Profil uživatele

Janis

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jiří Landa: 12 % (169)
Lukáš Dubský: 12 % (121)
Helena Grégrová: 13 % (110)
Jan Pařízek: 13 % (120)
Jiří Koula: 13 % (121)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 11.10.2010)
Tohle dětské představení se u nás uvádělo v rámci festivalu, venku a v trochu nevhodném počasí, čímž mohla být kvalita představení ovlivněna. Moje hodnocení tedy berte s určitou rezervou.
(zadáno: 22.2.2011)
Je dost těžké tuto hru po tolika reprízách objektivně hodnotit.
(zadáno: 21.3.2011)
Dvě komornější inscenace spojené do jednoho představení, zábavně pojaté, i když mně osobně by vyhovoval více civilní a méně přehrávaný herecký projev. Vůbec to nebylo špatné, ale od tohoto divadla čekám přece jen o něco víc.
(zadáno: 18.10.2011)
(zadáno: 23.1.2012)
Hodnotím pouze na základě shlédnutí tv záznamu.
(zadáno: 27.9.2012)
(zadáno: 19.2.2013)
65%. (Viděno v brněnském Městském divadle.)
Autenticky zachycené prostředí ve zpracování klasické moravské fresky. Výborná hudba (velký díl obstarává živý doprovod, jak to k moravskému venkovu a folklóru patří), kostýmy i scéna. Vadila mi ale nesrozumitelnost některých hereckých projevů, což hodně ubralo na celkovém dojmu.
(zadáno: 19.2.2013)
Slušné představení, lze doporučit. Část před přestávkou ale byla zbytečně fragmentovaná, nesouvislá, rozvleklá. Hudebně byl tento muzikál málo výrazný, se slabší režií, zarazilo mě i podivné české výrazivo překladu. Z hlavních představitelů, které jsme viděli (Gazdík-Holišová-Vaňková) působila nejsuveréněji H. Holišová, bohužel její role nebyla rozsahem taková, aby mohla strhnout celý kus. Gazdík byl při naší repríze málo osobitý a herecky i pěvecky jen standardní na to, že držel roli hlavní. Právě jeho výkon nutně ovlivnil mé hodnocení podstatně. Škoda, že jsme neměli alternaci s D.Vitázkem.
(zadáno: 10.5.2013)
Trochu cynická komedie o jedné návštěvě, o setkání dvou manželských párů. Zpočátku trochu víc přehrávání, situačního humoru a "trapného ticha," než by mě bavilo. Když se hra kolem poloviny díky postavě M. Pleštilové rozjede, útočí autorka spíš na tradiční vztahová a rodinná klišé, stejně jako na fyzické pocity, které si v divadle přece jen tak často neužijete, takže i jejich efekt na vás je silnější, než by byl třeba při sledování filmu.
Ale jinak je to dobré, i když si asi dovedu představit kompaktnější režisérské zpracování (zvlášť první půle), než je to v Činoherním klubu.
(zadáno: 23.5.2013)
Tenhle kus šel nějak mimo mě. Přes skvělé herecké výkony zejména Slámy (!) a Novotné mi scéna připadala rigidní, ani režie mě nezaujala. První půle byla příliš klipovitá, kouskovaný děj působil nekompaktně. Příliš mnoho staticky pojatých dialogů a scén též nepřesvědčilo.
Navíc mi připadalo, jako by některé pasáže s typickým angl. humorem byly vědomě prostřídány scénami přizpůsobenými lacinějšímu vkusu českému. I důstojnost např. Bertieho je tu (záměrně?) snižována scénami, ve kterých se chová podivně nepatřičně.
Nevím, snad je to tím, že znám film, každopádně tohle mě trochu zklamalo...
(zadáno: 26.5.2013)
Konverzační, nepříliš hlubokomyslná komedie, která (alespoň v této realizaci) ani nijak zvlášť nerozvíjí téma naznačené v názvu, ten slibuje přece jen víc...
První půle je spíš trochu vysvětlující, hře dominují až výkony zamilovaného Vetchého v druhé půli, samozřejmě i sarkastická, přesně zahraná postava Cirilla v podání Petra Nárožného.
Přesto, komedii, které by měly dominovat italské emoce, si představuji trochu jinak, nicméně jako oddechový kus - ok.
Scéna ale jako tak často v ČK - nezáživná, sterilní až amatérská, postavená bez nápadu, bez zájmu o věc.
(zadáno: 16.12.2013)
Komorní verze tohoto stále velmi aktuálního příběhu (o skutečné svobodě ženy a o vyrovnávání se s jejím obětováním na oltář rodiny, respektive o smyslu téhož) mě úplně nebavila. Snad proto, že zúžením na dvě postavy inscenace nabrala i pár hluchých míst. Současně mi toto podání Ibsena připadalo ochuzené v dějové výstavbě i v pregnantnějším vysvětlení mezilidských vztahů, tak jak to autor umí. Např. by se mi líbila méně plochá charakteristika Torvalda.
Ale za vidění stojí.
(zadáno: 18.12.2013)
Takový reader´s digest z Juráčkových deníků v 90 minutách.
Pro ty, které zajímá, jak se tak PJ v 60. letech často cítil (ano, frustrovaně), číst se jim ale nechce a v zásadě jim ani nevadí, že se nedoví mnoho o tom, jak trávil čas, téměř nic o jeho profesním úsilí a nic o době 60. let.
Nepřijdou ovšem o směsku informací o post-alkoholových/ post-fermetrazinových stavech, o odhalená lidská těla, náznaky kopulace, a nakonec ani o detaily typu nakolik charakterní je Bobek, jak inteligentní Brejchová... prostě o své VIP zprávy, ač ukryté v intelektuálním, artistním hávu a pod hereckou perfekcí.
(zadáno: 24.1.2014)
65%
K hodnocení J. Landy chci jen na okraj říct, že na mě působila Z. Adamovská suverénně a P. Štěpánek proti svému typu především na začátku představení. Pak se moje vnímání jejich postav postupně přetáčelo a Štěpánek mi připadal stále uvěřitelnější (spolu s tím, jak jeho postava obhroublého a nevzdělaného, zdánlivě primitivního týpka obnažuje svoje boly a ukazuje, že vnější buranství je taky obranná maska), Adamovská naopak méně... Její Betty byla příliš předvídatelná.
Jinak ale fajn věc, jen konec podle mého málo dramaticky vystavěný, příliš náhlý.
(zadáno: 11.2.2014)
65%
I přes dílčí výhrady, které ke zpracování Mannova románu mám, je mi tahle "dramatizace nedramatického textu" v Mikuláškově režii a Cpinově výpravě se svou upřímnou, byť ne dokonalou snahou milejší, než většina jejich formálně i herecky cizelovaných póz a kašírovaných až sebestředných exhibic z Reduty/Zábradlí.
Dnes mě ale víc zaujaly ženy - G. Štefanová, I. Hloužková. A taky užití kamery zesilující detail, živá hudba, scéna, zajímavé a odlehčující režijní vtípky včetně nápadu "shrnutí děje předem,"... a další.
Bylo to fajn, díky.
(zadáno: 19.2.2014)
U téhle inscenace mě zklamalo režijní vedení, tak slušně napsaná předloha dává mnohem větší možnosti pro zpracování. Hnutí citů, vyjadřovaná konstantně halasným křikem a vzrušenou chůzí, to je pro mě osobně přiliš prvoplánový a ve své podstatě ne-uvěřitelný záznam lidského nitra.
Hudební motiv, scéna, kostýmy, propagační plakát... to všechno ale vkusné, povedené a líbilo se.
(zadáno: 25.2.2014)
65%
Dobře napsaná situační komedie, která chce rozesmát a na nic jiného si nehraje. Oceňuji. Zdařile režisérsky zpracováno, nepochybně stojí za vidění. Humor není laciný a drží si úroveň. Velmi dobré herecké výkony, jak ženské (Kubálková, Riedlová), tak mužské (Skála, Mišurec, Ressler a Uličník). Vynikající komediální výkon předvedl především R. Musialek, dlužno říct, že ve velmi vděčné roli.
Vzhledem k tomu, že před námi seděla dvojice, která si už 1. část, jejíž humor je spíš jemnější, giganticky užívala, byl můj zážitek dost poškozen, a tak berte procentuální hodnocení s rezervou.
(zadáno: 12.4.2014)
65%
(zadáno: 4.5.2014)
Nejvíc na mě zapůsobil Pleslův výkon a hudba. Obojí ale odpovídá spíš tradičnímu čtení Čechova, přitom DD představilo Racka ze všeho nejvíc jako komerční tv sitcom á la Čtvrtá hvězda. Se situačními gagy, trapnými odmlkami, sexuální lascivností, bez "nadbytečného" děje a ryzích emocí. Nečekaně i s chvílemi nudy. V dřív skvělém herectví je pro mě překvapivě i přehrávání a falše. Dramaturgická volba Racka tak působí nabobsky, stačil by přece další Ucpanej systém.
Ve výsledku hra zhrubla, stala se jednosměrnou, ztratila dimenzionalitu. Čechov se trochu vytratil, zbyl konzumní produkt.
(zadáno: 6.5.2014)
55%
Úplně mi nesedělo obsazení Jany Preissové do role omezující až lehce terorizující matky. Koneckonců i sama tato postava tu byla trochu navíc, v něčem nadbytečná nebo nedopracovaná...
A snad i režijní zpracování tak komplikované hry (kde postavy, ač spolu zdánlivě mluví, skoro vůbec nevedou dialogy, ale jen nesouvisející a často navzájem přetrhávané monology) mohlo být s ohledem na náročnost takto vystavěné hry o fous důkladnější, tedy podle mého názoru.
Jinak ale podnětné a líbila se mi určitá upřímnost realizace, či jak to popsat.
(zadáno: 17.5.2014)
65%
Kritický pohled na některé defektní stránky české společnosti.
Režisér v paralele s 25-letým vývojem země obnažuje pasivitu, egocentrismus Čechů, jejich nezájem fakticky reagovat na defektní vývoj politické scény v posledních letech. Nasvěcuje narcistní bublinu, ve které mnoho z nás žije, na "kulturu" hromadění majetku, osobního zisku, "užívání si," a naopak na netečnost k širšímu dění, etickým otázkám. Vše vynikne na pozadí burcujích Krylových textů.
Oceňuji. Jen by se mi líbilo kompaktnější svázání inscenace. A monolog v závěru, který asi měl být vrcholem, mě málem uspal.