročný k herci: požadavky na text, fyzický výkon a ještě herecký výraz... nedovedu si představit sebe takto intenzivně "v práci." Dobrý stvořil zvrácenou figuru, ohyzdnost, která zcela ztratila vlastní lidství. Je otázka, nakolik i my ustupujeme ze svého, když sledujeme tenhle kus a vnímáme ho skrz negativní fyzické pocity.
Silné. Vlčí zpěv i scéna velmi působivé.
(zadáno: 4.11.2013)
Po odmítavém přijetí Leara se asi Nebeský rozhodl pro vstřícnější, návodnou symboliku. Např. pro jedno z hl. témat Očisty užil jasné symboly: sprcha, úklid, krysařka, "praní špinavého prádla," bílé oblečení (černé=smutek, žluté žárlivost, červené láska, žena/páv). Či motiv vody, v níž se postavy skutečně (Eyolf) i obrazně (manželé žijící v bublině, v akváriu) topí.
Vše podstatné je zde ale říkáno: o vrstevnatosti lidských vztahů, citové fixaci, sexuální frustraci, smyslu tvorby, neschopnosti nést odpovědnost, maloměšťáckém egoismu, do něhož se manželé po intermezzu vrací.
Dobrý program.
(zadáno: 2.11.2013)
65%
"Nový" Činoherní klub bez tradičních hvězd, naopak s programově jiným souborem (zde herecky vynikajícím) a jiným - expresivním, divokým, vášnivým, provokativním kusem.
Jen mi k tomu nesedělo zpracování, jež původní vyzývavost a sžíravou břitkost hry (tu zjevně podporuje vážně míněná, dramatická hudba první části, stejně jako symbolická, psýchu-společnosti-analyzující scéna) postupně utlumuje, otupuje až k fraškoidnímu, křečovitému závěrečnému extempore. Jako by původní komedie byla jen kulisa pro režisérovu vlastní projekci.
Chyběla mi jasná katarze. Cením herectví, na ČK skvělou scénu.
(zadáno: 30.10.2013)
75%
Vynikající především herecké výkony - zejména ten Lad. Koláře (z toho, jak dokonale vystřihnul horkokrevného a přitom ovládaného stárnoucího Španěla, mi spadla brada), Zd. Herfortové, ale také J. Matějky, P. Štěpána, I. Ondříčka a dalších.
Za vidění rozhodně stojí. Dvě přestávky byly ale pro mě zbytečné.
(zadáno: 22.10.2013)
Muzikál, kde nikdo není za hl. sólistu, zvládli v MDB slušně. Škoda viditelného rozdílu mezi 1. a 2. částí, mezi muži a ženami: poměrně hodně dívek zejm. v úvodních tanečních partech budí dojem, že i soutěžící StarDance by to zvládli líp. Scéna hodně průměrná a např. herecký(!) výkon Antalové tak slabý, že mi vůbec nešlo na rozum, proč se děkuje jako hlavní hvězda.
Nejvíc se mi líbili Studénka, Vitázek, Mazák, celkově tu muži ženy výkony o dost převýšili. Hudební nastudování výborné. Divadlu ale zjevně chybí taneční mistr, který by kultivoval detaily pohybu.
Trochu málo po Poppins.
(zadáno: 5.10.2013)
V rozjezdu svěží parodie na kaliforn. gangsterku inspirovaná krimi "drsné školy." Trochu muzikál s hity Horečky, Travoltou, bossanovou. Špinar hru inscenuje s poťouchlým jakoby havlovským humorem (skvělá pocta, mimochodem). Neškodnou pohádku mění v nečekané podobenství, odhalující palčivá Havlova motta: podpis spolupráce s tajnou policií, odsudek bezpáteřného národa (vyznání Peachuma), "řezníků" z StB, dilema reality ČSSR (lžou všichni-udávají blízcí). Skvělý akcent na Havlova sdělení mj. monologem na mikrofon.
Výteční herci, Lockit. Mimořádné, aktuální zpracování, patří k událostem sezony.
(zadáno: 2.10.2013)
Drábkův facelift Shakespeara má tvar moderní popiny, zábavné koláže, bezstarostně parodující všechno vč. vlastní předlohy: mnoha citacemi, jednoduchými gagy, současnými narážkami vtaženými sem bez hlubší souvislosti. Stojí na skvělých hercích, zejm. Štorkové. Do přestávky svěží zábava, pak koncepci dochází dech a ve chvíli, kdy moralizuje (Wildeova báseň, monolog o obětech válek, závěrečný "filosofický" proslov), shazuje už jen sama sebe - kýčovitým sebedojetím, afektovaným patosem, maloměšťáckými emocemi. Škoda.
Zbytečný je i "moudrý nadhled" postav z forbíny (žabák-Werich) na svět lidí.
(zadáno: 24.9.2013)
Hned zpočátku mě překvapila výrazná stylizace, přepjaté emoce, masky, křečovité pohyby a ano, skoro mě to rozladilo. Nevím, zda se tu Pitínský nevyrovnává i se silným proudem v české divadelní režii. I uvedení díla jako "hry se zpěvy" (v jeho případě jde u české klasiky asi už o trend) mi připadá jako pendant k oblibě muzikál. tvorby.
Každopádně v Kalibově zločinu stylizace zvolna mizí, propojuje se s postupujícím příběhem, na povrch vystupují dramatické situace, emoce postav se vyhrocují. Magické hrátky s divákem, mistrovská režie. A skvělí herci Vacková, Majkus...
Dokonalé divadelní umění.
(zadáno: 18.9.2013)
Moje pocity z Mefista se dost shodují s tím, jak ho viděl a zhodnotil jenda.matoušek (viz níže).
Hře dominuje výkon L.Zedníčkové, dobré jsou i další ženské postavy (pí Efeuová E. Jelínkové) nebo Miklas M. Němce. Zato Havelkův Mefisto je ledabylý až groteskní a ubírá původně výjimečné hře přesvědčivost i většinu sdělení, jež se děje skrz osud hlavní postavy. Nicméně zásadní podíl na tom jistě má prázdná režie - už časté erotické scénky naznačují, že realiz. tým si potřebuje získat diváky i jinak než silou vyjádření.
Mannův ďábelský příběh o ďábelské době zůstal v MDB nevyužit.
(zadáno: 15.9.2013)
Zaujalo mě jemnější, ne tak šlehavé zpracování české klasiky, které se mi (i proto) zdálo víc "moravské," baladičtější. Včetně výběru těch lyričtějších z českých hudebních motivů, a taky tlumenějších barev kostýmů, což obojí očekávám u českého folkoru (s prominutím) kapánek uřvanější, než bylo tady.
Skvělá byla Hartlova postava krejčího Fialy, pitoreskního mužíčka, pokřiveného fyzicky i psychicky. Svému typu výborně odpovídal i M. Donutil, který se mi líbil, pokud nesklouzával k projevu Truffaldina ze Sluhy dvou pánů. D. Prachařovi ale podle mě komická role mazaného Habršperka moc nesedla.
(zadáno: 27.6.2013)
Odlehčená komedie "o lásce" s příjemnými hereckými výkony.
Líbil se mi nezvyklý výběr hlavní herecké dvojice a oceňuji herectví Jana Potměšila, který se tu představil v nové, zajímavé poloze. Ivana Chýlková tradičně dobrá, zábavná i Jana Stryková ve svých rolích.
55%
(zadáno: 31.5.2013)
První část pro mě neuvěřitelně až nesnesitelně dlouhá, vše podstatné z této hry mohlo být řečeno během 30 minut, které následovaly po přestávce.
Výtvarně poutavé, snivé a zajímavé.
(zadáno: 26.5.2013)
Konverzační, nepříliš hlubokomyslná komedie, která (alespoň v této realizaci) ani nijak zvlášť nerozvíjí téma naznačené v názvu, ten slibuje přece jen víc...
První půle je spíš trochu vysvětlující, hře dominují až výkony zamilovaného Vetchého v druhé půli, samozřejmě i sarkastická, přesně zahraná postava Cirilla v podání Petra Nárožného.
Přesto, komedii, které by měly dominovat italské emoce, si představuji trochu jinak, nicméně jako oddechový kus - ok.
Scéna ale jako tak často v ČK - nezáživná, sterilní až amatérská, postavená bez nápadu, bez zájmu o věc.
(zadáno: 26.5.2013)
Jedna z nejlepších věcí v současném Činoherním klubu. Ano, není sice tak zábavně odpudivá jako některé scény Boha masakru, ani nemá tolik Vetchého hereckých exhibicí jako Maska a tvář... ale připadá mi velmi celistvá a režijně (ve srovnání s ostatními zdejšími kusy, jež jsme měli možnost vidět) poměrně kompaktní.
Nárožného dominantní výkon byl přesvědčivý, z ostatních (většinou rozsahem podstatně menších) rolí se mi hodně líbila Otla Lady Jelínkové. Závěrečné scény mi připadaly trochu pokažené nebo nedotažené.
75%
(zadáno: 23.5.2013)
Tenhle kus šel nějak mimo mě. Přes skvělé herecké výkony zejména Slámy (!) a Novotné mi scéna připadala rigidní, ani režie mě nezaujala. První půle byla příliš klipovitá, kouskovaný děj působil nekompaktně. Příliš mnoho staticky pojatých dialogů a scén též nepřesvědčilo.
Navíc mi připadalo, jako by některé pasáže s typickým angl. humorem byly vědomě prostřídány scénami přizpůsobenými lacinějšímu vkusu českému. I důstojnost např. Bertieho je tu (záměrně?) snižována scénami, ve kterých se chová podivně nepatřičně.
Nevím, snad je to tím, že znám film, každopádně tohle mě trochu zklamalo...
(zadáno: 16.5.2013)
75%
K tomuhle představení už tady bylo asi řečeno vše...
Intimní a lidský, jakoby všední a jakoby banální příběh o mezigenerační pomoci, nepochopení, předsudcích, ale nakonec i porozumění a vzájemném obohacení...
Herecky vynikající Zindulka, nicméně zpočátku jsme měli místy problém mu rozumět, ačkoli k jeho postavě staříka to mrmlání přirozeně patřilo.
Určitě stojí za to vidět, na to, že jde o zájezdové představení, má - především díky St. Zindulkovi - výbornou úroveň.
(zadáno: 12.5.2013)
85%
Tohle představení se mi dost líbilo, zvlášť zkušenější generace v čele s Medveckou, Němcem, Mrkvičkou hrála skvěle, a emotivní výstup Arkadinové a Trigorina koncem 3.dějství mě naprosto uchvátil. Spleť lidských osudů, vykreslené charaktery, příběhy egoistických emocí a vzplanutých lásek, vzájemná manipulace...vše bylo autentické. Famózní Medvecká, Prachařův Trigorin asexuální i ovládaný, mladé herečky Žáčková, Borová mě bohužel nezaujaly. Drobné režisérské vsuvky (svítící svatozář, kmen..) snad reflektují i symbolismus hry, dělají ale složitou hru ještě hůř srozumitelnou.
(zadáno: 10.5.2013)
Trochu cynická komedie o jedné návštěvě, o setkání dvou manželských párů. Zpočátku trochu víc přehrávání, situačního humoru a "trapného ticha," než by mě bavilo. Když se hra kolem poloviny díky postavě M. Pleštilové rozjede, útočí autorka spíš na tradiční vztahová a rodinná klišé, stejně jako na fyzické pocity, které si v divadle přece jen tak často neužijete, takže i jejich efekt na vás je silnější, než by byl třeba při sledování filmu.
Ale jinak je to dobré, i když si asi dovedu představit kompaktnější režisérské zpracování (zvlášť první půle), než je to v Činoherním klubu.
(zadáno: 28.4.2013)
Zpočátku trochu křečovitá podobenka o přežívání za normalizace, která postupně graduje až k bizarnímu a bezvýchodnému (pro hl. hrdinu) finále. Fingerův ředitel je sympatický, přiměřeně bezcharakterní proutník, který má jisté autobiogr. rysy. Nemůžu se zbavit pocitu, že se tu Kundera vyrovnává i se svým (dnes známým) selháním, se spoluprací s STB, když v závěru vykresluje egocentrického ředitele nejen jako oběť vlastních vášní a katarze ze sexuální "msty" (opakuje se motiv z Žertu, který Kundera akcentoval dvojsmyslným názvem), ale především o poznání defektnějšího okolí.
Vynikající předloha.
(zadáno: 24.4.2013)
85%
Líbí se mi, že v Ungeltu dávají prostor i starší herecké generaci, a stále víc vnímám, jak pečlivě tu vybírají hry přímo pro konkrétní herce. Jako by jim ty příběhy, role dávali darem. Je to velmi přátelské.
Komorní představení o starých lidech, kteří se vyrovnávají s možnostmi a omezeními svého věku, je melancholické, úsměvné a zároveň intimní. Vyvolalo silnou odezvu u publika, v němž převažovali starší diváci. Snad pro jim blízké téma, určitě ale i dík skvělým výkonům Kostky, Vránové a Mayerové, kteří vytvořili hořkosladké postavy. Mě moc těšilo vidět po delší době paní Vránovou.

Další stránky hodnocení: << < 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>